Laterální plavební kanál Mělník – Vraňany

Laterální plavební kanál Mělník - Vraňany
Kanál před vyústěním do Labe u Mělníka
Základní informace
Délka toku	10,1 km
Světadíl	Evropa
Pramen
Vltava
Ústí
Labe
Protéká
Česko Česko (Středočeský kraj)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe
Kód památky	33582/2-3683 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Laterální plavební kanál Mělník – Vraňany je průplav mezi Vraňany a Mělníkem v okrese Mělník ve Středočeském kraji v České republice. Jeho účelem je umožnit velkým říčním lodím plout po klidné hladině a vyhnout se nebezpečnému proudu v posledních peřejích na Vltavě před soutokem s Labem. Kanál je 10,1 km dlouhý.

Kanál se stavěl v letech 1902-1905 a kromě samotného prokopání a vyzdění kanálu byl současně postaven Vraňanský jez s vorovou propustí, u které kanál začíná. Přes kanál bylo počátkem 20. století vybudováno osm mostů a dvoukomorové zdymadlo u Hořína, které překonává více než osmimetrový rozdíl hladin. Zdymadlo je technická památka.^[1]

(c) melechovsky, CC BY 3.0

Zdymadlo Hořín kanál rozděluje na horní a dolní část. Horní část kanálu má šířku 18 až 36 m, délku přes 6 km a hloubku 2,4 až 3 m. Po jeho délce jsou rozmístěna čtyři obratiště. Na začátku kanálu jsou 20 m široká vrata pro jeho uzavření v případě velké vody. Provoz v kanálu je jednosměrný a je řízen světelnou signalizací s výhybnou v Lužci nad Vltavou. Dolní plavební kanál v úseku Hořín - Mělník má šířku 18 až 40 m a minimální hloubku 2,5 m.

Tento laterální plavební kanál spolu s plavebními komorami umožnil splavnit Vltavu u jejího ústí do Labe. Horní část je příležitostně využívána pro závody ve veslování na dlouhé trati. Kanál je využíván při vodní turistice k návratu z Mělníka do Vraňan.^[2]

Na Vraňanském jezu byla v letech 2004 - 2006 vybudována malá vodní elektrárna s vodorovně umístěnou Kaplanovou turbínou a špičkovým instalovaným výkonem 2,75 MW. Část technologie pro přenos VN (TR suchý 3500kVA, 23/6kV) byla dodána společností Power-Energo,s.r.o.^[3]

V letech 2019 až 2021 proběhla rekonstrukce všech přemostění plavebního kanálu tak, aby mohly projíždět lodě s nástavbami až 7 m nad hladinou, což umožní kromě přepravy větších nákladů především také přístup velkých turistických lodí až do Prahy bez demontáže vrchních částí. Bylo přestavěno 7 pevných mostů a čtyři byly zrekonstruovány jako zdvižné. Silniční zdvihací mosty jsou ve Vrbně a v Lužci, unikátním řešením jsou zdvižný kamenný mostní oblouk v Hoříně a první železniční zdvihací most v ČR u obce Lužec nad Vltavou. Všechny jsou ovládány dálkově ze zdymadla Hořín.^[4]

• 
  Kanál ve Vraňanech
• 
  Zdvižný železniční most v Lužci nad Vltavou
• 
  Zdvižný silniční most v Lužci nad Vltavou
• 
  Most v Chramostku
• 
  Potrubní most tepelného napáječe Mělník – Praha u Zelčína
• 
  Lodě na kanálu před Mělníkem
• 
  Soutok s Labem
• 

  © Raimond Spekking / CC BY-SA 4.0 (via Wikimedia Commons)
  Loď na soutoku

• Obrázky, zvuky či videa k tématu laterální plavební kanál Mělník - Vraňany na Wikimedia Commons