Lenka Churáčková
Lenka Churáčková Lenka Hornová | |
---|---|
Osobní údaje | |
Datum narození | 9. ledna 1957 |
Místo narození | Chlumec nad Cidlinou Československo |
Datum úmrtí | 1987 (ve věku 29–30 let) |
Místo úmrtí | Pardubice Československo |
Stát | Československo |
Výška | 172 cm (1972) |
Sportovní údaje | |
Klub | TJ Dynamo Pardubice (1967-74, 1976-78) TJ Slavia VŠ Praha (1974-76) VŠCHT Pardubice (univ. klub) |
Rezort | SVS MŠ ČSR (1974-76) |
Trenéři | Miroslav Švec (Dynamo) Pavel Tomeš (Dynamo) Rudolf Poledník (VŠ Praha, SVS, repr.) Petr Přikryl (repr. EP) Pavel Pazdírek (repr. ME74) |
Disciplína | plavání |
Pref. plavecký styl | kraul, motýlek |
Účast na LOH | bez účasti |
Údaje v infoboxu aktuální k roku 2022 Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lenka Churáčková, provdaná Hornová (9. ledna 1957 Chlumec nad Cidlinou – ?. března 1987 Pardubice), byla československá sportovní plavkyně.
Sportovní kariéra
Plavat se naučila v 8 letech na plaveckých kurzech přes základní školu v Pardubicích. Po skončení kurzu si jí trenér Miroslav Švec vybral do plavecké přípravky klubu Dynamo Pardubice.[1] Ve 12 letech byla zařazena do experimentální plavecké třídy ZDŠ Komenského a začala s dvoufázovou přípravou pod vedením Pavla Tomeše.[1][2] Trenér Tomeš ji charakterizoval: „V tréninku pečlivá, do puntíku se snaží splnit rady i příkazy, takže práce s ní je plodná. Má značný talent, který se projevuje v uvolnění celé tělesné konstrukce. Nesporným kladem jejich úspěchů je i rodinné prostředí – otec se aktivně věnoval gymnastice. Rezervy má prozatím ve fyzické kondici, pro její zlepšení však nemáme patřičné nářadí.”[3]
V roce 1971 na sebe poprvé upozornila svými výsledky na kraulařských tratích. V zimní sezóně 1972 excelovala československými rekordy v krátkém 25 m bazénu.[4] Na mistrovství republiky v Bratislavě koncem července získala tři tituly mistryně republiky mezi dospělými na tratích 200 m, 400 m a 800 m volný způsob.[5] Zůstala však daleko za nominačními kritérii pro start na olympijských hrách v Mnichově.
V roce 1973 začala výkonnostně stagnovat. Důvodem byl nástup do klasické (nesportovní) třídy prvního ročníku pardubického gymnázia. Aby se na škole udržela musela snížit objemový trénink. V tréninku se začala více zaměřovat na všestrannost a disciplínu polohový závod.[6] Koncem roku byla zařazena do nově vzniklého střediska vrcholového sportu ministerstva školství (SVS MŠ) a přestěhovala se z Pardubic do Prahy.
Zařazení do SVS MŠ jí pomohlo k návratu k plnohodnotnému tréninku. V Praze začala studovat večerní gymnázium na Vinohradech, které jí v tomto směru vycházelo vstříc. Trenér SVS Rudolf Poledník s ní pokračoval v tréninku všestrannosti. Její hlavní disciplínou se stala trať 400 m polohový závod. Při fyzických testech na jaře 1974 přesahovala své reprezentační kolegyně, její výsledky byly dokonce lepší než u některých mužů. Trenér Poledník však u ní viděl rezervy v technice, rozložení sil a v taktice závodu. Pro start na srpnovém mistrovství Evropy ve Vídni potřebovala zaplavat na 400 m polohový závod čas 5:16,7 lepší československého rekordu Jaroslavy Slavíčkové 5:18,4.[7] V červnu se na závodech v italském Sanremu s Italkou Novellou Calligarisou vytáhla k československému rekordu 5:16,4 na 400 m polohový závod a splnila tak ostrý limit pro start na mistrovství Evropy.[8] Na mistrovství republiky počátkem srpna československý rekord na 400 m polohový závod stáhla na 5:15,6.[9] Do Vídně cestovala v prvé řadě sbírat zkušenosti, na postup mezi nejlepších 8 závodnic by musela výrazně zlepšit své osobní rekordy.[1] V úvodním závodě 200 m polohový závod doplavala na úrovni osobního rekordu (2:30,2) v čase 2:30,65 a skončila v rozplavbách na konečném 12. místě. Na 400 m polohový závod byla nasazena do první rozplavby s Hanou Kubíkovou. Úvodní znakařský úsek se jí nepovedl a obracela s výraznou ztrátou za znakařskou specialistkou Kubíkovou. Před posledním kraulařským úsekem ztrácela na vedoucí Kubíkovou čtyři a půl vteřiny. Výborným kraulem však náskok smazala a dohmátla o dvacet setin před Kubíkovou v československém rekordu 5:16,09. K postupu mezi finálovou osmičku jí chyběla necelá sekunda.[10] Se štafetou 4×100 m obsadila v rozplavbách v československém rekordu 4:07,42 první nepostupové místo do osmičlenného finále.[11] Po letní sezóně přestoupila z Dynama Pardubice do pražského vysokoškolského klubu Slavia VŠ.
V roce 1975 před začátkem letní sezóny onemocněla (blíže nespecifikováno) a do konce roku se na závodech neobjevila.[12] Následně vynechala i olympijskou sezonu 1976. Novinář Stanislav Toms ml. ve svém článku z března 1976 zdůraznil, že toto se děje příliš často u většiny reprezentantů po „roce velkých výkonů”. Důvod viděl v špatné lékařské péči.[13]
Na podzim 1976 ukončila své působení v SVS MŠ a vrátila se zpátky do Pardubic, kde vystudovala fakultu chemicko-technologickou pardubické univerzity.
Zemřela předčasně v roce 1987 ve věku 30 let.[14]
Reference
- ↑ a b c Lenka Churáčková 1957 – 1987. www.plavani-vychodnicechy.cz [online]. [cit. 2022-12-10]. Dostupné online.
- ↑ Pochodeň. 1972-7-1, s. 11.
- ↑ Pochodeň. 1973-1-20, s. 11.
- ↑ Československý sport. 1973-3-2, s. 1.
- ↑ Československý sport. 1972-7-31, s. 8.
- ↑ Československý sport. 1973-6-18, s. 2.
- ↑ Československý sport. 1974-6-18, s. 2.
- ↑ Československý sport. 1974-7-12, s. 2.
- ↑ Československý sport. 1974-8-2, s. 8.
- ↑ Československý sport. 1974-8-22, s. 2.
- ↑ Československý sport. 1974-8-21, s. 8.
- ↑ Československý sport. 1975-7-10, s. 8.
- ↑ Lidová demokracie. 1976-3-12, s. 8.
- ↑ Vzpominej.cz - vzpomínkový web. vzpominej.denik.cz [online]. [cit. 2022-12-10]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“