Lešany (okres Benešov)

Lešany
	Zámek v Lešanech
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Týnec nad Sázavou
Obec s rozšířenou působností	Benešov; (správní obvod)
Okres	Benešov
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°50′39″ s. š., 14°31′30″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	813 (2022)
Rozloha	14,44 km²
Nadmořská výška	318 m n. m.
PSČ	257 44
Počet domů	328 (2021)
Počet částí obce	3
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	4
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Lešany 23; 257 44 Netvořice ; oulesany@seznam.cz
Starosta	František Ludvík
	Oficiální web: www.obeclesany.com
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Lešany
Další údaje
Kód obce	530051
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lešany jsou obec ve Středočeském kraji, okrese Benešov. Rozkládá se asi 15 km severozápadně od Benešova. Žije zde 813^[1] obyvatel. Jsou známé svým barokně-klasicistním zámkem a především vojenským muzeem, které leží 2 km severovýchodně od středu obce. Součástí obce jsou i vesnice Břežany a Nová Ves.

Historie

Nejstarší zmínky

První zmínka o Lešanech pochází přibližně z roku 1185, ovšem prvním skutečným písemným dokladem je darovací listina z 13. století od Bedřicha Lesanyho. V Lešanech se vystřídala dlouhá řada vladyků. Jako první je uváděn Oldřich Medek, kterému patřily v letech 1353–1398.

Tvrz

Další z vladyků, Renvald z Ústupenic, nejspíš postavil zdejší tvrz. Byla to jednoduchá, mírně lichoběžná budova dochovaná ve zdivu východního křídla dnešního zámku. Palác byl asi trojdílný, možná i o něco delší než dnešní zámecké křídlo. Od západu k paláci zřejmě přiléhalo nevelké nádvoří, od východu pak asi vodní opevnění navazující na dnešní rybník Návesník. V roce 1409 tvrz její majitel Renvald z Ústupenic prodal spolu se vsí Prokopovi ze Soběšína. Asi od roku 1418 držel Lešany Janek Řítka z Bezdědic, který se účastnil husitských válek na straně táboritů. Roku 1444 dal svou tvrz a ves Lešany do zástavy Závišovi z Klinštejna. V druhé polovině 15. století drželi Lešany Lešanští z Čečelic, od začátku 16. století Lešanští z Krsovic, asi od roku 1522 Vratislavové z Mitrovic. Po nich následovali Čejkové z Olbramovic, za nichž byl postaven západní palác dochovaný ve zdivu křídla zámku. Uprostřed jedné z volných stran tehdy stála vstupní věž, jejíž následovnicí je zřejmě věž současná. V roce 1578 prodali bratři Karel a Jeroným Čejkové z Olbramovic tvrz, dvůr a ves Lešany s příslušenstvím Albrechtovi Netvorskému z Březí. Jeho vnuk Jan Netvorský jej prodal v roce 1612 Mandaleně Mladotové z Labouně, od níž statek v roce 1622 koupil Pavel Michna z Vacínova.

Zámek

V roce 1683 získala Lešany kapitula sv. Víta Pražském hradě, která na místě tvrze postavila zámek. Ten tak získal nynější čtyřkřídlou podobu, fasády nesou stopy pozdního baroka a klasicismu, vznikly i strohé arkády kolem nádvoří. Nejvýraznějším příspěvkem kapituly k podobě zámku je kaple sv. Víta zaujímající celou západní polovinu severního křídla. Lešany se staly centrem velkého kapitulního panství, do něhož patřily ještě statky Hostěradice, Břežany, Netvořice, Nedvěží aj. Správa panství sídlila v lešanském zámku. Roku 1903 zámek značně poškodil požár, nejvíce utrpěla věž v severním průčelí, která při opravě místo střechy dostala novoromantickou terasu. Za války zde sídlilo velitelství SS, za kterého byla na terasu přistavěna vodárna. Kapitule patřil lešanský velkostatek se zámkem do roku 1949. V roce 1949 byl zámek zestátněn a až do 90. let 20. století patřil místnímu zemědělskému družstvu.

Rok 1932

V obci Lešany (přísl. Nová Ves, 442 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[4] holič, kolář, 3 hostince, 2 kováři, řezník, sedlář, 2 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Lešany, trafika, velkostatek Metropolitní kapituly na hradě Pražském.

Novodobá historie

Za druhé světové války se ves stala součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov a její obyvatelé se museli 15. října 1942 vystěhovat.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo

1850 České království, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov^[5]
1855 České království, kraj Tábor, soudní okres Neveklov
1868 České království, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov
1918 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov
1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov^[6]
1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov^[7]
1945 země česká, správní okres Benešov, soudní okres Neveklov^[8]
1949 Pražský kraj, okres Benešov^[9]
1960 Středočeský kraj, okres Benešov
1974 Středočeský kraj, okres Praha-západ^[10]
1996 Středočeský kraj, okres Benešov^[11]
2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov

Vojenské muzeum

Od roku 1996 se v prostoru bývalých dělostřeleckých kasáren mezi obcemi Krhanice a Lešany nachází expozice Vojenského technického muzea. Nalezneme zde mnoho velké vojenské techniky, např. tanky, kanóny, obrněná vozidla.

Známé osoby spojené s obcí

František Hrubín (1910–1971), český básník (v Lešanech a okolí se odehrává jeho báseň Romance pro křídlovku) a další tvorbou jsou Lešanské jesličky
Otakar Brousek starší (1924–2014), český herec
Libuše Benešová (* 1948), česká politička

Doprava

Dopravní síť

Pozemní komunikace – Do obce vede silnice III. třídy.

Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí jsou Krhanice ve vzdálenosti 4 km ležící na trati 210 vedoucí z Prahy, Vraného nad Vltavou a Jílového u Prahy do Čerčan.

Veřejná doprava 2012

Autobusová doprava – V obci zastavovaly autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Benešov, Jílové u Prahy, Křečovice, Praha, Týnec nad Sázavou.

Turistika

Místní částí Břežany vede turistická trasa Kamenný Přívoz – Břežany – Netvořice.

Další fotografie

(c) I, Krokodyl, CC BY 2.5
Lešany jsou známé svým Vojenským technickým muzeem
Bývalý statek v části Břežany
Obecní úřad
Bývalé hospodářské budovy zámku

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 684. (česky a německy)
↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
↑ Oznámení ministra vnitra č. 9/1976 Ú. v.
↑ Nařízení vlády č. 226/1995 Sb.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Lešany na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Lešany v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Lešany v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Oficiální stránky
Vojenské technické muzeum

[23747e9cda580a26bf3d5ebcaed673939725287f-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]

[4] Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 684. (česky a německy)

[5] Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918

[6] Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren

[7] Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.

[8] Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.

[9] Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.

[10] Oznámení ministra vnitra č. 9/1976 Ú. v.

[11] Nařízení vlády č. 226/1995 Sb.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

Navigation

Navigace

Tématické portály