Latinský patriarchát jeruzalémský

Latinský patriarchát jeruzalémský
Patriarchatus Hierosolymitanus Latinorum
Základní informace
SídloJeruzalém
Zřízena1847
Církev sui iurisřímskokatolická
Arcibiskuppatriarcha Pierbattista Pizzaballa
pomocní biskupové


Emeritní patriarchové
Emeritní pomocní biskupové
William Hanna Shomali
Rafic Nahra
Džamál Khader Daibes
Michel Sabbah
Fouad Twal
Giacinto-Boulos Marcuzzo
Kamal Hanna Bathish
Salim Sayegh
Statistické údaje
Počet vikariátů5
Počet farností66
Počet obyvatel5 935 350 (rok 1970)
z toho katolíků78 215 (1 %)
Další informace
Zeměpisné souřadnice
Webhttp://www.lpj.org/
Latinský patriarchát jeruzalémský na mapě
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Latinský patriarchát jeruzalémský (latinsky Patriarchatus Hierosolymitanus Latinorum) je římskokatolická diecéze, která pokrývá území Izraele, Palestinské autonomie, Jordánska a Kypru. Latinský jeruzalémský patriarcha je z titulu své funkce členem Rady východních katolických patriarchů, předsedou Konference latinských biskupů arabských oblastí, předsedou Shromáždění katolických ordinářů ve Svaté zemi a velkopřevorem Řádu Božího hrobu a je jediným římskokatolickým biskupem (s výjimkou papeže), který je oslovován titulem "Vaše Blaženosti".

Historie latinského patriarchátu

Patriarchát v období křížových výprav (1099–1291)

Jeruzalémský latinský patriarchát byl založen křižáky poté, co v roce 1099 dobyli Jeruzalém a jeho jurisdikce zahrnovala celé Jeruzalémské království. Latinský patriarcha sídlil v Jeruzalémě, kontroloval křesťanskou čtvrť v Jeruzalémě a měl čtyři sufragánní biskupy, z jejichž pravomoci byla vyňata tři územní opatství:

Provincie patriarchátu měla další metropolitní arcibiskupství (s jejich sufragánními biskupstvími):

Titulární patriarchát (1291–1847)

Po zániku křižáckých států v roce 1291 se latinský patriarchát stal pouze titulárním, a papežové těmto patriarchům přidělili římskou baziliku svatého Vavřince za hradbami.

Obnovený sídelní patriarchát (po roce 1847)

V roce 1847 Osmanská říše dovolila obnovu katolické hierarchie v Palestině. Papež Pius IX. pak brevem Nulla celebrior [1] obnovil patriarchát jako skutečné biskupské sídlo.

Správní členění patriarchátu

Sídlem patriarchy je Jeruzalém, jeho katedrálou Chrám Božího hrobu a konkatedrálou kostel Nejsvětějšího Jména Ježíšova, seminář se nachází v lokalitě Bajt Džalá. Patriarchát se stará o katolíky latinského obřadu v Izraeli, Palestinské autonomii, Jordánsku a na Kypru. Má 66 farností (2015: 293 050 věřících, působilo v nich 81 diecézních + 383 řeholních kněží – 464 celkem, 9 trvalých jáhnů, 590 řeholníků-bratří a 1.062 řeholnic). Patriarchát je organizačně rozdělen do šesti vikariátů :

Katedrála, konkatedrála a baziliky minor patriarchátu

Shromáždění katolických ordinářů ve Svaté zemi

Shromáždění katolických ordinářů ve Svaté zemi (Assemblée des ordinaires catholiques de Terre Sainte, A.O.C.T.S.; Assembly of Catholic Ordinaries of the Holy Land, ACOHL) sdružuje katolické ordináře všech ritů, kteří mají jurisdikci ve Svaté zemi. Jeho statut byl schválen papežem Janem Pavlem II. v roce 1992. Jeho předsedou je latinský jeruzalémský patriarcha.

Současní členové

Odkazy

Reference

  1. Pius IX., breve Nulla celebrior, 23. 7. 1847, in: Pii IX Pontificis Maximi Acta, I, Rome, 1854, s. 59-63

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Escudo del Patriarcado latino de Jerusalén.svg
Autor: Alclerus, Licence: CC BY-SA 4.0
Escudo del Patriarcado latino de Jerusalén
Latin Patriarch of Jerusalem.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Latin Patriarch of Jerusalem