Lenka Hašková

Lenka Hašková
Narození23. února 1923
Příbram
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí22. března 2016 (ve věku 93 let)
Rožmitál pod Třemšínem
ČeskoČesko Česko
Povoláníspisovatelka, dramatička, scenáristka, novinářka, publicistka, dramaturgyně a redaktorka
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Lenka Hašková (23. února 1923 Příbram - 22. března 2016 Rožmitál pod Třemšínem) byla česká novinářka, spisovatelka a autorka televizních her. Její díla jsou převážně oslavou socialismu.[1][2]

Život

Pocházela z početné dělnické rodiny, její otec byl pokrývač. V Příbrami vychodila obecnou, měšťanskou i dvouletou obchodní školu. V roce 1941 se přestěhovala do Prahy a pracovala jako úřednice v nakladatelství Melantrich. V letech 1946–1970 byla redaktorkou v Rudém právu. Při zaměstnánívysrudoval v roce 1958 novinářství na Filozofické fakultě University Karlovy, kde také roku 1968 získala titul PhDr. V letech 1971–1981 pracovala v Československé televizi, kde se zabývala především historickým dokumentárním filmem a také tvorbou angažovaných dokumentů. Poté odešla do důchodu a poslední léta života strávila v domově pro seniory v Rožmitálu pod Třemšínem.[3]

Jako prozaička začala reportážemi zachycujícími v duchu dobové atmosféry budování velkých staveb. Z pracovního prostředí těžila rovněž ve svém nejznámějším díle, novele Obžalovaný, jehož především filmová podoba vzbudila značnou pozornost pro zobrazení otázky morálního profilu a odpovědnosti člověka ve vysoké funkci. Tato próza předznamenala přechod autorky k psychologické próze s konflikty viny a spravedlnosti. Napsala rovněž několik rozhlasových her[3]

Dílo

  • Bodláčí (1948), rozhlasová hra.
  • Zvony se vrátily (1949), rozhlasová hra.
  • Ocelový Honza (1950), rozhlasová hra.
  • Boj o tuny oceli (1950). reportáže.
  • Chlapci a děvčata dílen (1950), reportáže.
  • Druhá směna našich dolů (1950), reportáže.
  • Tvůrci ocelových trubek (1951), reportáře.
  • V oceli šestí na světě (1951), reportáže.
  • Lidé z velké stavby (1953), reportáže.
  • Silné pokolení (1953), povídka o skupině svazáků pracujících na stavbě Nové huti Klementa Gottwalda v Ostravě.
  • Tisková oprava (1958), rozhlasová hra, roku 1968 byl podle ní natočen televizní film (režie: Miroslav Ondráček).[4]
  • Obžalovaný (1960), novela zfilmovaná roku 1964 (režie Ján Kadár a Elmar Klos).[5]
  • Vltavská kaskáda (1961), reportáže.
  • Sbohem, stará řeko(1963), reportíž.
  • Ropa teče přes hranice (1963), reportáže.
  • Odchod bez řádů (1969), povídka zfilmovaná roku 1982 (režie Rudolf Tesáček).[6]
  • Pražské poprašky (1971), fejetony.
  • Skála na 32. kilometru (1976), rozhlasová hra.
  • Sklenka na odvahu (1977), povídky zachycující osudy žen.
  • Liška na Stříbrné hoře (1980); rozhlasová hra,

Odkazy

Reference

  1. Dnes oslaví 95. narozeniny spisovatelka Lenka Hašková. Knihy - internetoý deník 2018. Dostupné online
  2. Hhašková Lenka. Bibliografie dějin Českých zemí. Historický ístav AV ČR. Dostupné online
  3. a b Lenka Hašková. Slovník české literatury po roce 1945. Dostupné online
  4. Tisková oprava na ČSFD. Dostupné online
  5. Obžalovaný na ČSFD. Dostupné online
  6. Odchod bez řádů na ČSFD. Dostupné online

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“