Legerova

Legerova
Legerova ulice, v pozadí hotel Corinthia Prague
Umístění
Stát	Česko Česko
Město	Praha
Městská část	Praha 1, Praha 2
Část obce	Nové Město, Vinohrady
Poloha	50°4′50″ s. š., 14°26′1″ v. d.
Začíná na	Nuselský most
Končí na	Wilsonova
Historie
Pojmenováno po	Louis Leger
Starší názvy	1885–1919:[1] Táborská 1919–1940:[1] Legerova 1940–1945: Havlíčkova 1945–1978: Legerova 1978–1990: Třída Lidových milicí
Další údaje
PSČ	110 00, 120 00
Kód ulice	499439
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Legerova ulice v Praze je třída jednosměrně spojující Nuselský most a ulici Wilsonovu. Nazvána je podle francouzského profesora a slavisty Louise Légera (1843–1923), který podporoval myšlenku samostatného českého státu.^[2] Většina ulice je v čtvrti Nové Město, část od Římské ulice po Wilsonovu je v čtvrti Vinohrady. Kvůli velmi frekventované dopravě má hodnoty koncentrace prachu nejvyšší nejen v Praze, ale někdy i v rámci celého Česka.^[3][4]

Ve směru ulice vedly novoměstské hradby v celkové délce asi 6 kilometrů. V současnosti část ulice tvoří hranici mezi čtvrtěmi Nové Město a Vinohrady. Je jednosměrnou součástí Severojižní magistrály, vede od Nuselského mostu do centra Prahy, zezadu kolem Národního muzea a končí napojením na Wilsonovu u hlavního nádraží. Opačným směrem vede magistrála po souběžné ulici Sokolské.

Původní název ulice byl Táborská.^[5] 8. ledna 1923 byla u příležitosti blížících se 80. narozenin prof. Louise Légera přejmenována na Legerovu.^[2] V době druhé světové války se jmenovala Havlíčkova,^[6] po válce byl vrácen název Legerova. Do 70. let se jednalo o běžnou ulici blokové velkoměstské zástavby na rozhraní Nového Města a Vinohrad, dopravní význam a vytížení ulice prudce vzrostly otevřením Nuselského mostu, který sem přivedl tranzit ve směru z Pankráce do centra a dále na Holešovice. Roku 1978 byla znovu přejmenována, tentokrát na Lidových milicí,^[7] od roku 1990 se opět nazývá Legerova.^[8]

Ačkoliv se příjmení Léger čte francouzsky [leže(r)] a název ulice by tedy měl znít [ležerova], z důvodu nízkého povědomí o jeho eponymu převážila v běžném užívání fonetická výslovnost (případně pod vlivem němčiny zcela nesprávně [légrova]). Za správnou výslovnost se tedy považuje ustálená podoba [legerova].^[9]

Z jihu na sever (směr dopravy i číslování domů) prochází Legerova těmito místy:

• park Karlovské předmostí, křižovatka s ul. Boženy Němcové (autobusová zastávka Karlov)
• světelná křižovatka s ul. Wenzigovou
• Fügnerovo náměstí, pěší propojení ul. Koubkovou
• křižovatka s ul. Tyršovou
• světelná křižovatka s ul. Rumunskou
• světelná křižovatka na náměstí I. P. Pavlova s ul. Jugoslávskou, přejezd tramvajové tratě
• napojení ul. Vocelovy
• odbočení ul. Mikovcovy
• světelná křižovatka s ul. Anglickou a Ječnou
• Čelakovského sady
• světelná křižovatka s ul. Vinohradskou
• napojení ulice U Divadla
• napojení na ulici Wilsonovu (v přímém i zpětném směru)

Od křižovatky s Vinohradskou vede Legerova podél kolejiště na jižním zhlaví Prahy hlavní nádraží. Zčásti pod ulicí vede tunel pražské linky metra C.

• Christian International School of Prague – Legerova 5^[10]
• Obvodní soud pro Prahu 5 – Legerova 7^[11]
• Avenue Hotels – Legerova 19^[12]
• pivnice Legerova – Legerova 30^[13]
• restaurace Legenda – Legerova 39^[14]
• HZS hl. m. Prahy – Legerova 57^[15]
• bývalé Borůvkovo sanatorium – Legerova 61 a 63^[16]
• hotel Alton – Legerova 62^[17]
• restaurace Čestr – Legerova 75

Ze zadní strany prochází Legerova kolem staré a Nové budovy Národního muzea a Státní opery.

• LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 1. díl (A-N). Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-24-9. S. 396–397. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Legerova na Wikimedia Commons