ISO 8859-1

ISO/IEC 8859-1, méně formálně ISO 8859-1 nebo ISO Latin-1 je osmibitová znaková sada používaná pro západoevropské jazyky, kterou vyvinula organizace Ecma International a publikovala jej spolu s Latin-2, Latin-3 a Latin-4 jako ECMA-94. Vývoj a udržování standardu později převzala Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO) společně s Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC) jako první část standardu ISO/IEC 8859 zabývajícího se kódováním latinky. Je základem široce používaných znakových sad ISO-8859-1 (s pomlčkou za ISO) a Windows-1252. Rovněž prvních 256 znaků Unicode vychází z ISO 8859-1.

Pokrytí

Skládá se ze 191 znaků dovolujících (s výjimkou několika označených znaků) komunikovat následujícími jazyky:

Jazyky s částečným pokrytím:

  • estonština (chybí Š, š, Ž, ž používané v cizích slovech)
    • Pozn.: Windows-1252 a ISO-8859-15 tyto znaky obsahují
  • francouzština (chybí ligatury Œ, œ a řídce užívaný znak Ÿ)
    • Pozn.: Windows-1252 a ISO-8859-15 tyto znaky obsahují
  • finština (chybí Š, š, Ž, ž používané v cizích slovech)
    • Pozn.: Windows-1252 a ISO-8859-15 tyto znaky obsahují
  • guaranština
  • katalánština
  • latina (chybí písmena s pruhem používaným ve slovnících a učebnicích pro vyjádření délky)

Některým jazykům chybí správné typografické uvozovky, protože jsou dostupné jen « », " ", a ' '.

V září 2015 používalo ISO 8859-1 přibližně 7.5% webových stránek.[1]

Historie

ISO 8859-1 byl založen na mezinárodní sadě použité společností Digital Equipment Corporation v populárním terminálu VT220. Byl vyvinut v Ecma International, a publikován společně se standardy přijatými jako ISO/IEC 8859-2, ISO/IEC 8859-3 a ISO/IEC 8859-4 jako část specifikace ECMA-94, pod jejímž jménem se občas dosud uvádí.

ISO-8859-1 je (přinejmenším podle norem) implicitním kódováním dokumentů s MIME typem začínajícím „text/“ přenášených protokolem HTTP (pracovní verze standardu HTML 5 z roku 2010 vyžadovala, aby dokumenty s uvedeným kódováním ISO-8859-1 byly považovány za dokumenty v kódování Windows-1252) Je to implicitní kódování hodnot některých deskriptivních HTTP hlaviček a definuje repertoár znaků povolený v dokumentech HTML verze 3.2 (HTML 4.0 je založené na Unicode). Při absenci informací o kódování se o textových souborech v Unixu nebo Microsoft Windows často předpokládalo, že jsou v kódování ISO-8859-1, případně Windows-1252; teprve v poslední době se o takových textech předpokládá, že jsou v kódování Unicode, na unixových systémech obvykle UTF-8 na Microsoft Windows obvykle UTF-16.

Vztah k ISO/IEC 8859-15

V ISO/IEC 8859-1 chybí např. řídce užívané znaky Œ, œ a Ÿ pro francouzštinu, dva finské znaky pro transkripci některých cizích jmen (Š a Ž), typografické uvozovky a pomlčky nebo symbol eura (€).

Proto byl vyvinut standard ISO/IEC 8859-15 jako aktualizace ISO 8859-1. To si vyžádalo odstranění některých méně frekventovaných symbolů ISO/IEC 8859-1: ¤, ¦, ¨, ´, ¸, ¼, ½, a ¾.

Kódová tabulka

ISO/IEC 8859-1
 x0x1x2x3x4x5x6x7x8x9xAxBxCxDxExF
0xŘídící znaky
1x
2xSP!"#$%&'()*+,-./
3x0123456789:;<=>?
4x@ABCDEFGHIJKLMNO
5xPQRSTUVWXYZ[\]^_
6x`abcdefghijklmno
7xpqrstuvwxyz{|}~
8xNevyužíváno
9x
AxNBSP¡¢£¤¥¦§¨©ª«¬SHY®¯
Bx°±²³´µ·¸¹º»¼½¾¿
CxÀÁÂÃÄÅÆÇÈÉÊËÌÍÎÏ
DxÐÑÒÓÔÕÖ×ØÙÚÛÜÝÞß
Exàáâãäåæçèéêëìíîï
Fxðñòóôõö÷øùúûüýþÿ

Hodnoty 00–1F, 7F, a 80–9F nejsou v ISO/IEC 8859-1 přiřazeny. IANA kódování ISO-8859-1 doplňuje tyto kódy řídicími znaky ze řídicí sady C0 a C1.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku ISO/IEC 8859-1 na anglické Wikipedii.

  1. ↑ http://w3techs.com/technologies/history_overview/character_encoding

Související články

  • ISO/IEC 8859-15 – úprava ISO-8859-1
  • ISO/IEC 8859-2 – osmibitové kódování pro středo- a východoevropské jazyky
  • Unicode
  • ISO/IEC 10646
  • UTF-8

Externí odkazy