Laurenz Zellner

MUDr. Laurenz Zellner
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci: 1883 – 1889
Stranická příslušnost
Členství	Ústavní strana
Narození	29. října 1825 Pouzdřany Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	12. června 1906 (ve věku 80 let) Šluknov Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť	Julie Köhler
Alma mater	Josephinum Univerzita Jena
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Laurenz Johann Zellner, též Lorenz Zellner^[1] (29. října 1825 Pouzdřany^[2] – 12. června 1906 Šluknov^[3][4]) byl rakouský lékař a politik německé národnosti z Čech; poslanec Českého zemského sněmu.

Biografie

Vychodil obecnou školu v rodných Pouzdřanech a gymnázium v Mikulově. Lékařství studoval ve Vídni na Josephinu. V roce 1847 získal titul doktora medicíny. Během revolučních let 1848–1849 se podílel jako lékař na tažení rakouské armády do severní Itálie s Radeckým. V roce 1850 sloužil v armádě ve Šlesvicku. Od roku 1853 působil jako praktický lékař ve Šluknově. Spoluzakládal šluknovskou městskou spořitelnu a ve svém domě nechal roku 1865 zřídit telegrafní úřad. Následujícího roku zachránil telegrafní přístroj před postupující pruskou armádou. Od roku 1887 byl městským radním v Šluknově. Od roku 1883 byl členem spolku Verein für Geschichte der Deutschen in Böhmen. Roku 1872 obdržel na Univerzitě v Jeně doktorát z všeobecného lékařství.^[1][4]

V 80. letech se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách v roce 1883 byl zvolen na Český zemský sněm, kde zastupoval kurii městskou, obvod Šluknov, Ehrenberg, Haňšpach.^[5] V lednu 1887 byl prohlášen za vystouplého ze sněmu. Šlo o součást pasivní rezistence, kdy němečtí poslanci protestovali proti nenaplnění jejich státoprávních a jazykových požadavků a fakticky zahájili bojkot sněmu.^[6] Manifestačně byl opět zvolen v září 1887.^[7] Byl oficiálním kandidátem německého volebního výboru (tzv. Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik).^[8] V dubnu 1889 na mandát zemského poslance rezignoval a odmítl další kandidaturu.^[9] Důvodem byly rostoucí zdravotní obtíže, kterým čelil.^[4]

Od roku 1854 byla jeho manželkou Julie rozená Köhler, dcera šluknovského továrníka Gottfrieda Wilhelma Köhlera. V roce 1897 oslavil 50. výročí své lékařské profese. Získal tehdy Zlatý záslužný kříž. Zemřel v červnu 1906. Ve své závěti odkázal značné finanční částky ve prospěch nadací a zdravotních ústavů ve Šluknově i v rodných moravských Pouzdřanech.^[4]

Reference