Lbín (Hlinná)

Lbín
Náves
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Hlinná
Okres	Litoměřice
Kraj	Ústecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°34′19″ s. š., 14°6′24″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	82 (2021)[1]
Katastrální území	Lbín (5,2 km²)
Nadmořská výška	460 m n. m.
PSČ	412 01
Počet domů	34 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Lbín
Další údaje
Kód části obce	39276
Kód k. ú.	639273
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lbín (německy Welbine) je vesnice na jižním úpatí Dlouhého vrchu v Českém středohoří ve vzdálenosti 5 km severně od Litoměřic. Dnes je místní částí obce Hlinná a je využívána převážně k rekreačním účelům.

Ves je prvně zmiňovaná k roku 1100 jako majetek vyšehradské kapituly. Historie Lbína je pevně propojena s dějinami Žitenic, které bývaly centrem této lokality. Za husitských válek přešel majetek na pány z Roupova, aby se po jejich odchodu do exilu vrátil opět vyšehradské kapitule a zůstal v jejím držení. Počet obyvatel podhorské vsi stále mírně stoupal a maxima dosáhl v 80. letech 19. století, kdy žilo v obci 244 obyvatel, hlavně německé národnosti ve 42 domech. Poté počet obyvatel převážně klesal.

Lidé se tu uživili zemědělstvím, hlavně ovocnářstvím, přestože vesnice stojí v relativně velké nadmořské výšce, ovšem v poloze chráněné od severu. Těsně na konci 19. století zde bylo objeveno hnědé uhlí. Ložisko bylo poměrně malé, a tak k těžbě nikdy nedošlo. V roce 1878 zde byla otevřena škola, protože předtím musely děti denně docházet do pět kilometrů vzdálených Žitenic, kam Lbín byl příslušný i farou.

Po vyhnání německého obyvatelstva po roce 1945 se podařilo vesnici dosídlit jen asi z jedné čtvrtiny.

Dnes jsou stále patrné projevy původních patrových domů a hospodářských staveb zemědělských usedlostí, jakož i prostých přízemních domků, propůjčujících vsi tradiční regionální venkovský ráz. Zvolna, ale vytrvale převládá vlna příměstského rekreačního stavitelství, které nastalo s rozmachem módní vlny chalupářství. Díky automobilismu je dnes obec dostupná i z blízkých Litoměřic a je vyhledávaným cílem chalupářů, rekreantů a turistů. V devadesátých letech 20. století kolem Lbína vznikl rozsáhlý pastevní areál pro ovce a v menší míře i koně.

Rozkvět zaznamenal také sport, a to hlavně cyklistika a v zimě běh na lyžích. Do roku 2008 zde fungoval i lyžařský vlek. V bývalém areálu živočišné výroby při severozápadním okraji vsi se dnes zpracovává dřevo a také zde byla znovu otevřená restaurace. Připomínkou „starých dobrých časů“ také zůstává křížek a zvonička – vidlák na návsi a památkově chráněná chalupa s částečně roubeným patrem.

Nový Dvůr (Neuhof) – 555 m n. m. – je bývalá samota vysoko ve svahu Dlouhého vrchu, 1 km východně od Lbína. Byla založena ze Žitenic roku 1770. Z přízemní zděné hájovny, postavené v 19. století zbyly nevýrazné rozvaliny. Na části ruin je dnes postavena srubová účelová stavba. Nachází se zde pramen Pokratického potoka. V údolí horního toku tohoto potoka patřily ke Lbínu ještě samoty Lbínský Mlýn a Mlýneček.

• Usedlost čp. 32
• Krucifix
• Zvonička (vidlák)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lbín na Wikimedia Commons