Ledečské panství

Ledečské panství byla historická správní jednotka v Čáslavském kraji, spadající pod patrimoniální správu jednoho feudálního vlastníka (pána) šlechtického původu (rodu).

• 1181–12. října 1220 prvními doloženými majiteli Ledče byli páni z Ledče. První uvedený majitel Zikmund z Ledče, první zmínka o něm je z roku 1181, zemřel 12. října 1220.^[1]
• okolo roku 1257 Vavřinec z Ledče^[1][2]
• okolo roku 1262 Slávek z Ledče^[1][2]
• okolo roku 1282 Bohuslav z Ledče^[1][2]
• okolo roku 1309 Lipold z Ledče^[1][2]
• okolo roku 1316 tři bratři, Heřman ze Zbyslavic, Mikuláš z Bělé a Zdeněk z Ledče.^[1][2]
• okolo roku 1360 Záviš z Ledče.^[1][2]
• kolem roku 1367 náležela Ledeč bratrům Petru, Divišovi a Václavu Říčanským z Ledče^[1][2]
• po roku 1390 Mikuláš starší a Mikuláš mladší z Říčan a z Ledče^[1][2]
• po roku 1442–1488 zdědili synové Mikuláše mladšího Jindřich († 1477) a Jan z Říčan a z Ledče^[1][2]
• 1488–1541 zdědil syn Jana z Říčan a Ledče Burian Ledečský^[1][2]
• 1541–1566 Zdeněk Meziříčský z Lomnice^[1][2]
• 1566–13. prosince 1569. zdědil syn Jan Meziříčský^[2]
• 1569–13. června 1588 Dědí Janova sestra Žofie, provdaná za Jaroslava Trčku z Lípy^[2]
• 1588–1590 Dědí děti Jaroslava Trčky z Lípy^[2]
• 1590–1591 koupil Burian Trčka z Lípy na Světlé a Velíši.^[2]
• 1591–1594 Ledečské panství dědí synové Buriana Trčky z Lípy, Janu Rudolfovi, Maxmiliánovi a Burianovi Mikulášovi^[2]
• 1594–1597 Maxmilián Trčka z Lípy^[2]
• 1597–1598 Dědicem se stal bratr Jan Rudolf na Velíši, Kumburce, Světlé a Lipnici. 23. listopadu 1598 prodal panství své tchyni^[2]
• 1598–1609 Magdaléna Lobkovicová ze Salmu a na Ledči odkázala svému manželovi Ladislavu staršímu z Lobkovic^[2]
• 1609–1614 Dědí jeho syn Jan Mikuláš z Lobkovic a po něm dědí jeho žena.^[1][2]
• 1614–1616 Eva Eusebie z Lobkovic^[1][2]
• 1616–1634 Panství kupuje Janu Rudolfu Trčkovi z Lípy a na Světlé.^[1][2]
• 1635–1636 konfiskované panství prozatímní správě Floriána Třebechovského^[1][2]
• 1636–3. června 1663 Ferdinanda II. daroval Ledeč 6. července 1636 za věrné služby nizozemskému šlechtici Adriánovi, svobodnému pánu z Enkefurtu; po jeho smrti dědí syn Jan Ferdinand.^[1][2]
• 1663–18. ledna 1677 Jan Ferdinand z Enkefurtu^[1][2]
• 1677–1694 Panství kupuje Michal Osvald, hrabě z Thunu-Hohenštejna.^[1][2]
• 1694–1703 Spravuje panství vdova Barbora Františka, rozená hraběnka ze Salmu a Neuburku.^[1][2]
• 1703 – 11. listopadu 1718 Připadlo panství dcerám Osvalda, Eleonoře Barboře Kateřině, kněžně Lichtenštejnské a Marii Magdaléně, hraběnce Serényiové.^[1][2]
• 1718 – 27. září 1723 Eleonora 11. listopadu 1718 darovala Ledeč svému synu Josefovi, knížeti z Lichtenštejna^[1][2]
• 1723–1730 Josef, kníže z Lichtenštejna prodává panství Leopoldovi Ignáci, hraběti Věžníkovi na Ratiboři^[1][2]
• 1730–1733 dědici panství se stali nezletilí synové Bernard Josef, Ignác a Petr Pavel. V letech 1730–1732 spravovala panství jejich matka Marie Alžběta Věžníková, rozená z Valdštejna^[2]
• 1733–1740 V soudem nařízené dražbě kupuje Ledečské panství Ignác Věžník. Ten ještě týž rok umírá a záhy po jeho smrti i jeho syn Leopold Ondřej. Vdova po Ignáci Marie Anna, rozená ze Satzenhofu se provdává za hraběte z Verdugu.^[1][2]
• 1740–1750 Františka Bechyňová, rozená hraběnka z Věžník^[1][2]
• 1750–1753 Ignác, svobodný pán z Kochu^[1][2]
• 1753–1763 Ledeč kupuje císařovna Marie Terezie, která ho po roce 1763 daruje Tereziánskému ústavu šlechtičen na Pražském hradě.^[1][2]
• 1763–1936 Tereziánský ústav šlechtičen^[1][2]

Místa v panství Ledečském z roku 1654, uvedená v berní rule

• PLEVA, František. Ledeč nad Sázavou. Dějiny města. Ledeč nad Sázavou: Město Ledeč nad Sázavou, 1997. 172 s. ISBN 80-902253-2-2.