Laslo Djere

Laslo Djere
Laslo Djere na Monte-Carlo Masters 2022
PřezdívkaLaci[1]
StátSrbskoSrbsko Srbsko
Datum narození2. června 1995 (29 let)[1]
Místo narozeníSenta, Jugoslávie[1]
BydlištěSenta, Srbsko[1]
Výška188 cm[1]
Hmotnost82 kg
Profesionál od2013
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek6 081 663 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů150–151
Tituly3 ATP, 2 challengery, 9 ITF
Nejvyšší umístění27. místo (10. června 2019)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2023)
French Open3. kolo (2019, 2021)
Wimbledon3. kolo (2023)
US Open3. kolo (2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů3–26
Nejvyšší umístění346. místo (22. března 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2021)
Wimbledon1. kolo (2019, 2021, 2022, 2023)
US Open1. kolo (2019, 2021, 2023)
Týmové soutěže
Davis Cupsemifinále (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20250309a9. března 2025
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Laslo Djere (srbsky: Laslo Đere / Ласло Ђере, maďarsky: Györe László, * 2. června 1995 Senta) je srbský profesionální tenista maďarského původu. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál tři singlové turnaje. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal jedenáct titulů ve dvouhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červnu 2019 na 27. místě a ve čtyřhře pak v březnu 2021 na 346. místě. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figuroval v květnu 2013, kdy mu patřilo 3. místo. Od roku 2025 jej trénuje Chorvat Mario Tudor.[3] Do roku 2018 tuto roli plnil Petar Čonkić a poté Boris Čonkić či Jaroslav Levinský.[1]

V srbském daviscupovém týmu debutoval v roce 2017 lillským semifinálem Světové skupiny proti Francii, v němž prohrál dvouhru s Jo-Wilfriedem Tsongou. Srbové odešli poraženi 1:3 na zápasy. Do září 2025 v soutěži nastoupil k deseti mezistátním utkáním s bilancí 5–5 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[4]

Tenisová kariéra

V juniorském tenise vyhrál floridský Orange Bowl 2012 v kategorii 18letých po finálové výhře nad Švédem Eliasem Ymerem. V juniorce Wimbledonu 2013 vypadl ve čtvrtfinále.

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v srpnu 2011, když na turnaj v srbské Subotici obdržel divokou kartu. V úvodním kole podlehl krajanu Nikolovi Čačićovi.[2] Premiérový singlový titul na challengerech si odvezl z italské Perugie, kde v červenci 2017 přehrál ve finále španělského hráče Daniela Muñoze de la Navu.[1][2]

Bekhend ve Wimbledonu 2019

V hlavní soutěži okruhu ATP Tour debutoval na zářijovém PTT Thailand Open 2013 v Bangkoku, kam mu pořadatelé udělili divokou kartu. V úvodním kole však nestačil na šestého nasazeného Španěla Feliciana Lópeze.[1] Na červnovém challengeru UniCredit Czech Open 2015 v Prostějově se probojoval do finále přes tři tenisty Top 80 – nejvýše nasazeného Martina Kližana, turnajovou šestku Dušana Lajoviće a sedmičku Joãa Souzu. Z utkání o titul však odešel poražen od čtyřicátého prvního hráče žebříčku Jiřího Veselého. Premiérový vyhraný zápas na túře ATP dosáhl na dubnovém Grand Prix Hassan II 2017 v Marrákeši po vyřazení Kližana. Ve druhém kole mu stopku vystavil druhý nasazený španělský antukář Albert Ramos-Viñolas, přestože získal úvodní sadu. Průlom do elitní stovky žebříčku učinil ve vydání z 24. července 2017.[1]

Do prvního čtvrtfinále postoupil z kvalifikace na úvodním ročníku budapešťského Gazprom Hungarian Open 2017. V daném zápase odvrátil mečbol čtvrtému nasazenému Fernandu Verdascovi a prošel do semifinále. V něm však podlehl britskému kvalifikantu Aljaži Bedenemu. Další semifinálové účasti zaznamenal na Istanbul Open 2018 a Swiss Open Gstaad 2018.[1]

V rámci série ATP Masters odehrál první utkání na březnovém BNP Paribas Open 2018 v Indian Wells, kde jej na úvod vyřadil Američan Tim Smyczek. Navazující Miami Open 2018 opustil v témže kole po porážce od Lotyše Ernestsa Gulbise.[1][2] Do premiérového finále na okruhu ATP Tour postoupil během února 2019 na antukovém Rio Open z kategorie ATP 500 v brazilském Riu de Janeiru. Na cestě turnajem poprvé porazil člena elitní světové desítky, když na úvod zdolal osmého v pořadí Dominica Thiema. V boji o trofej přehrál osmnáctiletého Kanaďana Félixe Augera-Aliassimeho a posunul se na nové kariérní maximum poté, co mu na žebříčku patřila 37. příčka.[1][2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu French Open 2016 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na jeho raketě skončili Marco Chiudinelli, Nicolás Kicker a v závěrečném fázi Adam Pavlásek. V úvodním kole dvouhry však nenašel recept na Australana Jordana Thompsona. První grandslamový zápas vyhrál nad Leonardem Mayerem na US Open.[1][2] Třetí singlovou trofej v rámci túry ATP vybojoval na antukovém Chile Open 2025. Do finále prošel přes nejvýše nasazeného Argentince Francisca Cerúndola a v něm zdolal dalšího zástupce argentinského tenisu, obhájce titulu Sebastiána Báeze po třísetovém průběhu. Jubilejní 150. výhra na okruhu jej vrátila do světové stovky žebříčku, na 74. příčku.[5][6]

Finále na okruhu ATP Tour

Dvouhra: 6 (3–3)

Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (1–1)
ATP Tour 250 (2–2)
Stavč.datumturnajkategoriepovrchsoupeř ve finálevýsledek
Vítěz1.24. února 2019Rio de Janeiro, BrazílieATP 500antukaKanada Félix Auger-Aliassime6–3, 7–5
Vítěz2.18. října 2020Sardinie, ItálieATP 250antukaItálie Marco Cecchinato7–6(7–3), 7–5
Finalista1.11. dubna 2021Sardinie, ItálieATP 250antukaItálie Lorenzo Sonego6–2, 6–7(5–7), 4–6
Finalista2.27. srpna 2022Winston-Salem, Spojené státyATP 250tvrdýFrancie Adrian Mannarino6–7(1–7), 4–6
Finalista3.30. července 2023Hamburk, NěmeckoATP 500antukaNěmecko Alexander Zverev5–7, 3–6
Vítěz3.2. března 2023Santiago, ChileATP 250antukaArgentina Sebastián Báez6–4, 3–6, 7–5

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures

Legenda
Challengery (2–10 D; 0–1 Č)
Futures (9–4 D)

Dvouhra: 25 (11–14)

Stavdatumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Finalistazáří 2012Subotica, SrbskoantukaSlovensko Jozef Kovalík6–3, 0–6, 3–6
Vítězčervenec 2013Kikinda, SrbskoantukaRumunsko Teodor-Dacian Crăciun6–2, 6–1
Vítězzáří 2013Zlatibor, SrbskoantukaSrbsko Pedja Krstin7–6(7–0), 6–3
Finalistalistopad 2013Nikósie, KyprantukaRakousko Bastian Trinker2–6, 3–6
Finalistalistopad 2013Nikósie, KyprtvrdýČesko Michal Schmid4–6, 2–6
Vítězkvěten 2014Bol, ChorvatskoantukaSlovinsko Mike Urbanija6–1, 6–2
Vítězkvěten 2014Prijedor, Bosna a HercegovinaantukaBosna a Hercegovina Tomislav Brkić6–3, 6–2
Finalistačerven 2014Budapešť, MaďarskoantukaŠvédsko Patrik Rosenholm3–6, 7–5, 4–6
Vítězzáří 2014Niš, SrbskoantukaSrbsko Ivan Bjelica7–6(8–6), 6–4
Vítězprosinec 2014Dakar, SenegaltvrdýBosna a Hercegovina Aldin Šetkić7–5, 2–6, 6–4
Vítězúnor 2015Káhira, EgyptantukaPolsko Kamil Majchrzak6–3, 7–5
Finalistačerven 2015Prostějov, ČeskoantukaČesko Jiří Veselý4–6, 2–6
Vítězúnor 2016Hammámet, TuniskoantukaRakousko Pascal Brunner1–6, 6–1, 7–6(7–5)
Finalistačerven 2016Milán, ItálieantukaItálie Marco Cecchinato2–6, 2–6
Finalistasrpen 2016Cortina d'Ampezzo, ItálieantukaBrazílie João Souza4–6, 6–7(4–7)
Vítězduben 2017Opatija, CroatiaantukaČesko Zdeněk Kolář7–5, 6–4
Finalistačerven 2017Vicenza, ItálieantukaMaďarsko Márton Fucsovics6–4, 6–7(7–9), 2–6
Finalistačerven 2017Poprad, SlovenskoantukaNěmecko Cedrik-Marcel Stebe0–6, 3–6
Vítězčervenec 2017Perugia, ItálieantukaŠpanělsko Daniel Muñoz de la Nava7–6(7–4), 6–4
Finalistačervenec 2017San Benedetto, ItálieantukaItálie Matteo Berrettini3–6, 4–6
Finalistaříjen 2017Almaty, KazachstánantukaSrbsko Filip Krajinović0–6, 3–6
Finalistakvěten 2018Řím, ItálieantukaČesko Adam Pavlásek6–7(1–7), 7–6(11–9), 4–6
Finalistačerven 2018Prostějov, ČeskoantukaŠpanělsko Jaume Munar1–6, 3–6
Vítězčervenec 2018Řím, ItálieantukaItálie Gianluca Mager6–2, 6–1
Finalistakvěten 2023Cagliari, ItálieantukaFrancie Ugo Humbert6–4, 5–7, 4–6

Čtyřhra: 1 (0–1)

Stavdatumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalistakvěten 2015Samarkand, UzbekistánantukaSrbsko Pedja KrstinBělorusko Sergej Betov
Rusko Michail Jelgin
4–6, 3–6

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Laslo Đere na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l m Laslo Djere na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20250309a9. března 2025
  2. a b c d e f Laslo Djere na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20250309a9. března 2025
  3. Đere se sa titulom Santijaga obratio Hrvatu i zahvalio mu na svemu, a onda je izgovorio jednu reč na španskom!. Telegraf.rs [online]. 2025-03-03 [cit. 2025-03-09]. Dostupné online. (srbsky) 
  4. Laslo Djere na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20250309a9. března 2025
  5. Djere wins rollercoaster Chile Open final to snap Baez win-streak. Tennis Majors [online]. 2025-03-03 [cit. 2025-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Báez se quedó en las puertas de la defensa del título en Santiago: Djere lo venció en tres sets. espndeportes.espn.com [online]. ESPN, 2025-03-03 [cit. 2025-03-03]. Dostupné online. (španělsky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia