Lennart Meri
| Lennart Meri | |
|---|---|
 Lennart Meri (1999) | |
| 2. Prezident Estonska | |
| Ve funkci: 6. října 1992 – 8. října 2001 | |
| Předseda vlády | Mart Laar Andres Tarand Tiit Vähi Mart Siimann |
| Nástupce | Arnold Rüütel |
| Ministr zahraničních věcí Estonska | |
| Ve funkci: duben 1990 – březen 1992 | |
| Předseda vlády | Edgar Savisaar Tiit Vähi |
| Předchůdce | Olev Olesk (v exilu) |
| Nástupce | Jaan Manitski |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Erakond Isamaaliit (1995–2006) Národní koaliční strana Vlast (1992–1995) Rahvarinne (1988–1991) |
| Narození | 29. března 1929 Tallinn |
| Úmrtí | 14. března 2006 (ve věku 76 let) Tallinn,  Estonsko |
| Místo pohřbení | Metsakalmistu |
| Choť | Helle Meri |
| Rodiče | Georg Meri |
| Děti | Mart Meri |
| Příbuzní | Hindrek Meri (sourozenec) |
| Alma mater | Tartuská univerzita Lycée Janson-de-Sailly |
| Profese | filmový režisér, diplomat, scenárista, překladatel, spisovatel, politik a filolog |
| Ocenění | Řád slona (1994) Řád aztéckého orla (1995) Řád Serafínů (1995) velkokříž Řádu tří hvězd (1996) rytíř velkokříže s řetězem Záslužného řádu Italské republiky (1997) … více na Wikidatech |
| Commons | Lennart Meri |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lennart Meri (29. března 1929 Tallinn – 14. března 2006 Tallinn) byl estonský spisovatel, historik, filmový režisér a politik, který byl v letech 1992–2001 estonským prezidentem.
Dětství a studia
Lennart Meri se narodil v Tallinnu jako syn estonského diplomata Georga Meriho a Alice-Brigitty Engmannové. Se svou rodinou opustil Estonsko ve velmi útlém věku a vzdělání tak získával v Berlíně, Paříži či Londýně. Se svou rodinou se nicméně nacházel v Estonsku v době počátku okupace země Sovětským svazem v červnu 1940. V roce 1941 byla Meriho rodina deportována na Sibiř a sdílela tak stejný osud jako tisíce dalších Estonců, Litevců a Lotyšů.
Během svého pobytu v exilu se Meri začal zajímat o další ugrofinské jazyky, které kolem sebe slyšel. Jeho zaujetí etnickou a kulturní spřízněností ugrofinské rodiny se později stalo častým námětem jeho prací. Meriho rodina léta na Sibiři přežila a žila i nadále v Estonsku. V roce 1953 dokončil Lennart Meri studium na Univerzitě v Tartu.
Profesní život
Političtí představitelé Merimu nepovolili, aby pracoval jako historik, působil tedy jako dramatik ve Vanemuine, nejstarším divadle v Estonsku. Svou první knihu, která byla veřejností přijata velmi dobře, napsal po své cestě do pohoří Ťan-šan v centrální Asii a do pouště Karakum v roce 1958.
Jeho snímky byly sice v Sovětském svazu zakazovány, v západním světě však oceňovány. Ve finských školách byly jeho filmy a texty používány jako studijní materiály. V sedmdesátých a osmdesátých letech cestoval do oblasti Sibiře a sovětského dálného východu a své zkušenosti posléze sděloval v mnoha knihách, které byly v této době v Estonsku velmi populární. Díky svým vynikajícím jazykovým znalostem také často překládal zahraniční autory. V roce 1988 založil nevládní Estonský institut (Eesti Instituut) sloužící k prohlubování kontaktů se západem a k vysílání estonských studentů do zahraničí.
Politická kariéra
Po prvních svobodných volbách v roce 1990 se stal ministrem zahraničních věcí. V této funkci se obklopil mladými vzdělanými lidmi, většinou anglicky hovořícími. Jeho snahou bylo vytvořit otevřený komunikační kanál směrem na západ a prezentovat Estonsko co nejlépe na mezinárodní scéně. 6. října 1992 byl zvolen druhým prezidentem Estonské republiky a 20. září 1996 byl znovuzvolen.
Osobní život
Lennart Meri byl dvakrát ženatý. Z těchto manželství vzešly tři děti: synové Mart Meri (* 1959) a Kristjan Meri (* 1966) a dcera Tuule Meri (* 1985). Jeho následovníky jsou již také čtyři pravnuci.
Vyznamenání
| Stát | Stuha | Název | Datum udělení |
|---|---|---|---|
 Dánsko |  | Rytíř Řádu slona | 12. dubna 1994 |
| Estonsko |  | Řádový řetěz Řádu státního znaku[1] in memoriam | 23. února 2008 |
| Řád státního znaku I. třídy[2] | 23. února 2006 | |
 | Řádový řetěz Řádu kříže země Panny Marie[3] | 10. září 1995 | |
 Finsko |  | Velkokříž s řetězem Řádu bílé růže | 1995 |
 Francie |  | Velkokříž Řádu čestné legie | 2001 |
 Island |  | Velkokříž Řádu islandského sokola | 1998 |
 Itálie |  | Rytíři velkokříže Řádu zásluh o Italskou republiku[4] | 22. května 1997 |
 Jordánsko | Velkokříž Řádu jordánského obrození | 1993 | |
 Litva |  | Velkokříž Řádu Vitolda Velikého[5] | 19. srpna 1997 |
 Lotyšsko |  | Velkokříž s řetězem Řádu tří hvězd | 1996 |
 Maďarsko | _1class_BAR.svg){kind=small} | Velkokříž Záslužného řádu Maďarské republiky | 1997 |
 Malta | Velkokříž Národního řádu za zásluhy[6] | 26. dubna 2001 | |
 Mexiko |  | Velkokříž Řádu aztéckého orla | 1995 |
 Německo |  | Velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo | 2000 |
 Norsko |  | Rytíř velkokříže Řádu svatého Olafa | 1998 |
 Polsko |  | Rytíři Řádu bílé orlice[7] | 27. dubna 1998 |
 Portugalsko |  | Velkokříž Řádu prince Jindřicha[8] | 29. května 2003 |
 Řecko |  | Velkokříž Řádu Spasitele | 1999 |
 Slovinsko | Rytíř Zlaté hvězdy svobody | 1997 | |
 Švédsko |  | Rytíř Řádu Serafínů | 6. září 1995 |
Překlady
- Kde je „ultima Thule“ (výňatky z Hõbevalge). Tvar 6, 1995, 14, s. 16–17. Přel. Vladimír Macura.
- Pod klenbou polární záře (Virmaliste väraval). Panorama, Praha 1983. Přel. Vladimír Macura.
- Z projevu estonského prezidenta ve výboru NATO 25. listopadu 1992. Baltika 1993, 8, s. 31–34. Přel. Richard Frič.
Památka
V roce 2009 byl na jeho počest pojmenováno letiště v Tallinnu (Lennart Meri Tallinna lennujaam).
Odkazy
Reference
- ↑ Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-07-12]. Dostupné online.
- ↑ Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-07-12]. Dostupné online.
- ↑ Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-07-12]. Dostupné online.
- ↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-07-12]. Dostupné online.
- ↑ Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-08.
- ↑ Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2016-03-04 [cit. 2019-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 27 kwietnia 1998 r. o nadaniu orderu.. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-07-12]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-07-12]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lennart Meri na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Lennart Meri
- Životopis L. Meriho (estonská prezidentská kancelář)[nedostupný zdroj] (anglicky)
Média použitá na této stránce
Autor: Jaan Künnap, Licence: CC BY-SA 4.0
Lennart Meri, Raekoja platsil 99
Autor: Portunes, Licence: CC BY 4.0
Ribbon bar of the Danish Order of the Elephant
Ribbon bar: Order of the National Coat of Arms (Riigivapi teenetemärk) 1st Class – Estonia.
Order of the Cross of Terra Mariana - 1st Class
Finská vlajka
Order of the White Rose Grand Cross
.svg)
Autor: Orem (wiki-pl: Orem, commons: Orem), Licence: CC BY-SA 3.0
Ribbon bar: Legion of Honour, Grand Cross rank
The Flag of Iceland.
- Horizontal aspect ratio: 7:1:2:1:14;
- Vertical aspect ratio: 7:1:2:1:7.
Icelandic Order of the Falcon - Grand Cross
Ribbon of a Cordon Grand Cross of Merit of the Italian Republic
Order of Vytautas the Great - Grand Cross
Order of the Three Stars - Commander
Ribbon bar: Grand Cross of the Order of Merit of the Republic of Hungary (Order of Merit of Hungary) – civil division.
Order of the Aztec Eagle 2Class Ribbon
Ribbon bar: Order of Merit of the Federal Republic of Germany – Special class of the Grand Cross.
Autor: Ordensherre, Licence: CC BY-SA 3.0
Ribbon of Grand Cross of the Order of St. Olav, Norwegian: Stripe for storkors av St. Olavs Orden.
.svg)
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Order of Prince Henry - Grand Cross
Ribbon Order Redeemer 1Class (Greece)
