Latgalština

Latgalština (latgalīšu volūda)
Mapa rozšíření jazyka
Mapa rozšíření jazyka
RozšířeníLotyšsko, Rusko
Počet mluvčích150-200 000
Klasifikace
PísmoLatinka
Postavení
Regulátornení stanoven
Úřední jazyknení úředním
Kódy
ISO 639-1
ISO 639-2bat (B)
— (T)
ISO 639-3ltg
Ethnologueltg
Wikipedie
https://ltg.wikipedia.org/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Termín latgalština (latgalsky latgalīšu volūda) může mít dva významy:

  1. Jazyk, kterým mluvili někdejší Latgalové na velké části území dnešního Lotyšska. Latgalština patřila do pobaltské skupiny indoevropské jazykové rodiny. Dnešní lotyština je historicky odvozena především právě z latgalštiny (a také několika málo dalších jazyků, např. starokuronštiny, zemgalštiny a livonštiny).
  2. V dnešní době se jím označuje jazyk používaný ve východní části Lotyšska, historickém regionu Latgale. Někdy bývá latgalština uznávána jako samostatný jazyk, zatímco jiní ji chápou jako pouhý dialekt lotyštiny. Latgalci ve svém jazyce do dnešních dob uchovali více archaických rysů než ostatní Lotyši, mimo jiné jako důsledek izolace od zbytku dnešního Lotyšska po několik staletí.

Latgalská abeceda

A/a Ā/ā B/b C/c Č/č D/d E/e (Ē/ē) (F/f) G/g (Ģ/ģ) (H/h) I/i Y/y Ī/ī J/j K/k (Ķ/ķ) L/l Ļ/ļ M/m N/n Ņ/ņ O/o Ō/ō P/p R/r S/s Š/š T/t U/u Ū/ū V/v Z/z Ž/ž

A a [a]Ā ā [ā]B b [be]C c [ce]Č č [če]D d [de]E e [e]
Ē ē [ē]F f [ef]G g [ge]Ģ ģ [g'e]H h [he]I i [i]Y y [y]
Ī ī [ī]J j [je]K k [ka]Ķ ķ [k'e]L l [el]Ļ ļ [eļ]M m [em]
N n [en]Ņ ņ [eņ]O o [o]Ō ō [ō]P p [pe]R r [er]S s [es]
Š š [eš]T t [te]U u [u]Ū ū [ū]V v [ve]Z z [ze]Ž ž [že]

Ukázka jazyka

Tik skrytuļam ruodīs: iz vītys jis grīžās
A brauciejam breinums, kai tuoli ceļš aizvess
Tai vuorpsteite cīši pret sprāduoju paušās
Jei naatteik – vacei gi dzejis gols zvaigznes

Pruots naguorbej ramu, juos lepneibu grūžoj
Vys jamās pa sovam ļauds pasauli puormeit
Bet nak jau sevkuram vīns kuorsynoj myužu
I ramaņu jumtus līk īguodu kuormim

Na vysim tai sadar kai kuošam ar speini
Sirds narymst i nabeidz par sātmalim tiemiet
A pruots rauga skaitejs pa rokstaudža zeimem
Kai riedeits, kod saulei vieļ vaiņuku jieme

(Báseň od Armandse Kūceņše)

Základní fráze

Tabulka základních frází ve srovnání s lotyštinou
LatgalskyLotyšskyVýznam
Vasals!Sveiks!Ahoj! (doslova "Zdráv")
Loba dīna!Labdien!Dobrý den!
Muns vuords Eugeņs.Mans vārds ir Eugeņs.Moje jméno je Eugens.
Šudiņ breineiga dīna!Šodien ir brīnišķīga diena!Dnes je nádherný den!
Vīns, div, treis, niu tu breivs!Viens, divi, trīs, nu tu esi brīvs!Jedna, dvě, tři, teď jsi volný. (dětské rozpočitadlo)
Asu aizjimts itamā šaļtī.Šobrīd esmu aizņemts.Zrovna jsem zaneprázdněný.
As tevi mīļoju.Es tevi mīlu.Miluji tě.
Asu nu Latgolys.Esmu no Latgales.Jsem z Latgalska.
Es īšu da sātys.Es iešu mājās.Půjdu domů. (Stojí za povšimnutí, že lotyšské slovo sēta znamená dvorek u usedlosti nebo usedlost samotnou, tedy více venkovský význam než lotyšské mājas odvozené přímo od slova māja, tedy dům)
Maņ pateik vuiceitīs.Man patīk mācīties.Rád se učím. (Tento uvedený rozdíl mezi latgalštinou a lotyštinou je velmi charakteristický. Výše zmíněné příklady jsou poměrně podobné, protože se zabývají základními tématy.)

Srovnání s lotyštinou, litevštinou a žemaitštinou

českylotyšskylatgalskylitevskyžemaitskypoznámky
okoloapkārtapleikaplinkī rinki
vždyvienmērvysodvisad(a)vėsumetvisādi znamená lotyšsky "každopádně"
vyptávat setaujāt, izjautātklaustklausti, klausinėtiklaustklausīties znamená lotyšsky "poslouchat", klau! znamená "poslyš!"
dívkameita, meitenemārgamergina, mergamergelkameita se v lotyštině používá zpravidla ve významu "dcera", meitene znamená výhradně dívku
šáteklakatiņšskareņaskarelėkoskelė
šatykleitasuknesuknelėjopelekleita pochází z německého das Kleid, původní pobaltské výrazy z jazyka úplně vymizely
plavatpeldētiesmauduotīsmaudytismaudītėis
vrcholgalotne, virsaviersyuneviršūnėvėršūnė
sloupmiets, stabsstulpsstulpasstolpsve dnešní lotyštině se zachoval tvar stulpiņi (zdrobnělina, plurál od stulps) značící "kamaše"
čístlasītskaiteitskaitytiskaitītskaitīt znamená lotyšsky "počítat", noskaitīt "recitovat"
přijítnāktatītateitiatētatiet znamená lotyšsky "odejít" (slovní kořen iet – "jít")
řadarinda, aileaiļaeilėeilie
posadit seapsēstiesatsasēstatsisėsti
odpovědětatbildētatsaceitatsakyti atsaukties znamená lotyšsky doslova "zavolat zpět" (např. při pozdravení)
mísitspaidīt, mīcītmaidzeitmaigytispaudīt
nachladit sesaaukstētiespuorsaļtperšaltiparšalt
zimaauksti, auksts, saltssoltsšaltašaltav lotyštině se ve významu "zima" (pocit, nikoli roční období) používá výrazu auksti; salts znamená mráz
chybakļūdaklaidaklaidaklajda
stránkalappusepuslopapuslapisposlapėssloženina z kořenů lap- (list) a pus- (strana), v lotyštině v opačném pořadí než v ostatních jazycích
dolůlejupzamynžemynžemienzemu znamená lotyšsky "nízký"
a, iun, arī, iiirė, ėrun a arī se v lotyštině běžně používají, i je dnes archaické
usadit seiekārtoties, iesaistītiesīsataiseitįsitaisyti iesaistīties znamená lotyšsky "vejít do", "stát se součástí"
rodinaģimene, saimesaimešeimašėimaģimene značí v lotyštině nejbližší rodinu, saime naopak širší rodinu nebo domácnost (srovnej saimnieks/saimniece – pán/paní domu)
vlast, otčinatēvija, tēvzemetāvainetėvynėtievīnė
východaustrumi, rītireitirytairītālotyšské austrumi znamená směrem k východu slunce, zatímco výrazy v ostatních jazycích značí "k ránu"
západrietumivokorivakaraivakarālotyšské rietumi znamená směrem k západu slunce, zatímco výrazy v ostatních jazycích značí "k večeru"
stoupnout sipiecelties, stātiesatsastuotatsistotiatsėstout
dalšínākošais, citscytskitaskėts
boletsāpēt, sūrstētpierkšētperštėtiniežėit
nůžkyšķēreszirklisžirklėsžėrkleslotyšské šķēres pochází z německého eine Schere, původní pobaltské výrazy z jazyků vymizely

Dějiny latgalského jazyka

Spisovná latgalština se vyvíjela od 18. století na základě lidové mluvy obyvatel východního Lotyšska. První dochovaná kniha v latgalštině je Evangelia toto anno (Evangelia na celý rok) z roku 1753. První pravopisné systémy vycházely z polštiny a pro zápis používaly humanistickou antikvu. Tím se odlišovaly od spisovné lotyštiny používané ve zbytku země, která používala novogotické písmo. Mnoho latgalských knih z konce 18. a začátku 19. století pocházelo od jezuitských kněží, kteří přicházeli z různých evropských zemí do Latgalska, které tehdy představovalo severovýchodní hranici římskokatolického náboženství; jejich díly byla zejména náboženská literatura, kalendáře a poesie. Vydávání knih v latgalštině bylo spolu s litevštinou zakázáno v letech 1865–1904. Zákaz používání latinky v této části tehdejšího Ruského impéria následoval okamžitě po Lednovém povstání, kdy se polští a litevští povstalci vzbouřili proti carské vládě. Během tohoto zákazu bylo k dispozici jen omezené množství katolických náboženských textů a některé rukopisy, např. kalendáře Andryvse Jūrdžyse, rolníka vzdělaného vlastním úsilím.

Po zrušení zákazu v roce 1904 následovala rychlá obnova latgalské literární tradice, objevily se první noviny, učebnice a mluvnice. Roku 1918 bylo Latgalsko začleněno do nově vzniknuvšího lotyšského státu. Mezi lety 1920 a 1934 se tedy v Lotyšsku nezávisle vyvíjely dvě literární tradice. Značným úspěchem tohoto období byl původní překlad Nového zákona do latgalštiny knězem a učencem Aloizijsem Broksem, vydaný ve vesnici Aglona roku 1933. Po převratu uspořádaném Kārlisem Ulmanisem roku 1934 byla latgalština odstraněna ze školních osnov i z úřední sféry ve snaze standardizovat používání lotyšského jazyka. Latgalština přežila během sovětského období (1940–1991) v mluvené podobě, zatímco latgalská literatura v tištěné podobě se v letech 19591989 prakticky nevydávala. Několik latgalských intelektuálů pokračovalo v emigraci v publikaci knih a studií zabývajících se latgalštinou, především Mikeļs Bukšs.

Po obnovení nezávislosti Lotyšska následoval znatelný nárůst zájmu o latgalský jazyk a kulturní dědictví. Na některých univerzitách je zavedena nepovinná výuka tohoto předmětu; v Rēzekne existuje dokonce nakladatelství Latgales kultūras centra izdevniecība (Vydavatelství Latgalského kulturního centra) v čele s Jānisem Elksnisem, které tiskne staré i nové knihy v latgalštině.

Zařazení

Latgalština je členem východobaltské větve baltské jazykové skupiny indoevropské jazykové rodiny. Do této větve náleží v dnešní době také lotyština, žemaitština a litevština. Latgalština je flektivní jazyk, počet jmenných a slovesných tvarů srovnatelný s češtinou je typický pro mnoho dalších pobaltských a slovanských jazyků.

Zeměpisné rozšíření

Latgalštinu dnes používá okolo 150 000 lidí převážně na území Lotyšska; existují také menší latgalsky mluvící komunity v Rusku na Sibiři.

Oficiální status

V letech 19201934 latgalštinu používala jak vláda, tak i vzdělávací instituce na latgalském území. V dnešní době není latgalština nikde v Lotyšsku uznávána jako úřední jazyk. Formálně je chráněna Lotyšským jazykovým zákonem garantujícím, že "Lotyšský stát zajišťuje uchování, ochranu a rozvoj spisovného latgalského jazyka jakožto historické varianty jazyka lotyšského" (§3.4). Existuje i státem podporovaná komise pro pravopis latgalského jazyka. Otázka, zda je latgalština samostatným jazykem, nebo jen nářečím lotyštiny, byla předmětem vášnivých debat v průběhu celého 20. století. Zastánci latgalského jazyka, např. lingvisti Antons Breidaks a Lidija Leikuma upozorňují na některé charakteristiky latgalštiny nasvědčující statusu samostatného jazyka; je nicméně skutečností, že v lotyštině se při zmínkách o latgalštině používá výrazu izloksne (nářečí) namísto valoda (jazyk).

Nářečí

Mluvčí latgalštiny lze rozdělit do tří základních skupin – severní, střední a jižní. Tyto tři skupiny jsou vzájemně plně srozumitelné a liší se jen malými změnami v samohláskách;, dvojhláskách a některých pádových koncovkách. Fonetický základ moderní spisovné latgalštiny tvoří regionální akcent středního Latgalska používaný například ve městech a obcích Juosmuiža, Vuorkova, Vydsmuiža, Viļāni, Sakstygols, Ūzulaine, Makašāni, Drycāni, Gaigalova, Bierži, Tiļža a Nautrāni. Literatura 18. století byla naopak ovlivněna spíše jižním akcentem latgalštiny.

Příklady

Číslovky

LatgalskyČesky
vīnsjeden
divdva
treistři
četričtyři
pīcipět
sešišest
septenisedm
ostoniosm
devenidevět
desmitdeset

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Latgaliu kalba na žemaitské Wikipedii, Latgalian language na anglické Wikipedii a Латгальский язык na ruské Wikipedii.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Latgaliešu valodas lietošana ikdienā (2011).svg
Autor: Xil, derived from Latvia, administrative divisions - Nmbrs - colored.svg od TUBS, Licence: CC BY-SA 3.0
Latgaliešu valodas lietojums ikdienā, izceltas pašvaldības, kur lietotāju skaits pārsniedz 10% no iedzīvotājiem. Dati no 2011. gada tautas skaitīšanas: [1]