Lara Arruabarrenová

Lara Arruabarrenová
Lara Arruabarrenová na US Open 2016
StátŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Datum narození20. března 1992 (31 let)[1]
Místo narozeníSan Sebastián, Španělsko[1]
BydlištěBarcelona, Španělsko[1]
Výška166 cm[1]
Hmotnost58 kg[1]
Profesionál od2007
Ukončení kariéry2022
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek3 362 484 USD
Tenisová raketaBabolat
Dvouhra
Poměr zápasů364–291
Tituly2 WTA, 1 WTA 125, 12 ITF
Nejvyšší umístění52. místo (3. července 2017)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2015, 2016, 2018)
French Open2. kolo (2018)
Wimbledon2. kolo (2015, 2016, 2018)
US Open2. kolo (2012, 2018)
Čtyřhra
Poměr zápasů210–168
Tituly7 WTA, 8 ITF
Nejvyšší umístění28. místo (22. února 2016)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2020)
French Openčtvrtfinále (2018)
Wimbledon2. kolo (2015, 2017, 2018)
US Openčtvrtfinále (2015)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231105a5. listopadu 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Příjem na French Open 2015

Lara Arruabarrenová nebo Arruabarrenaová[2], celým jménem nepřechýleně Lara Arruabarrena Vecino, (* 20. března 1992 San Sebastián) je bývalá španělská profesionální tenistka. Ve své kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála tři turnaje ve dvouhře, když na prvním z nich triumfovala na únorovém Copa BBVA Colsanitas 2012 v kolumbijské Bogotě. Druhou trofej získala v sérii WTA 125 na calijském turnaji v únoru 2013 po výhře nad Catalinou Castañovou a třetí dosáhla na soulském Korea Open 2016. Připsala se také sedm turnajových vítězství ve čtyřhře. V rámci okruhu ITF získala dvanáct titulů ve dvouhře a devět ve čtyřhře.[3]

Na žebříčku WTA byla nejvýše ve dvouhře klasifikována v červenci 2017 na 52. místě a ve čtyřhře pak v únoru 2016 na 28. místě. Naposledy ji Trénoval Andoni Vivanco. [1]

Ve španělském fedcupovém týmu debutovala roku 2015 v baráži druhé Světové skupiny proti Argentině, kde plnila roli jedničky družstva. Po výhrách nad Irigoyenovou i Ormaecheaovou přispěla dvěma body k vítězství Španělek 4:0 na zápasy. Do roku 2019 v soutěži nastoupila ke čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 2–4 ve dvouhře a 1–0 ve čtyřhře.[4]

Tenisová kariéra

V juniorské čtyřhře French Open 2010 se s krajankou Maríou Teresou Torrovou Florovou probojovaly do finále, v němž podlehly maďarsko-americkému páru Tímea Babosová a Sloane Stephensová poměrem 2–6 a 3–6.

V rámci hlavních soutěží dvouhry událostí okruhu ITF debutovala v říjnu 2007, když na turnaji ve španělském Les Franqueses Del Valles s dotací 10 tisíc dolarů postoupila z kvalifikace. V úvodním kole podlehla krajance Lucii Cerverové-Vazquezové.[3] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala v červenci 2008 na oviedském turnaji s rozpočtem deset tisíc dolarů, když ve finále zdolala Němku Hermon Berhaneovou.[3]

V kvalifikaci singlu okruhu WTA Tour debutovala na dubnovém turnaji Andalucia Tennis Experience 2010 v Marbelle. Na úvod kvalifikace podlehla krajance Nurii Llagosteraové Vivesové. O týden později dohrála na antukovém Barcelona Ladies Open 2010 v téže fázi kvalifikace na raketě Sílvie Solerové Espinosové. Hlavní soutěž okruhu WTA si poprvé zahrála na Andalucia Tennis Experience 2011 po zvládnutém kvalifikačním sítu. V úvodním kole vyřadila Monicu Niculescuovou. Do čtvrtfinále postoupila přes Češku Sandru Záhlavovou. V něm ji zastavila druhá nasazená Ruska Světlana Kuzněcovová, které odebrala jen tři gamy.[1][3]

Premiérovou trofej na okruhu WTA Tour získala na únorovém Copa BBVA Colsanitas 2012. V úvodním kole vyřadila osmou nasazenou Rakušanku Patricii Mayrovou-Achleitnerovou. V boji o titul pak zdolala ruskou hráčku Alexandru Panovovou ve dvou setech. Do elitní světové stovky se poprvé posunula ve vydání žebříčku WTA z 10. září 2012, když po US Open 2012 postoupila ze 115. na 91. příčku.[1][3]

Druhou trofej pak přidala na zářijovém Korea Open 2016, hraném v Soulu. Ve druhém kole svedla třísetový boj s osmou nasazenou Američankou Louisou Chiricovou. Po zvládnutých dvou tiebreacích vyřadila ve čtvrtfinále švédskou turnajovou dvojku Johannu Larssonovou. Hladká výhra nad Rumunkou Patricií Marií Țigovou ji posunula do druhého finále kariéry. V něm zdolala rumunskou turnajovou pětku Monicu Niculescuovou po divokém třísetovém průběhu 6–0, 2–6 a 6–0. Po více než čtyřech letech čekání vybojovala singlovou trofej. Bodový zisk jí v následném vydání žebříčku WTA zajistil posun na kariérní maximum, když 26. září 2016 figurovala na 61. místě.[5]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském singlu French Open 2012 poté, co ve třetím kole kvalifikace zdolala Garbiñe Muguruzaovou. V úvodním zápase dvouhry však uhrála jen dvě hry proti třinácté nasazené Srbce Aně Ivanovićové.[1]

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 (0)
Premier (0)
International (2–2 D; 8–6 Č)

Dvouhra: 4 (2–2)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Vítězka1.19. února 2012Bogotá, KolumbieantukaRusko Alexandra Panovová6–2, 7–5
Vítězka2.25. září 2016Soul, Jižní KoreatvrdýRumunsko Monica Niculescuová6–0, 2–6, 6–0
Finalistka1.15. dubna 2017Bogotá, KolumbieantukaItálie Francesca Schiavoneová4–6, 5–7
Finalistka2.15. dubna 2018Bogotá, Kolumbie (2)antukaSlovensko Anna Karolína Schmiedlová2–6, 4–6

Čtyřhra: 14 (8–6)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Vítězka1.14. dubna 2013Katovice, Polskoantuka (h)Španělsko Lourdes Domínguez LinoRumunsko Ioana Olaruová
Rusko Valerija Solovjovová
6–4, 7–5
Vítězka2.12. dubna 2014Bogotà, KolumbieantukaFrancie Caroline GarciaováUSA Vania Kingová
Jižní Afrika Chanelle Scheepersová
7–6(7–5), 6–4
Vítězka3.21. září 2014Soul, Jižní KoreatvrdýRumunsko Irina-Camelia BeguováNěmecko Mona Barthelová
Lucembursko Mandy Minellaová
6–3, 6–3
Finalistka1.12. října 2014Ósaka, JaponskotvrdýNěmecko Tatjana MalekováJaponsko Šúko Aojamová
Česko Renata Voráčová
1–6, 2–6
Vítězka4.28. února 2015Acapulco, MexikotvrdýŠpanělsko María Teresa Torró FlorČesko Andrea Hlaváčková
Česko Lucie Hradecká
7–6(7–2), 5–7, [13–11]
Finalistka2.23. května 2015Norimberk, NěmeckoantukaRumunsko Raluca OlaruváČínská Tchaj-pej Čan Chao-čching
Španělsko Anabel Medina Garrigues
4–6, 6–7(5–7)
Finalistka3.26. července 2015Bad Gastein, RakouskoantukaČesko Lucie HradeckáČerná Hora Danka Kovinićová
Lichtenštejnsko Stephanie Vogtová
6–4, 4–6, [3–10]
Finalistka4.8. srpna 2015Washington, D.C., Spojené státytvrdýSlovinsko Andreja KlepačováŠvýcarsko Belinda Bencicová
Francie Kristina Mladenovicová
5–7, 6–7(7–9)
Vítězka5.27. září 2015Soul, Jižní KoreatvrdýSlovinsko Andreja KlepačováNizozemsko Kiki Bertensová
Švédsko Johanna Larssonová
2–6, 6–3, [10–6]
Finalistka5.18. října 2015Hongkong, ČLRtvrdýSlovinsko Andreja KlepačováFrancie Alizé Cornetová
Kazachstán Jaroslava Švedovová
5–7, 4–6
Vítězka6.17. dubna 2016Bogotá, KolumbieantukaNěmecko Tatjana MariováBrazílie Gabriela Céová
Venezuela Andrea Gámizová
6–2, 4–6, [10–8]
Vítězka7.17. července 2016Gstaad, ŠvýcarskoantukaŠvýcarsko Xenia KnollováNěmecko Annika Becková
Rusko Jevgenija Rodinová
6–1, 3–6, [10–8]
Finalistka6,22. července 2018Gstaad, ŠvýcarskoantukaŠvýcarsko Timea BacsinszkáUSA Desirae Krawczyková

Chile Alexa Guarachiová

6–4, 4–6, [6–10]
Vítězka8.22. září 2019Soul, Jižní KoreatvrdýNěmecko Tatjana MariováUSA Hayley Carterová

Brazílie Luisa Stefaniová

7–6(9–7), 3–6, [10–7]

Finále série WTA 125

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (1–0 D; 1–0 Č)

Dvouhra: 1 (1–0)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Vítězka1.17. února 2013Cali, KolumbieantukaKolumbie Catalina Castañová6–3, 6–2

Čtyřhra: 1 (1–0)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Vítězka1.4. srpna 2019Karlsruhe, NěmeckoantukaČesko Renata VoráčováČína Chan Sin-jün

Čína Jüan Jüe

6–7(2–7), 6–4, [10–4]

Finále na okruhu ITF

$100 000 tournaments
$75 000 tournaments
$50 000 tournaments
$25 000 tournaments
$10 000 tournaments

Dvouhra: 14 (12–2)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Vítězka1.5. července 2008Oviedo, ŠpanělskotvrdýNěmecko Hermon Brhaneová7–6(7–2), 6–4
Finalistka1.26. října 2008Sant Cugat del Vallès, ŠpanělskoantukaŠpanělsko Eva Fernándezová-Bruguésová4–6, 6–7
Vítězka2.26. dubna 2009Torrent, ŠpanělskoantukaŠpanělsko Marta Marrerová6–2, 6–3
Vítězka3.20. září 2009Lleida, ŠpanělskoantukaRumunsko Diana Enacheová6–3, 5–7, 6–2
Vítězka4.24. října 2009Sevilla, ŠpanělskoantukaSrbsko Neda Kozićová6–1, 6–2
Vítězka5.9. května 2010Badalona, ŠpanělskoantukaUkrajina Jevgenija Krivoručková6–4, 6–3
Vítězka6.7. listopadu 2010Mallorca 4, ŠpanělskoantukaŠpanělsko Sandra Solerová Solaová6–3, 6–3
Vítězka7.14. listopadu 2010Mallorca 5, ŠpanělskoantukaPortugalsko Maria João Köhlerová7–6(7–2), 6–3
Vítězka8.28. listopadu 2010Vallduxo, ŠpanělskoantukaRusko Nanuli Pipijová7–5, 7–6(8–6)
Vítězka9.5. prosince 2010Vinaròs, ŠpanělskoantukaRumunsko Cristina Dinuová6–2, 6–0
Vítězka10.13. února 2011Mallorca 2, ŠpanělskoantukaŠvýcarsko Conny Perrinová6–1, 6–2
Vítězka11.13. března 2011Madrid, ŠpanělskoantukaŠpanělsko Leticia Costasová-Moreiraová6–4, 6–2
Vítězka12.17. srpna 2014Bogotá, KolumbieantukaŠvédsko Johanna Larssonová6–1, 6–3
Finalistka2.3. dubna 2016Osprey, Spojené státytvrdýUSA Madison Brengleová6–4, 4–6, 3–6

Čtyřhra: 15 (9–6)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Finalistka1.25. dubna 2009Torrent, ŠpanělskoantukaŠpanělsko Carla Rosetová FrancováItálie Martina Caciottiová
Itálie Nicole Clericová
6–7, 6–0, [9–11]
Vítězka1.5. září 2009Mollerussa, ŠpanělskotvrdýŠpanělsko Carla Rosetová-FrancováArgentina Tatiana Buaová
Španělsko Inés Ferrero Suárez
6–3, 2–6, [10–6]
Vítězka2.28. listopadu 2009Vallduxo, ŠpanělskoantukaSpojené království Amanda CarrerasováŠpanělsko Yera Campos-Molina
Španělsko Sandra Solerová-Solaová
6–4, 3–6, [11–9]
Vítězka3.3. července 2010Mont-de-Marsan, FrancieantukaŠpanělsko Inés Ferrerová SuárezováUkrajina Nadija Kičenoková
Francie Constance Sibilleová
6–3, 6–1
Finalistka2.13. srpna 2010Koksijde, BelgieantukaŠpanělsko María-Teresa Torró FlorItálie Nicole Clericová
Německo Justine Ozgaová
7–5, 4–6, [6–10]
Vítězka4.9. října 2010Madrid, ŠpanělskoantukaŠpanělsko María-Teresa Torró FlorRumunsko Irina-Camelia Beguová
Rumunsko Elena Bogdanová
6–4, 7–5
Vítězka5.6. listopadu 2010Mallorca, ŠpanělskoantukaŠpanělsko Inés Ferrerová-SuárezováPortugalsko Maria João Köhlerová
Rusko Avgusta Cybyševová
7–5, 6–2
Finalistka3.27. listopadu 2010Vallduxo, ŠpanělskoantukaItálie Benedetta DavatováSpojené království Amanda Carrerasová
Venezuela Andrea Gamízová
6–7(5–7), 3–6
Vítězka6.10. září 2011Biella, ItálieantukaRusko Jekatěrina IvanovováSlovensko Janette Husárová
Česko Renata Voráčová
6–3, 0–6, [10–3]
Vítězka7.23. října 2011Sevilla, ŠpanělskoantukaŠpanělsko Estrella Cabeza CandelaŠpanělsko Leticia Costas-Moreira
Španělsko Inés Ferrerová Suárezová
6–4, 6–4
Finalistka4.20120709a9. července 2012Biarritz, FrancieantukaPortoriko Mónica PuigováFrancie Severine Beltrameová
Francie Laura Thorpeová
2–6, 3–6
Finalistka5.20131007a7. října 2013Sant Cugat del Vallès, ŠpanělskoantukaSpojené království Amanda CarrerasováArgentina Tatiana Búová
Venezuela Andrea Gámizová
6–4, 2–6, [7–10]
Finalistka6.26. května 2014Grado, ItálieantukaArgentina Florencia MolinerováParaguay Verónica Cepede Royg
Lichtenštejnsko Stephanie Vogtová
4–6, 2–6
Vítězka8.16. srpna 2014Bogotá, KolumbieantukaArgentina Florencia MolinerováRakousko Melanie Klaffnerová
Rakousko Patricia Mayr-Achleitner
6–2, 6–0
Vítězka9.13. října 2019Riba-roja de Túria, ŠpanělskoantukaItálie Sara ErraniováRumunsko Ioana Loredana Roșcová

Belgie Marie Benoîtová

3–6, 6–4, [10–8]

Finále juniorských Grand Slamů

Čtyřhra juniorek: 1 (0–1)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Finalistka2010French OpenantukaŠpanělsko María Teresa Torrová FlorováMaďarsko Tímea Babosová
USA Sloane Stephensová
2–6, 3–6

Postavení na konečném žebříčku WTA

Dvouhra

Rok2008200920102011201220132014201520162017
Pořadí725. 458. 396. 167. 77. 100. 88. 86. 66. 84.

Čtyřhra

Rok200920102011201220132014201520162017
Pořadí 495. 307. 176. 211. 106. 64. 31. 59. 78.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lara Arruabarrena-Vecino na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i Lara Arruabarrenaová-Vecinová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20180401adubna 2018
  2. Arruabarrenaová dala ve finále v Soulu dva kanáry, Wozniacká vyhrála v Tokiu. České noviny [online]. ČTK, 2016-09-25 [cit. 2017-04-07]. Dostupné online. 
  3. a b c d e Lara Arruabarrenaová-Vecinová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20180424a24. dubna 2018
  4. Lara Arruabarrenová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20180424a24. dubna 2018
  5. AFP. Lara Arruabarrena wins Korea Open [online]. Daily Mail, 2016-09-25 [cit. 2016-09-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Liechtenstein.svg
Flag of Liechtenstein
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Arruabarrena US16 (19) (29828031976).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Arruabarrena US16 (19)
Arruabarrena RG15 (20) (19302179642).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Arruabarrena RG15 (20)