Ležák (řeka)

Ležák
Ležák mezi vesnicemi Přestavlky a Trojovice
Ležák mezi vesnicemi Přestavlky a Trojovice
Základní informace
Délka toku31,0 km
Plocha povodí110,1 km²
Průměrný průtok0,59 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-03-03-082
Pramen
v Horním Holetíně
49°46′58,3″ s. š., 15°55′18″ v. d.
606 m n. m.
Ústí
do Novohradky severně od Hrochova Týnce
49°57′59,1″ s. š., 15°54′49,8″ v. d.
236 m n. m.
Protéká
ČeskoČesko Česko (Pardubický kraj)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Chrudimka, Novohradka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ležák, na horním toku nazývaný Holetínka, je říčka protékající okresem Chrudim v Pardubickém kraji ve východních Čechách. Je dlouhá 31,0 km.[1] Plocha povodí měří 110,1 km².[2]

Průběh toku

Holetínka pramení v Horním Holetíně na náhorní plošině Železných hor, v nadmořské výšce 606 m, asi 3 km severně od Hlinska. Od Řestok se nazývá Ležák. Pod Žumberkem a Kočičím hrádkem protéká hlubokým údolím směrem k Bítovanům. Ústí zleva do řeky Novohradky severně od Hrochova Týnce v nadmořské výšce 236 m.

Větší přítoky

  • Babákovský potok, zleva, ř. km 26,1[3]
  • Dřevešský potok, zprava, ř. km 24,1[4]
  • Bystřička, zleva, ř. km 23,7[5]
  • Havlovický potok, zprava, ř. km 21,5[6]
  • Oběšinka, zleva, ř. km 19,4[7]
  • Bratroňovský potok, zleva, ř. km 16,4[7]
  • Kvítecký potok, zleva, ř. km 15,8[8]
  • Bítovanka, zprava, ř. km 11,1[9]

Vodní režim

Průměrný průtok u ústí činí 0,59 m³/s.[10]

Hlásný profil:[11]

místoříční kmplocha povodíprůměrný průtok (Qa)stoletá voda (Q100)
Bítovany11,775,85 km²0,56 m³/s39,4 m³/s

N-leté průtoky v Bítovanech:[11]

N-leté průtokyQ1Q5Q10Q50Q100
Q [m³/s]6,4815,119,732,839,4

Mlýny

Mlýny jsou seřazeny po směru toku řeky.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Základní charakteristiky toku Novohradka a jeho povodí [online]. [cit. 2011-05-31]. Dostupné online. 
  2. ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2013-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05. 
  3. ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 20) [online]. [cit. 2015-12-02]. Dostupné online. 
  4. ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 21) [online]. [cit. 2015-12-02]. Dostupné online. 
  5. ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 85) [online]. [cit. 2015-12-02]. Dostupné online. 
  6. ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 86) [online]. [cit. 2015-12-02]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 87) [online]. [cit. 2015-12-02]. Dostupné online. 
  8. ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 88) [online]. [cit. 2015-12-02]. Dostupné online. 
  9. ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 83) [online]. [cit. 2015-12-02]. Dostupné online. 
  10. ↑ Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 153. 
  11. ↑ a b Evidenční list hlásného profilu stanice Bítovany [online]. [cit. 2017-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-09. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“