Lazebník sibiřský

Lazebník sibiřský
Původní názevСибирский цирюльник
Země původuRuskoRusko Rusko
FrancieFrancie Francie
ItálieItálie Itálie
ČeskoČesko Česko
Jazykruština
Délka180
Žánryretrospektivní film
komediální drama
filmové drama
ScénářNikita Sergejevič Michalkov, Rustam Ibragimbekov, Rospo Pallenberg
RežieNikita Sergejevič Michalkov
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleOleg Jevgeňjevič Meňšikov, Julia Ormondová, Nikita Sergejevič Michalkov, Alexej Vasiljevič Petrenko, Richard Harris
ProdukceMichel Seydoux
HudbaEduard Nikolajevič Artěmjev
KameraPavel Timofejevič Lebešev
Výroba a distribuce
Premiéra1998
Produkční společnostStudija „TriTe“
Lazebník sibiřský na FPČSFDKinoboxuIMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lazebník sibiřský (rusky Сиби́рский цирю́льник, Sibirskij cirjulnik, italsky Il barbiere di Siberia, francouzsky Le barbier de Sibérie) je ruský film režiséra Nikity Michalkova natočený v roce 1998 v rusko-francouzsko-italsko-české koprodukci. Scénář k filmu napsal Michalkov s Rustamem Ibragimbekovem. Hlavní role hrají Oleg Meňšikov a Julia Ormondová.

Děj

Děj se odehrává ve dvou liniích. Ta novější se odehrává v roce 1905 ve výcvikovém táboře armády Spojených států amerických, kde si jeden z kadetů pověsí ve stanu obraz Wolfganga Mozarta a následně kvůli tomu čelí šikaně nevzdělaného seržanta O'Learyho.

Druhá, hlavní dějová linie je vyprávěna kadetovou matkou Jane Callahanovou (Julia Ormondová), která ji jakoby píše svému synovi v dopise. Vypráví o příběh tom, jak se Jane Callanová nechala v roce 1885 najmout umanutým inženýrem Douglasem McCrackenem (Richard Harris), který se snaží vytvořit parní stroj k automatickému kácení sibiřských lesů pojmenovaný „Lazebník sibiřský“ a došly mu peníze. Jejím úkolem bylo přijet do Moskvy, kde v té době vládl car Alexandr III. Alexandrovič, hrát roli McCrackenovy dcery a pomoci mu přesvědčit odpovědné činitele, aby mu dali peníze na dokončení stroje. Ještě ve vlaku se ovšem náhodou seznámí s kadetem Andrejem Tolstojem (Oleg Meňšikov) a zamilují se do sebe. Ukáže se, že Janiným úkolem je okouzlovat generála Radlova (Alexej Petrenko), Andrejova nadřízeného. To se jí daří a Radlov se u knížete přimluví, takže ten svolí k financování McCrackenova stroje. Jenže míra zájmu Radlova jde tak daleko, že ji chce požádat o ruku. Vezme si s sebou na pomoc Andreje, ale ten generála předběhne a žádost o ruku vyjádří sám za sebe. To generála rozzuří, ovšem nemůže Andreje okamžitě potrestat, protože žádný jiný kadet nedokáže zazpívat part Figara na slavnostním představení následující den, kam je pozvána smetánka v čele s velkoknížetem. Jane Andreje vyhledá, vyzná mu svou lásku, svěří mu okolnosti svého života ve lži a stráví s ním noc. Druhý den se koná představení. Andrej ovšem o přestávce zaslechne Jane, jak generála přesvědčuje, že o Andreje vůbec nestojí. To Andreje zdrtí, takže se pokusí utéct a po přestávce jej na jeviště ostatní dotáhnou skoro násilím. Jane k němu v jednu chvíli mluvila přes dveře a tak věří, že ho přesvědčila, ale ve skutečnosti byl už dávno z místnosti venku a neslyšel ji. Andrej sice začne svůj part, ale pak vytrhne hudebníkovi v orchestřišti smyčec a začne jím bít Radlova. Je zadržen a hrdost mu nedovolí přiznat opravdové pohnutky, takže veřejně v novinách je incident pojednán jako o pokus o atentát na velkoknížete, jemuž Radlov zabránil vlastním tělem. U soudu se Andrej k atentátu přizná a je odsouzen k sedmi letům nucených prací a dalším pěti letům vyhnanství na Sibiři. Jane se k němu už nedokáže dostat, nepustí ji ani do vězení, ani na Sibiř. Ve snaze opět ho potkat se vdá za McCrackena, ovšem dokončení stroje a obstarání povolení vyzkoušet stroj na Sibiři trvá deset let. Když pak Jane najde Andrejův dům, sám Andrej je pryč, ale Jane z vybavení pochopí, že Andrej už má rodinu a děti a na její vztah s ním už je tedy pozdě. Odjíždí, aniž by jej znovu potkala.

Nakonec se divák dozví, že tvrdohlavý americký kadet je syn Jane a Andreje.

Obsazení

Julia OrmondováJane Callahanová
Oleg Jevgeňjevič MeňšikovAndrej Tolstoj
Alexej Vasiljevič Petrenkogenerál Radlov
Richard HarrisDouglas McCracken
Vladimir Adolfovič Iljinkapitán Mokin
Marat Alimžanovič BašarovPalijevskij
Nikita Dmitrijevič TatarenkovAlibekov
Georgij Alexandrovič DronovNazarov
Arťom Nikitič MichalkovButurlin
Daniel OlbrychskiKopnovskij
Marina Mstislavovna NějolovováTolstého matka
Avangard Nikolajevič Leonťjevstrýc Nikolaj
Anna Nikitična MichalkovaDuňaša
Robert HardyForstěn
Elizabeth SpriggsováPerepjolkina
Nikita Michalkovcar Alexandr III. Alexandrovič
Ezabel Renocarevna
Jevgenij Jurjevič Stěblovvelkokníže
Inna Nabatovavelkokněžna
Filipp ĎjačkovMichail Alexandrovič
Vladimir Ivanovič Zajcevpobočník velkoknížete
Viktor Alexandrovič Veržbickijpobočník Radlova
Leonid Vjačeslavovič Kuravljovseržant Bukin
Alexandr Sergejevič Leňkovvědec
Alexandr Adolfovič Iljinobchodník
Jevgenij Vaclavovič Dvoržeckijterorista
Vladimir Tuškodirigent
Alexandr Anatoljevič Mochovdůstojník v Butyrce
Vladimir Ivanovič Gorjušin
Olga Jevgeňjevna Anochina
Alexandr Anatoljevič Jakovlev
Taťjana Jevgeňjevna Kuzněcova

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Сибирский цирюльник na ruské Wikipedii.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“