Lavinia Miloșoviciová
Lavinia Miloșoviciová | |
---|---|
Narození | 21. října 1976 (47 let) Lugoj |
Povolání | sportovní gymnastka a modelka |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lavinia Corina Miloșovici (* 21. října 1976, Lugoj) je bývalá rumunská sportovní gymnastka srbského původu. V letech 1991 až 1996 získala medaile na všech mistrovstvích světa, olympijských hrách a mistrovstvích Evropy. Stala se teprve třetí gymnastkou historie, po Larise Latyninové a Věře Čáslavské, která vyhrála mistrovství světa nebo olympijský titul ve všech čtyřech disciplínách (přeskok, bradla, kladina, prostná). Na olympijských hrách v Barceloně roku 1992 získala dvě zlaté medaili, v prostných a v přeskoku (o zlato se dělila s Maďarkou Henriettou Ónodiovou). Na stejných hrách získala ještě stříbro ze soutěže družstev a bronz z víceboje. Dvě medaile si přivezla z následující olympiády v Atlantě konané roku 1996. Šlo o dva bronzy, z víceboje a z družstev.[1] Je poslední gymnastkou spolu s Lu Li, která kdy získala dokonalou známku 10 v olympijské soutěži. Má ve sbírce též pět zlatých medailí z mistrovství světa, z toho tři jsou individuální (přeskok 1991, bradla 1992, kladina 1993). Je též čtyřnásobnou mistryní Evropy, dva evropské tituly má z individuálních disciplín (přeskok 1994, prostná 1996). Je také jedenáctinásobnou mistryní Rumunska. Byla vyhlášena nejlepší sportovkyní Rumunska v letech 1992, 1993 a 1995. V roce 2011 byla uvedena do Mezinárodní gymnastické síně slávy.[2]
Pocházela ze sportovní rodiny, její matka byla volejbalistkou, otec zápasníkem. S gymnastikou začala v šesti letech. V roce 2002 vyvolala spolu s bývalými kolegyněmi Corinou Ungureanuovou a Claudií Presăcanovou kontroverzi tím, že nahá pózovala na fotografiích pro japonskou fotoknihu LCC Gold. Protože bývalé gymnastky pózovaly na některých fotografiích v oficiálních rumunských reprezentačních trikotech, Rumunská gymnastická federace jim zakázala na pět let trénovat. V roce 2004 se jí narodila dcera, která roku 2008 zemřela. Poté se jí narodily ještě dvě děti. Již od 18 let měla vážné problémy s páteří a všechny své úspěchy poté vybojovala s mimořádnými bolestmi. V roce 2009 jí lékaři diagnostikovali zlomeninu páteře a hrozilo jí ochrnutí.[3]
Reference
- ↑ Lavinia Miloșovici. Olympedia.org [online]. [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Lavinia Milosovici | The International Gymnastics Hall of Fame. Ighof.com [online]. [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Drama Laviniei Miloșovici, ultima gimnastă de 10. Aproape rămâne paralizată. „Forțată” să pozeze nud. Newsweek.ro [online]. 2023-08-18 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
this is the flag of the Soviet Union in 1936. It was later replaced by File:Flag of the Soviet Union (1955-1980).svg.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
Flag of Hungary from mid/late 1946 to 20 August 1949 and from 12 November 1956 to 23 May 1957.
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Gymnastics at the 1992 Summer Olympics – Women's vault
this is the flag of the Soviet Union in 1936. It was later replaced by File:Flag of the Soviet Union (1955-1980).svg.