Le Landeron

Le Landeron
znak
Poloha
Souřadnice	47°3′20″ s. š., 7°4′ v. d.
Nadmořská výška	434 m n. m.
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Kanton	Neuchâtel
Le Landeron Le Landeron, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	10,28 km²
Počet obyvatel	4 645 (2018)[1]
Hustota zalidnění	451,8 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.landeron.ch
PSČ	2525
Označení vozidel	NE
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Le Landeron je obec v kantonu Neuchâtel na západě Švýcarska. Má přibližně 4 600^[1] obyvatel.

Geografie

Historické městečko Le Landeron leží na jižním úpatí Jury, na břehu Zihlského kanálu a Bielského jezera. Staré město bylo postaveno v kdysi bažinaté Seeland mezi rameny tehdy víceramenného meandrujícího Zihlu na písčitém ostrově, kulatém písčitém dně (sur des Landes rondes), jak napsal Johann Jacob Leu v části lidové etymologie v nejstarší švýcarské encyklopedii. Název se vrací ke galorománskému *landa „plochá pustina“ (viz francouzské lande), doplněnému o příponu -erōne.^[2] Zatímco město leží v rovině řeky Zihl, nové čtvrti se rozšiřují na sever nad železniční tratí Biel–Neuchâtel.

Rozloha obce je 1031 hektarů; 44 % z ní pokrývají lesy, 41 % je využíváno zemědělsky a 13 % je zastavěno.

Historie

V lokalitě Les Prises byl nalezen silně zvětralý mušlový kámen s asi 90 miskami. Z doby původního osídlení pocházejí jednotlivé nálezy. Mezi Landeronem a Neuchâtelem byly nalezeny římské mince. Zkameněliny nalezené v údolí Nugerol jsou uloženy v muzeích v Bielu a Basileji.^[3]

Již v raném středověku stála na kopci na úpatí Jury pevnost zvaná Nugerol. Postavila ji hrabata z Neuchâtelu proti basilejskému biskupství. V roce 1260 získal Nugerol statut města a stal se tak tržním městem. V témže roce však bylo městečko srovnáno se zemí v ozbrojeném konfliktu mezi hrabaty a basilejským knížetem-biskupem. V důsledku toho nechal kníže-biskup v roce 1283 postavit hrad Schlossberg a v roce 1312 tržní město Neuenstadt (dnes sousední obec La Neuveville).

V roce 1325 prodalo opatství svatého Jana (St. Johannsen) pastviny Landeren hraběti z Neuchâtelu na výstavbu nové opevněné vesnice. Morénový pás byl odvodněn příkopy. Místo bylo vybráno tak, aby leželo na břehu řeky Zihl a bylo tak na hlavních dopravních tepnách té doby. V roce 1349 byl Le Landeron za své zásluhy povýšen na baronství a získal městská práva.

V roce 1449 uzavřeli nyní zámožní obyvatelé Le Landeronu „věčnou smlouvu“ s městem Solothurn; to již dlouho předtím mělo zálusk na území tzv. Seelandu, o které bojovalo basilejské biskupství, hrabata z Neuchâtelu a městský stát Bern. Tento vzájemný „Burgrecht“ byl až do roku 1783 několikrát potvrzen. V 16. století mocenský boj vyvrcholil, když chtěl Neuchâtel (pod vedením Farela) reformovat Le Landeron, díky podpoře Solothurnu zůstalo městečko spolu se sousedním Cressierem katolické. V roce 1707 se Solothurnští museli z oblasti definitivně stáhnout, když Neuchâtel obsadili Prusové.^[3]

Zatímco katolické kantony přešly v rámci gregoriánské kalendářní reformy v roce 1584 na gregoriánský kalendář, a tedy z 12. ledna hned na 22. leden, protestantské kantony odmítaly přijmout „papežský“ kalendář až do 18. století. V Le Landeronu a Cressieru to vedlo k tomu, že tyto dvě obce žily více než sto let o deset dní dříve než zbytek hrabství Neuchâtel, měly vlastní neděli i vlastní Vánoce.

Le Landeron založil svou prosperitu na zemědělství a řemeslech. Město bylo nezávislé díky různým listinám a jeho obyvatelé byli sebevědomí. K tomu přispívaly tři cechy, z nichž některé existují dosud.

V 19. století šel Le Landeron s dobou a spoléhal na svobodu obchodu a hodnoty Francouzské revoluce. Po vzniku republiky a kantonu Neuchâtel v roce 1848 se k němu připojil a vybudoval silniční a železniční spojení a továrny pro rostoucí hodinářský průmysl.^[3]

Obyvatelstvo

K 31. prosinci 2021 v obci žilo 4673 obyvatel.^[4] Z celkového počtu obyvatel je převážná většina francouzsky mluvících. Úředním jazykem je francouzština. Le Landeron leží přímo na jazykové hranici tvořené řekou Zihl.

Hospodářství

Le Landeron je vinařská obec s bohatou tradicí. Vinice se rozkládají na svazích směrem k jezeru Biel a k vesničce Combes. Nejznámější vinice provozují po staletí rodiny Frochaux a Ruedin a občanská nemocnice Solothurn (vigne de l'Hôptal de Soleure). Původně byl důležitým zdrojem příjmů také rybolov, dnes pěstování zeleniny. Pro městečko je velmi důležitý také cestovní ruch.

Doprava

Le Landeron je dobře napojen na dopravní síť. Autem se sem lze dostat po dálnici A5 a vlakem po regionálních tratích SBB na úpatí Jury z Neuchâtelu nebo Bielu. Obsluhují ji také lodní linky na Bielském jezeře a poštovní autobusová linka do Galsu a Erlachu.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Le Landeron na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Le Landeron na Wikimedia Commons
• (francouzsky) [1] – oficiální stránky