Lefortovo (stanice metra v Moskvě)

Lefortovo
Stát	Rusko
Město	Moskva
Vznik	27. března 2020[1]
Linky	Velká Kolcevaja
Technické informace
Typ stanice	dvoulodní, sloupová, mělce založená
Počet nástupišť	1
Hloubka pod povrchem	23 m
Externí odkazy
Souřadnice sídla	55°45′52,85″ s. š., 37°42′10,72″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lefortovo (rusky Лефортово) je stanice moskevského metra na Velké Kolcevé lince, která byla zprovozněna dne 27. března 2020 v rámci úseku Kosino - Lefortovo na Někrasovské lince. Tehdy celý úsek byl obsluhován v rámci této linky. Dne 17. března 2023 byly z Někrasovské linky vyjmuty stanice Aviamotornaja, Lefortovo a Elektrozavodskaja (zprovozněna 31. prosince 2020 a rovněž dočasně připojena k Někrasovské lince) a následně 20. března 2023 připojeny k Velké Kolcevé lince. Stanice je pojmenována podle čtvrti, ve které se nachází.

Charakter stanice

Stanice Lefortovo se nachází na křižovatce Soldatské (Солдатская улица) a Naličné ulice (Наличная улица) ve stejnojmenné čtvrti v prostoru parku u kina Sputnik. Vzhledem k husté zástavbě má stanice pouze jeden (podzemní) vestibul a jeden povrchový pavilon s výstupem na Naličnou ulici, k bytovým domům a k zastávkám veřejné dopravy. U stanice existuje i druhý vestibul, ten však funguje pouze jako evakuační východ. Na základě stanice bude zde zorganizován dopravně-přestupní uzel, který v sobě bude zahrnovat i zastávky autobusů a tramvají, kterou budou s vestibulem propojeny podzemním průchodem. V rámci realizace výstavby uzlu dojde i na rekultivaci přilehlého parku. Na stanici je celkem osm eskálatorů (čtyři z povrchového pavilonu do vestibulu a čtyři z vestibulu k nástupišti) a tři výtahy pro cestující s omezenou možností pohybu.

Architektonické a výtvarné řešení stanice je spjato s historií čtvrti Lefortovo z doby cara Petra I. Interiéry jsou stylizovány ve stylu starobylých rytin doby na přelomu 17. a 18. století. Monochromatické tematické nákresy v pokladně a vestibulu jsou připomínkou bohatého historického dědictví této oblasti. Pro výzdobu byla použita jak tradiční malba, tak plotrový tisk na kov. Stěny povrchového pavilonu zdobí černobílý dekorativní panel o celkové ploše 92,16 m², rovněž stylizovaný do tradiční rytiny z 18. století a představující panoramatický obraz paláce Lefortovo, odrážející se ve vodní hladině řeky Jauzy. Při výzdobě stanice byl použit bílý mramor, světle šedá sibiřská a černá (gabro-diabasová) žula, vláknobeton a hliníkové panely. Sloupy jsou obloženy černobílými dlaždicemi. Podlaha stanice je osvětlena LED lampami. Strop ve vestibulu s turnikety zdobí panel s rodovým erbem Le Fortů.

Fotogalerie

• 
  Erb rodu Le Fortů
• 

  (c) stroi.mos.ru, CC BY 4.0
  Interiér povrchového pavilonu

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Лефортово (станция метро) na ruské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lefortovo na Wikimedia Commons
• Další info o stanici (rusky)
• Další info o stanici (rusky)

	Metro v Moskvě – Velká Kolcevaja –
Elektrozavodskaja	Lefortovo	Aviamotornaja
Chorošovskaja – CSKA – Petrovskij park – Savjolovskaja – Marina Rošča – Rižskaja – Sokolniki – Elektrozavodskaja – Lefortovo – Aviamotornaja – Nižegorodskaja – Tekstilščiki – Pečatniki – Nagatinskij Zaton – Klenovyj bulvar – Kaširskaja – Varšavskaja – Kachovskaja – Zjuzino – Voroncovskaja – Novatorskaja – Prospekt Vernadskogo – Mičurinskij prospekt – Aminěvskaja – Davydkovo – Kuncevskaja – Těrechovo – Mňovniki – Narodnoje Opolčenije