Lavinia Miloșoviciová
| Lavinia Miloșoviciová | |
|---|---|
 | |
| Narození | 21. října 1976 (47 let) Lugoj |
| Povolání | sportovní gymnastka a modelka |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Sportovní gymnastika na LOH | ||
| zlato | 1992 Barcelona | přeskok |
| zlato | 1992 Barcelona | prostná |
| stříbro | 1992 Barcelona | družstva |
| bronz | 1992 Barcelona | víceboj |
| bronz | 1996 Atlanta | družstva |
| bronz | 1996 Atlanta | víceboj |
| Mistrovství světa ve sportovní gymnastice | ||
| zlato | MS 1991 Indianapolis | přeskok |
| bronz | MS 1991 Indianapolis | kladina |
| zlato | MS 1992 Pažíř | bradla |
| zlato | MS 1993 Birmingham | kladina |
| stříbro | MS 1993 Birmingham | přeskok |
| stříbro | MS 1994 Brisbane | víceboj |
| stříbro | MS 1994 Brisbane | prostná |
| bronz | MS 1994 Brisbane | přeskok |
| bronz | MS 1995 Sabae | víceboj |
| bronz | MS 1996 San Juan | prostná |
Lavinia Corina Miloșovici (* 21. října 1976, Lugoj) je bývalá rumunská sportovní gymnastka srbského původu. V letech 1991 až 1996 získala medaile na všech mistrovstvích světa, olympijských hrách a mistrovstvích Evropy. Stala se teprve třetí gymnastkou historie, po Larise Latyninové a Věře Čáslavské, která vyhrála mistrovství světa nebo olympijský titul ve všech čtyřech disciplínách (přeskok, bradla, kladina, prostná). Na olympijských hrách v Barceloně roku 1992 získala dvě zlaté medaili, v prostných a v přeskoku (o zlato se dělila s Maďarkou Henriettou Ónodiovou). Na stejných hrách získala ještě stříbro ze soutěže družstev a bronz z víceboje. Dvě medaile si přivezla z následující olympiády v Atlantě konané roku 1996. Šlo o dva bronzy, z víceboje a z družstev.[1] Je poslední gymnastkou spolu s Lu Li, která kdy získala dokonalou známku 10 v olympijské soutěži. Má ve sbírce též pět zlatých medailí z mistrovství světa, z toho tři jsou individuální (přeskok 1991, bradla 1992, kladina 1993). Je též čtyřnásobnou mistryní Evropy, dva evropské tituly má z individuálních disciplín (přeskok 1994, prostná 1996). Je také jedenáctinásobnou mistryní Rumunska. Byla vyhlášena nejlepší sportovkyní Rumunska v letech 1992, 1993 a 1995. V roce 2011 byla uvedena do Mezinárodní gymnastické síně slávy.[2]
Pocházela ze sportovní rodiny, její matka byla volejbalistkou, otec zápasníkem. S gymnastikou začala v šesti letech. V roce 2002 vyvolala spolu s bývalými kolegyněmi Corinou Ungureanuovou a Claudií Presăcanovou kontroverzi tím, že nahá pózovala na fotografiích pro japonskou fotoknihu LCC Gold. Protože bývalé gymnastky pózovaly na některých fotografiích v oficiálních rumunských reprezentačních trikotech, Rumunská gymnastická federace jim zakázala na pět let trénovat. V roce 2004 se jí narodila dcera, která roku 2008 zemřela. Poté se jí narodily ještě dvě děti. Již od 18 let měla vážné problémy s páteří a všechny své úspěchy poté vybojovala s mimořádnými bolestmi. V roce 2009 jí lékaři diagnostikovali zlomeninu páteře a hrozilo jí ochrnutí.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Lavinia Miloșovici. Olympedia.org [online]. [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Lavinia Milosovici | The International Gymnastics Hall of Fame. Ighof.com [online]. [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Drama Laviniei Miloșovici, ultima gimnastă de 10. Aproape rămâne paralizată. „Forțată” să pozeze nud. Newsweek.ro [online]. 2023-08-18 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lavinia Miloșoviciová na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
.svg)
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).
_(construction).png)
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
.svg)
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
.svg)
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Gymnastics at the 1992 Summer Olympics – Women's vault
.svg)
this is the flag of the Soviet Union in 1936. It was later replaced by File:Flag of the Soviet Union (1955-1980).svg.
.svg){kind=link}
.svg)
Flag of Hungary from mid/late 1946 to 20 August 1949 and from 12 November 1956 to 23 May 1957.