Laura Pigossiová

Laura Pigossiová
Laura Pigossiová v kvalifikaci Wimbledonu 2023
Laura Pigossiová v kvalifikaci Wimbledonu 2023
StátBrazílieBrazílie Brazílie
Datum narození2. srpna 1994 (29 let)
Místo narozeníSão Paulo, Brazílie
Výška164 cm
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek773 281 USD
Tenisová raketaBabolat
Dvouhra
Poměr zápasů369–310
Tituly0 WTA, 1 WTA 125, 8 ITF
Nejvyšší umístění100. místo (29. srpna 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2023)
French Open1. kolo kvalifikace (2022, 2023)
Wimbledon1. kolo (2022)
US Open1. kolo kvalifikace (2022 2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů361–206
Tituly0 WTA, 41 ITF
Nejvyšší umístění125. místo (3. února 2020)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hryBronzová medaile bronz (2020)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240220a20. února 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Tenis na LOH
bronz2020 Tokioženská čtyřhra

Laura Pigossiová Herrmannová de Andrade (* 2. srpna 1994 São Paulo) je brazilská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V sérii WTA 125 vybojovala jednu singlovou trofej. V rámci okruhu ITF získala osm titulů ve dvouhře a čtyřicet jedna ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v srpnu 2022 na 100. místě a ve čtyřhře v únoru 2020 na 125. místě. Trénuje ji German Puentes. Dříve tuto roli plnil Martin Vilar.[2]

V brazilském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2013 medellínským základním blokem I. skupiny americké zóny proti Mexiku, v němž s Telianou Pereirovou vyhrála čtyřhru. Brazilky zvítězily 3:0 na zápasy. Do dubna 2024 v soutěži nastoupila ke čtrnácti mezistátním utkáním s bilancí 5–5 ve dvouhře a 4–3 ve čtyřhře.[3]

Brazílii reprezentovala na Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, které byly o rok odloženy pro koronavirovou pandemii. Do ženské čtyřhry nastoupila s Luisou Stefaniovou. Na pokraji vyřazení se ocitly už ve druhém kole, kde musely odvracet čtyři mečboly proti Češkám Karolíně Plíškové a Markétě Vondroušové.[4] Po semifinálové prohře se Švýcarkami Belindou Bencicovou aViktorijí Golubicovou se utkaly o bronz s Ruskami Jelenou Vesninovou a Veronikou Kuděrmetovovou, které přehrály poměrem [11–9] v rozhodujícím supertiebreaku poté, co odvrátily od stavu [5–9] čtyři mečboly v řadě.[5]

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v červnu 2009, když na turnaji v argentinské Córdobě dotovaném 10 tisíci dolary nastoupila do čtyřhry. S krajankou Carlou Tieneovou vypadly v semifinále.[1] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala během září 2012 v brazilském São José dos Campos, turnaji s rozpočtem 10 tisíc dolarů. Ve finále přehrála krajanku Marii Fernandu Alvesovou ze čtvrté světové stovky, přestože ve druhé sadě obdržela „kanára“.[5][1]

Na okruhu WTA Tour debutovala únorovým Brasil Tennis Cupem 2013 ve Florianópolisu. Na úvod kvalifikace dvouhry podlehla 230. hráčce žebříčku Florencii Molinerové z Argentiny. Do čtyřhry nastoupila po boku krajanky Pauly Cristiny Gonçalvesové, ale soutěž opustily v úvodním kole.[5] První zápas na túře vyhrála o dva roky později v deblu Brasil Tennis Cupu 2015, když s Marií Fernandou Alvesovou vyřadily třetí nasazený pár Elena BogdanováNicole Melicharová. Do semifinále premiérově postoupila na Korea Open 2019 po boku Číňanky Wang Ja-fan. Před branami finále však uhrály jen dva gamy na Hayley CarterovouLuisou Stefaniovou.[5]

Utkání o olympijské medaile

Ženská čtyřhra: 1 (1 bronzová medaile)

Stavrokmísto konánípovrchspoluhráčkasoupeřkyvýsledek
Bronz2020Tokio, JaponskotvrdýBrazílie Luisa StefaniováRusko Veronika Kuděrmetovová
Rusko Jelena Vesninová
4–6, 6–4, [11–9]

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
WTA 1000 (0)
WTA 500 (0)
WTA 250 (0–1 D)

Dvouhra: 1 (0–1)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Finalistka1.10. dubna 2022Bogotá, KolumbieantukaNěmecko Tatjana Mariová3–6, 6–4, 2–6

Finále série WTA 125

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (1–0 D)

Dvouhra: 1 (1–0)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Vítězka1.prosinec 2023Buenos Aires, ArgentinaantukaArgentina María Lourdes Carléová6–3, 6–2

Tituly na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments10 000 $ tournaments

Dvouhra (8 titulů)

Č.datumturnajpovrchporažená finalistkavýsledek
1.září 2012São José dos Campos, BrazílieantukaBrazílie Maria Fernanda Alvesová6–2, 0–6, 7–5
2.červen 2014Campos do Jordão, BrazílietvrdýArgentina Victoria Bosiová4–6, 6–1, 7–6(7–2)
3.listopad 2015Pereira, KolumbieantukaArgentina Victoria Bosiová5–7, 6–0, 6–2
4.březen 2016São José do Rio Preto, BrazílieantukaChile Fernanda Britová6–1, 7–5
5.únor 2021Villena, ŠpanělskotvrdýRusko Jekatěrina Jašinová3–6, 6–0, 6–4
6.březen 2021Puné, IndietvrdýUkrajina Marianna Zakarljuková6–0, 3–6, 7–6(7–5)
7.říjen 2021Guayaquil, EkvádorantukáNěmecko Katharina Gerlachová6–0, 6–2
8.červenec 2023Feira de Santana, Brazílietvrdý  Jana Kolodynská6–1, 6–3

Čtyřhra (41 titulů)

Č.datumturnajpovrchspoluhráčkaporažené finalistkyvýsledek
1.srpen 2011Mogi das Cruzes, BrazílieantukaBrazílie Flávia Dechandt AraújováBrazílie Eduarda Piaiová
Brazílie Karina Vendittiová
7–6(7–3), 4–6, [12–10]
2.září 2011São José dos Campos, BrazílieantukaBrazílie Flávia Dechandt AraújováArgentina María Irigoyenová
Argentina Carla Lucerová
3–6, 7–5, [10–8]
3.září 2012São José dos Campos, BrazílieantukaBrazílie Maria Fernanda AlvesováBrazílie Paula Feitosová
Brazílie Nathália Rossiová
6–0, 6–3
4.září 2012Bogotá, KolumbieantukaKolumbie Yuliana LizarazováUSA Blair Shankleová
Kolumbie Laura Ucrósová
6–2, 6–2
5.červenec 2013São Paulo, BrazílieantukaArgentina Carolina ZeballosováBrazílie Nathália Rossiová
Brazílie Luisa Stefaniová
6–3, 6–4
6.říjen 2013Asunción, ParaguayantukaArgentina Florencia MolinerováArgentina Vanesa Furlanettová
Argentina Carolina Zeballosová
5–7, 6–4, [10–8]
7.listopad 2013Monterrey, MexikotvrdýArgentina Florencia MolinerováNizozemsko Indy de Vroomeová
Slovensko Lenka Wienerová
7–5, 7–5
8.prosinec 2013Mata de São João, BrazílieantukaBrazílie Paula Cristina GonçalvesováParaguay Montserrat Gonzálezová
Argentina Carolina Zeballosová
6–2, 6–2
9.prosinec 2013Bertioga, BrazílietvrdýBrazílie Paula Cristina GonçalvesováParaguay Verónica Cepede Roygová
Argentina María Irigoyenová
2–6, 6–4, [10–7]
10.červen 2014Campos do Jordão, BrazílietvrdýBrazílie Nathália RossiováArgentina Victoria Bosiová
Brazílie Ana Clara Duarteová
6–4, 6–2
11.září 2014Juárez, MexikoantukaKolumbie Mariana DuqueováRumunsko Ioana Loredana Roșcová
Slovensko Lenka Wienerová
6–1, 3–6, [10–4]
12.duben 2015Guadalajara, MexikotvrdýMexiko Marcela ZacaríasováBrazílie Maria Fernanda Alvesová
Mexiko Renata Zarazúová
6–1, 6–2
13.srpen 2015Praha, ČeskoantukaSlovensko Zuzana LuknárováSlovensko Jana Jablonovská
Česko Vendula Žovincová
6–3, 6–7(4–7), [10–6]
14.září 2015Santa Fe, ArgentinaantukaBolívie María Álvarez TeránováArgentina Catalina Pellová
Chile Daniela Seguelová
2–6, 6–2, [10–3]
15.říjen 2015São Paulo, BrazílieantukaBolívie María Álvarez TeránováArgentina Melina Ferrerová
Argentina Carla Lucerová
6–3, 4–6, [10–5]
16.listopad 2015Caracas, VenezuelatvrdýArgentina Catalina PellaováRumunsko Jaqueline Cristianová
Venezuela Aymet Uzcáteguiová
5–7, 6–1, [10–4]
17.listopad 2015Caracas, VenezuelatvrdýArgentina Catalina PellaováArgentina Julieta Estableová
Argentina Ana Victoria Gobbi Monllauová
1–1skreč
18.listopad 2015Pereira, KolumbieantukaRumunsko Jaqueline CristianováKolumbie María Fernanda Herazová
USA Danielle Roldanová
7–5, 6–3
19.květen 2016Hódmezővásárhely, MaďarskoantukaArgentina Nadia PodoroskáRumunsko Irina Baraová
Severní Makedonie Lina Gjorcheská
6–3, 6–0
20.červen 2016Minsk, BěloruskoantukaNorsko Ulrikke EikeriováBělorusko Ilona Kremenová
Bělorusko Iryna Šymanovičová
6–2, 6–4
21.červenec 2016Campos do Jordão, BrazílietvrdýBrazílie Ingrid Gamarra MartinsováBrazílie Maria Fernanda Alvesová
Brazílie Luisa Stefaniová
6–3, 3–6, [10–8]
22.září 2016Hua Hin, ThajskotvrdýRusko Jana SizikovováČína Wej Čan-lan
Čína Čao Čchien-čchien
6–3, 2–6, [10–4]
23.září 2016Hua Hin, ThajskotvrdýPolsko Katarzyna KawaováThajsko Kamonwan Buajamová
Čínská Tchaj-pej Lee Pchej-čch'
7–5, 6–7(4–7), [10–6]
24.listopad 2016Castellón, ŠpanělskoantukaFrancie Jessika PonchetováŠpanělsko Arabela Fernández Rabenerová
Austrálie Isabelle Wallaceová
6–1, 6–3
25.leden 2017Hammámet, TuniskoantukaŠpanělsko María Teresa Torrová FlorováRumunsko Cristina Dinuová
Rusko Jana Sizikovová
6–2, 6–4
26.leden 2017Hammámet, TuniskoantukaŘecko Despina PapamichailováFrancie Victoria Munteanová
Čína Sun Sü-liou
6–3, 4–6, [10–5]
27.březen 2018Hammámet, TuniskoantukaRumunsko Oana GavrilăováRakousko Melanie Klaffnerová
Rumunsko Oana Georgeta Simionová
7–5, 6–7(6–8), [11–9]
28.březen 2018Hammámet, TuniskoantukaParaguay Montserrat GonzálezováItálie Camilla Scalaová
Bulharsko Isabella Šinikovová
6–2, 6–0
29.květen 2018Tbilisi, GruzietvrdýSlovensko Tereza MihalíkováBělorusko Svjatlana Piraženková
Nizozemsko Erika Vogelsangová
6–4, 6–1
30.květen 2018Les Franqueses del Vallès, ŠpanělskotvrdýMexiko Giuliana OlmosováRumunsko Raluca Șerbanová
Indie Prandžala Jadlapalliová
6–4, 6–4
31.červenec 2018Řím, ItálieantukaMexiko Renata ZarazúaováItálie Anastasia Grymalská
Itálie Giorgia Marchettiová
6–1, 4–6, [13–11]
32.červenec 2018Porto, PortugalskotvrdýParaguay Montserrat GonzálezováŠpanělsko Cristina Bucșová
Japonsko Ramu Uedaová
7–5, 6–0
33.únor 2019Šarm aš-Šajch, EgypttvrdýRusko Anna MorginováBělorusko Nika Šytkuská
Rusko Anastasija Suchotinová
6–2, 6–2
34.březen 2019Campinas, BrazílieantukaČerná Hora Danka KovinićováBrazílie Carolina Alvesová
Brazílie Gabriela Céová
6–3, 6–2
35.říjen 2019Lagos, NigérietvrdýIndie Rutudža BhosaleováEgypt Sandra Samirová
Indie Prarthana Thombareová
4–6, 6–4, [10–7]
36.říjen 2019Lagos, NigérietvrdýIndie Rutuja BhosaleováEgypt Sandra Samirová
Indie Prarthana Thombareová
6–3, 6–7(3–7), [10–6]
37.leden 2020Malibu, Spojené státytvrdýNizozemsko Rosalie van der HoekováNorsko Astrid Wanja Brune Olsenová
Peru Anastasija Jamačkineová
6–4, 7–6(7–4)
38.leden 2020Petit-Bourg, FrancietvrdýNizozemsko Rosalie van der HoekováFrancie Mylène Halemaiová
Francie Manon Léonardová
6–2, 6–1
39.září 2021Medellín, KolumbieantukaKolumbie María Herazo GonzálezováUSA Rasheeda McAdoová
Mexiko Victoria Rodríguezová
6–2, 7–5
40.říjen 2021Lima, PeruantukaArgentina María CarléováKolumbie María Paulina Pérezová
Kolumbie Jessica Plazasová
6–1, 6–1
41.listopad 2021Aparecida de Goiania, BrazílieantukaČesko Anna SiskováNizozemsko Merel Hoedtová
Německo Luisa Meyer auf der Heideová
6–2, 7–6(5)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Laura Pigossi na anglické Wikipedii.

  1. a b c Laura Pigossiová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230402a2. dubna 2023
  2. Laura Pigossiová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240220a20. února 2024
  3. Laura Pigossiová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20240220a20. února 2024
  4. ZABLOUDIL, Luboš. Krejčíková se Siniakovou postoupily do čtvrtfinále a zlobily se na program. Plíšková s Vondroušovou nevyužily mečboly. TenisPortal.cz [online]. 2021-07-27 [cit. 2021-07-31]. Dostupné online. 
  5. a b c d Laura Pigossi Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2021-07-30]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Bronze medal.svg
Autor: B1mbo, Licence: CC BY-SA 2.5
Drawing of a bronze medal, based on Olympic rings.svg.
Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Bolivia.svg

Bolivijská vlajka

Flag of Bolivia*
country Template:I18n/Republic of Bolivia
used by Bolivia
from 1851
until Present
created by Government of Bolivia
format 15:22
shape rectangular
colours červená, žlutá, zelená

flag has 3 horizontal stripes

other characteristics A horizontal tricolor of red, yellow and green.
Flag of Thailand.svg
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
  • Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
  • White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
  • Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.