Lenka Churáčková

Lenka Churáčková
Lenka Hornová
Osobní údaje
Datum narození9. ledna 1957
Místo narozeníChlumec nad Cidlinou ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Datum úmrtí1987 (ve věku 29–30 let)
Místo úmrtíPardubice ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
StátČeskoslovensko
Výška172 cm (1972)
Sportovní údaje
KlubTJ Dynamo Pardubice (1967-74, 1976-78)
TJ Slavia VŠ Praha (1974-76)
VŠCHT Pardubice (univ. klub)
RezortSVS ČSR (1974-76)
TrenéřiMiroslav Švec (Dynamo)
Pavel Tomeš (Dynamo)
Rudolf Poledník (VŠ Praha, SVS, repr.)
Petr Přikryl (repr. EP)
Pavel Pazdírek (repr. ME74)
Disciplínaplavání
Pref. plavecký stylkraul, motýlek
Účast na LOHbez účasti
Údaje v infoboxu aktuální k roku 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lenka Churáčková, provdaná Hornová (9. ledna 1957 Chlumec nad Cidlinou – ?. března 1987 Pardubice), byla československá sportovní plavkyně.

Sportovní kariéra

Plavat se naučila v 8 letech na plaveckých kurzech přes základní školu v Pardubicích. Po skončení kurzu si jí trenér Miroslav Švec vybral do plavecké přípravky klubu Dynamo Pardubice.[1] Ve 12 letech byla zařazena do experimentální plavecké třídy ZDŠ Komenského a začala s dvoufázovou přípravou pod vedením Pavla Tomeše.[1][2] Trenér Tomeš ji charakterizoval: „V tréninku pečlivá, do puntíku se snaží splnit rady i příkazy, takže práce s ní je plodná. Má značný talent, který se projevuje v uvolnění celé tělesné konstrukce. Nesporným kladem jejich úspěchů je i rodinné prostředí – otec se aktivně věnoval gymnastice. Rezervy má prozatím ve fyzické kondici, pro její zlepšení však nemáme patřičné nářadí.”[3]

V roce 1971 na sebe poprvé upozornila svými výsledky na kraulařských tratích. V zimní sezóně 1972 excelovala československými rekordy v krátkém 25 m bazénu.[4] Na mistrovství republiky v Bratislavě koncem července získala tři tituly mistryně republiky mezi dospělými na tratích 200 m, 400 m a 800 m volný způsob.[5] Zůstala však daleko za nominačními kritérii pro start na olympijských hrách v Mnichově.

V roce 1973 začala výkonnostně stagnovat. Důvodem byl nástup do klasické (nesportovní) třídy prvního ročníku pardubického gymnázia. Aby se na škole udržela musela snížit objemový trénink. V tréninku se začala více zaměřovat na všestrannost a disciplínu polohový závod.[6] Koncem roku byla zařazena do nově vzniklého střediska vrcholového sportu ministerstva školství (SVS MŠ) a přestěhovala se z Pardubic do Prahy.

Zařazení do SVS MŠ jí pomohlo k návratu k plnohodnotnému tréninku. V Praze začala studovat večerní gymnázium na Vinohradech, které jí v tomto směru vycházelo vstříc. Trenér SVS Rudolf Poledník s ní pokračoval v tréninku všestrannosti. Její hlavní disciplínou se stala trať 400 m polohový závod. Při fyzických testech na jaře 1974 přesahovala své reprezentační kolegyně, její výsledky byly dokonce lepší než u některých mužů. Trenér Poledník však u ní viděl rezervy v technice, rozložení sil a v taktice závodu. Pro start na srpnovém mistrovství Evropy ve Vídni potřebovala zaplavat na 400 m polohový závod čas 5:16,7 lepší československého rekordu Jaroslavy Slavíčkové 5:18,4.[7] V červnu se na závodech v italském Sanremu s Italkou Novellou Calligarisou vytáhla k československému rekordu 5:16,4 na 400 m polohový závod a splnila tak ostrý limit pro start na mistrovství Evropy.[8] Na mistrovství republiky počátkem srpna československý rekord na 400 m polohový závod stáhla na 5:15,6.[9] Do Vídně cestovala v prvé řadě sbírat zkušenosti, na postup mezi nejlepších 8 závodnic by musela výrazně zlepšit své osobní rekordy.[1] V úvodním závodě 200 m polohový závod doplavala na úrovni osobního rekordu (2:30,2) v čase 2:30,65 a skončila v rozplavbách na konečném 12. místě. Na 400 m polohový závod byla nasazena do první rozplavby s Hanou Kubíkovou. Úvodní znakařský úsek se jí nepovedl a obracela s výraznou ztrátou za znakařskou specialistkou Kubíkovou. Před posledním kraulařským úsekem ztrácela na vedoucí Kubíkovou čtyři a půl vteřiny. Výborným kraulem však náskok smazala a dohmátla o dvacet setin před Kubíkovou v československém rekordu 5:16,09. K postupu mezi finálovou osmičku jí chyběla necelá sekunda.[10] Se štafetou 4×100 m obsadila v rozplavbách v československém rekordu 4:07,42 první nepostupové místo do osmičlenného finále.[11] Po letní sezóně přestoupila z Dynama Pardubice do pražského vysokoškolského klubu Slavia VŠ.

V roce 1975 před začátkem letní sezóny onemocněla (blíže nespecifikováno) a do konce roku se na závodech neobjevila.[12] Následně vynechala i olympijskou sezonu 1976. Novinář Stanislav Toms ml. ve svém článku z března 1976 zdůraznil, že toto se děje příliš často u většiny reprezentantů po „roce velkých výkonů”. Důvod viděl v špatné lékařské péči.[13]

Na podzim 1976 ukončila své působení v SVS MŠ a vrátila se zpátky do Pardubic, kde vystudovala fakultu chemicko-technologickou pardubické univerzity.

Zemřela předčasně v roce 1987 ve věku 30 let.[14]

Reference

  1. a b c Lenka Churáčková 1957 – 1987. www.plavani-vychodnicechy.cz [online]. [cit. 2022-12-10]. Dostupné online. 
  2. Pochodeň. 1972-7-1, s. 11. 
  3. Pochodeň. 1973-1-20, s. 11. 
  4. Československý sport. 1973-3-2, s. 1. 
  5. Československý sport. 1972-7-31, s. 8. 
  6. Československý sport. 1973-6-18, s. 2. 
  7. Československý sport. 1974-6-18, s. 2. 
  8. Československý sport. 1974-7-12, s. 2. 
  9. Československý sport. 1974-8-2, s. 8. 
  10. Československý sport. 1974-8-22, s. 2. 
  11. Československý sport. 1974-8-21, s. 8. 
  12. Československý sport. 1975-7-10, s. 8. 
  13. Lidová demokracie. 1976-3-12, s. 8. 
  14. Vzpominej.cz - vzpomínkový web. vzpominej.denik.cz [online]. [cit. 2022-12-10]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“