Larisa Latyninová

Larisa Latyninová
Rodné jménoЛариса Семенівна Дирій
Narození27. prosince 1934 (88 let)
Sovětský svaz Cherson
Povolánísportovní gymnastka a baletka
OceněníLeninův řád
medaile Na památku 850 let Moskvy
medaile Veterán práce
zasloužilý trenér SSSR
Řád kněžny Olgy 3. třídy
… více na Wikidatech
Politická stranaKomunistická strana Sovětského svazu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Sportovní gymnastika na LOH
zlato1956 Melbournedružstva
zlato1956 Melbournepřeskok
zlato1956 Melbourneprostná
zlato1956 Melbournevíceboj
stříbro1956 Melbournebradla
bronz1956 Melbournedružstva s náčiním
zlato1960 Římdružstva
zlato1960 Římprostná
zlato1960 Římvíceboj
stříbro1960 Římbradla
stříbro1960 Římkladina
bronz1960 Římpřeskok
zlato1964 Tokiodružstva
zlato1964 Tokioprostná
stříbro1964 Tokiovíceboj
stříbro1964 Tokiopřeskok
bronz1964 Tokiobradla
bronz1964 Tokiokladina
Mistrovství světa ve sportovní gymnastice
zlatoMS 1958 Moskvavíceboj jednotlivkyně
zlatoMS 1958 Moskvapřeskok
zlatoMS 1958 Moskvakladina
zlatoMS 1958 Moskvabradla
zlatoMS 1962 Prahavíceboj jednotlivkyně
zlatoMS 1962 Prahaprostná
stříbroMS 1958 Moskvaprostná
stříbroMS 1962 Prahapřeskok
stříbroMS 1962 Prahakladina
bronzMS 1962 Prahabradla

Larisa Semjonovna Latynina (ukrajinsky Лариса Семенівна Латиніна, rusky Лариса Семёновна Латынина; 27. prosince 1934 Cherson) je bývalá sovětská gymnastka. V letech 1956 až 1964 získala 14 olympijských medailí v soutěžích jednotlivců a čtyři medaile v soutěži družstev a je tak nejúspěšnější olympioničkou všech dob.

Sportovní kariéra

Narodila se v Chersonu v Sovětském svazu (dnes Ukrajina), otec Semjon Andrejevič Dyrij padl v roce 1943 u Stalingradu. Nejdříve cvičila jako baletka, později se začala věnovat gymnastice. Vystudovala střední školu a v roce 1953 se přestěhovala do Kyjeva. O rok později debutovala na mezinárodních soutěžích a v necelých devatenácti letech získala první zlatou medaili jako členka vítězného družstva SSSR na mistrovství světa v gymnastice v Římě.

Startovala na olympiádě v Melbourne v roce 1956. Zde získala čtyři zlaté medaile – v soutěži družstev, víceboji, přeskoku a prostných (souběžně s maďarskou gymnastkou Ágnes Keletiovou), stříbrnou medaili na bradlech a bronzovou medaili v soutěži družstev s náčiním (dnes už zrušené). V roce 1958 startovala na mistrovství světa v gymnastice ve čtvrtém měsíci těhotenství a získala pět zlatých medailí při svých šesti startech. Na olympiádě v Římě v roce 1960 obhájila zlatou medaili v soutěži družstev, víceboji a v prostných. K nim přidala stříbro z bradel a kladiny a bronzovou medaili v přeskoku. Svoji olympijskou sbírku medailí završila v Tokiu v roce 1964. Zde získala zlato v družstvech a prostných, stříbro ve víceboji a přeskoku a bronz na kladině a bradlech.

Po skončení sportovní kariéry se stala trenérkou národního týmu gymnastek SSSR a sportovní funkcionářkou.

Vyznamenání

Sovětská vyznamenání

  • Mistr sportu SSSR (1951)
  • Leninův řád (1957)[1]za úspěchy ve vývoji hnutí masové fyzické kultury v zemi, zlepšování dovedností sovětských sportovců a úspěšný výkon v mezinárodních soutěžích
  • Zasloužilý mistr sportu SSSR (1957)[1]
  • Odznak cti (1960)[1]za úspěšné vystoupení na XVII. Letních a VIII. Zimních olympijských hrách v roce 1960, jakož i za vynikající sportovní úspěchy
  • Odznak cti (1965)[1]za úspěšné vystoupení na XVIII. Letních a IX. Zimních olympijských hrách a vynikající sportovní úspěchy
  • Odznak cti (1972)[1]za úspěchy ve vývoji hnutí masové fyzické kultury v zemi a vysoké úspěchy sovětských sportovců na XX. letních olympijských hrách
  • Zasloužilý trenér SSSR (1972)[1]
  • Řád přátelství mezi národy (1980)[1]za velkou práci na přípravě a pořádání XXII. olympijských her

Ostatní vyznamenání

  • Řád cti (Rusko, 30. prosince 1999) – za služby pro rozvoj tělesné kultury a sportu, velký přínos k posílení přátelství a spolupráce mezi národy[2]
  • Řád Za zásluhy o vlast II. třídy (Rusko, 8. března 2015) – za velký přínos k rozvoji tělesné kultury a sportu a za aktivní sociální aktivity[3]
  • Řád Za zásluhy o vlast III. třídy (Rusko, 2010) – za velký přínos pro rozvoj tělesné kultury a sportu a mnoho let svědomité práce[4]
  • Řád Za zásluhy o vlast IV. třídy (Rusko, 27. prosince 2004) – za velký přínos pro rozvoj tělesné kultury a sportu a mnoho let svědomité práce[5]
  • Řád kněžny Olgy III. třídy (Ukrajina, 29. listopadu 2002) – za významný osobní přínos k rozvoji tělesné kultury a sportu na Ukrajině, dosažení vysokých sportovních výsledků na olympijských hrách[6]

Bibliografie

  • Равновесие (1975)
  • Гимнастика сквозь годы (1977)

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f g Лариса Латынина. Биография. РИА Новости [online]. 20141227T1005+0300Z [cit. 2019-10-09]. Dostupné online. (rusky) 
  2. Указ Президента Российской Федерации от 30.12.1999 г. № 1741. Президент России [online]. [cit. 2019-10-09]. Dostupné online. (rusky) 
  3. Официальный интернет-портал правовой информации. publication.pravo.gov.ru [online]. [cit. 2019-10-09]. Dostupné online. 
  4. О награждении орденом "За заслуги перед Отечеством" III степени Латыниной Л.С., Указ Президента РФ от 21 января 2010 года №87. docs.cntd.ru [online]. [cit. 2019-10-09]. Dostupné online. 
  5. Указ Президента Российской Федерации от 27.12.2004 г. № 1604. Президент России [online]. [cit. 2019-10-09]. Dostupné online. (rusky) 
  6. zakon.rada.gov.ua [online]. [cit. 2019-10-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Flag of the USSR (1936-1955).svg
this is the flag of the Soviet Union in 1936. It was later replaced by File:Flag of the Soviet Union (1955-1980).svg.
Flag of the Soviet Union 1955.svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Flag of the Soviet Union (dark version).svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Flag of Czechoslovakia.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Romania (1965-1989).svg

Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).

Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.

  • l = 2/3 × L
  • C = 1/3 × L
  • S = 2/5 × l
Flag of Romania (1965–1989).svg

Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).

Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.

  • l = 2/3 × L
  • C = 1/3 × L
  • S = 2/5 × l
Olympic flag.svg
Olympijská vlajka
Flag of Hungary (1949-1956).svg
Flag of Hungary from 20 August 1949 to 12 November 1956.
Flag of German Reich (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Orden for Service IV.png
Ribbon bar of Order of Merit Before the Fatherland 4st
Orden for Service II.png
Ribbon bar Orden of Services to the Fatherland 2st
Orden of Honour.png
Ribbon bar of Order of Honor
Orden for Service III.png
Ribbon bar of Order of Merit Before the Fatherland 3st
Order of Princess Olha 3rd Class of Ukraine.png
Ribbon bar of Order of Princess Olha 3 st.
Flag of Hungary (1946-1949, 1956-1957).svg
Flag of Hungary from mid/late 1946 to 20 August 1949 and from 12 November 1956 to 23 May 1957.