Latgalci

Území Latgalů (nejvíce na severu ze všech baltských kmenů) ve 12. století

Latgalci nebo Latgalové (latgalsky latgali, latgalīši; lotyšsky latgaļi, letgaļi) jsou etnografická skupina Lotyšů obývající Latgalsko.

Původně žili na pravém břehu řeky Daugavy, na sever od Sélů. Poprvé se jejich jméno vzpomíná v Rižské kronice z přelomu 11.–12. století. Po celém kmenovém území obyvatelé vytvořili malá knížectví, z nichž největší byla knížectví Jersika, Koknese a Tálava. Jelikož se území Latgalců nacházelo na křižovatce obchodních cest do Ruska, byli povinni platit daň pskovským knížatům.

Náboženství

Latgalci se na rozdíl od ostatních Lotyšů vyvíjeli na území, které po roce 1621 zůstalo v rámci Republiky obou národů, proto zůstali věrni římskokatolické víře. I dnes se tím liší od převážně luteránských Lotyšů.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Latgalci na slovenské Wikipedii.