Lasice je český rodový název pro drobné, převážně masožravé lasicovitéšelmy rodu Mustela. Pravé lasice jsou sdružovány do podrodu Mustela, jako lasice se v češtině označují ale i některé další druhy z jiných podrodů. Jedná se o drobné šelmy s nápadně krátkými končetinami, často specializované na lov drobných hlodavců v podzemních norách nebo v zimě pod sněhem. Některé větší druhy, označované jako norci, se však přizpůsobili polovodnímu způsobu života a živí se převážně vodními obratlovci a většími bezobratlými. Mnoho druhů lasic je loveno nebo chováno na farmách pro kvalitní kožešinu. Hermelín, vyráběný z kožešiny hranostaje, byl v evropském středověku a raném novověku součástí královských korunovačních oděvů.
Staří Řekové pokládali lasice za čarodějná zvířata, zasvěcená bohyni Hekaté. Rovněž některé přírodní národy pokládají lasičky za posvátná nebo magická zvířata a jejich kůže nosí jako amulety. To platí především pro některá etnika Sibiře a severoamerické indiány. V Evropě, dokonce i v českých zemích, byla ještě v 19. století rozšířena představa, že lasička může "ofouknout" či "podfouknout" domácí zvířata člověka, čímž způsobí jeho onemocnění. Podle středověkých bestiářů je lasička jediný tvor, který dokáže přemoci baziliška. Tento motiv se objevuje i v některých příbězích žánru fantasy.
Ve středověku se objevily pověry o podivném pohlavním chování lasiček. Ty se měla údajně rozmnožovat skrze ústní otvor a mláďata se rovněž rodila ústy nebo ušima lasičích samic. Pohlaví mláděte přitom určoval směr, kterým vylezlo - pravým uchem vylézali samečci a levým naopak samičky. Tyto podivné výjevy bývají zobrazovány i na středověkých a raně novověkých obrazech.[1]
Druhy
Podrod Mustela
lasice kolčava = lasice obecná (Mustela nivalis) – někdy je z ní vyčleňována menší lasice kolčavka (Mustela minuta)
Lasice
Obrázky, zvuky či videa k tématu lasice na Wikimedia Commons 
