Latinská rčení, Q

V tomto článku jsou uvedena některá známá latinská rčení, začínající písmenem Q.

Latina měla na evropskou kulturu hluboký a dlouho trvající vliv. Od římské antiky přes křesťanství a humanismus až do 18. století byla její znalost u vzdělaných lidí samozřejmostí. V některých oborech se s latinskými názvy stále pracuje, užívají se různé obraty a ve starší literatuře se najde množství latinských citátů. Protože latinských obratů, rčení a přísloví je mnoho, je seznam vybraných seřazen podle abecedy a rozdělen podle počátečních písmen do samostatných článků.

Latinská rčení – vyberte písmeno:

A B C D E F G H I L M N O P Q R S T U V

Iniciála Q (Žaltář z Corvey, kolem 800)

Qua

  • Qua patet orbis – „Kam až sahá svět“
  • Quaque die – „Každý den, denně“
  • Quae Caesaris Caesari, quae Dei Deo. – „(Dávejte) co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu“ – Ježíšova odpověď na otázku, zda platit daně (Mk 12,17)
  • Quae caret ora cruore nostro? – „Na kterém pobřeží není naše krev?“ (Horatius)
  • Quae fuerant vitia mores sunt. – „Co byly neřesti, je (dnes) mrav“ (Seneca mladší, Listy Luciliovi 39,6)
  • Quae nocent, docent. – „Co škodí, poučuje“
  • Quae volumus, credimus libenter. – „Co si přejeme, tomu ochotně věříme“ (Cicero)
  • Quaere – „Hledej, zkoumej, ptej se“
  • Quaere et invenies. – „Hledej a najdeš“
  • Quaerite primum regnum Dei... – „Hledejte nejprve království Boží...“ (Mt 6,33)
  • Qualis artifex pereo! – „Jaký umělec to ve mně umírá!“, poslední slova Neronova (Suetonius)
  • Qualis rex, talis grex. – „Jaký král, takové stádo (houf)“
  • Qualis sit animus, ipse animus nescit. – „Jaká je, to duše sama neví“
  • Qualis vita, finis ita. – „Jaký život, takový konec“
  • Quam non est facilis virtus! Quam vero difficilis eius diuturna simulatio! – „Jak nelehká je ctnost! A jak je těžké denně ji předstírat!“ (Cicero, Ad Atticum 7.1.6)
  • Quamvis sint sub aqua, sub aqua maledicere temptant. – „I když jsou pod vodou, přece se snaží pomlouvat“, o sedlácích, potrestaných za klevetu tím, že musí žít pod vodou jako žáby (Ovidius, Proměny 6,376)
  • Quandoque bonus dormitat Homerus. – „Občas si i velký Homér zdřímne“ a udělá chybu (Horatius, Ars poetica), obdoba našeho I mistr tesař se utne.
  • Quasi modo – „nějak, jako by“

Que

  • Quedqued latino dictum sit, altum videtur. – "Cokoliv se řekne latinsky, zní vznešeně."
  • Quem Deus vult perdere, prius dementat. – „Koho chce Bůh potrestat, nejdřív ho zbaví rozumu“ (podobně Publius Syrus, Sentence 612)
  • Quem di diligunt, adulescens moritur. – „Koho bohové milují, nechají zemřít v mládí“ (Plautus)
  • Quem taurum metuis, vitulum mulgere solebas. – „Býka, kterého se bojíš, jsi jako telátko hladil“
  • Questio facti – „otázka po skutečnosti“, otázka skutková, zjištění skutkového stavu věci
  • Questio iuris – „otázka po právu“, otázka právní, výklad a aplikace práva

Qui

  • Qui amant, ipsi sibi somnia fingunt. – „Milenci si sami spřádají sny“ (Vergilius)
  • Qui amat periculum, peribit in eo. – „Kdo si libuje v nebezpečích, zahyne v nich“ (Bible, Sir 3,26)
  • Qui asinum non potest, stratum caedit. – „Kdo nemůže bít osla, bije sedlo (pokrývku)“ (Petronius)
  • Qui commodum habet etiam incommodum ferre debet – „Kdo má (z něčeho) prospěch, musí nést i břemena“, právní zásada
  • Qui desiderat pacem, praeparet bellum. – „Kdo touží po míru, ať se chystá na válku“
  • Qui diligit filium suum, adsiduat illi flagella. – „Kdo má rád syna, musí ho včas trestat“ (Bible, Př 13,24)
  • Qui dormit, non peccat. – „Kdo spí, nehřeší“, nemůže se provinit
  • Qui fodit foveam, incidit in eam. – „Kdo (jinému) jámu kope, sám do ní spadne“ (Bible, Př 26,27)
  • Qui invidiunt, egent – „Kdo závidí, sám trpí“ (Plautus, Neotesanec 745)
  • Qui nescit dissimulare, nescit regnare. – „Kdo neumí předstírat, neumí vládnout“
  • Qui nimium probat, nihil probat. – „Kdo příliš dokazuje, nic nedokazuje“
  • Qui peccat ebrius, luat sobrius. – „Kdo hřeší v opilosti, střízlivý to odpyká“
  • Qui pro quo – „Kdo za koho“, o záměně osob a témat
  • Qui suo iure utitur, nemini facit iniuriam. – „Kdo užívá svého práva, nikomu nekřivdí“
  • Qui tacet, consentire videtur. – „Kdo mlčí, zdá se souhlasit“
  • Qui uti scit, ei bona; illi, qui non utitur, recte mala. – „Kdo umí užívat, tomu prospívá; kdo neumí, tomu právem škodí“ (Terentius)
  • Qui vitia odit, homines odit. – „Kdo nenávidí chyby, nenávidí lidi“ (Plinius mladší)
Iniciála Q (Book of Kells, Irsko, 8. stol.)

Quid

  • Quid est libertas? Potestas vivendi, ut velis. – „Co je svoboda? Možnost žít podle svého“ (Cicero)
  • Quid est veritas? – „Co je pravda?“ (Pilát k Ježíšovi, J 18,38)
  • Quid leges sine moribus? – „K čemu jsou zákony bez mravů?“ (Horatius, Ódy 3.24.35)
  • Quid non mortalia pectora cogis, auri sacra fames? – „K čemu až dovede lidská srdce ten proklatý hlad po zlatu“ (Vergilius, Aeneis 3,56)
  • Quid pro quo – „Co za co“, 1. princip směny; 2. záměna něčeho za něco jiného
  • Quid nunc? – „Co teď?“
  • Quid Romae faciam? Mentiri nescio? – „Co budu dělat v Římě? Neumím lhát.“ (Juvenalis)
  • Quid sit futurum cras, fuge quaerere – „Po tom, co bude zítra, se raději neptej“ (Horatius)
  • Quid si caelum irrutat? – „Co kdyby se zřítilo nebe?“ (Terentius)
  • Quidquid agis prudenter agas et respice finem. – „Cokoli činíš, jednej prozřetelně a mysli na výsledek (konec)“, připisováno Ezopovi, Pythagorovi a jiným
  • Quidquid delirant reges, plectuntur Achivi. – „Cokoli si vymyslí králové, odnesou Řekové“ (Homér)
  • Quidquid discis, tibi discis. – „Cokoli se učíš, učíš se pro sebe“ (Petronius)
  • Quidquid est factum, semper est factum totum. – „Cokoli se stalo, stalo se celé“
  • Quidquid in altum fortuna tulit, ruitura levat. – „Co štěstěna vynese vzhůru, zase spadne dolů“
  • Quidquid praecipies, esto brevis. – „Ať učíš cokoli, buď stručný“
  • Quilibet fortunae suae faber. – „Každý si svůj osud (štěstí) dělá sám“
  • Quinta essentia – „Pátá podstata, pátý živel“
  • Quis autem custodiat ipsos custodes? – „Kdo ale ohlídá hlídače?“ (Juvenalis)
  • Quis famulus amantior domini quam canis? – „Kdo je věrnější sluha svého pána než pes?“ (Columella, De re rustica)
  • Quis? Quid? Ubi? Quibus auxiliis? Cur? Quomodo? Quando? – „Kdo? Co? Kde? Čím? Proč? Jak? Kdy?“, kategorie scholastiky v 18. stol.
  • Quis Solem fallere possit? – „Kdo by dokázal oklamat Slunce?“ (Ovidius)
  • Quis ut Deus? – „Kdo (je) jako Bůh?“ (latinský překlad hebrejského jména Michael)

Quo

  • Quousque tandem abutere, Catilina, patientia nostra? – „Jak dlouho ještě budeš Catilino zneužívat naši trpělivost?“ (Cicero, začátek první řeči proti spiklenci Catilinovi)
  • Quo vadis, (Domine)? – „Kam jdeš, (Pane)?“, zeptal se podle legendy apoštol Petr Ježíše, když ho potkal při svém útěku z Říma. Ježíš mu řekl, že jde do Říma, aby ho tam znovu ukřižovali. Petr se zastyděl a vrátil se zpět.
  • Quod bonum, faustum, felix, fortunatumque sit. (Q.B.F.F.F.S.) – „Všechno dobré, příznivé a šťastné ať je požehnáno“, stará formule přání (Cicero, De divinatione), užívaná od 16. století na univerzitách
  • Quod erat demonstrandum (q. e. d.) – „Což bylo třeba dokázat“, řecky hóper édei deixai, závěr dokazovacího postupu
  • Quod licet Iovi, non licet bovi – „Co si může dovolit Jupiter (Zeus), nemůže si dovolit vůl“ (podle Terentia)
  • Quod me nutrit me destruit. – „Co mě živí mě také ničí“
  • Quod non est in actis, non est in mundo. – „Co není ve spisech, neexistuje“, novověká právní zásada, někdy také ironicky
  • Quod scripsi, scripsi! – „Co jsem napsal, to jsem napsal“, odpověď Pilátova na námitky proti nápisu na kříži (J 19,22)
  • Quod supra nos, nihil ad nos. – „Co je nad námi se nás netýká“, skeptická formule
  • Quod tibi fieri (non) vis, alteri (ne) feceris! – „Co (ne)chceš, aby ti dělali jiní, (ne)dělej ty jim“, Zlaté pravidlo; (Bible, Mt 7,12)
  • Quodlibet – „Podle libosti“, v hudbě volná improvizace
  • Quorum – „Z nich“, potřebný počet hlasů
  • Quos Deus perdere vult, dementat prius. – „Koho chce Bůh zahubit, zbaví ho nejdřív rozumu“
  • Quos ego! - „Jen počkejte, já vám dám co proto“, takto aposiopeticky hrozí Neptun (Poseidón) v prvním zpěvu Vergiliovy Aeneidy neposlušným větrům
  • Quot capita, tot sensus. – „Kolik hlav, tolik mínění“ (Horatius, Satiry 2.1.27)
  • Quot homines, tot sententiae. – „Kolik hlav, tolik úsudků“
  • Quot servi, tot hostes. – „Kolik sluhů (otroků), tolik nepřátel“

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liste lateinischer Phrasen na německé Wikipedii.

Literatura

  • Moudrost věků. Lexikon latinských výroků, přísloví a rčení. Praha: Svoboda 1994. ISBN 80-205-0401-X

Externí odkazy

Média použitá na této stránce