Lavabo (obřad)

Lavabo (popřípadě Lavábo) je obřad, při němž si celebrant při mši myje ruce. Je součástí přípravy darů, během níž se zpívá příslušný zpěv, a následuje po něm modlitba nad dary.

Jedná se o obřad symbolický, ale i praktický – následuje po přinášení darů historicky vznikl z potřeby kněze omýt si ruce – lid totiž přinášel jako dar třeba i hospodářské plodiny. Zároveň se bude za chvíli dotýkat proměněného Těla Kristova, proto si také někteří kněží omývají pouze palce a ukazováky – prsty, kterými drží hostii – jsou to ty samé prsty které budou (tradičně povinně, při mši Pavla VI. nepovinně) držet od proměňování dále spojené. V některých východních ritech, kde se kněz hostie při proměňování nedotýká, je obdobný obřad prováděn až po konsekraci, než poprvé uchopí do rukou Nejsvětější svátost.

V římském ritu došlo k jeho zavedení v 16. století, i když znám byl už dříve (například v Jeruzalémě a Antiochii se praktikoval již ve 4. století). Užívá se při tradiční mši svaté i při nové mši svaté Pavla VI.

Při mši Pavla VI. (forma ordinaria) se kněz při mytí rukou tiše modlí: „Smyj ze mě, Bože, mou nepravost a očisť mě od hříchu“ (latinsky „Lava me, Domine, ab iniquitate mea, et a peccato meo munda me“).

Při tradiční mši sloužené v mimořádné formě římského ritu (forma extraordinaria) je modlitba pronášená při Lavabu delší, její text je uveden na mešní tabulce opřené o oltář na jeho epištolní straně; její první slovo dalo obřadu název. Modlitba vychází ze žalmu č. 26:

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lavabo na polské Wikipedii.

• Mešní řád

• Umývání rukou