Latinská rčení, D

Latinská rčení – vyberte písmeno:

A B C D E F G H I L M N O P Q R S T U V

Iniciála D (Středověký rukopis: žena učí geometrii)

Da

  • Da Deus fortunae! – „Dej Bůh štěstí!“ (pivovarský pozdrav)
  • Da mihi castitatem et continentiam, sed noli modo. – „Dej mi cudnost a zdrženlivost, ale ještě ne teď.“ (Augustinus)
  • Da mihi factum, dabo tibi ius. – „Dej mi skutek, právo ti dám já.“ Římská právní zásada, že strany nemají předkládat právní domněnky, ale skutky.
  • Dat census honores. – „Bohatství přináší pocty.“ (Ovidius)
  • Dat, dicat, dedicat (D.D.D.) – „Dává, věnuje, zasvěcuje“, na antických nápisech na oltářích a zasvěcených předmětech.
  • Damnatio memoriae – „Prokletí, zrušení památky“: jména zvláště nenáviděných lidí se vymazávala z nápisů atd.

De

  • De facto – „podle skutku“, ve skutečnosti
  • De gustibus (et coloribus) non est disputandum. – „O chutích (a barvách) se nediskutuje“ (scholastická zásada)
  • De iure – „podle (platného) práva“, jak by to mělo být
  • De minimis non curat praetor/lex – „O maličkosti se prétor / zákon nestará“
  • De mortuis nihil nisi bene(neboDe mortuis, aut bene, aut nihil) – „O mrtvých jen dobré“ (Solón)
  • De nihilo nihil fit. – „Z ničeho nic nevznikne.“ (Lucretius)
  • De novo – „nově“, od začátku
  • De omnibus dubitandum (est) (nebo De omnibus est dubitandum) – „O všem je třeba pochybovat“ (Aristotelés)
  • De profundis... – „Z hlubin volám k tobě, Bože...“ (Žalm 130)
  • De re – De dicto – „o věci – o výpovědi“ (rozlišení v logice)
  • De te fabula narratur – „To se vypráví o tobě!“, tebe se to týká
  • Decernat – „ať rozhodne“
  • Decori decus addit avito – „Ke zděděné slávě přidal slávu“
  • Decus et tutamen – „Slušnost a ochrana“ (Vergilius, Aeneis), nápis na okraji britských mincí, aby se neopilovávaly
  • Defensor fidei – „obránce víry“, titul britských králů, udělený Jindřichovi VIII. roku 1521 papežem.
  • Deleatur – „má se vymazat, vypustit, zrušit“, korektorská značka
  • Delicta carnis – „zločiny těla“
  • Delictum omissivum – „přečin z nedbalosti“
  • Delictum tentatum – „pokus o zločin“, nedokonaný čin
  • Delirium tremens – alkoholická psychóza často spojené se třesem[1][2]
  • Demon est deus inversus – „démon je převrácený bůh“
  • Denegatio iustitiae – "odepření spravedlnosti" (soud odmítne projednat případ a ochránit tím určité subjektivní právo, aniž by k odmítnutí byly zákonné důvody)
  • Dentata charta – „zubatý list“, hanopis
  • Deo dignus vindice nodus – „Uzel, jaký by rozvázal jen bůh“
  • Deo gratias – „Bohu díky“
  • Deo iuvante – „S boží pomocí“
  • Deo Optimo Maximo (D. O. M.) – „Bohu nejlepšímu a největšímu“, na náhrobcích
  • Deo parere libertas – „Svoboda je poslouchat Boha“
  • Deo volente, nobis viventibus – „bude-li Bůh chtít a my naživu“
  • Desinit morbus, incendium extinguitur – „nemoc přestává jako vyhasíná požár“
  • Deum cole, regem serva. – „Boha uctívej a králi služ“
  • Deus caritas est. – „Bůh je láska“ (Bible, 1J 4,8), biskupské heslo Josefa Koukla
  • Deus ex machina – o bohu, který se v antickém divadle snesl na scénu na jeřábu; přeneseně: nečekané, nepravděpodobné rozuzlení
  • Deus in minimis maximus – „Bůh je největší v tom nejmenším“ (Augustinus)
  • Deus lo vult –„Bůh to (tak) chce“, středověké heslo
  • Deus, Rex, Patria – „Bůh, král, otčina“

Di

  • Di meliora dent – „Kéž dají bohové lepší (časy)“
  • Dis aliter visum – „bohům se uzdálo jinak“
  • Dic cur hic – „Řekni, proč jsi zde“
  • Dictum – „řečené“, výrok, sentence, citát
  • Dictum, factum – „řečeno a uděláno“
  • Dictum sapienti sat (est) – „Moudrému stačí slůvko“, srv. české „Moudrému napověz, hloupého trkni“ nebo „Moudrému napověz, hloupému dolož“
  • Diem perdidi – „ztratil (promarnil) jsem den“, výrok císaře Tita
  • Dies ater – doslova „černý den“, den neúspěchu, např. prohrané bitvy
  • Dies irae – „den hněvu“, Božího soudu; začátek hymnu Tomáše z Celana, často zhudebněného
  • Dies levat luctum – „čas zmírňuje bolest“
  • Difficile dictu – „těžko vyslovit“, vypustit z úst
  • Difficile est satiram non scribere. – „Těžko nepsat satiru“, kdo by ji (dnes) nepsal? (Iuvenalis)
  • Dignus est intrare – „Je hoden vstoupit“
  • Disce sapere - „Uč se moudrým býti“ (zkrácená verze Komenského Veni, puer, disce sapere)
  • Discite iustitiam moniti et non temnere divos! – „Napomínám (vás), učte se spravedlnosti a nepohrdejte bohy!“ (Vergilius, Aeneis 6,620)
  • Disjecta membra – „rozptýlené údy“, bez ladu a skladu
  • Ditat Deus – „Bůh obohacuje“, motto státu Arizona
  • Dixi et salvavi (servavi) animam meam – „Řekl jsem (to) a zachránil (tím) svou duši“; mám čisté svědomí, protože jsem varoval, napomenul atd. (Bible, Ez 3,19)
  • Divide et impera – „Rozděl a panuj“ (patrně až novověké rčení, citováno u Machiavelliho, připisováno francouzskému králi Ludvíkovi XI.)

Do

  • Do ut des – „Dávám, abys mi dal“, princip „něco za něco“
  • Docendo discimus – „Učíme se učením“, vyučováním (Seneca, Dopisy Luciliovi I.7.8)
  • Docta ignorantia – „Poučená nevědomost“, (Mikuláš Kusánský)
  • Doctor – „učitel“
  • Dolo agit – „jedná lstivě“
  • Dolus malus – „zlovolný klam“, podvod
  • Dolus non praesumitur – „klamání se nepředpokládá“
  • Domi leones, foris vulpes. – „Doma lvi, venku lišky“
  • Domine, conserva nos in pace. – „Pane, zachovej nás v míru“
  • Domine dirige nos – „Pane, veď nás“, heslo města Londýn
  • Domine, salvam fac reginam – „Pane, zachraň královnu“
  • Domine, salvum fac regem – „Pane, zachraň krále“
  • Dominus Illuminatio Mea – „Bůh je mé světlo“ (heslo univerzity Oxford)
  • Dominus providebit – „Pán se postará“, Abraham svému synu Izákovi na otázku, kde je zvíře k oběti (Bible, Gn 22,8)
  • Dominus vobiscum – „Pán s vámi“, liturgický pozdrav
  • Dona dantur insuper – „dary přicházejí shůry“
  • Donec eris felix, multos numerabis amicos. Tempora si fuerint nubila, solus eris – „Dokud budeš šťastný, budeš mít mnoho přátel; pokud se časy zamračí, budeš sám“ (Ovidius, Tristia I.9.5)
  • Dosis (sola) facit venenum – „(Jen) dávkování dělá jed“, co je v malém lék, je ve velké dávce jed (Paracelsus)
  • Draco dormiens nunquam titillandus. – „Spícího draka nikdy nedrbej.“
  • Dramatis personae – „osoby dramatu“, seznam postav

Du

  • Dubium est initium sapientiae– „Pochybování je počátek moudrosti.“ (Descartes)
  • Dubia, dubius – „pochybný, nejistý“
  • Duc aut dota– „buď si ji vezmi, nebo vybav„“ („pojmi za choť nebo dej výbavu“[3]) – zásada kanonického práva platící pro svůdce a svedenou ženu
  • Duces tecum – „vezmi s sebou“ v anglickém právu
  • Dulce bellum inexpertis. – „Válka se líbí těm, kdo ji nezažili.“ (Erasmus Rotterdamský)
  • Dulce et decorum est pro patria mori. – „Dobré a záslužné je zemřít pro vlast“ (Horatius, Carmina 3.2.13)
  • Dulce et utile – „Příjemné a užitečné“
  • Dum colosseum stabit, Roma stabit; dum Roma stabit, mundus stabit – „dokud stojí Koloseum, stojí i Řím; dokud stojí Řím, stojí i svět“ (Beda Ctihodný)
  • Dum Roma deliberat Saguntum perit. – „Než se Římané rozhodli, Saguntum padlo“. Saguntum bylo spojencem Říma proti Hannibalovi.
  • Dum spiro, spero – „Dokud dýchám, doufám“ (Cicero, Dopisy Attikovi)
  • Dum differtur, vita transcurrit – „Jak (všechno) odkládáme, život utíká“ (Seneca, Listy Luciliovi)
  • Duo cum faciunt idem, non est idem – „Když dva dělají totéž, není to totéž“
  • Duobus litigantibus tertius gaudet – „Když se dva přou, třetí se raduje“
  • Duodecim tabulas – „Dvanáct desek“, starý římský zákoník
  • Dura lex, sed lex – „Zákon je tvrdý, ale je to zákon“, „Tvrdý zákon, ale zákon.“ (Ulpianus, Digesta 40, 9, 12, 1) – zákon je třeba dodržovat, i když se zdá být tvrdý
  • Durum patientia vincit – „trpělivost přemáhá i tvrdé“

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liste lateinischer Phrasen na německé Wikipedii.

  1. MČSE
  2. Hartl, Hartlová: Psychologický slovník, Portál 2004
  3. Ottův slovník naučný

Literatura

  • Moudrost věků. Lexikon latinských výroků, přísloví a rčení. Praha: Svoboda 1994. ISBN 80-205-0401-X

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Woman teaching geometry.jpg
Detail of a scene in the bowl of the letter 'P' with a woman with a set-square and dividers; using a compass to measure distances on a diagram. In her left hand she holds a square, an implement for testing or drawing right angles. She is watched by a group of students. In the Middle Ages, it is unusual to see women represented as teachers, in particular when the students appear to be monks. She is most likely the personification of Geometry, based on Martianus Capella's famous book De Nuptiis Philologiae et Mercurii, [5th c.] a standard source for allegorical imagery of the seven liberal arts. Illustration at the beginning of Euclid's Elementa, in the translation attributed to Adelard of Bath.