Vavřínovité

Jak číst taxoboxVavřínovité
alternativní popis obrázku chybí
Vavřín azorský (Laurus azorica)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídanižší dvouděložné (Magnoliopsida)
Řádvavřínotvaré (Laurales)
Čeleďvavřínovité (Lauraceae)
Juss., 1789
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vavřínovité (Lauraceae) je velká čeleď nižších dvouděložných rostlin z řádu vavřínotvaré (Laurales). Jsou to aromatické dřeviny převážně se střídavými, jednoduchými a celokrajnými listy a drobnými trojčetnými květy s nerozlišeným okvětím. Čeleď zahrnuje téměř 3000 druhů v asi 50 rodech a je rozšířena zejména v tropech celého světa. Některé druhy rostou i v mírném pásu, v Evropě je to vavřín vznešený ve Středomoří. Ekonomický význam má zejména avokádo, plody hruškovce přelahodného, skořice ze skořicovníku a bobkový list z vavřínu vznešeného. Mnohé druhy jsou vyhledávány pro kvalitní dřevo.

Paořechovec Cryptocarya foetida

Popis

Zástupci vavřínovitých jsou převážně stálezelené stromy, řidčeji keře. Některé druhy z chladnějších oblastí jsou opadavé. Stromy jsou často mohutné, s hladkou borkou. Někdy mají u paty kmene nevelké kořenové náběhy. Borka při naseknutí často intenzivně voní či páchne. Rod kaňatec (Cassytha) se čeledi zcela vymyká, neboť se jedná o nezelenou parazitickou liánu. Listy jsou jednoduché, celokrajné, řapíkaté, obvykle střídavé, řidčeji vstřícné (např. u skořicovníku) nebo přeslenité, při rozemnutí aromatické, bez palistů, se zpeřenou až síťnatou žilnatinou. Čepel listů je celistvá, pouze výjimečně laločnatá (kašťa, lindera). Častý je obsah silic produkovaných buňkami parenchymu, čepele listů jsou na ploše často drobně žláznatě tečkované.

Rostliny jsou jednodomé nebo dvoudomé. Květy jsou drobné, pravidelné, jednopohlavné nebo oboupohlavné, převážně v bohatých složených úžlabních květenstvích, řidčeji jednotlivé nebo v chudých květenstvích. Květy mívají dobře vyvinutou, dužnatou, miskovitou češuli. Okvětí je většinou trojčetné, složené ze 6 vzhledově podobných lístků ve dvou kruzích. Tyčinky jsou obecně ve 4 kruzích, nejčastěji je přítomno jen 9 fertilních tyčinek a poslední kruh je tvořen sterilními patyčinkami. Semeník je svrchní (někdy částečně zanořený do receptákula), tvořený jediným plodolistem s jednou komůrkou obsahující jediné obrácené vajíčko. Plodem je peckovice s jedním velkým semenem. U některých zástupců je plod částečně nebo zcela obalený zdužnatělým receptákulem.[1][2][3]

Rozšíření

Vavřínovité jsou velká čeleď, zahrnující kolem 50 rodů a 2500–3000 druhů. Je to největší čeleď řádu vavřínotvaré a na druhy nejbohatší čeleď nižších dvouděložných rostlin. Převážná většina (asi 80 %) druhů je soustředěno v rodech čítajících více než 100 druhů. Největší rody jsou litsea (Litsea, asi 400 druhů), obaleň (Ocotea, 350), paořechovec (Cryptocarya, 250), hruškovec (Persea, 200), Beischmiedia (150), Nectandra (120), Phoebe (100) a lindera (Lindera, 100 druhů). Nemalý je také naopak podíl rodů zahrnujících jen 1 nebo několik druhů.[1][2]

Čeleď je rozšířena v tropech celého světa, v některých oblastech přesahuje do subtropů a několik druhů roste i v mírném pásu. Centra druhové diverzity jsou v severních oblastech Jižní Ameriky, v jihovýchodní Asii a na Madagaskaru. Do mírného pásu zasahují v jižní Evropě, na východě Severní Ameriky, Japonsku, Novém Zélandu a Chile.[2]

V Evropě jsou vavřínovité zastoupeny 2 druhy. V celém Středomoří je rozšířen vavřín vznešený (Laurus nobilis), na Azorských ostrovech vavřín azorský (Laurus azorica).[4] V Severní Americe je zastoupeno celkem 8 rodů: kašťa bělavá (Sassafras albidum), 3 druhy lindery (Lindera), Litsea aestivalis, Umbellularia californica, 3 druhy hruškovce (Persea), pouze na Floridě i Licaria triandra, Nectandra coriacea a Cassytha filiformis.[3]

Ekologické interakce

Plody obaleně Ocotea tenera

Samoopylení bývá u jednodomých zástupců zabráněno protogynií. Některé druhy mají vonné květy, jiné nevonné. Navštěvuje je různý hmyz, zejména včely, vosy, mouchy a můry. Vavřínovité jsou důležitou složkou ekosystémů nížinných i montánních deštných lesů v tropech Starého i Nového světa. Plody jsou častou složkou potravy ptáků, opic a netopýrů aj. savců. V tropické Americe tvoří např. významný zdroj potravy gvačara jeskynního (Steatornis caripensis).[2]

U některých zástupců, např. z rodu skořicovník, jsou v paždí žilek na spodu listů přítomna domatia, v nichž žijí symbiotičtí roztoči.[3]

Taxonomie

Čeleď Lauraceae je členěna na 2 podčeledi, Cassythoideae a Lauroideae, Lauroideae jsou dále členěny zejména na základě skladby květenství do 3 tribů. Toto členění je však pravděpodobně parafyletické. Vymezení rodů je v čeledi Lauraceae problematické. K determinaci jednotlivých rodů a druhů je často zapotřebí kvetoucí i plodící materiál.[1]

Rod Cassytha, zahrnující nezelené parazitické liány, byl v minulosti řazen do samostatné čeledi Cassythaceae.

Otisk lindery †Lindera varifolia eocenního stáří

Prehistorie

Fosilní pozůstatky zástupců čeledi vavřínovité jsou rozsáhlé. Nejstarší nálezy se datují do svrchní křídy (†Crassidenticulum).

Zástupci

Význam

Mezi ekonomicky významné zástupce náleží hruškovec přelahodný (Persea americana), poskytující ovoce známé jako avokádo, dále skořicovníky, zejména skořicovník pravý (C. verum) a skořicovník čínský (C. cassia), z jejichž kůry se získává skořice, a vavřín vznešený (Laurus nobilis), jehož sušené listy se používají jako koření pod názvem bobkový list. Z kafrovníku lékařského (Cinnamomum camphora) se získává kafr. Mnohé druhy např. z rodů Ocotea, Beilschmiedia a Litsea jsou vyhledávány pro kvalitní, aromatické dřevo s jemnou strukturou. Z brazilského růžového dřeva (Aniba rosodora) se získávala silice používaná v parfumerii. Z obřích kmenů jihoamerických obalení (Ocotea) vyrábějí domorodci kánoe. Plody Litsea cubeba z východní Asie se používají v parfumerii a jsou komerčním zdrojem citralu.[1][2][7]

Některé druhy mírného pásu jsou pěstovány jako sbírkové dřeviny v českých botanických zahradách a arboretech. Je to zejména lindera tupolistá (Lindera obtusiloba), lindera vonná (Lindera benzoin) a kašťa bělavá (Sassafras albidum). Ve sklenících botanických zahrad lze nalézt některé skořicovníky i hruškovec přelahodný. Vavřín vznešený je pěstován i jako mobilní zeleň.[6]

Seznam rodů

Actinodaphne, Adenodaphne, Aiouea, Alseodaphne, Alseodaphnopsis, Aniba, Aspidostemon, Beilschmiedia, Caryodaphnopsis, Cassytha, Chlorocardium, Cinnadenia, Cinnamomum, Clinostemon, Cryptocarya (včetně Agathophyllum a Ravensara), Damburneya, Dehaasia, Dicypellium, Dodecadenia, Endiandra, Endlicheria, Eusideroxylon, Hexapora, Hypodaphnis, Kubitzkia, Laurus, Licaria, Lindera, Litsea, Machilus, Mespilodaphne, Mezilaurus, Nectandra, Neocinnamomum, Neolitsea, Nothaphoebe, Ocotea, Paraia, Parasassafras, Persea, Phoebe, Phyllostemonodaphne, Pleurothyrium, Potameia, Potoxylon, Rhodostemonodaphne, Sassafras, Sextonia, Sinopora, Syndiclis, Triadodaphne, Umbellularia, Urbanodendron, Williamodendron, Yasunia[8]

Odkazy

Reference

  1. a b c d JUDD, et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.]: Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034. (anglicky) 
  2. a b c d e SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946. (anglicky) 
  3. a b c WERFF, Henk van der. Flora of North America: Lauraceae [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. (anglicky) 
  5. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  6. a b Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 
  7. VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. 
  8. Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew [cit. 2021-02-10]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • Smith N. et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton Univ. Press, 2003. ISBN 0-691-11694-6.
  • Berry P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. V). Timber Press, 1999. ISBN 0-915279-71-1
  • Gentry A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0-226-28943-5.
  • Koblížek J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
  • Valíček P. et al. Užitkové rostliny tropů a subtropů. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Lindera fossil.jpg
(c) I, EncycloPetey, CC BY-SA 3.0
Fossil leaf of Lindera varifolia (Lauraceae) from the Green River Formation, Wyoming (Eocene). UCMP holotype #20651
Cryptocarya-foetida.JPG
Cryptocarya-foetida trunk
Nectandra coriacea.jpg
Autor: Bob Peterson from North Palm Beach, Florida, Planet Earth!, Licence: CC BY-SA 2.0
7mm blossoms from a panicle of the Lancewood tree. It's surprising that large trees can have such tiny flowers. The tree is called Lancewood because aboriginal Floridians used the very straight stems as spears. Torchwood is another name, referring to the large amount of oil in the wood making it useful as a light source. The genus has been changed from Ocotea to Nectandra and is a member of the laurel family. These grow to about 12 meters and are fairly common in Florida coastal hammocks, including Munyon Island.
Laurier sauce.JPG
Autor: yann, Licence: CC BY-SA 3.0
Laurus nobilis Laurier sauce, feuillage
Cinnamomum burmanni, blomtakkie, a, Manie van der Schijff BT.jpg
Autor: JMK, Licence: CC BY-SA 3.0
Flower spray of Korintje cinnamon in the Manie van der Schijff Botanical Garden, University of Pretoria
Persea americana 2.jpg
Autor: Marco.Finke. Edited by Merops., Licence: CC BY-SA 3.0

Bildbeschreibung:Persea americana

Intformation: überarbeitete Version von Avocado.jpg
Cassia bark.jpg
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
Laurus azorica.jpg
Autor: Cillas, Licence: CC BY-SA 4.0
Laurus azorica. Real Jardín Botánico, Madrid, España.
Cinnamomum malabatrum at Kadavoor.jpg
© 2009 Jee & Rani Nature Photography (License: CC BY-SA 4.0)
Cinnamomum malabatrum, Malabathrum, is a tree within the Lauraceae family which is endemic to southern Western Ghats. It is thought to have been one of the major sources of the medicinal plant leaves known in classic and medieval times as Malabathrum (or Malobathrum).
Lindera obtusiloba's leaf.JPG
Autor: Dalgial, Licence: CC BY-SA 3.0
Lindera obtusiloba leaves in Bupyung, Korea
Ocotea tenera (9755231383).jpg
Autor: Dick Culbert from Gibsons, B.C., Canada, Licence: CC BY 2.0

One of the species whose fruit are known as Aguacatillos. Mainly found in Costa Rica; photo from near Monteverde.


In context at www.dixpix.ca/meso_america/Flora/magnoliids/index.html