Leoš Kubíček

Leoš Kubíček
Akademický sochař Leoš Kubíček
Narození	22. listopadu 1887 Slatina nad Zdobnicí Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	3. listopadu 1974 (ve věku 86 let) Jaroměř Československo Československo
Povolání	sochař, řezbář a malíř
Manžel(ka)	Antonie Kubíčková
Děti	Stáňa Síbrtová dcera Věra Stivínová dcera Aleš Kubíček syn
Příbuzní	Josef Kubíček (sourozenec) Jánuš Kubíček (synovec)
Ocenění	zasloužilý umělec
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leoš Kubíček, křtěný Leopold (22. listopadu 1887 Slatina nad Zdobnicí^[1] – 3. listopadu 1974 Jaroměř), byl český akademický sochař a řezbář.

Život a dílo

Učební léta a studium

• 22.11.1887 se narodil Leoš Kubíček ve Slatině nad Zdobnicí a již jako malý chlapec chtěl být řezbářem. Byl starším bratrem sochaře Josefa Kubíčka.
• 1901 – 1904 Jako čtrnáctiletý odešel do nedalekého Žamberka, kde se učil řezbářství v řezbářské dílně Josefa Rouse. Řezbářskému řemeslu se věnoval ještě v dílně na malém náměstí v Hradci Králové a v dílně mistra Čumpelíka v Mělníku.

• 
  1904 – Babička

• 1906 – 1907 Krátce navštívil Prahu aby poznal její památky a umění. Navštívil Hradčany, muzea, galerie, kostely. Plný dojmů se vydal přes Beroun a Plzeň do Mnichova . Štěstí však neměl. Práci našel teprve až v Augsburgu. Pracoval v řezbářské dílně.
• 1908 Dostal předvolání k odvodu. V řezbářské dílně ho nahradil jeho mladší bratr Josef. Odveden však nebyl a tak se vydal na další cestu po Německu a Švýcarsku . Navštívil Curych, Basilej, Kolín nad Rýnem, Cáchy a Drážďany.
• 1909 Krátce pracoval v ateliéru Osterriederově a pak nastoupil na vojnu do Vysokého Mýta.
• 1910 Pro nemoc byl zproštěn vojenské služby. Vrátil se opět do Prahy.
• 1911 – 1913 Úspěšně složil zkoušky a nastoupil ke studiu na Umělecko-průmyslové škole v Praze k profesoru Josefu Drahoňovskému.
• 1913 Spolu se svým bratrem Josefem se vydal na cestu do Itálie „za poznáním základů kumštu“. Především do Florencie a Říma.

Po návratu pln dojmů krátce pracoval v ateliéru v Praze a pak se nastěhoval na statek přítele na Moravě.

I. světová válka

• 1914 Počátkem války se Kubíček vrátil domů do Slatiny nad Zdobnicí.
• 1915 Byl povolán na vojnu do maďarského Kaposzváru.
• 1916 Uzavřel sňatek se svou Toničkou a po propuštění z vojny se vrátil domů. Najal si domek ve Dvorku v Rybné nad Zdobnicí.
• 1917 Navázal přátelství s paní Masarykovou-Slavíčkovou.
• 1918 Po skončení války začal hledat možnost trvalého bydlení.

Pěčín a Umělecká beseda

• 1919 Kubíčkova žena, výborná učitelka, byla vyzvána školským úřadem v Žamberku k nástupu na trojtřídku do Pěčína.

• 
  1923 – Autoportrét
• 
  1923 – Žena
• 
  1924 – Zoufalství
• 
  1925 – Hřích

• 
  1926 – Hrabačka
• 
  1926 – Na bramborách
• 
  1926 – Sbírání brambor
• 
  1926 – Odevzdání

• 
  1926 – Babička
• 
  1926 – Mařka
• 
  1927 – Evička
• 
  1927 – Děti

• 1919–1928 S jistým příjmem své ženy začal stavět vlastní dům. Paní učitelku měli děti i rodiče rádi. On však mezi venkovany byl dlouho cizincem.
• 1924 Byl přijat do výtvarného odboru Umělecké besedy v Praze. Začal vystavovat. Sblížil se s Vojtěchem Sedláčkem, malířem Boháčkem a se sochařem Bílkem.

Slezská Hrčava

• 1928 Pobýval ve slezské Hrčavě. Z podnětu ministerstva školství tam organizoval domácí lidovou řezbářskou tvorbu.

• 
  1928 – Dědeček
• 
  1928 – Chelčický

• 
  1928 – Strom života
• 
  1928 – Pieta

Studijní cesty a velká díla

• 1930 Obdržel od ministerstva kultury stipendium ke studijní cestě do Francie a Belgie. Navštívil Paříž, Le Havre a Brusel.
• 1933 – 1936 Vytvořil monumentální plastiku sv. Václava pro Košice.
• 1935 Byla odhalena jeho busta prezidenta TGM na Masarykově chatě na Šerlichu.

• 
  1930 – Stáří
• 
  1935 – TGM
• 
  1936 – Kameníci
• 
  1936 – Holubička

II. světová válka

• 1943 V době okupace byli výtvarníci převedeni do svých krajových spolků. Našel si mezi nimi své dobré přátele, sochaře Škodu, malíře profesora Štěrbu, Dr. Broučka a další. Především díky jim byla uspořádána jeho souborná výstava v Městském muzeu v Hradci Králové.

Galerie Orlických hor, Rychnovský Slavín, ocenění

• 1945 – 1947 Po osvobození se aktivně účastnil kulturně osvětové činnosti na Žambersku a Rychnovsku. Jako výtvarník oblasti Orlických hor byl ve svém kraji velmi vážen. Vystavoval v Žamberku, Vamberku, v Rychnově nad Kněžnou a v Hradci Králové.
• 1947 Účastnil se soutěže na vytvoření památníku v Lidicích.
• 1949 – 1956 Vytvořil portrétní bronzové busty rychnovských osobností (Otomar Vaňorný, Anatol Provazník a Vratislav Vycpálek) pro „Rychnovský Slavín“.
• 1962 Při příležitosti sedmdesátého pátého výročí jeho narození obdržel za svou uměleckou tvorbu vyznamenání „Za vynikající práci“.

• 
  1947 – Zvěstování
• 
  1963 – Tanečnice

• 1965 Po založení Orlické galerie v Rychnově nad Kněžnou patřil spolu se svými přáteli Vojtěchem Sedláčkem a s Janem Trampotou k jejím nejbližším spolupracovníkům. Jeho sochy patřily k základu celé její expozice.
• 1967 Ke svým osmdesátinám obdržel titul „Zasloužilý umělec“.
• 3. listopadu 1974 zemřel akademický sochař Leoš Kubíček v nemocnici v Jaroměři.

Výtvarník v dokumentech

(c) Jedlickak at cs.wikipedia, CC BY-SA 3.0

• 1943 – Leoš Kubíček, katalog výstavy, úvod Karel Brouček, Hradec Králové.
• 1947 – Karel Brouček, K výstavě sochaře Leoše Kubíčka, Posel sjezdu abiturientů a žáků rychnovského gymnasia, Rychnov nad Kněžnou.
• 1957 – Leoš Kubíček, katalog výstavy, úvod J.Baleka, Krajská galerie Rychnov nad Kněžnou.
• 1966 – J. Baleka, Umění východočeského kraje, Pochodeň.
• 1967 – V. Sedláček - Leoš Kubíček, katalog výstavy, úvod J. Baleka, Orlická galerie Rychnov nad Kněžnou.
• 1967 – J.Lederer, Dopis do Pěčína, Pochodeň.
• 1968 – J.Šulc, Masarykova chata na Šerlichu, Jiskra Rychnovska.
• 1977 – V.Sedláček a Leoš Kubíček, katalog výstavy, úvod R.Černý, Vlastivědný ústav v Šumperku.
• 1978 – Leoš Kubíček, Orlická galerie Rychnov nad Kněžnou. Úvod a uspořádání vzpomínek Leoše Kubíčka R.Černý, studie J. Baleka, fotografie Jiří Šulc.
• 1984 – Orlická galerie Rychnov nad Kněžnou, průvodce stálou expozicí, úvod R. Černý.
• 1987 – Leoš Kubíček, katalog výstavy, úvod J. Zemánek, Krajská galerie Hradec Králové.
• 1990 – J. Smetanová, Domovní důvěrnosti, P.T. Sochaři, který přidával do kávy dobré pomyšlení 51761 Pěčín, Novinář.
• 1990 – Doc. PhDr. V. Šplíchal, CSc., Masarykova chata na Šerlichu, Muzeum zimních sportů, turistiky a řemesel, Deštné v Orlických horách.
• 2001 – Leoš Kubíček – plastiky. katalog výstavy - Městské muzeum v Žamberku. Příprava: PhDr.M.Otavová, Doc. PhDr. V. Šplíchal, CSc., Jiří Šulc a dcery L. Kubíčka Dr. V. Stivínová a S. Síbrtová.

Odkazy

Reference

Literatura

• ZEMÁNEK, Jiří. Leoš Kubíček : plastiky, kresby. Hradec Králové: Kraská galerie, 1987. 32 s.  katalog výstavy, Rychnov nad Kněžnou 2. 9. - 4. 10. 1987, Hradec Králové 8. 10. - 22. 11. 1987

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Leoš Kubíček na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Leoš Kubíček
• Leoš Kubíček v informačním systému abART
• Neoficiální stránky obce Pěčín Ing. Jedličky/Kubíček Leoš [1] Archivováno 10. 8. 2007 na Wayback Machine.
• Okamih z Leošem Kubíčkem (video) [2]