Lawrence Venuti

Lawrence Venuti
Lawrence Venuti.jpeg
Narození9. února 1953 (69 let)
Filadelfie
Alma materKolumbijská univerzita
Temple University
Povoláníjazykovědec, překladatel a spisovatel
OceněníGuggenheimovo stipendium
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lawrence Venuti (* 9. února 1953) je americký translatolog. Zabývá se teorií a historií překladu a je aktivním překladatelem z italštiny, francouzštiny a katalánštiny.

Kariéra

Venuti se narodil ve Filadelfii a absolvoval místní univerzitu, Temple University. Poté se přestěhoval do New Yorku. V roce 1980 zde získal titul Ph.D. v oboru anglický jazyk na prestižní Kolumbijské univerzitě. V témže roce obdržel cenu Renata Poggioliho za svůj překlad románu Delirium italské spisovatelky Barbary Alberti.[1]

V současné době působí Venuti jako profesor angličtiny na Temple University, a na mnohých dalších univerzitách měl možnost učit jako hostující lektor – např. na Pensylvánské univerzitě, Princetonské univerzitě, Kolumbijské univerzitě, Tridentské univerzitě, Univerzitě Johannese Gutenberga v Mohuči a na Královské univerzitě v Belfastu.[2]

Je také členem redakční rady či poradního výboru mnoha translatologických časopisů: Reformation: The Journal of the Tyndale Society,The Translator: Studies in Intercultural CommunicationTTR: Traduction, Terminologie, Redaction,Translation StudiesTarget: An International Journal of Translation Studies, a Palimpsestes. Osobně připravil vydání speciálních čísel, zaměřených na překlad a menšiny (The Translation, 1988) a překlad poezie (Translation Studies, 2001). Jeho překladové projekty získaly ocenění a granty – v r. 1980 od amerického PEN klubu, v r. 1983 od italské vlády, v r. 1983 a 1999 od americké grantové organizace National Endowment for the Arts a v r. 1989 od National Endowment for the Humanities. V roce 1999 obdržel Fulbrightovo stipendium pro vyšší lektory, díky němuž mohl učit translatologii na univerzitě ve španělském městě Vic. V roce 2007 získal Guggenhaimovo stipendium za překlad poezie a prózy Giovanniho Pascoliho.[3]

Myšlenky a vliv

Venuti se zaměřuje na teorii a praxi překladu. Je považován za jednoho z nejzapálenějších současných translatologů, a jeho názory se často liší od mainstreamové teorie překladu. Kritizuje skutečnost, že překladatel je často „neviditelnou“ osobou. Už od počátků své vlastní překladatelské tvorby se věnuje také kritice překladu.[4]

Jeho nejvýznamnější práce, The Translator's Invisibility: A History of Translation (česky doslova Překladatelská neviditelnost: Dějiny překladu) je od svého vydání v roce 1995 předmětem debaty. Venuti v ní předkládá svou teorii, že v Americe běžná praxe „domestikace“ cizího, zakořeněná hluboko v místní kultuře i právním řádu, nutí překladatele k neviditelnosti, poněvadž implikuje myšlenku, že „věrný překlad je zčásti definován iluzí transparentnosti“[5], nepřítomnosti překladatele v textu. Překlady, které experimentují nebo se snaží zachovat ducha cizojazyčné literatury, tak „s velkou pravděpodobností narazí na odpor nakladatelů a také velké části anglofonních čtenářů, pro které je četba záležitostí okamžité srozumitelnosti“.[5] Tyto společenské zvyklosti pak vytváří atmosféru, v níž je čtivost (fluency) nejdůležitější vlastností kvalitního překladu a veškeré stopy cizoty, jinakosti, bývají cíleně smazány, což Venuti považuje za projev etnocentrického násilí.[6] Jako řešení tohoto problému pak Venuti doporučuje foreignizační strategii překladu – překladatel záměrně „bere čtenáře do zahraničí“, místo aby „přinášel autora domů“, jak se to děje v případě domestikačního překladu.[7]

Venuti neodmítá čtivost jako takovou, věří, že by překlad neměl být kostrbatý a měl by se hezky číst. Problém vidí spíše v tom, že přehnaný důraz na “hladký překlad” často vede k používání neutrálních, standardních jazykových forem – tedy jen úzkého zlomku toho, co každý jazyk ve skutečnosti nabízí – a v mnoha případech je tímto přístupem potlačena jazyková pestrost originálu, co se týče stylu, rejstříků apod.

Venuti vidí dva možné způsoby, jak předejít domestikaci a jejím nežádoucím společenským dopadům. První možná cesta je vybrat si k překladu takový text, který nezapadá do vzorce, podle nějž jsou obvykle vybírány texty k překladu z daného jazyka, a tímto krokem zpochybnit překladatelský kánon cílové kultury. Druhou možností je ozvláštnit při překladu neutrální, standardní jazyk nestandardními formami – regionálními a sociálními dialekty, hovorovými a slangovými výrazy, vulgarismy, archaismy, neologismy – avšak ne nahodile, ale s ohledem na vlastnosti originálu. Cílem těchto dvou metod není zkreslit a znesrozumitelnit originál, ale zachovat jeho cizí ráz, předat ho čtenáři i s jeho zvláštnostmi a jinakostí, a tím směřovat společnost k otevřenosti vůči cizím kulturám.

Susan Bassnettová, britská badatelka v oblasti literární komparatistiky, poukazuje na to, že Venutiho koncepce překladu spočívá především na osobě překladatele (nikoliv na stylu autora nebo požadavcích čtenářů), a Venuti trvá na tom, že by se měl překladatel do textu viditelně zapsat.[8]

Dílo

Venutiho práce zatím nebyly přeloženy do češtiny. Za nejvýznamnější z jeho dosavadní tvorby jsou považovány knihy The Translator's Invisibility: A History of Translation, The Scandals of Translation: Towards an Ethics of Difference a Translation Changes Everything: Theory and Practice.

  • Our Halcyon Dayes: English Prerevolutionary Texts and Postmodern Culture (1989)
  • Rethinking Translation: Discourse, Subjectivity, Ideology (1992) – antologie esejí, editor
  • The Translator's Invisibility: A History of Translation (1995; 2. revidované vydání 2008)
  • The Scandals of Translation: Towards an Ethics of Difference (1998)
  • Encyclopedia of Translation Studies (1998) – jeden z přispěvatelů
  • Oxford Guide to Literature in English Translation (2000) – jeden z přispěvatelů
  • The Translation Studies Reader (2000; 2. vydání 2004; 3. vydání 2012)[9] – souhrn teorie překladu od starověku po současnost; editor
  • Translation Changes Everything: Theory and Practice (2013)[10] – sbírka Venutiho kratších prací z let 2000–2012. Zabývá se výzkumem v oblasti překladatelské etiky, vlivu překladů na společnost a dalších souvisejících témat. Venuti pojímá překlad jako interpretační akt s dalekosáhlými sociálními důsledky, který je umožněn, ale zároveň také omezen, kulturní situací v dané zemi.

Překlady do angličtiny

  • Barbara Alberti: Delirium (1980) – román
  • Aldo RossiA Scientific Autobiography (1981)
  • Restless Nights: Selected Stories of Dino Buzzati (1983)
  • Francesco Alberoni: Falling in Love (1983)
  • The Siren: A Selection from Dino Buzzati (1984)
  • Iginio Ugo Tarchetti: Fantastic Tales (1992, znovu vydáno 2013)
  • Iginio Ugo Tarchetti: Passion (1994, znovu vydáno jako Fosca v r. 2009) – román
  • Finite Intuition: Selected Poetry and Prose of Milo De Angelis (1995)
  • Juan Rodolfo Wilcock: The Temple of Iconoclasts (2000) – sbírka skutečných a fiktivních životopisů
  • Antonia Pozzi: Breath: Poems and Letters (2002)
  • Italy: A Traveler’s Literary Companion (2003)
  • Melissa P.: 100 Strokes of the Brush before Bed (2004) – fikcionalizované memoáry
  • Massimo Carlotto: The Goodbye Kiss (2006) – román
  • Massimo Carlotto: Death's Dark Abyss (2006) – román
  • Ernest Farrés: Edward Hopper: Poems (2009) – sbírka poezie

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lawrence Venuti na anglické Wikipedii.

  1. Barbara Alberti translated by Venuti
  2. Lawrence Venuti at Temple University. www.temple.edu [online]. [cit. 2015-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2004-02-25. 
  3. Guggenheim Fellowship granted to Lawrence Venuti. www.gf.org [online]. [cit. 2015-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-22. 
  4. Lawrence Venuti od Javiera Ortize (španělsky). www.despalabro.com [online]. [cit. 2015-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-09. 
  5. a b VENUTI, Lawrence. The Translator's Invisibility: A History of Translation. 2nd. vyd. Abingdon, Oxon, U.K.: Routledge, 2008. ISBN 978-0-415-39453-6. S. 273. (anglicky) 
  6. VENUTI, Lawrence. The Translator's Invisibility: A History of Translation. 2nd. vyd. Abingdon, Oxon, U.K.: Routledge, 2008. ISBN 978-0-415-39453-6. Kapitola Chapter 1. (anglicky) 
  7. VENUTI, Lawrence. The Translator's Invisibility: A History of Translation. 2nd. vyd. Abingdon, Oxon, U.K.: Routledge, 2008. ISBN 978-0-415-39453-6. S. 20. (anglicky) 
  8. Constructing Cultures: Essays on Literary Translation by Susan Bassnett and André Lefevere
  9. The Translation Studies Reader [online]. Routledge [cit. 2013-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-07. (anglicky) 
  10. Translation Changes Everything [online]. Routledge [cit. 2012-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Lawrence Venuti.jpeg
Autor: Lawrence Venuti, Licence: Attribution
Lawrence Venuti