Lannerův dům (Telč)
Lannerův dům v Telči | |
---|---|
Bývalý Lannerův dům, nyní NPÚ v ulici Hradecká | |
Účel stavby | |
administrativa, příležitostné akce pro veřejnost, vzdělávání | |
Základní informace | |
Sloh | baroko, klasicismus |
Výstavba | 17. stol., 19. stol. |
Stavebník | řád jezuitů, Jakub Lang |
Současný majitel | Česká republika, spravuje Národní památkový ústav |
Poloha | |
Adresa | Telč, Staré Město, čp. 6 a 7, Telč, Česko |
Ulice | Hradecká |
Souřadnice | 49°10′55,87″ s. š., 15°27′1,72″ v. d. |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Lannerův dům (Telč) | |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 25373/7-5268 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Web | www.npu.cz/cs/uop-telc |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lannerův dům v Telči vznikl na místě staršího dvora v 17. století jako dispenzář zdejší koleje jezuitů. Během 19. století zde byla zřízena textilní manufaktura a objekt získal nynější trojkřídlou dispozici. V současné době zde sídlí územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu pro Kraj Vysočina. Objekt je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie
Nejstarší zmínky o místě, kde se dnes nachází Lannerův dům, datujeme k 17. století. Roku 1651 je zde zmiňován hospodářský dvůr s velkou zahradou, který koupila hraběnka Františka Slavatová z Chlumu a Košumberka. O tři roky později jej věnovala jezuitskému řádu, který do Telče přivedla a který zde zřídil svůj dispenzář, tedy objekt pro důstojné dožití řádových bratří. V pozdně barokním období zde vznikly dvě samostatné budovy, severní a západní křídla dnešního objektu. Od zrušení jezuitského řádku v roce 1773 ležel tento tzv. jezuitský neboli Slavatovský dvůr ladem a podléhal zkáze.
Na počátku 19. století koupil dvůr v dražbě židovský obchodník Jakub Lang, aby zde založil továrnu na jemná sukna. Spojil obě budovy a nechal k nim přistavět propojovací východní křídlo, čímž vznikl také prostor tzv. čestného dvora. Klasicistní přestavbou došlo ke sjednocení vzhledu objektu, který souběžně sloužil výrobním i obytným účelům.
Ve 2. polovině 19. století, za držení rodiny Lannerů, bylo okolí domu krajinářsky upraveno. Po rychlém střídání několika majitelů se v roce 1929 stává dům i s pozemkem majetkem města, které jej nechalo později upravit pro sociální bydlení. V roce 2004 získalo Lannerův dům ministerstvo kultury a po celkové obnově se v něm usídlilo územní odborné pracoviště NPÚ pro Kraj Vysočina. V současné době jsou v Lannerově domě pořádány také kulturní akce pro veřejnost (komorní koncerty, přednášky výstavy aj.), konají se zde rovněž odborné semináře či vědecké konference.
Od 1. ledna 2015 působí v Lannerově domě při územním odborném pracovišti NPÚ v Telči Metodické centrum pro vzdělávání, které se zaměřuje na tvorbu edukačních programů a vzdělávání v památkové péči. Jeho cílem je zpřístupňovat a zprostředkovávat památkové hodnoty širokému spektru veřejnosti, ať jde o školy, univerzity, rodiny s dětmi, seniory, dobrovolníky nebo osoby se specifickými potřebami.
Popis
Rozlehlý patrový objekt sestává ze tří křídel, vymezujících prostorné nádvoří připomínající čestný dvůr zámku či šlechtického paláce. Přestože budova vypadá jako kompaktní organismus, vznikala mnoha postupnými úpravami souvisejícími s několikanásobnou změnou jejího využití.
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lannerův dům na Wikimedia Commons
- Oficiální stránka NPÚ, ÚOP v Telči
- Metodické centrum pro vzdělávání[nedostupný zdroj]
- hrady.cz
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-04-13]. Identifikátor záznamu 136481 : Lannerův dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor: Apuaktelc, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: