Lanová dráha Podbaba – Bohnice

Kabinová visutá lanová dráha Podbaba – Bohnice byla navržena v roce 2016 jako dočasná alternativa k dosud zamýšlené tramvajové trati v obdobné relaci. Na záměr byla na základě zadání městské organizace ROPID zpracována studie proveditelnosti a kladné stanovisko vyjádřily dvě ze tří dotčených městských částí. Dokumentace z dubna 2020 počítala s výstavbou od března do září 2023.^[1] Při zadání zakázky Dopravnímu podniku hl. m. Prahy 2. července 2020 se psalo o zprovoznění v roce 2025.^[2] V září 2023 rada města záměr lanovky vyřadila z priorit pro nesoulad s dopravními cíli města. Odbor ochrany prostředí pražského magistrátu vydal 20. února 2024 k projektu v rámci procesu EIA nesouhlasné stanovisko, důvodem odmítnutí je narušení krajinného rázu Trojské kotliny.^[3]

Se spojením Holešovic a Bohnic lanovkou počítaly i nerealizované návrhy z let 2010 a 2013.^[4] V roce 2010 prosazoval starosta městské části Praha 7 Marek Ječmének (ODS) lanovku z nádraží Holešovice přes Výstaviště do zoologické a botanické zahrady, s možným vedením až do Bohnic.^[5] V roce 2013 pak předložil Marek Ječmének městu rozsáhlejší návrh lanovky Holešovice – Bohnice – Dejvice, s dvěma odbočnými větvemi, ^[6] Podobnou vizi zmínil v roce 2012 pro televizi Metropol Václav Kočka starší, který tehdy zpracoval materiál a poslal jej magistrátu i městské části Praha 7.^[7]

V červenci 2016 se objevila zpráva, že Praha 6 prosazuje postavení lanovky z Podbaby do Bohnic, s možnou mezistanicí u zoologické zahrady, z veřejných peněz města a zařazené do systému MHD. Médiím záměr prezentovala místostarostka Eva Smutná (TOP 09), podle níž je lanovka dopravní prostředek poměrně atraktivní a přitom docela levný. Uvedla, že městská část chce zadat studii, která by prověřila místa, kde by se mohlo stavět. Náměstek primátorky Petr Dolínek řekl, že projekt velmi podporuje a byl by svolný, aby se na financování podílelo město, a že město se pokusí najít soukromého investora.^[8]

Lanová dráha byla navržena jako levnější a ekologičtější alternativa^[9] k dříve zamýšlené tramvajové trati, která by do Bohnic musela vést tunelem ve složitých geologických podmínkách^[10] a jejíž součástí by v Troji musel být i složitý systém náspů a opěrných zdí.^[11] Jak však zdůraznil městský radní pro dopravu Petr Dolínek i někteří zástupci městských částí, vybudování lanovky do budoucna nevylučuje ani vybudování tramvajové tratě a lanovku pak bude případně možné přemístit nebo přesměrovat jinam.^[11] V komisích Prahy 6 dlouhodobě panuje shoda, že tramvaj představuje komplexnější řešení a lanovka představuje spíše náhradní řešení.^[4]

Organizace ROPID zadala v září 2017^[12] na podnět radního Petra Dolínka^[13] studii proveditelnosti stavby. Studie zahrnovala čtyři různé varianty trasy. Všechny varianty měly výchozí bod u stanice v Podbabě. Modrá a zelená varianta byly přímé přes areál zoologické zahrady, z toho zelená s mezizastávkou v oblasti parkoviště u horního vstupu zoologické zahrady a modrá bez mezizastávky. Vítězná červená varianta areál zoologické zahrady obchází a mezizastávku má u Podhoří, žlutá obchází i Císařský ostrov, má navíc i mezizastávku u zastávky V Podbabě a nahrazovala by tak i podbabský přívoz. Krom toho náčrt z Ropidu obsahoval i nachovou variantu z bohnického sídliště do Holešovic do oblasti železniční zastávky Praha-Holešovice zast.^[14] Studii zpracovaly společnosti PRO CEDOP, kterou vlastní Petr Šlegr, ve spolupráci s francouzskou projekční kanceláří Egis.^[11][13] Podle zprávy ze září 2017 měla být hotová na přelomu let 2017 a 2018.^[12]

Studii představil CEDOP na konci ledna 2018 na společném jednání komise dopravy a komise strategického rozvoje rady městské části Praha 6.^[4][15]

Z navržených variant se již v březnu 2018 jednání přiklonila k červené variantě,^[16] kterou pak v září 2018 ROPID skutečně vybral.^[14] Nástupní zastávku má poblíž železniční zastávky Praha-Podbaba vedle autobusové zastávky Podbaba v Bubenči, u hranice Dejvic. Mezizastávka má být u západní části zoo v Troji u Podhoří, kde je od září 2022 nový vchod do zoo, a horní stanice před obchodním centrem Krakov v Troji na sídlišti Bohnice.^[14] Lanovka by měla zkrátit cestu mezi Prahou 6 a Bohnicemi až o půl hodiny.^[9] Uvažuje se o výstavbě parkoviště P+R u dopravního uzlu v Podbabě.^[9]

Do září 2018 získala tato varianta i podporu městských části Praha 6 a Praha 8, na jejichž území leží konečné stanice.^[14] Městská část Praha-Troja byla v minulosti proti lanovce, protože by mohla narušit krajinné prvky v trojské kotlině, tj. chráněné registrované významné krajinné prvky Sklenářka a Paliárka a přírodní park Drahaň–Troja.^[14][16] Ředitel zoologické zahrady Miroslav Bobek byl proti vedení lanovky přes areál zahrady, protože by ohrožovala bezpečnost zvířat a narušovala klidové území.^[14][16] Proti vedení kolem západní části zahrady není, ale preferoval by místo lanovky tramvaj.^[16] Ústřední čistírna odpadních vod, nad jejímž areálem na Císařském ostrově tři z variant vedou, zplatnila požadavek, aby nebylo možné otevírat okna kabin, aby z nich cestující nemohli nic vyhazovat.^[17]

Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s. dopravnímu magazínu MHD86.cz sdělil, že dosud nebyl s projektem lanovky oficiálně seznámen a má informace pouze z médií, a proto i nadále připravuje severní tramvajovou tangentu Kobylisy – Bohnice – ZOO – Podbaba v souladu se schválenou koncepcí rozvoje tramvajových tratí, tramvajová trať je zanesena jako územní rezerva v Zásadách územního rozvoje hl. m. Prahy a jako záměr k územní stabilizaci do roku 2030 byla schválena RHMP dne 5. 9. 2017 v rámci Strategie rozvoje tramvajových tratí. Ve studii zadané Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy v roce 2016 bylo toto řešení shledáno jako funkční. Dopravnímu podniku nebyl v březnu 2018 znám relevantní dokument obsahující podrobnosti technického řešení, dopravní funkce a kapacity systému lanové dráhy, a proto nebylo možné lanovou dráhu s tramvajovou tratí z hlediska technického porovnat.^[18]

Po schválení studie radou i zastupitelstvem města bude možné začít pracovat na zanesení lanové dráhy do územního plánu, současně projektovat pro územní rozhodnutí a následně připravit dokumentaci pro stavební povolení.^[14] Podle odhadů ze září 2018 by lanovka mohla být uvedena do provozu mezi lety 2023 a 2024.^[14] Samotná výstavba by trvala rok.^[11] Pokud by záměru město vyslovilo podporu, bylo by možné (dle informace z ledna 2019) do čtyř let stavbu zahájit a další rok až rok a půl by stavba trvala.^[19] Proti tomu stavba tramvajové trati není obsažena v plánech do roku 2030.^[19]

V lednu 2019 prezentoval Martin Fafejta z organizace ROPID studii dopravnímu výboru pražského zastupitelstva. Podle této prezentace by lanová dráha byla čtyřikrát levnější než vybudování tramvajové trati.^[19] Člen dopravního výboru zastupitelstva Prahy a radní Prahy 7 pro dopravu Ondřej Mirovský uvedl, že je to první projekt lanovky, který má smysl, a současně je od počátku deklarováno, že bude součástí pražské integrované dopravy. Členové dopravního výboru zastupitelstva v půlhodinové diskusi neměli k záměru vážnější výhrady, ale projednávání záležitosti přerušili.^[19] Podle Martina Fafejty z ROPIDu by v případě realizace bylo nejprve vypsáno výběrové řízení na provozovatele lanové dráhy, který může dodávat technologie s full servisem a údržbou toho systému na deset až dvacet let, přičemž se zatím nepředpokládá, že by oním provozovatelem byl dopravní podnik.^[19]

Autor studie ze společnosti Cedop uvedl, že se inspirovali například lanovkou v Koblenzi na soutoku Rýna s Moselou či lanovkou v Brestu.^[19]

V dubnu 2020 byl projekt postoupen ke zjišťovacímu řízení v rámci procesu posouzení vlivu stavby na životní prostředí (EIA). Podle této dokumentace by se lanovka měla stavět od března do září 2023.^[1]

2. července 2020 zastupitelstvo hl. m. Prahy podle webu iDnes.cz zadalo Dopravnímu podniku hl. m. Prahy a.s. zakázku na stavbu lanové dráhy, čímž byla příprava předána z magistrátního investičního odboru přímo DPP, který má zahájit přípravu realizace stavby.^[2] K záměru má DPP zajistit technickou studii, ve které budou zohledněny i další související záměry, jako je plánovaná tramvajová trať z Podbaby do Suchdola nebo parkovací domy v Bohnicích a v Podbabě. Na stavbu lanovky má poté DPP vypsat veřejnou zakázku.^[2] Přitom se psalo o zprovoznění v roce 2025.^[2]

Smlouvu na projekční práce v ceně 38,25 milionu Kč uzavřel Dopravní podnik hl. m. Prahy se sdružením firem Metroprojekt, Sagasta a SIAL architekti a inženýři.^[20]

V květnu 2022 vyhlásil Dopravní podnik hl. m. Prahy mezinárodní otevřenou architektonickou soutěž na podobu lanovky. Přihlásilo se 23 zájemců z 9 evropských zemí, porota následně vybrala pět finalistů. Soutěž v srpnu 2022 vyhrálo londýnské studio William Matthews Associates, na jehož návrhu se podíleli ještě Boele Architects a Expedition Engineering za podpory konzultantů DCSA a Agile CE. Vítězi soutěže náleží odměna 1,8 milionu korun. Porota na vítězném návrhu ocenila jeho celistvost, kontextuální přístup a zohlednění okolních podmínek, a to jak přírodních, tak městských. Na druhém místě skončilo české seskupení ov architekti a studio Olgoj Chorchoj, na třetí pozici rakouská kancelář ZT GmbH – Studio Innsbruck, která je pobočkou norského studia Snøhetta.^[20]

Ještě 10. listopadu 2022 Dopravní podnik hl. m. Prahy spolu s náměstkem primátora Adamem Scheinherrem prezentovali v pražském CAMPu přípravu této lanovky při zahájení výstavy návrhů petřínské a podbabsko-bohnické lanovky. Bylo zde zmíněno, že tato nová lanovka může stát přes dvě miliardy korun.^[21]

Po volbách v září 2022 vznikla po zdlouhavých jednáních nová rada města pod vedením Bohuslava Svobody dne 16. února 2023.

V polovině září 2023 rada města předložila zastupitelstvu zprávu o plnění harmonogramů nejdůležitějších staveb, kterou si zastupitelstvo objednalo na jaře. Podle tohoto materiálu Praha nebude schopna ani v následujících 20 letech zrealizovat většinu plánovaných klíčových dopravních staveb, proto bude v seznamu prioritních projektů škrtat a znovu se zváží, nakolik jsou pro dopravu v metropoli důležité. Primátor Hřib uvedl, že materiál sumarizuje dlouhodobě známé věci, a s nadsázkou řekl, že zastupitelstvo si sepsalo ‚dopis Ježíškovi‘ a ten zkrátka převyšuje možnosti rodinného rozpočtu. Město podle odboru dopravy není schopno ani udržovat stávající silniční infrastrukturu tak, aby se zpomalila její degradace. Mezi stavby, které byly z priorit vyřazeny pro nesoulad s dopravními cíli, byly podbabsko-bohnická lanovka, Hloubětínský tunel, zastřešení Spořilovské a Hostivařská spojka. Některé další stavby, včetně dostavby městského okruhu a tramvajových tangent, byly z finančních důvodů odloženy za rok 2030.^[22] Městský radní pro finance Zdeněk Kovařík (ODS) v září 2023 na zasedání zastupitelstva ohledně lanovky řekl, že na takovou kravinu peníze z městského rozpočtu rozhodně nedá.^[23]

V říjnu 2023 městská část Praha 6 dala k záměru lanovky v rámci posuzování EIA negativní stanovisko kvůli nevyřešené otázce parkování na podbabské straně a nevyřešeným pěším přestupním vazbám s ohledem na bezpečnost. Zároveň však Praha 6 uvedla, že je k myšlence lanové dráhy dlouhodobě vstřícná.^[24]

Městská část Praha-Troja ve svém stanovisku chtěla revidovat velikost mezistanice, pro kterou mělo být vykáceno příliš mnoho stromů, a za nepřijatelné označila také vedení lanovky v přírodním parku Drahaň-Troja.^[25]

20. února 2024 se objevila v médiích zpráva, že podle dokumentu zveřejněného v systému EIA odbor ochrany prostředí pražského magistrátu v řízení EIA zamitl záměr výstavby lanovky, resp. vydal nesouhlasné stanovisko. Důvodem je, že z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví představuje významný zásah do znaků a hodnot krajinného rázu Trojské kotliny a nezanedbatelnou změnu a snížení krajinného rázu Trojské kotliny, vyvolává nepřijatelný vliv na krajinu a její ekologické funkce a kulturní dědictví. Naopak z hlediska ochrany životního prostředí je projekt podle dokumentu přijatelný, lanovka by totiž jen minimálně ovlivnila ovzduší, klima, půdu, vodu, přírodní zdroje či hmotný majetek a přijatelně by ovlivnila i život obyvatel.^[23]

Někteří komunální politici už týdny předem informovali, že znají výsledek stanoviska úřadu. Například to zmiňoval předseda výboru pro dopravu Martin Sedeke na zasedání v lednu 2024, a také v té době zmiňoval na Facebooku, že ten projekt je již mrtvý. Bývalý radní pro dopravu Adam Scheinherr se podivoval nad tím, že takovou informaci měli k dispozici, když toto rozhodnutí státní správy by mělo být nezávislé od samosprávy a od politiků.^[26] Projekt evidentně neměl podporu aktuální městské koalice, ze zamítnutí se radovala například náměstkyně Jana Komrsková (Pirátská strana).^[26]

Bývalý pražský radní pro dopravu Adam Scheinherr prohlásil, že se chystá podat ministerstvu podnět k přezkumu rozhodnutí. Rozhodnutí je podle něj obrovsky nebezpečný precedens vůči všem ostatním stavbám, třeba vůči zamýšlené tramvajové trati, která se svým mostem bude mnohem větším zásahem do krajinného rázu, a pro most Pražského okruhu u Suchdola, kde zásah do krajinného rázu bude enormní. Vydanému stanovisku nerozumí a považuje jej za iracionální, protože podle něj je právě lanovka subtilní a neinvazivní stavba, kterou v celkovém pohledu na údolí ani neuvidíte, navíc z hlediska emisí, hluku a spotřeby energie je lanovka nejekologičtějším způsobem dopravy.^[26]

Lanovka má mít šest pilířů,^[17] z toho dva pilíře na úseku mezi Podbabou a zoologickou zahradou.^[11] Trasa nevede nad žádnými obytnými budovami.^[11]

Kabina má být nesena dvěma nosnými lany a tažena třetím, tažným lanem, tento systém by měl být odolný i proti silnému větru.^[11] Podle prezentace vydrží i rychlost větru 140 km/h.^[19] Pro případ nouze je možno použít evakuační kabinu, která se k uvízlé kabině dostane po tažném laně.^[11]

Cena výstavby byla odhadována na 1 až 1,5 miliardy korun,^[10][14] provozní náklady 44,8 milionu korun ročně.^[17] Vypracování studie proveditelnosti stálo 1,5 milionu Kč.^[17] Podle prezentace DPP v listopadu 2022 může stát lanovka přes dvě miliardy korun.^[21]

Podle organizace ROPID by kapacita lanovky měla být dva až čtyři tisíce osob za hodinu,^[14] přičemž 2000 os/h je základní hodinová kapacita, do 4000 os/h je rezerva pro sezonní výkyvy poptávky a budoucí nárůst počtu cestujících.^[11] Kapacita kabiny má být 35 osob.^[10] Doba jízdy má být 7 minut a interval 60 sekund.^[17] Ve stanicích se kabina od lan odpojí,^[11] do kabin se má nastupovat při rychlosti 0,54 kilometru za hodinu.^[17][9] Nástup do kabin má být bezbariérový.^[11] Na letní sezónu mají být zařazeny i speciální kabiny pro cyklisty.^[11]

Měly by na ní platit jízdenky na MHD.^[14] Oproti předchozím návrhům by nemělo jít pouze o turistický projekt, ale o běžnou součást MHD.^[17] V provozu by měla být od 5 do 24 hodin, podobně jako metro.^[17]

Podle dokumentace pro posouzení EIA z dubna 2020 má mít lanovka 3 stanice, celková délka má být 2,24 km a lanovka má mít 17 klimatizovaných kabin pro 35 osob, s neotevíratelnými okny. Přepravní kapacita má být dle intervalu kabin 2000 až 4500 osob za hodinu v jednom směru, na letní sezonu se počítá se zapojením kabin pro cyklisty. Jízdní doba z konečné na konečnou má být 7 minut. Provozní doba má být od 6 do 22 hodin. Mezi stanicemi má být pět podpěr, z toho dvě na Císařském ostrově v blízkosti Ústřední čistírny odpadních vod, zbývající tři v Troji. Náklady se odhadují na 1,5 miliardy.^[1] Životnost lanovky je odhadována na 30 let.^[2]

Podle prezentace DPP z listopadu 2022 mají být nástupiště otevřená i kvůli jednodušší údržbě. Lanovka má být odolná i středně silnému větru, od svislé osy se mohou kabiny odklonit o 17 stupňů. Pylony měly dosahovat výšky 34,5–46,7 metru, nejvyšší měl být na Císařském ostrově. Depo všech 17 gondol mělo být v prostřední stanici Troja. Gondoly měly být standardní od výrobce, ale pro tuto lanovku požadoval DPP jako speciální úpravu zesílené dno kabinek z důvodu zvýšené odolnosti vůči výbuchům kvůli možnosti uvolňování metanu s čističky odpadních vod. Na této prezentaci náměstek primátora Adam Scheinherr uvedl, že první cestující by lanovka mohla svézt v roce 2026 nebo 2027.^[21]

• Lanová dráha Holešovice – Bohnice – Dejvice