Lanová dráha Pisárky – Bohunice

Kabinková visutá lanová dráha Pisárky–Bohunice je uvažovaná dopravní stavba v Brně, záměr diskutovaný od roku 2014. Dráha o délce 1,7 km s převýšením 71 metrů^[1] by měla stoupat k univerzitnímu kampusu v Bohunicích ze severu od vozovny Pisárky. Ačkoliv projekt v roce 2022 získal stavební povolení, jeho další rozvoj byl ve stejné době upozaděn dokončením tramvajové trati do kampusu (vedoucí z opačné, tj. jižní strany) a nedostatkem financí.

Zamýšlená podoba

Podle studie, kterou Dopravní podnik města Brna disponoval již v prosinci 2015, by se nová lanovka stala běžnou součástí sítě brněnské hromadné dopravy. Podle projektu od firmy A Plus (podle jejíchž návrhů se stavěla i většina bohunického kampusu), nehrozí při stavbě žádné průseky lesem a lanovka by měla mít jen tři podpěry, které by byly všechny přístupné po stávajících asfaltových cyklostezkách.

Trasa by měla vést od stávající zastávky Lipová v Pisárkách mezi pavilonem Z brněnského výstaviště a multifunkční halou, plánovanou na místě stávajícího Velodromu, do mezistanice u rekreačního areálu Riviéra.^[2] Odtud by stoupala lesem do mezistanice v univerzitním kampusu a zakončena by byla u konečné stanice tramvaje.^[2]

Jízda lanovkou by měla trvat čtyři a půl minuty, lanovka by měla mít kapacitu 500 osob za hodinu v každém směru,^[3] má mít osmimístné kabinky, interval kabinek by byl individuální podle poptávky, nejmenší možný interval 30 sekund.^[4] Provozní doba by byla denně od 5 do 23 hodin.^[5] Spoluautor myšlenky Roman Onderka jako vzor uvedl lanovku podobných rozměrů na kopec Montjuïc v Barceloně,^[4] která má tři zastávky a jízdní dobu asi 10 minut.^[5]

Historie záměru

Vznik a zveřejnění nápadu

Podle vyjádření náměstka primátora pro dopravu Roberta Kotziana (ODS) z roku 2014 se o myšlence lanovky mluvilo již zhruba čtyři roky (tedy cca od roku 2010), avšak oficiálně se do té doby nikde neprojednávala.^[6]

Veřejně s nápadem přišel dva týdny před komunálními volbami v říjnu 2014 primátor Roman Onderka (ČSSD) společně s ředitelem Dopravního podniku města Brna Milošem Havránkem.^[3][4][5][6] Onderka chtěl zajistit dokončení výstavby do konce roku 2018.^[6] Opozice se podle iDNES.cz tehdy tomuto bodu v jeho volebním programu vysmála, avšak následně s podobným nápadem přišli právě ti, kteří se zasloužili o Onderkovo sesazení.^[3]

Onderkův návrh od počátku počítal s tím, že dopravní napojení kampusu by se řešilo jak tramvajovou tratí, tak i lanovkou^[3] – tramvajová trať měla vést ke kampusu od jihu, lanovka od severu.^[7]

První názory

Náměstek Kotzian veřejně označil myšlenku postavit lanovku za dobrou, avšak vyžadoval nejprve seriózní analýzu, která by odpověděla na otázky využitelnosti lanovky – podle něj by její potenciál byl spíše turistický a mohla by sloužit k obsluze areálu veletrhů.^[6]

Projektant Jan Chlup z brněnského Ateliéru Chlup, který stojí za lanovkou v Ústí nad Labem, v roce 2014 záměr ocenil jako dobrý nápad, ale doporučil lanovku vybudovat s mezizastávkami a prodloužit co nejblíž k Mendlovu náměstí.^[3]

Mluvčí Masarykovy univerzity v prosinci 2015 uvedla, že vedení školy obnovení debat o lanovce vítá.^[8]

Investiční záměr

Stavební záměr v prosinci 2015 oživili primátor Petr Vokřál (ANO) a náměstek pro investice Richard Mrázek (ANO).^[3] 15. prosince 2015 rada města schválila zpracování investičního záměru, který má prověřit, zda se lanovka Brnu vyplatí,^[8] a která posoudí dopad provozu lanovky na fungování městské dopravy a která varianta lanovky je reálnější.^[3]

Uvažovaná lanovka se měla stát součástí investičního záměru na řešení dopravy v okolí brněnského výstaviště a na Mendlově náměstí,^[3] Poptávka na zde projíždějící trolejbusové lince 25 se totiž v době akademického roku blížila maximální možné nabídce.^[5]

Lanovka se původně měla stát součástí projektu rekonstrukce a zvyšování kapacity pisárecké vozovny, jehož start byl plánován na rok 2016.^[8] Na místě pisáreckého areálu dopravního podniku by vznikl nový dopravní terminál. U pisárecké vozovny by vznikla nová tramvajová smyčka náhradou za smyčku na Mendlově náměstí, u Pisáreckého tunelu a sjezdu z dálnice D1 mělo vzniknout další záchytné parkoviště Park and Ride. Podmínkou dotace Evropské unie prý byly „doplňkové druhy dopravy“, což mělo město v úmyslu splnit lanovkou a parkovištěm. Město by lanovku stavělo pouze v případě, když by na ni přispěly fondy Evropské unie.^[3]

Podle informací MF Dnes firma Doppelmayr ocenila příslušnou technologii na 160 milionů korun, se zbudováním nástupní a výstupní stanice by pak celková cena za výstavbu lanovky byla 200–250 milionů Kč, zatímco alternativa v podobě prodloužení tramvaje do kampusu byla kalkulována na asi miliardu korun.^[3]

Územně-technická studie

V roce 2017 brněnští radní oživili projekt lanovky ke kampusu, ale setkal se s větší kritikou.^[9] Přesto se v roce 2018 zpracovávala územně-technická studie^[10] a na konci září roku 2018 započala rekonstrukce vozovny Pisárky právě i s ohledem na tuto studii, která potvrdila jako konečnou stanici lanovky právě Pisárky, konkrétně lokalitu u zastávky Lipová.^[11] V srpnu 2020 vysoutěžil DPMB zpracovatele projektové dokumentace lanové dráhy^[12] a v únoru 2021 rozhodl Krajský úřad Jihomoravského kraje, že předložený záměr lanovky nemá významný vliv na životní prostředí.^[13]

V srpnu 2021, kdy již probíhaly stavební práce na tramvajové trati do kampusu, považoval ředitel dopravního podniku a spoluautor myšlenky Miloš Havránek záměr na stavbu lanovky za stále aktuální.^[14] Zahájení stavby předpovídal na konec roku 2022, přičemž jako možnou překážku zmínil vysoké očekávané náklady na stavbu (650 milionů Kč namísto původně uvažovaných 200 milionů).^[14] Dokončena měla být v roce 2024.^[15]

Stavební povolení a nedostatek financí

V říjnu 2022 vydal Drážní úřad pro lanovou dráhu stavební povolení, proti němuž bylo podáno 22 téměř totožných odvolání obyvateli rezidenčního areálu na konci ulice Netroufalky, ale i Masarykovou univerzitou, byť ta coby provozovatel kampusu zároveň projekt podporuje.^[2]

V prosinci 2022 byla zprovozněna tramvajová trať do kampusu, náklady na její vybudování se vyšplhaly na 1,496 miliardy korun.^[16] Aktualizovaný odhad ceny lanové dráhy z Pisárek byl tehdy 900 milionů korun a brněnský radní pro dopravu Petr Kratochvíl tehdy projekt zároveň označil už za „pouze jeden z mnoha“.^[2] Z důvodu nemožnosti čerpat na stavbu prostředky z rozpočtu města Brna, dopravního podniku i evropských fondů uvedl Kratochvíl jako jedinou možnost financování výstavby úvěrem. Jako mnohem reálnější variantu však jmenoval odsun projektu na neurčito.^[2] Nerealizovatelnost projektu v blízké budoucnosti už tehdy připustil i ředitel dopravního podniku Miloš Havránek.^[2]

Odkazy

Reference

Související články

• Lanová dráha na Špilberk