Ležky

Ležky
Celkový pohled na Ležky z Kapucínu
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Lubenec
Okres	Louny
Kraj	Ústecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°7′26″ s. š., 13°21′22″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	75 (2021)[1]
Katastrální území	Ležky (3,04 km²)
PSČ	439 83
Počet domů	46 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Ležky
Další údaje
Kód části obce	80837
Kód k. ú.	680834
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ležky jsou vesnice, část obce Lubenec v okrese Louny. Nachází se asi 3,5 kilometru východně od Lubence. Vede tudy železniční trať Rakovník – Bečov nad Teplou a silnice I/6. Ležky jsou také název katastrálního území o rozloze 3,04 km².^[3]

Název

Název vesnice je odvozen buď z osobního jména ve významu ves Ležkovy rodiny, nebo ze spojení ves ležků (lhářů). V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Lescah (1057), de Lzek (1318), de Lezek (1395), Lessky (1396), z Ležek (1428), v Ležkách (1444), do Ležek (1474), při dvoře Lesskovwskym (1656), Leskau nebe Leschek (1787), Leschkau (1846) a Lešky nebo Leschkau (1854).^[4]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1057 a nachází se v zakládací listině litoměřické kapituly. V období let 1316–1318 byla vesnice rozdělena na pět zemanských statků, ale v roce 1395 patřila pouze Mikešovi z Hedčan. Po Mikešově smrti před rokem 1454 zdědili Hedčany Tistové z Libštejna, ale nový majitel Ležek není znám. Mikeš nebo některý z jeho dědiců zde zřejmě postavili tvrz, která se připomíná v roce 1474 za Jana Chotka z Chotkova a v roce 1543, kdy ji Václav Chotek z Chotkova nechal zapsat do obnovených desk zemských.^[5] Václav měl syny Jana, Jiřího a Zikmunda, kteří roku 1568 panství prodali Kateřině Herštejnské z Kolovrat. Kateřina Ležky převedla na manžela Jiříka Herštejnského z Velhartic, který je roku 1584 prodal Griseldě Švamberkové z Lobkovic. Od té doby byly až do roku 1651 součástí chyšského panství.^[6]

Griseldin syn Bohuchval Berka z Dubé a Lipé se zúčastnil stavovského povstání, za což mu byl v letech 1620–1621 zkonfiskován veškerý majetek. V jeho soupisu se v Ležkách uvádí tvrz, poplužní dvůr a ovčín. Chyši koupil Jiří Vilém Michna z Vacínova^[5] a od roku 1651 byly Ležky z jejího panství vyčleněny pro Zikmunda Norberta z Vacínova. Zikmund se však zadlužil a v odhadní listině se zdejší tvrz uvádí jako „přestavěna z bývalé věže“.^[6] Panství potom do roku 1667 patřilo Petru Cetlovi z Lilienberka, po něm Wallisům a od roku 1756 Štampachům. Někdy v té doby přestaly být Ležky samostatným panstvím, a tvrz zanikla. Stávala zřejmě v areálu hospodářského dvora.^[5]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 342 obyvatel (z toho 163 mužů), z nichž bylo 337 Němců a pět cizinců. Až na jednoho evangelíka se hlásili k římskokatolické církvi.^[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 360 obyvatel: dva Čechoslováky, 355 Němců a tři cizince. S výjimkou jednoho evangelíka všichni byli římskými katolíky.^[8]

Pamětihodnosti

• Kaple Panny Marie^[11]
• Na kopci jeden kilometr východně od vesnice se nachází Kapucínské skály, přístupné po značce naučné stezky.
• V budově bývalého pivovaru bylo roku 2019 otevřeno soukromé muzeum Státní bezpečnosti.^[12]
• Smírčí kříž

Galerie

• 
  Smírčí kříž u vsi
• 
  Rybník s kopcem Kapucín v pozadí
• 
  Kaple na návsi
• 
  Příkop hradiště na kopci Kapucín
• 
  Bývalý pivovar

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ležky na Wikimedia Commons
• Katastrální mapa katastru Ležky na webu ČÚZK