Leo Ascher

Leo Ascher
Narození17. srpna 1880
Vídeň
Úmrtí25. února 1942 (ve věku 61 let)
New York
Alma materUniverzita hudebních a dramatických umění ve Vídni
Povoláníhudební skladatel a skladatel filmové hudby
DětiFranzi Ascher-Nash
PříbuzníArnold Ascher (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leo Ascher (17. srpna 1880 Vídeň25. února 1942 New York) byl rakouský hudební skladatel a právník.

Život

Leo Ascher byl syn židovského výrobce deštníků Moritze Aschera a Evy Friedenthalové. Měl dvě sestry, jeho bratr Adolf Arnold Ascher (1867–1938) byl zavražděn nacisty. Ascher studoval hru na klavír na vídeňské konzervatoři u Huga Reinholda a Louise Therna, skladbu u Roberta Fuchse a Franze Schmidta. Studoval také práva a v roce 1904 získal doktorát práv na vídeňské univerzitě. Jeho první opereta Vergelt’s Gott měla premiéru v roce 1905. Od roku 1905 do roku 1932 složil přes 30 operet.

V letech 1909/1910 byl Ascher spolu s Bélou Laszkym hudebním ředitelem kabaretu Fledermaus. Ve dvacátých letech 20. století začal Ascher psát lidové písně a filmovou hudbu. O Křišťálové noci byl zatčen. Po propuštění emigroval v roce 1938 přes Francii a Anglii do New Yorku, kde od roku 1939 žil se svou ženou a dcerou jako právník pro záležitosti autorských práv. Přestože se jeho díla hrála i za nacistů, nedostával za ně žádný honorář. V posledních letech svého života žil v chudých podmínkách. Během této doby psal vlastenecké písně a naučnou literaturu pro děti.

Ascher byl ženatý s Louisou Franklovou (1872–1952), jejich dcera je spisovatelka Franzi Ascher-Nash.

Posmrtné uznání

Jeho umělecký odkaz je uchován v Leo Ascher Center of Operetta Music na Millersville University of Pennsylvania. Jsou tam jeho dopisy, obrázky, rukopisy a tištěné noty.

V roce 1955 byla po něm 13. vídeňském okrese, v Hietzingu pojmenována ulice – Aschergasse.

Dílo

Leo Ascher komponoval operety, vídeňské písně, šansony v několika jazycích a filmovou hudbu.

Operety

  • Vergeltsgott (1905), T: Victor Léon (14. Oktober 1905, Theater an der Wien, Wien)
  • Die Grüne Redoute (26. März 1908, Danzers Orpheum, Wien)
  • Die arme Lori (1909)
  • Belagerungszustand (1909), T: August Neidhart
  • Vindobona, du herrliche Stadt (22. Juli 1910, Venedig in Wien, Wien)
  • Der fromme Silvanus (3. November 1910, Cabaret Fledermaus, Wien), T: Beda-Löhner
  • Rampsenit (1910), T: Beda-Löhner
  • Das Salonfräulein (1910), T: Beda-Löhner
  • Die keusche Suzanne (1910), T: Beda-Löhner
  • Das goldene Strumpfband (1. Mai 1911, Ronacher Etablissement, Wien)
  • Der Lockvogel (1912)
  • Hoheit tanzt Walzer (24. Februar 1912, Raimund Theater, Wien), T: Julius Brammer und Alfred Grünwald
  • Die goldene Hanna (4. Januar 1914, Apollo Theater, Wien)
  • Was tut man nicht aus Liebe (17. Dezember 1914, Ronacher Etablissement, Wien), T: Felix Dörmann
  • Botschafterin Leni (19. Februar 1915, Theater in der Josefstadt, Wien)
  • Die schöne Komödiantin (1916)
  • Der Soldat der Marie (1916, Berlin)
  • Bruder Leichtsinn (28. Dezember 1917, Bürgertheater, Wien), T: Julius Brammer, Alfred Grünwald
  • Egon und seine Frauen (1917)
  • Was Mädchen träumen (1919), T: Leopold Jacobson, Robert Bodanzky
  • Der Künstlerpreis (1919), T: Rudolf Oesterreicher, Julius Horst
  • Prinzessin Friedl (1920)
  • Baronesschen Sarah (1920), T: August Neidhart
  • Zwölf Uhr Nachts (1920)
  • Ein Jahr ohne Liebe (1923), T: Ludwig Hirschfeld, Alfred Deutsch-German
  • Sonja (1925), T: Rudolf Presber; Leo Walther Stein
  • Das Amorettenhaus (1926), T: Bruno Hardt, Max Steiner-Kaiser
  • Ich hab dich lieb (1926), T: Wilhelm Sterk
  • Ninon am Scheideweg (1926), T: August Neidhart, Arthur Rebner
  • La Barberina (1928), T: Viktor Léon
  • Der König vom Moulin Rouge (1929), T: Julius Wilhelm, Peter Herz
  • Frühling im Wienerwald (1930), T: Beda-Löhner, Fritz Lunzer
  • Bravo Peggy (1932), T: Wilhelm Lichtenberg, Armin Robinson, Theodor Waldau
  • Um ein bisschen Liebe (1936), T: Rudolph Lothar, Peter Herz

Písně a šansony

  • Aus 1000 und einer Nacht, T: Hermann Klink
  • Das Gewitter, T: Detlev von Liliencron
  • Das Lercherl von Hernals
  • Das Puppenspiel der Marquise
  • Das Soldatenkind
  • Der Floh, T: Robert Blum
  • Der Korporal, T: Robert Heymann
  • Der neue Papa, T: Robert Heymann
  • Die drei Künstler, T: Eddy Beuth
  • Die fromme Herzogin, T: Robert Heymann
  • Die Herzogin von Pampelona, T: Beda-Löhner
  • Die kleine Marquise
  • Die schöne Frau Pollak, T: Homunkulus
  • Die Unschuld, T: Robert Heymann
  • Die Violine, T: Beda-Löhner
  • L’appetit vient ein mauyeant, T: Homunkulus
  • So solltet ihr sein, T: Wilhelm Sterk
  • Wiegenlied op. 81, T: Friedrich Werner van Oesteŕen

Filmová hudba

  • Der Soldat der Marie (1924), Regie: Erich Schönfelder
  • Purpur und Waschblau (1931), Regie: Max Neufeld
  • Mein Leopold (1931), Regie: Hans Steinhoff
  • Hoheit tanzt Walzer (1935), Regie: Max Neufeld

Odkazy

Externí odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Leo Ascher na německé Wikipedii.

Média použitá na této stránce

Leo Ascher. Foto, Widmung, c. 1912 (cropped).jpg
Photopostkarte des österreichischen Komponisten Leo Ascher (1880–1942}. Mit eigenhändiger Widmung für Frl. Emma Burger und Notenzitat auf der Rückseite, datiert 3.VI.1912.