Le Monde
| Le Monde | |
|---|---|
 | |
 | |
| Předchůdce | Le Temps |
| Zakladatel | Hubert Beuve-Méry, Christian Funck-Brentano a René Courtin |
| Vznik | 18. prosinec 1944 |
| Typ | mediální instituce |
| Účel | zpravodajství |
| Sídlo | Paříž,  Francie |
| Úřední jazyk | Francouzština |
| Mateřská organizace | Groupe Le Monde |
| Ocenění |  Q98905185 (2020) |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Le Monde (česky Svět) je francouzský středolevicový večerník založený Hubertem Beuve-Mérym (1902–1989), předválečným poradcem československého ministerstva zahraničních věcí.[1]
Historie
Zakladatel listu Hubert Beuve-Méry v letech 1928–1939 přednášel mezinárodní právo na Francouzském institutu v Praze[2] a pracoval jako dopisovatel oficiálního deníku francouzského ministerstva zahraničí Le Temps. V roce 1938 na protest proti Mnichovské dohodě redakci opustil. Večerník Le Monde vznikl na popud Charlese de Gaulla a měl nahradit starší list Le Temps. Ten vycházel v letech 1861–1942 a během německé okupace Francie byl obviňován se spolupráce s nacistickým režimem. První výtisk vyšel 19. prosince 1944 jako jeden oboustranně potištěný list.
Od 19. prosince 1995 je Le Monde přístupný na internetu. Tento politicky nezávislý deník koupili v roce 2010 tři podnikatelé, novináři však přes svou menšinu ve vedení mají právo veta. V roce 2011 dosahoval průměrný náklad přes 324 000 výtisků a patří mezi nejčtenější francouzské noviny. Původně byl zaměřen na publikování analýz a názorů. V roce 2008 v něm pracovalo 560 zaměstnanců, z toho 340 redaktorů.[3] V březnu 2013 se v pořadí desátou šéfredaktorkou v historii listu stala Natalie Nougayrède. Svou novinářskou kariéru začínala v roce 1991 jako dopisovatelka deníku Libération a BBC v Československu.
Od roku 1972 pracuje pro list karikaturista Jean Plantureux (známý jako Plantu), který v roce 2011 vystavoval své kresby v Praze.[4]
Vlastnická struktura
V červnu 2010 převzala skupina tří podnikatelů rozhodující vlastnické podíly na vydavatelství listu. Jsou to Matthieu Pigasse, Pierre Bergé a Xavier Niel.[5] Niel je druhem Delphine Arnaultové, dcery nejbohatšího občana Francie Bernarda Arnaulta. Xavier Niel a Delphine Arnault jsou přáteli prezidenta Emmanuela Macrona.[6] 25. října 2018 oznámil Matthieu Pigasse, že schválil prodej 49 % svých akcií ve společnosti Le Nouveau Monde českému podnikateli Danielovi Křetínskému.[7]
Reference
- ↑ Kateřina Koubová. Francouzský deník Le Monde koupí tři podnikatelé, Sarkozy zuří. iDNES.cz [online]. 2010-06-29 [cit. 2013-05-11]. Dostupné online.
- ↑ Historie Francouzského institutu v Praze. www.ifp.cz [online]. [cit. 2013-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-17.
- ↑ Michaela Beladová. Francouzský deník Le Monde nevyšel kvůli stávce. iDNES.cz [online]. 2008-04-14 [cit. 2013-05-11]. Dostupné online.
- ↑ Tereza Spáčilová. Plantu, karikaturista, který kreslil s Arafatem a má rád myši. iDNES.cz [online]. 2011-10-28 [cit. 2013-05-11]. Dostupné online.
- ↑ WILLSHER, Kim: Tycoons given go-ahead for financial takeover of Le Monde. The Guardian, https://www.theguardian.com/world/2010/jun/28/tycoons-win-approval-of-le-monde-bid, 28. června 2010 (anglicky).
- ↑ WIEGEL, Michaela: Seine Lehrerin, Frankfurter Allgemeine Zeitung, 9. května 2017, s. 9 (německy).
- ↑ PIQUARD, Alexandre. Pigasse a cédé une minorité de sa part à Kretinsky, tout changement de contrôle sera soumis à accord [online]. 25. října 2018. Dostupné online. (francouzsky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Le Monde na Wikimedia Commons - (francouzsky) Le Monde
Autoritní data  |
|
|---|
