Lenka Pichlíková

Lenka Pichlíková-Burke
Narození28. července 1954 (69 let)
Československo Praha, Československo
Alma materAkademie múzických umění v Praze
ChoťMarcus B. Burke
RodičeKarel Pichlík
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
matkaAnna Hodková, rozená Málková
otecKarel Pichlík
sestraZuzana Hodková
neteřMarta Töpferová
prastrýcLadislav Pešek

Lenka Pichlíková-Burke (* 28. července 1954 v Praze) je americká herečka českého původu. Ještě v Československu působila v různých divadlech, hrála v několika filmech a vytvořila asi 40 televizních rolí. Kromě činoherního a filmového herectví se intenzivně věnovala i pantomimě. Od 80. let 20. století žije trvale ve Spojených státech. Pantomimickými představeními se podílí na činnosti skupiny Healing Arts, tedy na arteterapeutickém projektu fungujícím v jejím domovském státě Connecticut a v New Yorku. Často vystupuje v představeních pro děti a mládež, některá i režíruje. Kromě umělecké činnosti vyučuje na divadelní škole, dále na Fairfieldské univerzitě v Connecticutu a na Purchase College při Státní univerzitě v New Yorku. Od roku 1988 je členkou Actors´ Equity Association v New Yorku. V roce 2006 získala cenu Best Mime.[1]

Biografie

České období

První divadelní postavu Tučňáčka v Tučnácké pohádce podle Fritze Gaye ztvárnila již jako devítiletá roku 1963 v pražském Divadle Jiřího Wolkra.[2] V letech 19741977 studovala herectví na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze a v rámci studia hrála v Divadle DISK Petrunělu v Dál, zpívejme dál (Dundo Maroje) Marina Držiće, Iris a První jepici ve hře Ze života hmyzu Karla a Josefa Čapkových a Hráška v Shakespearově Snu noci svatojánské. Již během studia hostovala v mimické roli v Tvrdohlavé ženě Josefa Kajetána Tyla v pražském Národním divadle a jako Anna v Rozmarném létě Vladislava Vančury v Divadle na Vinohradech. Po ukončení školy nastoupila roku 1977 do svého prvního angažmá v Divadle Jiřího Wolkra. Zde hrála mimo jiné Gerdu v dramatizaci Sněhové královny podle Hanse Christiana Andersena, Lotty v dramatizaci Filosofské historie podle Aloise Jiráska, Luciettu z Poprasku na laguně Carla Goldoniho a Blanku z Shakespearova Zkrocení zlé ženy. Kromě domovské scény účinkovala v inscenacích Dílny 24 Státního divadelního studia a jako Anička v Ženském zákonu Jozefa Gregora Tajovského v pražském Činoherním klubu.[3][4][5][6] Kromě činoherního herectví se intenzivně zabývala pantomimou a návaznými žánry divadla. S renomovaným pražským souborem Ladislava Fialky účinkovala v Divadle Na zábradlí ve společném projektu činohry a pantomimy Ženich v rozpacích na motivy Molièra (Milan Lukeš, Evald Schorm a Ladislav Fialka, 1981).[7]

Lenka Pichlíková jako Blanka a Dagmar Veškrnová jako Kateřina ve Zkrocení zlé ženy (Divadlo Jiřího Wolkra 1978).

V Československu hrála ve 12 českých i koprodukčních filmech a vytvořila kolem 40 televizních rolí. Největší úspěch zaznamenal původní televizní film Chvíle pro píseň trubky režiséra Ludvíka Ráži, v němž hrála hlavní roli a který získal v roce 1981 hlavní cenu Zlatá nymfa na televizním festivalu v Monte Carlu. Kromě toho hrála ve filmech Karla Kachyni (Setkání v červenci, Počítání oveček, Pozor, vizita!), Otakara Vávry (Temné slunce), Viktora Polesného (zakázaný film Narozeniny), Jiřího Krejčíka, Evalda Schorma nebo v německém televizním seriálu režiséra Franze Petera Wirtha Ein Stück Himmel, který byl natočen podle vzpomínek Janiny Dawidowiczové z varšavského ghetta.

Americké období

Od roku 1982 žije trvale ve Spojených státech. V roce 1989 získala magisterský titul v oboru humanitní vědy na Texaské univerzitě. V současnosti se svými pantomimickými představeními podílí na činnosti skupiny Healing Arts, tedy na širokém arteterapeutickém projektu fungujícím v jejím domovském státě Connecticut a v New Yorku. Často vystupuje v představeních pro děti a mládež, některá i režíruje. Kromě umělecké činnosti vyučuje na divadelní škole, dále na Fairfieldské univerzitě v Connecticutu a na Purchase College při Státní univerzitě v New Yorku. Od roku 1988 je členkou Actors´ Equity Association v New Yorku. V roce 2006 získala cenu Best Mime.[1] Roku 2022 absolvovala cyklus workshopů Asociace Michaila Čechova (Michael Chekhov Association[8]) a získala certifikát lektorky Čechovovy metody.

V USA vytvořila mimo jiné divadelní roli Máši v Rackovi Antona Pavloviče Čechova (Theatre West ve Fort Worth, Texas), dále roli Jeleny v Čechovově Strýčku Váňovi a Hildy z Ibsenova Stavitele Solnesse, obě v divadle UTD v Richardsonu ve státu Texas. Ve hře My Sister in this House od Wendy Kesselmanové hrála roli Ley (Undermain Theater, Dallas). V době pobytu Marcela Marceau v USA u něj studovala pantomimu. V letech 19821984 působila v mezinárodní divadelní skupině černého divadla Ta Fantastika. V roce 1987 účinkovala jako hlavní mim a vyprávěč v mezinárodní divadelní show Magic Game, která vznikla v Mexiku a pak se hrála na turné po Spojených státech.

V 90. letech přesídlila z Texasu do státu Connecticut, kde pokračovala v divadelních aktivitách. Ve hře Joan of the Stockyards (Svatá Johanka z jatek) od Bertolta Brechta hrála titulní roli Joan v divadle Dance Theater Workshop v New Yorku. V divadle Theatre for the New City (New York) ztvárnila roli Ophelie ve hře Hamletmashine Heinera Müllera. Ve svém současném bydlišti hrála ve hrách Natalie Needs a Nightie a Drop Zone (Ethel Kweskin Theatre, Stamford, Connecticut) a ve hře Taking Sides od Ronalda Harwooda hrála roli Tamary Sachs (Stamford Theatre Works). V původním baletu Laurie Gage Alice in Wonderland (Alenka v říši divů) ztvárnila taneční roli Vévodkyně (Dutchess) v Palace Theatre Stamford. Roku 2000 vytvořila vlastní celovečerní mimus Medea, s nímž se s úspěchem zúčastnila festivalu International Festival of Arts and Ideas. V roce 2002 nastudovala celovečerní nonverbální představení Seven Deadly Sins and One Virtue (Sedm smrtelných hříchů a jedna ctnost), inspirované barokními sochami Matyáše Bernarda Brauna v Kuksu. Později ve spolupráci s režisérkou Laurie Gage inscenaci upravila a zahrála ji přímo v Kuksu před sochami Neřestí a Ctností (22. srpna 2014).[9] V roce 2006 vytvořila „one woman show“ Three Women of Faith, dramatické představení o osudech abatyše Hildegardy z Bingenu, manželky českého krále Václava IV. Žofie a Kateřiny Lutherové. V roce 2014 uvedla ve vlastním anglickém překladu hru Anny Hodkové Gertruda, jejíž jedinou postavou je královna z Shakespearova Hamleta.[10]. Roku 2019 se v roli Cassandry podílela na inscenaci hry Vanya and Sonia and Masha and Spike Christophera Ferdinanda Duranga v divadle The Ridgefield Theater Barn v Connecticutu.

Filmografie

  • Zvonění na zvonky (český, televizní, 1976), režie: Pavel Kraus, hlavní role Eva.
  • Mozartovské miniatury (český, televizní, 1976), režie: Anna Procházková, role: dcera Pachtových.
  • Povídky Svatopluka Čecha (český, televizní, rok 1976), režie: Anna Procházková, role: Karolínka, Antonie.
  • Až bude padat hvězda (český, televizní, rok 1976), režie: Věra Jordánová, role: Jarmila.
  • Vdovcovy intimní večery (český, televizní, rok 1978), režie: Jitka Němcová, role: Irena.
  • Setkání v červenci (český, 1978), režie: Karel Kachyňa, role: studentka Milena.
  • O statečné princezně Janě (český, televizní, 1978), režie: Vlasta Janečková, role: princezna.
  • Silvestr svobodného pána (český, televizní, 1979), režie: Jiří Krejčík, role: dívka z baru.
  • Chvíle pro píseň trubky (český, televizní, 1979), režie: Ludvík Ráža, hlavní cena Zlatá nymfa na televizním festivalu v Monte Carlu (1981), hlavní role.
  • Das unsichtbare Visier (NDR, druhá série televizního seriálu DEFA, 1979), režie: Peter Hagen, role: Georgia Leutwiler.
  • Die Schmuggler von Rajgrod (NDR, 1979), režie: Konrad Petzold, role: Line Dreßler.
  • Vzorná tchyně (český, televizní, 1980), režie: Anna Procházková.
  • Temné slunce (český, 1980), režie: Otakar Vávra, role: Anči.
  • A nebojíš se princezničko? (český, televizní, 1980), režie: Miloš Bobek, role: Princezna.
  • Budu ti psát (český, třetí epizoda televizního seriálu Tak se ptám, 1980), režie: Jiří Adamec, role: Irena.
  • Trhák (český, 1980), režie: Zdeněk Podskalský, role: hosteska.
  • Počítání oveček (český, televizní, 1981), režie: Karel Kachyňa, role: zdravotní sestra Jana.
  • Tajemství hradu v Karpatech (český, 1981), režie: Oldřich Lipský, role: komorná.
  • Pozor, vizita! (český, 1981), režie: Karel Kachyňa, role: Mánička.
  • Čarbanice (slovenský, 1981, český název: Dětská čmáranice), režie: Eva Štefankovičová, role: matka.
  • Velitel (český, televizní seriál, druhá epizoda První kroky, 1981), režie: Zdeněk Kubeček, role: Klárka.
  • Ein Stück Himmel (NSR, televizní seriál, 1982), režie: Franz Peter Wirth.
  • Narozeniny (český, televizní, rok 1984), režie: Jiří Vanýsek.
  • Celebrity Ghost Stories (USA, dokumentární TV seriál, epizoda Jermaine Jackson / Dave Foley / Diane Ladd / Karina Smirnoff, rok 2010), produkce: Seth Jarrett Creative Group, role: Olga.
  • Monsters Inside Me (USA, dokumentární TV seriál, epizoda Cold Blooded Killers, rok 2010), režie: Remy Weber, role: Surgeon.
  • Apples (USA, krátký film, rok 2010), režie: Brunella Steger, role: Rosemary (matka nevěsty).
  • Trophy Kids (USA, rok 2011), režie: Josh Sugarman, role: Upper East Side Matron.
  • Keep the Lights On (USA, rok 2012), režie: Ira Sachs, role: Customer.
  • Kiddie Riders (USA, krátký film, rok 2012), režie: Alina Rancier (jako Alina Landry), role: Yellow Mom.
  • Butterfingers (USA, krátký film, rok 2012), režie: Milan Roganović, role: Žena.
  • The Secret Life of Walter Mitty (USA, 2012), režie: Ben Stiller, role: Businesswoman.
  • Siblings (USA, krátký film, rok 2017), režie: Olga Goister, role: Mrs. Kelly.
  • Olga Dies Dreaming (USA, TV seriál, rok 2021), režie: Alfonso Gomez-Rejon, role: Mrs. Kowalski.
  • Abdo and Saneya (USA, TV seriál, rok 2022), režie: Omar Bakry, role: Old lady neighbour.

Odkazy

Reference

  1. a b The Best of the Gold Coast. Greenwich Magazine / Westport Magazine. Greenwich a Westport 2006, roč. 16, čís. 8. ISSN 1051-0745. 
  2. IDU – Údaje o inscenaci v databázi Divadelního ústavu.
  3. Česká divadla 1977 – 1978. Příprava vydání Václav Štěpán, Helena Cmíralová a Věra Pleskotová. Praha: Divadelní ústav, 1979. 
  4. Česká divadla 1978 – 1979. Příprava vydání Václav Štěpán. Praha: Divadelní ústav, 1979. 
  5. Česká divadla 1979 – 1980. Příprava vydání Helena Cmíralová a Vladimír Mráček. Praha: Divadelní ústav, 1982. 
  6. Česká divadla 1980 – 1982. Příprava vydání Helena Cmíralová, Vladimír Mráček a Jarmila Hrubešová. Praha: Divadelní ústav, 1983. 
  7. IDU – seznam inscenací v databázi Divadelního ústavu.
  8. MICHA – Webové stránky asociace.
  9. Theatrum Kuks 2014 Archivováno 26. 8. 2014 na Wayback Machine. – Webové stránky festivalu.
  10. Connecticut Post Archivováno 20. 4. 2021 na Wayback Machine. – Článek o premiéře na blogu.

Literatura

  • Česká divadla 1977/78 – 1980/82; Divadelní ústav; Praha 19791983.
  • Minor, E. Kyle: Seeing It from All Sides; in: The Advocate, Stamford, 5. listopadu 1999.
  • Minor, E. Kyle: The Might and Mystery of a Woman Scorned; in: The New York Times, New York, 18. června 2000.
  • Fountain, Christie: Miming Medea; in: The Advocate / Greenwich Times, Greenwich, 28. července 2000.
  • Time for Mime – Lenka Pichlikova; in: The New York Times, New York, 11. února 2001.
  • The Best of the Gold Coast; in: Greenwich Magazine / Westport Magazine, Greenwich a Westport, srpen 2006.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Deleatur.svg
Deleatur - korektorská značka označující požadavek na vymazání písmenka.

Domnívám se, že samotný symbol není chráněn, neboť je to mezinárodně známý korektorský symbol.

Obrázek jako takový jsem dělal já sám.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Lenka Pichlikova as Katharina Luther.jpg
Autor: NeznámýUnknown author, Licence: CC BY-SA 3.0
Lenka Pichlíková jako Katharina Luther (2010).
Lenka Pichlikova as Masha.jpg
Autor: Theatre West, Fort Worth, Texas, Licence: CC BY-SA 3.0
Lenka Pichlíková jako Máša v Čechovově Rackovi.
Lenka Pichlikova as Medea.jpg
Autor: NeznámýUnknown author, Licence: CC BY-SA 3.0
Patrick McCluskey a Lenka Pichlíková v mimu Medea (International Festival of Arts and Ideas, 2000).
Lenka Pichlikova - Burke.jpg
Autor: NeznámýUnknown author, Licence: CC BY-SA 3.0
Lenka Pichlíková - Burke
Lenka Pichlikova as Bianca.jpg
Autor: Miroslav Tůma, Licence: CC BY-SA 3.0
Lenka Pichlíková jako Blanka a Dagmar Veškrnová jako Kateřina ve Zkrocení zlé ženy (Divadlo Jiřího Wolkra Praha).
Lenka Pichlikova as Greed.jpg
Autor: Andrew Di Cambio, Licence: CC BY-SA 3.0
Lenka Pichlíková jako Lakomství.
Lenka Pichlikova in Taking Sides.jpg
Autor: NeznámýUnknown author, Licence: CC BY-SA 3.0
Lenka Pichlíková (uprostřed) jako Tamara Sachs v Taking Sides (1999).