Laslo Djere
Laslo Djere | |
---|---|
![]() Laslo Djere na Monte-Carlo Masters 2022 | |
Přezdívka | Laci[1] |
Stát | ![]() |
Datum narození | 2. června 1995 (29 let)[1] |
Místo narození | Senta, Jugoslávie[1] |
Bydliště | Senta, Srbsko[1] |
Výška | 188 cm[1] |
Hmotnost | 82 kg |
Profesionál od | 2013 |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 6 081 663 USD |
Tenisová raketa | Wilson |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 150–151 |
Tituly | 3 ATP, 2 challengery, 9 ITF |
Nejvyšší umístění | 27. místo (10. června 2019) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2023) |
French Open | 3. kolo (2019, 2021) |
Wimbledon | 3. kolo (2023) |
US Open | 3. kolo (2023) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 3–26 |
Nejvyšší umístění | 346. místo (22. března 2021) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2021) |
Wimbledon | 1. kolo (2019, 2021, 2022, 2023) |
US Open | 1. kolo (2019, 2021, 2023) |
Týmové soutěže | |
Davis Cup | semifinále (2017) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 9. března 2025
Laslo Djere (srbsky: Laslo Đere / Ласло Ђере, maďarsky: Györe László, * 2. června 1995 Senta) je srbský profesionální tenista maďarského původu. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál tři singlové turnaje. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal jedenáct titulů ve dvouhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červnu 2019 na 27. místě a ve čtyřhře pak v březnu 2021 na 346. místě. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figuroval v květnu 2013, kdy mu patřilo 3. místo. Od roku 2025 jej trénuje Chorvat Mario Tudor.[3] Do roku 2018 tuto roli plnil Petar Čonkić a poté Boris Čonkić či Jaroslav Levinský.[1]
V srbském daviscupovém týmu debutoval v roce 2017 lillským semifinálem Světové skupiny proti Francii, v němž prohrál dvouhru s Jo-Wilfriedem Tsongou. Srbové odešli poraženi 1:3 na zápasy. Do září 2025 v soutěži nastoupil k deseti mezistátním utkáním s bilancí 5–5 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[4]
Tenisová kariéra
V juniorském tenise vyhrál floridský Orange Bowl 2012 v kategorii 18letých po finálové výhře nad Švédem Eliasem Ymerem. V juniorce Wimbledonu 2013 vypadl ve čtvrtfinále.
V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v srpnu 2011, když na turnaj v srbské Subotici obdržel divokou kartu. V úvodním kole podlehl krajanu Nikolovi Čačićovi.[2] Premiérový singlový titul na challengerech si odvezl z italské Perugie, kde v červenci 2017 přehrál ve finále španělského hráče Daniela Muñoze de la Navu.[1][2]

V hlavní soutěži okruhu ATP Tour debutoval na zářijovém PTT Thailand Open 2013 v Bangkoku, kam mu pořadatelé udělili divokou kartu. V úvodním kole však nestačil na šestého nasazeného Španěla Feliciana Lópeze.[1] Na červnovém challengeru UniCredit Czech Open 2015 v Prostějově se probojoval do finále přes tři tenisty Top 80 – nejvýše nasazeného Martina Kližana, turnajovou šestku Dušana Lajoviće a sedmičku Joãa Souzu. Z utkání o titul však odešel poražen od čtyřicátého prvního hráče žebříčku Jiřího Veselého. Premiérový vyhraný zápas na túře ATP dosáhl na dubnovém Grand Prix Hassan II 2017 v Marrákeši po vyřazení Kližana. Ve druhém kole mu stopku vystavil druhý nasazený španělský antukář Albert Ramos-Viñolas, přestože získal úvodní sadu. Průlom do elitní stovky žebříčku učinil ve vydání z 24. července 2017.[1]
Do prvního čtvrtfinále postoupil z kvalifikace na úvodním ročníku budapešťského Gazprom Hungarian Open 2017. V daném zápase odvrátil mečbol čtvrtému nasazenému Fernandu Verdascovi a prošel do semifinále. V něm však podlehl britskému kvalifikantu Aljaži Bedenemu. Další semifinálové účasti zaznamenal na Istanbul Open 2018 a Swiss Open Gstaad 2018.[1]
V rámci série ATP Masters odehrál první utkání na březnovém BNP Paribas Open 2018 v Indian Wells, kde jej na úvod vyřadil Američan Tim Smyczek. Navazující Miami Open 2018 opustil v témže kole po porážce od Lotyše Ernestsa Gulbise.[1][2] Do premiérového finále na okruhu ATP Tour postoupil během února 2019 na antukovém Rio Open z kategorie ATP 500 v brazilském Riu de Janeiru. Na cestě turnajem poprvé porazil člena elitní světové desítky, když na úvod zdolal osmého v pořadí Dominica Thiema. V boji o trofej přehrál osmnáctiletého Kanaďana Félixe Augera-Aliassimeho a posunul se na nové kariérní maximum poté, co mu na žebříčku patřila 37. příčka.[1][2]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu French Open 2016 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na jeho raketě skončili Marco Chiudinelli, Nicolás Kicker a v závěrečném fázi Adam Pavlásek. V úvodním kole dvouhry však nenašel recept na Australana Jordana Thompsona. První grandslamový zápas vyhrál nad Leonardem Mayerem na US Open.[1][2] Třetí singlovou trofej v rámci túry ATP vybojoval na antukovém Chile Open 2025. Do finále prošel přes nejvýše nasazeného Argentince Francisca Cerúndola a v něm zdolal dalšího zástupce argentinského tenisu, obhájce titulu Sebastiána Báeze po třísetovém průběhu. Jubilejní 150. výhra na okruhu jej vrátila do světové stovky žebříčku, na 74. příčku.[5][6]
Finále na okruhu ATP Tour
Dvouhra: 6 (3–3)
|
Stav | č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | 24. února 2019 | Rio de Janeiro, Brazílie | ATP 500 | antuka | ![]() | 6–3, 7–5 |
Vítěz | 2. | 18. října 2020 | Sardinie, Itálie | ATP 250 | antuka | ![]() | 7–6(7–3), 7–5 |
Finalista | 1. | 11. dubna 2021 | Sardinie, Itálie | ATP 250 | antuka | ![]() | 6–2, 6–7(5–7), 4–6 |
Finalista | 2. | 27. srpna 2022 | Winston-Salem, Spojené státy | ATP 250 | tvrdý | ![]() | 6–7(1–7), 4–6 |
Finalista | 3. | 30. července 2023 | Hamburk, Německo | ATP 500 | antuka | ![]() | 5–7, 3–6 |
Vítěz | 3. | 2. března 2023 | Santiago, Chile | ATP 250 | antuka | ![]() | 6–4, 3–6, 7–5 |
Finále na challengerech ATP a okruhu Futures
Legenda |
---|
Challengery (2–10 D; 0–1 Č) |
Futures (9–4 D) |
Dvouhra: 25 (11–14)
Stav | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
Finalista | září 2012 | Subotica, Srbsko | antuka | ![]() | 6–3, 0–6, 3–6 |
Vítěz | červenec 2013 | Kikinda, Srbsko | antuka | ![]() | 6–2, 6–1 |
Vítěz | září 2013 | Zlatibor, Srbsko | antuka | ![]() | 7–6(7–0), 6–3 |
Finalista | listopad 2013 | Nikósie, Kypr | antuka | ![]() | 2–6, 3–6 |
Finalista | listopad 2013 | Nikósie, Kypr | tvrdý | ![]() | 4–6, 2–6 |
Vítěz | květen 2014 | Bol, Chorvatsko | antuka | ![]() | 6–1, 6–2 |
Vítěz | květen 2014 | Prijedor, Bosna a Hercegovina | antuka | ![]() | 6–3, 6–2 |
Finalista | červen 2014 | Budapešť, Maďarsko | antuka | ![]() | 3–6, 7–5, 4–6 |
Vítěz | září 2014 | Niš, Srbsko | antuka | ![]() | 7–6(8–6), 6–4 |
Vítěz | prosinec 2014 | Dakar, Senegal | tvrdý | ![]() | 7–5, 2–6, 6–4 |
Vítěz | únor 2015 | Káhira, Egypt | antuka | ![]() | 6–3, 7–5 |
Finalista | červen 2015 | Prostějov, Česko | antuka | ![]() | 4–6, 2–6 |
Vítěz | únor 2016 | Hammámet, Tunisko | antuka | ![]() | 1–6, 6–1, 7–6(7–5) |
Finalista | červen 2016 | Milán, Itálie | antuka | ![]() | 2–6, 2–6 |
Finalista | srpen 2016 | Cortina d'Ampezzo, Itálie | antuka | ![]() | 4–6, 6–7(4–7) |
Vítěz | duben 2017 | Opatija, Croatia | antuka | ![]() | 7–5, 6–4 |
Finalista | červen 2017 | Vicenza, Itálie | antuka | ![]() | 6–4, 6–7(7–9), 2–6 |
Finalista | červen 2017 | Poprad, Slovensko | antuka | ![]() | 0–6, 3–6 |
Vítěz | červenec 2017 | Perugia, Itálie | antuka | ![]() | 7–6(7–4), 6–4 |
Finalista | červenec 2017 | San Benedetto, Itálie | antuka | ![]() | 3–6, 4–6 |
Finalista | říjen 2017 | Almaty, Kazachstán | antuka | ![]() | 0–6, 3–6 |
Finalista | květen 2018 | Řím, Itálie | antuka | ![]() | 6–7(1–7), 7–6(11–9), 4–6 |
Finalista | červen 2018 | Prostějov, Česko | antuka | ![]() | 1–6, 3–6 |
Vítěz | červenec 2018 | Řím, Itálie | antuka | ![]() | 6–2, 6–1 |
Finalista | květen 2023 | Cagliari, Itálie | antuka | ![]() | 6–4, 5–7, 4–6 |
Čtyřhra: 1 (0–1)
Stav | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | květen 2015 | Samarkand, Uzbekistán | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 4–6, 3–6 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Laslo Đere na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m Laslo Djere na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 9. března 2025
- ↑ a b c d e f Laslo Djere na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 9. března 2025
- ↑ Đere se sa titulom Santijaga obratio Hrvatu i zahvalio mu na svemu, a onda je izgovorio jednu reč na španskom!. Telegraf.rs [online]. 2025-03-03 [cit. 2025-03-09]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ Laslo Djere na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 9. března 2025
- ↑ Djere wins rollercoaster Chile Open final to snap Baez win-streak. Tennis Majors [online]. 2025-03-03 [cit. 2025-03-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Báez se quedó en las puertas de la defensa del título en Santiago: Djere lo venció en tres sets. espndeportes.espn.com [online]. ESPN, 2025-03-03 [cit. 2025-03-03]. Dostupné online. (španělsky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Laslo Djere na Wikimedia Commons
- Laslo Djere na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Laslo Djere na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Laslo Djere na stránkách Davis Cupu (anglicky)
Média použitá na této stránce
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“