Lenka Bradáčová

JUDr. Lenka Bradáčová, Ph.D.
Lenka Bradáčová (2017)
Lenka Bradáčová (2017)
7. nejvyšší státní zástupkyně
Úřadující
Ve funkci od:
1. dubna 2025
PředchůdceIgor Stříž
Vrchní státní zástupkyně VSZ v Praze
Ve funkci:
30. července 2012 – 31. března 2025
PředchůdceVlastimil Rampula
NástupceZdeněk Štěpánek
Prezidentka Unie státních zástupců
Ve funkci:
březen 2008 – duben 2014
PředchůdcePetr Cigánek
NástupceZdeněk Matula
Narození1. března 1973 (52 let)
Roudnice nad Labem
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
Dětibezdětná
SídloRoudnice nad Labem
Alma materUniverzita Karlova v Praze
Profesestátní zástupkyně
CommonsLenka Bradáčová
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lenka Bradáčová (* 1. března 1973 Roudnice nad Labem[1]) je česká státní zástupkyně, od roku 2025 nejvyšší státní zástupkyně. Od března 2008 do dubna 2014 pak působila ve funkci prezidentky stavovského sdružení Unie státních zástupců České republiky.[2]

Život

Vyrůstala v Kostomlatech pod Řípem, později žila v Roudnici nad Labem. Po ukončení roudnického gymnázia pokračovala studiem práva a právní vědy na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, kterou absolvovala v roce 1998 (Právní a sociální aspekty regulace nealkoholové toxikománie) se ziskem ceny Karla Engliše pro nejlepší studenty společenskovědních disciplín. V roce 2001 (Drogy a kriminalita; školitel Dagmar Císařová) dokončila postgraduální doktorské studium v oboru veřejné právo. Ve stejném roce byla jmenována státní zástupkyní v Litoměřicích. O dva roky později se stala náměstkyní krajského státního zástupce v Ústí nad Labem.[3] V letech 2006–2007 stážovala při Ministerstvu spravedlnosti ČR.

Jan Lata, Josef Baxa, Lenka Bradáčová a Jiří Pospíšil na panelové diskuzi na téma státní zastupitelství (2017)

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman ji navrhl na funkci vrchní státní zástupkyně v Praze. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil měl v úmyslu Bradáčovou do této funkce jmenovat, ale ze svého úřadu byl 27. června 2012 odvolán prezidentem republiky Václavem Klausem na návrh předsedy vlády Petra Nečase.[4] Přes zjevné zdráhání ji nakonec jmenoval dne 30. července 2012 nový ministr spravedlnosti Pavel Blažek.[1]

Pracuje také jako lektorka v oboru trestní právo na Justiční akademii. V oboru trestního práva získala ocenění Právník roku za rok 2016.[5] Specializuje se na legislativu, trestnou činnost úředních osob, trestní právo procesní, vzdělávání v soustavě státního zastupitelství, dále působí na Univerzitě Palackého v Olomouci při Právnické fakultě.

Dne 8. ledna 2025 ji ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek navrhl na post nejvyšší státní zástupkyně a ve stejný den vláda ČR její nominaci schválila. Měla tak nahradit Igora Stříže, který o dva dny dříve podal rezignaci.[6] Do funkce nastoupila dne 1. dubna 2025.[7][8]

Kauzy

Dozorovala několik mediálně sledovaných trestních kauz, včetně případů zavražděného pětiletého chlapce Jana Rokose jeho matkou, ústeckého vraha Miroslava Ritticha, mačetového útoku Romů v novoborském baru, kauzu Mostecké uhelné,[9] soudce Havlína, mediálně známou kauzu Bereta či kauzu ministryně obrany Vlasty Parkanové.[10]

Z pozice náměstkyně krajského státního zástupce v Ústí nad Labem se podílela na kauze sociálnědemokratického poslance Davida Ratha podezřelého ze spáchání trestných činů poškození finančních zájmů Evropské unie (mj. uvádění nepravdivých nebo hrubě zkreslujících údajů vztahujících se k výdajům z rozpočtu EU),[11] přijetí úplatku, podplacení a sjednávání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě. 1. června 2012 Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem Rathův případ postoupilo Krajskému státnímu zastupitelství ve Středočeském kraji, konkrétně zástupci Petru Jirátovi.[12]

Ke jmenování Bradáčové do funkce nejvyšší státní zástupkyně se kriticky vyjádřil předseda ústavně-právního výboru Senátu Tomáš Goláň: „Lenka Bradáčová má za sebou spoustu kauz, kdy stát musel za její pochybení platit náhrady.“[13]

Mediální obraz

Podle TN.cz pro svůj mediální obraz „neústupné, neúplatné, neúprosné a přitom spravedlivé“[9] státní zástupkyně získala přezdívku „Cattani v sukních“,[9] a to v souvislosti s fiktivním komisařem Corradem Cattanim ze seriálu Chobotnice, který bojoval proti mafii.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Bradáčová se stala vrchní státní zástupkyní. Novinky.cz [online]. Borgis, 2012-07-30 [cit. 2012-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-08-01. 
  2. ↑ Výkonný výbor USZ [online]. Ústí nad Labem: Unie státních zástupců České republiky [cit. 2012-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-31. 
  3. ↑ BRAUNOVÁ, Dana. Lenka Bradáčová – žalobkyně, která nemá strach z mocných. Novinky.cz [online]. Borgis, 2012-03-20 [cit. 2012-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-21. 
  4. ↑ BUMBA, Jan; ŠÍDLO, Jakub. Pospíšil chtěl jmenovat Bradáčovou vrchní státní zástupkyní. Už to nestihnu, lituje. Český rozhlas [online]. 2012-06-27 [cit. 2014-09-29]. Dostupné online. 
  5. ↑ Právník roku 2016. Tisková zpráva [online]. Česká advokátní komora, 2017-02-03 [cit. 2017-02-06]. Dostupné online. 
  6. ↑ Blažek navrhl za Stříže Bradáčovou. Novinky.cz [online]. 2025-01-08 [cit. 2025-01-08]. Dostupné online. 
  7. ↑ Nejvyšší státní zástupkyní bude od dubna Bradáčová, nominaci schválila vláda. České noviny.cz [online]. 2025-01-08 [cit. 2025-01-08]. Dostupné online. 
  8. ↑ ŠKODA, Jan. Bradáčová se ujímá funkce nejvyšší státní zástupkyně. ct24.ceskatelevize.cz [online]. ČT24 [cit. 2025-04-01]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c ŠUBA, Pavel. Tvrdý protivník Ratha: Lenka Bradáčová aneb Cattani v sukních. TN.cz [online]. 2012-05-15 [cit. 2012-05-23]. Dostupné online. 
  10. ↑ WITOWSKÁ, Světlana. Neomluvím se, říká Bradáčová o osvobozené Parkanové. Chybu jsme udělali jedinou. Aktuálně.cz [online]. 2025-02-27 [cit. 2025-01-08]. Dostupné online. 
  11. ↑ § 260 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (trestný čin Poškození finančních zájmů Evropské unie)
  12. ↑ Kauza Rath už nepatří Bradáčové. Stěhuje se do středních Čech. Lidovky.cz [online]. 2012-06-01 [cit. 2014-09-29]. Dostupné online. 
  13. ↑ TYKALOVÁ, Tereza; KOPECKÝ, Josef; HEJL HROMKOVÁ, Dominika. Nejvyšší žalobkyní bude Bradáčová, schválila vláda. Logická volba, říká Fiala. iDNES.cz [online]. 2025-01-08 [cit. 2025-01-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Lenka Bradáčová (2017).jpg
Autor: Jindřich Nosek (NoJin), Licence: CC BY-SA 4.0
Lenka Bradáčová (2017)
Pfuk statni zastupitelstvi.jpg
Autor: Přemysl Otakar, Licence: CC BY-SA 4.0
Panelová diskuze PF UK na téma státní zastupitelství. Zleva Jan Lata, Josef Baxa, Lenka Bradáčová a Jiří Pospíšil.