Latrinálie

Latrinálie je označení pro anonymní nápis umísťovaný zejména na veřejné záchody. Jedná se o nápisy, které mohou a nemusí být veršované. Latrinálie se vyskytují zejména na veřejných toaletách a na toaletách různých hostinských zařízení, škol všech stupňů, kulturních zařízení apod. Některé podniky za účelem popisování stěn umísťují na toalety tzv. latrinální deníky, kde návštěvníci mohou využít prostor k psaní veršíků, příspěvků a vzkazů..^[1][2]

Latrinálie mohou mít různý charakter a obsah. Mezi latrinálie se mohou řadit také obrázky. Mezi latrináliemi lze nejčastěji vidět citáty různých osobností, citáty z knih a z filmů, také verše a části textů cizích autorů, rovněž vlastní autorská díla, odkazy na webové stránky. Mezi příspěvky na zdech a v latrinálních denících jsou často vzkazy ostatním návštěvníkům a komunikace mezi návštěvníky, dále obsahují kritiku společnosti nebo konkrétní osobnosti (např. „Servít je vůl“), osobní dojmy a zkušenosti či nápisy se sexuálními a fekálními náměty „Chceš-li býti správným ČECHEM, vytírej si zadek MECHEM!“ — Klíč je ve výčepu: z folklóru WC  , „Chceš-li chodit s tvrdým ptákem, musíš papat buchty s mákem!“.

V Česku se studiu latrinálií věnuje etnolog Petr Janeček.

Etymologie

Zesnulý folklorista z Kalifornské univerzity v Berkeley Alan Dundes vytvořil v roce 1966 termín latrinalia označující graffiti, jež se nacházejí na veřejných toaletách.^[3] Dundes dával tomuto termínu přednost před označením „záchodová poezie“, protože ne všechna latrinalia jsou veršovaná nebo mají poetickou formu.^[3]

Výraz je složeninou slova latrína a afixu neboli přípony -alia, která označuje bezcenné seskupení čehokoli — v tomto případě nápisů na toaletách.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Latrinalia na anglické Wikipedii.

Literatura

• OUŘEDNÍK, Patrik. Klíč je ve výčepu: z folklóru WC. 1. vyd. Praha: Volvox Globator, 2000. 50 [nečíslovaných] s. ISBN 80-7207-368-0. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Latrinálie na Wikimedia Commons