Laslo Djere

Laslo Djere
Laslo Djere na Monte-Carlo Masters 2022
Přezdívka	Laci[1]
Stát	Srbsko Srbsko
Datum narození	2. června 1995 (28 let)[1]
Místo narození	Senta, Jugoslávie[1]
Bydliště	Senta, Srbsko[1]
Výška	188 cm[1]
Hmotnost	82 kg
Profesionál od	2013
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	4 914 265 USD
Tenisová raketa	Wilson
Dvouhra
Poměr zápasů	122–126
Tituly	2 ATP, 2 challengery, 9 ITF
Nejvyšší umístění	27. místo (10. června 2019)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (2023)
French Open	3. kolo (2019, 2021)
Wimbledon	3. kolo (2023)
US Open	3. kolo (2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů	2–24
Nejvyšší umístění	346. místo (22. března 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (2021)
Wimbledon	1. kolo (2019, 2021, 2022, 2023)
US Open	1. kolo (2019, 2021, 2023)
Týmové soutěže
Davis Cup	semifinále (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230831a31. srpna 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Laslo Djere (srbsky: Laslo Đere / Ласло Ђере, maďarsky: Györe László, * 2. června 1995 Senta) je srbský profesionální tenista maďarského původu. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dva singlové turnaje. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal jedenáct titulů ve dvouhře.^[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červnu 2019 na 27. místě a ve čtyřhře pak v březnu 2021 na 346. místě. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figuroval v květnu 2013, kdy mu patřilo 3. místo. Trénuje ho Jaroslav Levinský. Do roku 2018 tuto roli plnil Petar Čonkić a poté Boris Čonkić.^[1]

V srbském daviscupovém týmu debutoval v roce 2017 lillským semifinálem Světové skupiny proti Francii, v němž prohrál dvouhru s Jo-Wilfriedem Tsongou. Srbové odešli poraženi 1:3 na zápasy. Do září 2023 v soutěži nastoupil k šesti mezistátním utkáním s bilancí 3–3 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.^[3]

Tenisová kariéra

V juniorském tenise vyhrál floridský Orange Bowl 2012 v kategorii 18letých po finálové výhře nad Švédem Eliasem Ymerem. V juniorce Wimbledonu 2013 vypadl ve čtvrtfinále.

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v srpnu 2011, když na turnaj v srbské Subotici obdržel divokou kartu. V úvodním kole podlehl krajanu Nikolovi Čačićovi.^[2] Premiérový singlový titul na challengerech si odvezl z italské Perugie, kde v červenci 2017 přehrál ve finále španělského hráče Daniela Muñoze de la Navu.^[1][2]

V hlavní soutěži okruhu ATP World Tour debutoval na zářijovém PTT Thailand Open 2013 v Bangkoku, kam mu pořadatelé udělili divokou kartu. V úvodním kole však nestačil na šestého nasazeného Španěla Feliciana Lópeze.^[1] Na červnovém challengeru UniCredit Czech Open 2015 v Prostějově se probojoval do finále přes tři tenisty Top 80 – nejvýše nasazeného Martina Kližana, turnajovou šestku Dušana Lajoviće a sedmičku Joãa Souzu. Z utkání o titul však odešel poražen od čtyřicátého prvního hráče žebříčku Jiřího Veselého. Premiérový vyhraný zápas na túře ATP dosáhl na dubnovém Grand Prix Hassan II 2017 v Marrákeši po vyřazení Kližana. Ve druhém kole mu stopku vystavil druhý nasazený španělský antukář Albert Ramos-Viñolas, přestože získal úvodní sadu. Průlom do elitní stovky žebříčku učinil ve vydání z 24. července 2017.^[1]

Do prvního čtvrtfinále postoupil z kvalifikace na úvodním ročníku budapešťského Gazprom Hungarian Open 2017. V daném zápase odvrátil mečbol čtvrtému nasazenému Fernandu Verdascovi a prošel do semifinále. V něm však podlehl britskému kvalifikantu Aljaži Bedenemu. Další semifinálové účasti zaznamenal na Istanbul Open 2018 a Swiss Open Gstaad 2018.^[1]

V rámci série ATP Masters odehrál první utkání na březnovém BNP Paribas Open 2018 v Indian Wells, kde jej na úvod vyřadil Američan Tim Smyczek. Navazující Miami Open 2018 opustil v témže kole po porážce od Lotyše Ernestsa Gulbise.^[1][2]

Do premiérového finále na okruhu ATP Tour postoupil během února 2019 na antukovém Rio Open z kategorie ATP 500 v brazilském Riu de Janeiru. Na cestě turnajem poprvé porazil člena elitní světové desítky, když na úvod zdolal osmého v pořadí Dominica Thiema. V boji o trofej přehrál osmnáctiletého Kanaďana Félixe Augera-Aliassimeho a posunul se na nové kariérní maximum poté, co mu na žebříčku patřila 37. příčka.^[1][2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu French Open 2016 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na jeho raketě skončili Marco Chiudinelli, Nicolás Kicker a v závěrečném fázi Adam Pavlásek. V úvodním kole dvouhry však nenašel recept na Australana Jordana Thompsona. První grandslamový zápas vyhrál nad Leonardem Mayerem na US Open.^[1][2]

Finále na okruhu ATP Tour

Dvouhra: 5 (2–3)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Vítěz	1.	24. února 2019	Rio de Janeiro, Brazílie	antuka	Félix Auger-Aliassime	6–3, 7–5
Vítěz	2.	18. října 2020	Sardinie, Itálie	antuka	Marco Cecchinato	7–6(7–3), 7–5
Finalista	1.	11. dubna 2021	Sardinie, Itálie	antuka	Lorenzo Sonego	6–2, 6–7(5–7), 4–6
Finalista	2.	27. srpna 2022	Winston-Salem, Spojené státy	tvrdý	Adrian Mannarino	6–7(1–7), 4–6
Finalista	3.	30. července 2023	Hamburk, Německo	antuka	Alexander Zverev	5–7, 3–6

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures

Dvouhra: 25 (11–14)

Stav	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Finalista	září 2012	Subotica, Srbsko	antuka	Jozef Kovalík	6–3, 0–6, 3–6
Vítěz	červenec 2013	Kikinda, Srbsko	antuka	Teodor-Dacian Crăciun	6–2, 6–1
Vítěz	září 2013	Zlatibor, Srbsko	antuka	Pedja Krstin	7–6(7–0), 6–3
Finalista	listopad 2013	Nikósie, Kypr	antuka	Bastian Trinker	2–6, 3–6
Finalista	listopad 2013	Nikósie, Kypr	tvrdý	Michal Schmid	4–6, 2–6
Vítěz	květen 2014	Bol, Chorvatsko	antuka	Mike Urbanija	6–1, 6–2
Vítěz	květen 2014	Prijedor, Bosna a Hercegovina	antuka	Tomislav Brkić	6–3, 6–2
Finalista	červen 2014	Budapešť, Maďarsko	antuka	Patrik Rosenholm	3–6, 7–5, 4–6
Vítěz	září 2014	Niš, Srbsko	antuka	Ivan Bjelica	7–6(8–6), 6–4
Vítěz	prosinec 2014	Dakar, Senegal	tvrdý	Aldin Šetkić	7–5, 2–6, 6–4
Vítěz	únor 2015	Káhira, Egypt	antuka	Kamil Majchrzak	6–3, 7–5
Finalista	červen 2015	Prostějov, Česko	antuka	Jiří Veselý	4–6, 2–6
Vítěz	únor 2016	Hammámet, Tunisko	antuka	Pascal Brunner	1–6, 6–1, 7–6(7–5)
Finalista	červen 2016	Milán, Itálie	antuka	Marco Cecchinato	2–6, 2–6
Finalista	srpen 2016	Cortina d'Ampezzo, Itálie	antuka	João Souza	4–6, 6–7(4–7)
Vítěz	duben 2017	Opatija, Croatia	antuka	Zdeněk Kolář	7–5, 6–4
Finalista	červen 2017	Vicenza, Itálie	antuka	Márton Fucsovics	6–4, 6–7(7–9), 2–6
Finalista	červen 2017	Poprad, Slovensko	antuka	Cedrik-Marcel Stebe	0–6, 3–6
Vítěz	červenec 2017	Perugia, Itálie	antuka	Daniel Muñoz de la Nava	7–6(7–4), 6–4
Finalista	červenec 2017	San Benedetto, Itálie	antuka	Matteo Berrettini	3–6, 4–6
Finalista	říjen 2017	Almaty, Kazachstán	antuka	Filip Krajinović	0–6, 3–6
Finalista	květen 2018	Řím, Itálie	antuka	Adam Pavlásek	6–7(1–7), 7–6(11–9), 4–6
Finalista	červen 2018	Prostějov, Česko	antuka	Jaume Munar	1–6, 3–6
Vítěz	červenec 2018	Řím, Itálie	antuka	Gianluca Mager	6–2, 6–1
Finalista	květen 2023	Cagliari, Itálie	antuka	Ugo Humbert	6–4, 5–7, 4–6

Čtyřhra: 1 (0–1)

Stav	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Finalista	květen 2015	Samarkand, Uzbekistán	antuka	Pedja Krstin	Sergej Betov Michail Jelgin	4–6, 3–6

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Laslo Đere na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Laslo Djere na Wikimedia Commons
• Laslo Djere na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Laslo Djere na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Laslo Djere na stránkách Davis Cupu (anglicky)