Ledvice
| Ledvice | |
|---|---|
 pohled z vyhlídky elektrárny Ledvice | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Bílina |
| Obec s rozšířenou působností | Bílina (správní obvod) |
| Okres | Teplice |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°35′6″ s. š., 13°46′20″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 539 (2023)[1] |
| Rozloha | 4,97 km²[2] |
| Katastrální území | Ledvice |
| Nadmořská výška | 204 m n. m. |
| PSČ | 417 72 |
| Počet domů | 142 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Mírová 422/42 417 72 Ledvice starosta |
| Starosta | Zdeněk Javůrek |
| Oficiální web: www | |
 | |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Ledvice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 567655 |
| Kód části obce | 79847 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Město Ledvice (německy Ladowitz) se nachází v okrese Teplice v Ústeckém kraji, zhruba čtyři kilometry severně od Bíliny a sedm kilometrů jihozápadně od Teplic. Žije v něm 539[1] obyvatel. V blízkosti obce se nachází uhelná elektrárna Ledvice, poblíž obce se tak nachází i úpravna uhlí, odkaliště a Lom Bílina. Severně od obce protéká Ledvický potok.
Historie
První písemná zmínka o Ledvicích pochází z roku 1209.[4] V Ledvicích byla dne 10. dubna 1881 uvedena do provozu první telefonní linka v Česku, a to mezi správní budovou dolu Georg Hartmann v Ledvicích a nádražní budovou v Duchcově.[5] V letech 1938 až 1945 byly Ledvice přičleněny (v důsledku uzavření Mnichovské dohody) k nacistickému Německu.
S účinností od 1. prosince 2006 byl 10. listopadu 2006 obci vrácen status města.[6]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 4 193 obyvatel (z toho 2 120 mužů), z nichž bylo 2 345 Čechoslováků, 1 732 Němců, čtyři příslušníci jiné národnosti a 112 cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale žilo zde také 112 evangelíků, 33 členů církve československé, čtyři židé, 35 členů nezjišťovaných církví a 1 863 lidí bez vyznání.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 4 458 obyvatel: 2 516 Čechoslováků, 1 837 Němců, osm příslušníků jiné národnosti a 97 cizinců. Z nich bylo 2 223 lidí římskými katolíky, 123 evangelíky, 66 jich patřilo k církvi československé, tři k izraelské, 29 k jiným nezjišťovaným církvím a 2 014 jich bylo bez vyznání.[8]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 413 | 1 728 | 3 309 | 4 065 | 4 466 | 4 193 | 4 458 | 2 435 | 2 123 | 657 | 541 | 447 | 529 | 551 |
| Domy | 60 | 123 | 209 | 250 | 272 | 281 | 379 | 409 | 316 | 134 | 125 | 131 | 131 | 138 |
Pamětihodnosti
- Zaniklý pomník důlní katastrofy
- Pomník padlým v první a druhé světové válce
- Kostel Nejsvětější Trojice zbořený 8. května 1964
Osobnosti
- Miroslav Moravec (1905–1942), obchodník a odbojář
- Jaromír Bünter (1930–2015), hokejista
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 412, 413.
- ↑ NEMRAVA, Antonín. První století s telefonem. PTT REVUE. Roč. 1981, čís. 3. ISSN 0322-8207.
- ↑ Rozhodnutí č. 13 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. listopadu 2006
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 207.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 59.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 315.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ledvice na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Ledvice
- Oficiální stránky
- Ledvice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Vlajka města Ledvice, okres Teplice.
- Zeleným kosmým pruhem širokým jednu čtvrtinu šířky listu dělený list na černé žerďové a bílé vlající pole. V zeleném pruhu šikmo tři žluté růže.
Znak města Ledvic, udělený císařem Františkem Josefem I. Blason: Štít dělený kosmým zeleným břevnem na dvě části, nahoře stříbrnou a dole černou. Na zeleném břevnu leží tři zlaté pětilisté růže. Štít obklopuje ornamentální bronzová obruba, na jejímž horním okraji spočívá stříbrná zděná koruna s pěti viditelnými stínkami.
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 4.0
Ledvice - pohled z vyhlídky elektrárny Ledvice. V popředí město Ledvice, vzadu Duchcov.
Poloha města Ledvice v rámci okresu Teplice a správního obvodu obce s rozšířenou působností Bílina.