Lasicovití

Lasicovití
zástupci čeledi, zleva shora: kuna lesní, jezevec lesní, vydra říční, rosomák sibiřský, lasice hranostaj, medojed kapský
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	savci (Mammalia)
Řád	šelmy (Carnivora)
Čeleď	lasicovití (Mustelidae) G. Fischer de Waldheim, 1817
Sesterská skupina
medvídkovití (Procyonidae)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lasicovití (resp. kunovití, věd. Mustelidae) je čeleď šelem. Zahrnuje drobné, štíhlé a hbité šelmičky, jako je lasice kolčava, i poměrně velké a mohutné šelmy, jako jsou jezevec a rosomák.

Anatomie

Jednotlivé druhy se značně liší velikostí a chováním. Jsou to malé až středně velké šelmy s krátkýma nohama, protáhlým tělem a mimořádně ohebnou páteří. S výjimkou vydry mořské mají všichni lasicovití pachové žlázy v okolí řitního otvoru. Nemají zatažitelné drápy. Rozlišují se druhy našlapující celou plochou chodidla (ploskochodci) a druhy, které našlapují pouze polovinou chodidla (poloploskochodci).^[1] Například kuny našlapují jen na prsty, aby byla jejich chůze co nejtišší.^[zdroj?]

Evoluce

Příbuzní lasicovitých se objevili již asi před 40 miliony let. Společný předek moderních lasicovitých se objevil asi před 18 miliony let. Největší zástupci lasicovitých žili v období raného pliocénu (asi před 5 miliony let) na území jižní Afriky. Největší druhy dosahovaly pravděpodobně hmotnosti až kolem 200 kilogramů.^[2]

Členění

Čeleď zahrnuje 56 druhů patřících do 22 rodů. Moderní členění čeledi Mustelidae uvádí Lariviére, S. & Jennings, A. P. (2009):

Starší klasické členění uvádělo 5 podčeledí:

• Lutrinae, vydry

• Melinae, jezevci

• Taxidiinae, jezevec americký

• Mellivorinae, medojed

• Mustelinae, kuny, lasice, soboli

Do čeledi se také někdy řadí skunkové (jako podčeleď Mephitinae), někdy^[kdy?] jsou však uváděni jako samostatná čeleď (Mephitidae). Vyřazení skunků z lasicovitých je podporováno zejména studiem DNA.^[zdroj?] Navíc se zdá, že někteří z jezevců ve skutečnosti patří spíše ke skunkům a vůbec tak nejsou lasicovitými šelmami.^[zdroj?]

Taxonomie

• Taxidea
  • Jezevec americký (Taxidea taxus)

• Mellivora
  • Medojed kapský (Mellivora capensis)

• Arctonyx
  • Jezevec bělohrdlý (Arctonyx collaris)

• Meles
  • Jezevec kavkazský (Meles canescens)
  • Jezevec japonský (Meles anakuma)
  • Jezevec lesní (Meles meles)
  • Jezevec čínský (Meles leucurus)

• Eira
  • Kuna brazilská (Eira barbara)

• Gulo
  • Rosomák sibiřský (Gulo gulo)

• Martes
  • Charza žlutohrdlá (Martes flavigula)
  • Charza jižní (Martes gwatkinsii)
  • Kuna lesní (Martes martes)
  • Kuna skalní (Martes foina)
  • Kuna rybářská (Martes pennanti)
  • Sobol americký (Martes americana)
  • Sobol asijský (Martes zibellina)
  • Sobol východní (Martes melampus)

• Melogale
  • Jezevec šedý (Martes moschata)
  • Jezevec fretkovitý (Melogale everetti)
  • Jezevec vietnamský (Melogale cuphuongensis)
  • Jezevec tchajwanský (Melogale subaurantiaca)
  • Jezevec hnědý (Melogale orientalis)
  • Jezevec bělolící (Melogale personata)

• Vormela
  • Tchořík skvrnitý (Vormela peregusna)

• Galictis
  • Grizon malý (Galictis cuja)
  • Grizon velký (Galictis vitatta)

• Ictonyx
  • Zorila malá (Ictonyx libycus)
  • Zorila velká (Ictonyx striatus)

• Poecilogale
  • Zorila páskovaná (Poecilogale albunucha)

• Neovison
  • Norek americký (Neovison vison)

• Mustela
  • Lasice jihoamerická (Mustela africana)
  • Lasice horská (Mustela altaica)
  • Lasice hranostaj (Mustela erminea)
  • Tchoř stepní (Mustela eversmanii)
  • Kolonok (Mustela sibirica)
  • Lasice kolumbijská (Mustela felipei)
  • Lasice tchajwanská (Mustela formosana)
  • Lasice dlouhoocasá (Mustela frenata)
  • Norek evropský (Mustela lutreola)
  • Lasice žlutobřichá (Mustela kathiah)
  • Lasice sundská (Mustela lutreolina)
  • Lasice páskovaná (Mustela stigidorsa)
  • Tchoř černonohý (Mustela nigripes)
  • Lasice kolčava (Mustela nivalis)
  • Lasice východní (Mustela nudipes)
  • Tchoř tmavý (Mustela putorius)

• Aonyx
  • Vydra africká (Aonyx capensis)
  • Vydra malá (Aonyx cinerea)
  • Vydra konžská (Aonyx congica)

• Enhydra
  • Vydra mořská (Enhydra lutris)

• Lutrogale
  • Vydra hladkosrstá (Lutrogale perspicillata)

• Lontra
  • Vydra severoamerická (Lontra canadensis)
  • Vydra pobřežní (Lontra felina)
  • Vydra jihoamerická (Lontra longicaudis)
  • Vydra jižní (Lontra provocax)

• Pteronura
  • Vydra obrovská (Pteronura brasiliensis)

• Lutra
  • Vydra chluponosá (Lutra sumatrana)
  • Vydra říční (Lutra lutra)
  • Vydra skvrnitá (Lutra maculicollis)

V českých zemích

V Česku je největší lasicovitou šelmou jezevec lesní, nejmenší je lasice kolčava. Mezi tamější lasicovité šelmy patří i tchoř tmavý a fretka, jeho zdomácnělá forma. K životu ve vodě je z českých lasicovitých šelem nejlépe uzpůsobena vydra říční. Na některých lokalitách v Čechách a na jižní Moravě lze nalézt zdivočelé populace norků amerických, kteří unikli z farem kožešinových zvířat.^[1] V dnešní době žije na území České republiky devět druhů z čeledi lasicovití (z toho jeden nepůvodní).^[zdroj?]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mustelidae na anglické Wikipedii.

Literatura

• Lariviére, S. & Jennings, A. P. (2009). Family Mustelidae (Weasels and Relatives). In: Wilson, D. E., Mittermeier, R. A., (Hrsg.). Handbook of the Mammals of the World. Volume 1: Carnivores. Lynx Edicions, 2009. ISBN 978-84-96553-49-1

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu lasicovití na Wikimedia Commons