Lavinia Miloșoviciová

Lavinia Miloșoviciová
Narození21. října 1976 (47 let)
Lugoj
Povolánísportovní gymnastka a modelka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lavinia Corina Miloșovici (* 21. října 1976, Lugoj) je bývalá rumunská sportovní gymnastka srbského původu. V letech 1991 až 1996 získala medaile na všech mistrovstvích světa, olympijských hrách a mistrovstvích Evropy. Stala se teprve třetí gymnastkou historie, po Larise Latyninové a Věře Čáslavské, která vyhrála mistrovství světa nebo olympijský titul ve všech čtyřech disciplínách (přeskok, bradla, kladina, prostná). Na olympijských hrách v Barceloně roku 1992 získala dvě zlaté medaili, v prostných a v přeskoku (o zlato se dělila s Maďarkou Henriettou Ónodiovou). Na stejných hrách získala ještě stříbro ze soutěže družstev a bronz z víceboje. Dvě medaile si přivezla z následující olympiády v Atlantě konané roku 1996. Šlo o dva bronzy, z víceboje a z družstev.[1] Je poslední gymnastkou spolu s Lu Li, která kdy získala dokonalou známku 10 v olympijské soutěži. Má ve sbírce též pět zlatých medailí z mistrovství světa, z toho tři jsou individuální (přeskok 1991, bradla 1992, kladina 1993). Je též čtyřnásobnou mistryní Evropy, dva evropské tituly má z individuálních disciplín (přeskok 1994, prostná 1996). Je také jedenáctinásobnou mistryní Rumunska. Byla vyhlášena nejlepší sportovkyní Rumunska v letech 1992, 1993 a 1995. V roce 2011 byla uvedena do Mezinárodní gymnastické síně slávy.[2]

Pocházela ze sportovní rodiny, její matka byla volejbalistkou, otec zápasníkem. S gymnastikou začala v šesti letech. V roce 2002 vyvolala spolu s bývalými kolegyněmi Corinou Ungureanuovou a Claudií Presăcanovou kontroverzi tím, že nahá pózovala na fotografiích pro japonskou fotoknihu LCC Gold. Protože bývalé gymnastky pózovaly na některých fotografiích v oficiálních rumunských reprezentačních trikotech, Rumunská gymnastická federace jim zakázala na pět let trénovat. V roce 2004 se jí narodila dcera, která roku 2008 zemřela. Poté se jí narodily ještě dvě děti. Již od 18 let měla vážné problémy s páteří a všechny své úspěchy poté vybojovala s mimořádnými bolestmi. V roce 2009 jí lékaři diagnostikovali zlomeninu páteře a hrozilo jí ochrnutí.[3]

Reference

  1. Lavinia Miloșovici. Olympedia.org [online]. [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. 
  2. Lavinia Milosovici | The International Gymnastics Hall of Fame. Ighof.com [online]. [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. 
  3. Drama Laviniei Miloșovici, ultima gimnastă de 10. Aproape rămâne paralizată. „Forțată” să pozeze nud. Newsweek.ro [online]. 2023-08-18 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Média použitá na této stránce

Flag of the USSR (1936-1955).svg
this is the flag of the Soviet Union in 1936. It was later replaced by File:Flag of the Soviet Union (1955-1980).svg.
Flag of the Soviet Union 1955.svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Flag of the Soviet Union (dark version).svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Flag of Czechoslovakia.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Romania (1965-1989).svg

Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).

Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.

  • l = 2/3 × L
  • C = 1/3 × L
  • S = 2/5 × l
Flag of Romania (1965–1989).svg

Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).

Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.

  • l = 2/3 × L
  • C = 1/3 × L
  • S = 2/5 × l
Flag of Hungary (1949-1956).svg
Flag of Hungary from 20 August 1949 to 12 November 1956.
Flag of Hungary (1946-1949, 1956-1957).svg
Flag of Hungary from mid/late 1946 to 20 August 1949 and from 12 November 1956 to 23 May 1957.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Lavinia Miloșovici.jpg
Gymnastics at the 1992 Summer Olympics – Women's vault