Lazebník sibiřský
Lazebník sibiřský | |
---|---|
Původní název | Сибирский цирюльник |
Země původu | Rusko Francie Itálie Česko |
Jazyk | ruština |
Délka | 180 |
Žánry | retrospektivní film komediální drama filmové drama |
Scénář | Nikita Sergejevič Michalkov, Rustam Ibragimbekov, Rospo Pallenberg |
Režie | Nikita Sergejevič Michalkov |
Obsazení a filmový štáb | |
Hlavní role | Oleg Jevgeňjevič Meňšikov, Julia Ormondová, Nikita Sergejevič Michalkov, Alexej Vasiljevič Petrenko, Richard Harris |
Produkce | Michel Seydoux |
Hudba | Eduard Nikolajevič Artěmjev |
Kamera | Pavel Timofejevič Lebešev |
Výroba a distribuce | |
Premiéra | 1998 |
Produkční společnost | Studija „TriTe“ |
Lazebník sibiřský na FP, ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lazebník sibiřský (rusky Сиби́рский цирю́льник, Sibirskij cirjulnik, italsky Il barbiere di Siberia, francouzsky Le barbier de Sibérie) je ruský film režiséra Nikity Michalkova natočený v roce 1998 v rusko-francouzsko-italsko-české koprodukci. Scénář k filmu napsal Michalkov s Rustamem Ibragimbekovem. Hlavní role hrají Oleg Meňšikov a Julia Ormondová.
Děj
Děj se odehrává ve dvou liniích. Ta novější se odehrává v roce 1905 ve výcvikovém táboře armády Spojených států amerických, kde si jeden z kadetů pověsí ve stanu obraz Wolfganga Mozarta a následně kvůli tomu čelí šikaně nevzdělaného seržanta O'Learyho.
Druhá, hlavní dějová linie je vyprávěna kadetovou matkou Jane Callahanovou (Julia Ormondová), která ji jakoby píše svému synovi v dopise. Vypráví o příběh tom, jak se Jane Callanová nechala v roce 1885 najmout umanutým inženýrem Douglasem McCrackenem (Richard Harris), který se snaží vytvořit parní stroj k automatickému kácení sibiřských lesů pojmenovaný „Lazebník sibiřský“ a došly mu peníze. Jejím úkolem bylo přijet do Moskvy, kde v té době vládl car Alexandr III. Alexandrovič, hrát roli McCrackenovy dcery a pomoci mu přesvědčit odpovědné činitele, aby mu dali peníze na dokončení stroje. Ještě ve vlaku se ovšem náhodou seznámí s kadetem Andrejem Tolstojem (Oleg Meňšikov) a zamilují se do sebe. Ukáže se, že Janiným úkolem je okouzlovat generála Radlova (Alexej Petrenko), Andrejova nadřízeného. To se jí daří a Radlov se u knížete přimluví, takže ten svolí k financování McCrackenova stroje. Jenže míra zájmu Radlova jde tak daleko, že ji chce požádat o ruku. Vezme si s sebou na pomoc Andreje, ale ten generála předběhne a žádost o ruku vyjádří sám za sebe. To generála rozzuří, ovšem nemůže Andreje okamžitě potrestat, protože žádný jiný kadet nedokáže zazpívat part Figara na slavnostním představení následující den, kam je pozvána smetánka v čele s velkoknížetem. Jane Andreje vyhledá, vyzná mu svou lásku, svěří mu okolnosti svého života ve lži a stráví s ním noc. Druhý den se koná představení. Andrej ovšem o přestávce zaslechne Jane, jak generála přesvědčuje, že o Andreje vůbec nestojí. To Andreje zdrtí, takže se pokusí utéct a po přestávce jej na jeviště ostatní dotáhnou skoro násilím. Jane k němu v jednu chvíli mluvila přes dveře a tak věří, že ho přesvědčila, ale ve skutečnosti byl už dávno z místnosti venku a neslyšel ji. Andrej sice začne svůj part, ale pak vytrhne hudebníkovi v orchestřišti smyčec a začne jím bít Radlova. Je zadržen a hrdost mu nedovolí přiznat opravdové pohnutky, takže veřejně v novinách je incident pojednán jako o pokus o atentát na velkoknížete, jemuž Radlov zabránil vlastním tělem. U soudu se Andrej k atentátu přizná a je odsouzen k sedmi letům nucených prací a dalším pěti letům vyhnanství na Sibiři. Jane se k němu už nedokáže dostat, nepustí ji ani do vězení, ani na Sibiř. Ve snaze opět ho potkat se vdá za McCrackena, ovšem dokončení stroje a obstarání povolení vyzkoušet stroj na Sibiři trvá deset let. Když pak Jane najde Andrejův dům, sám Andrej je pryč, ale Jane z vybavení pochopí, že Andrej už má rodinu a děti a na její vztah s ním už je tedy pozdě. Odjíždí, aniž by jej znovu potkala.
Nakonec se divák dozví, že tvrdohlavý americký kadet je syn Jane a Andreje.
Obsazení
Julia Ormondová | Jane Callahanová |
Oleg Jevgeňjevič Meňšikov | Andrej Tolstoj |
Alexej Vasiljevič Petrenko | generál Radlov |
Richard Harris | Douglas McCracken |
Vladimir Adolfovič Iljin | kapitán Mokin |
Marat Alimžanovič Bašarov | Palijevskij |
Nikita Dmitrijevič Tatarenkov | Alibekov |
Georgij Alexandrovič Dronov | Nazarov |
Arťom Nikitič Michalkov | Buturlin |
Daniel Olbrychski | Kopnovskij |
Marina Mstislavovna Nějolovová | Tolstého matka |
Avangard Nikolajevič Leonťjev | strýc Nikolaj |
Anna Nikitična Michalkova | Duňaša |
Robert Hardy | Forstěn |
Elizabeth Spriggsová | Perepjolkina |
Nikita Michalkov | car Alexandr III. Alexandrovič |
Ezabel Reno | carevna |
Jevgenij Jurjevič Stěblov | velkokníže |
Inna Nabatova | velkokněžna |
Filipp Ďjačkov | Michail Alexandrovič |
Vladimir Ivanovič Zajcev | pobočník velkoknížete |
Viktor Alexandrovič Veržbickij | pobočník Radlova |
Leonid Vjačeslavovič Kuravljov | seržant Bukin |
Alexandr Sergejevič Leňkov | vědec |
Alexandr Adolfovič Iljin | obchodník |
Jevgenij Vaclavovič Dvoržeckij | terorista |
Vladimir Tuško | dirigent |
Alexandr Anatoljevič Mochov | důstojník v Butyrce |
Vladimir Ivanovič Gorjušin | |
Olga Jevgeňjevna Anochina | |
Alexandr Anatoljevič Jakovlev | |
Taťjana Jevgeňjevna Kuzněcova |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Сибирский цирюльник na ruské Wikipedii.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“