Leo Express

Leo Express Global a.s.
Logo
Logo
Elektrická jednotka 480
Základní údaje
Právní formaakciová společnost
Datum založení8. ledna 2010
SídloČesko Praha, Česko[1]
Adresa sídlaŘehořova, Praha, Česko
Klíčoví lidéPeter Köhler (CEO)
Inmaculada Gutiérrez Carrizo (předsedkyně představenstva)
Leoš Novotný (místopředseda představenstva)
Ismael Gutiŕrez Sánchez (člen představenstva)
Teresa Torres
Martin Bala (člen představenstva)
Heinz Grossmann (člen představenstva)
Ibon García Neill (člen představenstva)
Charakteristika firmy
Oblast činnostiželezniční doprava
Službyželezniční a autobusová doprava
Obrat603 mil. Kč (2023)
526 mil. Kč (2022)
Provozní zisk11 mil. Kč (2023)
3 mil. Kč (2022)
Výsledek hospodaření4 mil. Kč (2023)
-3 mil. Kč (2022)
Celková aktiva494 mil. Kč (2023)
431 mil. Kč (2022)
Zaměstnanci210 (2023)
179 (2022)
MajiteléRenfe

EuroMaint AB
LEO Mobility s.r.o.

ostatní akcionáři
Dceřiné společnostiLeo Express Tenders s.r.o.

Leo Express s.r.o.
Leo Express Slovensko s.r.o.

Leo Express Maintenance s.r.o.
Identifikátory
Oficiální webwww.leoexpress.com
IČO29016002
ISINCZ0008209681
LEI315700FOXIPQ624BVM92
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leo Express Global a.s. (VKM: LE)[2] je soukromý dopravce poskytující železniční a autobusovou osobní dopravu ve střední Evropě od roku 2012. Primárně působí na komerční trase Praha–Přerov–Ostrava, jeho vlaky zajíždí i do Košic či Krakova. Síť spojení doplňují autobusové linky do Polska a na Ukrajinu.[3] Od prosince 2019 provozuje také regionální vlaky na Pardubicku,[4] v prosinci 2023 dopravce převzal regionální železniční dopravu na nejvytíženější slovenské trati Bratislava–Komárno.[5] Společně se svým největším akcionářem, španělskými státními železnicemi Renfe, plánuje v příštích letech[kdy?] silný růst ve střední Evropě, a to jak v oblasti komerčních linek, tak v oblasti závazkové dopravy.[zdroj?]

Historie společnosti

Firma byla zapsána do obchodního rejstříku 8. ledna 2010 a v březnu 2010 rozšířila svůj předmět činnosti o provozování drážní dopravy a 17. září 2010 byla přejmenována na RAPID Express a.s. a změnila sídlo v Praze-Žižkově, z Koněvovy 141 do Seifertovy 9. K 15. srpnu 2011 byla přejmenována na Leo Express a.s. Akcie byly listinné na majitele. Původně byla jediným akcionářem PLATINUM RIVER, s.r.o., od 5. března 2010 do 4. května 2011 byla jediným akcionářem investiční společnost AAKON Capital s.r.o., stoprocentně vlastněná Leošem Novotným ml. K 10. březnu 2011 bylo zapsáno rozhodnutí jediného akcionáře zvýšit základní kapitál společnost ze 2 milionů Kč na 122,227 milionů Kč, přičemž veškeré nové akcie byly nabídnuty k upsání předem určenému zájemci, nizozemské společnosti RAPID Express B.V.[6] Společnost je nyní součástí skupiny LEO TRANSPORT N.V.[7] Do skupiny LEO TRANSPORT patřila ještě společnost LEO Pool, která měla zajišťovat leasing kolejových vozidel a kompletní servis s tím související, dále pak poradenská společnost LEO Consulting. Obě tyto společnosti byly k 1. 6. 2017 zrušeny s likvidací.[8][9] Na svém webu společnost tvrdila, že majitelem celé skupiny je Leoš Novotný mladší.[10]

Na konci prosince 2012 společnost oznámila, že do ní vstoupil jako minoritní akcionář internetový podnikatel Jakub Havrlant. Měl se zabývat organizačními změnami a dohledem nad dalším směřováním obchodu a marketingu.[11] V prosinci Leo Express vstoupil na trh i s dluhopisy se slibovaným výnosem přes 8 %, z plánované emise v hodnotě 650 milionů Kč však udal jen málo přes 100 milionů Kč.[11][12]

Leoš Novotný ml., nar. 1985, vystudoval ekonomii a finance na University of Warwick a podle rozhovoru v E15 hovoří plynně sedmi jazyky včetně čínštiny a arabštiny,[13] v rozhovoru pro Českou televizi uvedl, že se tyto jazyky učí.[14] Od 4. srpna 2010 byl také předsedou představenstva. Do 4. srpna 2010 byl předsedou dozorčí rady, tuto funkci poté zastával jeho otec Ing. Leoš Novotný starší (nar. 1961), někdejší majitel většinového podílu v potravinářském koncernu Hamé.[15]

V srpnu 2017 Leo Express odkoupil německou železniční společnost Locomore, ta v květnu stejného roku skončila v insolvenci (pět měsíců po založení).[16] O společnost se ucházeli ještě další tři zájemci. Leo Express plánoval ve spolupráci s autobusovým dopravcem FlixBus znovuotevřít linku Berlín–Stuttgart.[zdroj?]

V roce 2021 koupil 49,9% podíl ve firmě španělský národní dopravce Renfe, dalších 5 % zakoupila švédská společnost EuroMaint, která se zabývá údržbou kolejových vozidel.[17][18][19] Jejich cílem je proniknutí na středoevropský železniční trh.[zdroj?]

Železniční doprava

Leo Express provozuje vlaky na tratích Praha – Ostrava – Bohumín. Dceřiná společnost Leo Express Tenders od 15. prosince 2019 vystřídala České dráhy na tratích Ústí nad Orlicí - Letohrad - Jablonné nad Orlicí - Králíky - Mlýnický Dvůr a Dolní Lipka - Hanušovice. Vlaky společnosti zajíždí také do České Třebové na údržbu.[zdroj?]

Mezinárodní doprava

Vlaky společnosti jezdí na trasách Praha – Ostrava – Košice a Praha - Ostrava - Kraków.

Doprava mimo závazek veřejné služby

Praha – Ostrava – Bohumín

Záměry a příprava

Společnost plánovala provozovat na vlastní podnikatelské riziko a bez dotací rychlíkovou osobní železniční dopravu na trati Praha – Ostrava – Bohumín (tratě Praha – Česká Třebová, Česká Třebová – Přerov a Přerov–Bohumín) a konkurovat tak společnostem České dráhy a RegioJet.[20] Informace o záměru se objevily v říjnu 2010, kdy společnost avizovala záměr zahájit provoz od prosince 2012.[21][22][23] Leoš Novotný si v únoru 2011 byl jist, že nákladově bude výhodnější než obě konkurenční firmy, ale ještě se rozhodne, jestli úsporu promítne do nadstandardních služeb, nebo do ceny jízdenky.[13]

Na jaře 2011 podepsala společnost se SŽDC rámcovou smlouvu o využití dopravní cesty.[20][24][25]

Dopravce oznámil, že bude provozovat 8 až 10 párů spojů denně v pravidelných dvouhodinových intervalech.[20] V dubnu 2012 potvrdil, že v trase Praha – Bohumín bude jezdit 8 párů spojů denně, v pátek a v neděli o jeden spoj více.[26] Ve špičce měly soupravy jezdit spojené do dvojic o celkové kapacitě 480 cestujících.[27] Jízdní doba měla být 3 hodiny a 6 minut, u části spojů měla být o několik minut delší.[20] Vlaky měly být povinně místenkové.[28]

O počtu zastávek na trase v únoru 2011 společnost ještě uvažovala.[13] Koncem dubna 2012 oznámila, že vlaky budou stavět ve stanicích Praha hlavní nádraží, Pardubice hlavní nádraží, Olomouc hlavní nádraží, Ostrava-Svinov, Ostrava hlavní nádraží a Bohumín.[26]

Leo Express všechny své spoje na trati Praha – Ostrava nazval Švýcarská kvalita, což mělo být poukazem na výrobce souprav Stadler, ačkoliv vozy byly vyrobeny z velké části v Polsku. Pro kategorii vlaku nepoužil zavedené značení (IC, SC, EC), ale vlastní označení LE.[29]

V lednu 2013 dopravce oznámil, že od používání názvu vlaků Švýcarská kvalita na nádražních tabulích a v nádražním rozhlase upustil, v jízdním řádu a v marketingových kampaních však měl tento název zůstat i nadále. Ústup od užívání zdůvodnil jednak tím, že značka Leo Express je čím dál známější, a jednak tím, že název vlaku se nevešel celý na odjezdové tabule na nádražích.[30]

Společnost v roce 2019 žádala o povolení pro prodloužení své železniční linky Praha hlavní nádraží – Kraków až na Ukrajinu. Navrhované jízdní řády počítaly, že vlak bude končit ve stanici Mostyska.[31] Dále kvůli širšímu rozchodu kolejí měli cestující pokračovat ukrajinskými autobusy nebo ukrajinskými vlaky.[zdroj?]

V jízdním řádu pro rok 2021 se mimo jiné objevila nová linka Praha - Olomouc - Břeclav - Bratislava.[32]

Pilotní provoz Praha – Ostrava
Interiér 1. třídy Premium Class soupravy Stadler Flirt

23. října 2012 LE ohlásil záměr zahájit provoz s cestujícími již v listopadu místo původně plánovaného 9. prosince 2012.[33] 30. října upřesnil zahájení pilotního provozu (v případě příznivých okolností) na 7. listopadu a zároveň ohlásil zahájení prodeje jízdenek od 1. listopadu. Prozatím měl být provoz zahájen na dvou párech vlakových spojů vyjíždějících z Prahy v 4:56 a 13:02, z Ostravy v 9:03 a z Bohumína v 17:05, přičemž první spoj měl vyjet 7. 11. 2012 ve 13:02 z Prahy ve směru na Ostravu. Se začátkem platnosti nového jízdního řádu od 9. prosince 2012 měl začít řádný provoz v plném rozsahu 16 spojů denně.[34][35]

6. listopadu Leo Express odmítl od společnosti Stadler převzít dvě soupravy, protože dodavatel k nim nepředložil kompletní dokumentaci. Z toho důvodu dopravce odložil zahájení zkušebního provozu a s omluvou umožnil cestujícím vrácení již zakoupených jízdenek či změnu rezervací.[36] Podle ČTK náměstek ředitele Drážního úřadu Jiří Karkoš uvedl, že vlaku chybí potřebné zkoušky fungování zabezpečovacího zařízení nutné pro provoz vlaku v rychlostech nad 100 km/h a dopravce nedodal potřebná osvědčení, a proto Drážní úřad nevydal povolení k provozu s cestujícími.[37][38] Leo Express vyjádřil předpoklad, že se podaří zahájit provoz do 9. prosince.[37] České dráhy nabídly na odpoledne 7. 11. cestujícím s jízdenkou Leo Express do svých dvou vlaků v obdobných časech slevu 50 % bez nutnosti předchozí rezervace.[37]

10. listopadu 2012 Leo Express oznámil, že chybějící osvědčení již získal a že pilotní provoz proběhne od úterý 13. listopadu do pátku 16. listopadu 2012 a 9. prosince 2012 pak bude zahájen plný provoz.[39] 15. listopadu dopravce oznámil, že díky rozhodnutí Drážního úřadu bude pilotní provoz pokračovat až do 8. prosince 2012.[40][41] Jízdní řád pilotního provozu obsahoval spoje ve 4:56 a 13:02 z Prahy hl. n. do Ostravy a v 9:11 a 17:13 z Ostravy hl. n. do Prahy. První spoj s cestujícími vyjel z pražského hlavního nádraží 13. listopadu ve 4:56 a do Ostravy hl. n. dorazil podle jízdního řádu.[42]

Zkušební provoz se setkal s rozpačitými ohlasy. Lidovky.cz v článku Švýcarská kvalita s českým přístupem kritizovaly, že po dvou týdnech pilotního provozu ještě deset minut před výjezdem z výchozí stanice byla ranní souprava zamčená, denního tisku se nabízí ráno jen jeden titul, v odpoledním spoji vůbec ne, inzerovanou snídani personál nenabízí, na podávané bagetě chybí údaje, ostré zářivkové osvětlení nemohou cestující nijak ovládat a cestující jsou neustále rušeni hlášeními vlakového rozhlasu i pochodujícím personálem, wi-fi internet funguje jen v jednom voze soupravy, a nedostatek záchodů v soupravě je předmětem posměchu konkurence. Lidovky shrnuly, že dopravce ještě není úplně připravený, působí mírně amatérsky a vlastně nic nového oproti konkurenci nenabízí.[43] Deník E15 v reportáži z prvního dne provozu zaznamenal rovněž potíže se zábavním systémem a kvalitu služeb hodnotil jako slabší než u RegioJetu.[44] Dopravce připustil, že v části vlaku, kde jsou sedačky umístěné proti sobě, je mezi nimi příliš malá vzdálenost, ale omluvil to tím, že u těchto míst očekával zájem především rodin s dětmi, u kterých není jejich větší blízkost na škodu, a zákazníkům, kteří cestují ve větších skupinách a chtějí spolu během jízdy mluvit.[45]

Z důvodu technických potíží se soupravami se nepodařilo zahájit plný rozsah provozu ani od nového grafikonu 9. prosince 2012. Místo plánovaných 8 párů spojů jezdily jen 4 páry (zajišťované 2 soupravami z celkových 5) s tím, že plný rozsah měl být spuštěn nejpozději do konce roku, podle informací z poloviny prosince až v lednu. Nejprve byly přiznány drobné technické problémy s vytápěním (selhání čidla detekce teploty), detekcí uzavření dveří, toaletami a s fungováním bezdrátového internetu, později se objevily závažnější problémy s německými převodovkami Voith.[45][46] V úterý 15. ledna 2013 společnost oznámila, že technické problémy se podařilo odstranit a od pátku 18. ledna bude zahájen provoz v plném rozsahu.[47]

Úspěšnost a změny

V červnu 2013 podle Leoše Novotného dosáhla obsazenost vlaku 82 % a měsíčně bylo přepraveno přes 72 tisíc cestujících, což představuje 28% podíl na této trase.[48]

Od léta 2013 začaly vlaky zastavovat ve Studénce. Od prosince 2013 všechny vlaky zastavovaly v Přerově.[48] a byla na rok zrušena zastávka v Pardubicích. Zastávku v Pardubicích dopravce opět obnovil při celostátní změně jízdního řádu v prosinci 2014.[zdroj?]

Nově[kdy?] jezdily dva vlaky denně do Starého Města u Uherského Hradiště.[zdroj?]

Od poloviny června 2014 zastavovaly všechny spoje také ve stanici Suchdol nad Odrou.[zdroj?]

Provozní problémy

13. září 2014 byla jedna souprava odstavena až do 16. října kvůli nehodě na přejezdu nedaleko Studénky, kvůli čemuž Leo Express zrušil jeden pár spojů, poté na konci září další souprava, u které bylo poškozeno čelní sklo kamenem z protijedoucího nákladního vlaku. Nějakou dobu tak místo pěti souprav jezdily jen tři. Zrušeno bylo celkem 15 spojů denně. Leo Express zajistil svým cestujícím náhradní dopravu vlaky Českých drah (například ve vlaku Ex 153 Jan Perner bylo pro Leo Express vyčleněno tři a půl vozu), v nichž pomáhali stevardi Leo Expressu, přičemž cestující dostali zpět 50 % jízdného.[49] 8. listopadu 2014 došlo opět u jedné soupravy k rozbití čelního skla, kvůli čemuž byly zrušeny tři spoje denně až do 3. prosince.[50]

Při ledovkové kalamitě na začátku prosince 2014, kdy na hlavním koridoru nemohly jezdit žádné elektrické vlaky a Leo Expressu tři vlaky uvízly na trati a jeden ani nevyjel, své vlaky nahradil čtyřmi autobusy.[51]

5. června 2017 došlo k nehodě v Přerově, kdy strojvedoucí dojížděl na nádraží, udělalo se mu nevolno a v důsledku toho narazil do zarážedla, které je umístěno na konci koleje.[52] Poškozená jednotka se do provozu vrátila až v srpnu 2018.[53]

Záměry ohledně dalších tras

Leo Express analyzoval možnosti trhu na všech dálkových tratích, zaměřoval se zejména na relace z Prahy do krajských měst a mezi krajskými městy, ale o dalších závěrech zatím mnoho podrobností zveřejněno nebylo.[13] V tisku se nicméně objevily zmínky o přípravě provozu nejprve na trase Praha – České Budějovice, a potom na trasách Praha – Ústí nad Labem, Praha – Plzeň, Ostrava – Vídeň i o spojení na Brno, a také ohledně investice 7,25 mld. Kč v příštích 5 letech včetně vyjednávání o pořízení nových 13 vlakových jednotek.[54][55][56]

V červnu 2012 společnost na svém webu uváděla, že ve spolupráci s investory a strategickými partnery připravuje koncept nízkonákladové ziskové osobní dopravy kromě trati Praha – Pardubice – Olomouc – Ostrava též na tratích Praha – České Budějovice, Praha – Ústí nad Labem, (Praha –) Pardubice – Brno, Olomouc – Přerov – Vídeň[57] (trať Praha – Plzeň, zmiňovaná v dřívějších zprávách, v tomto záměru uváděna není). V listopadu 2012 v rubrice často kladených otázek uváděla, že v horizontu několika let chce rozjet dopravu na trasách Praha–České Budějovice, Praha–Brno–Vídeň, Praha–Plzeň nebo Ostrava–Vídeň a stejně tak ji zajímají i dotované trasy v rámci tendrů Ministerstva dopravy, případně krajů.[58]

V létě 2012 požádal Leo Express o kapacitu dopravní cesty pro vlak s odjezdem každý pracovní den v 10:14 z Prahy do Chomutova a plánovaným zahájením provozu na jaře 2013. Mluvčí společnosti v té době řekl, že je to jen jedna z variant budoucího rozvoje dopravy a ještě není ani zdaleka jisté, zda ji skutečně využijí.[59] Koncem listopadu 2012 se mluvčí LE vyjádřil, že tento spoj nezačne jezdit dříve než v březnu.[29]

Na konci dubna 2013 Leo Express ohlásil záměr jezdit od prosince 2013 jedním párem spojů denně v trase Praha – Staré Město u Uherského Hradiště, ráno do Prahy a večer zpět.[60] Tento pár spojů se opravdu objevil v jízdním řádu.[48]

V polovině dubna 2014 Leo Express oznámil, že společně se Železničnou spoločností Slovensko (ZSSK) zažádal o mezinárodní trasu Praha–Košice od 14. prosince 2014, v rozsahu dvou párů spojů denně, jako prodloužení stávající trasy Praha–Ostrava. LE vyjednává o užší spolupráci se ZSSK, obchodní model vstupu na tuto trasu v té době stále ještě zvažoval, jako nouzové řešení připouštěl i provozování na vlastní podnikatelské riziko bez účasti ZSSK. V souvislosti s touto trasou neuvažoval o nákupu nových souprav, trasu by měly obsloužit stávající jednotky.[61] [62]

Od prosince 2015 Leo Express zastavoval ve stanicích Kolín a Zábřeh na Moravě. Také rozšířil počet spojů na Slovensko a stal se prvním soukromým dopravcem, který nabídl přímé spojení Prešova s Prahou.[63]

Doprava v závazku veřejné služby

Alstom Coradia LINT 41 jako vlak dopravce Leo Express Tenders ve stanici Ústí nad Orlicí

Již v říjnu 2010 společnost do budoucna avizovala i zájem o dopravu v závazku veřejné služby. V únoru 2011 oznámila, že má zájem i o první skupinu tratí, kterou chce dát ministerstvo dopravy do veřejné soutěže v prosinci roku 2011 s plánovaným zahájením provozu v prosinci 2013, do níž patří trasa z Prahy přes Ústí nad Labem, Most, Chomutov a Karlovy Vary do Chebu (linka R5 – tratě 090, 130, 140) a trasa Praha – Roudnice nad Labem – Ústí nad Labem – Děčín (linka R20 – trať 090). Společnost ministerstvu předběžně potvrdila zájem o účast ve výběrovém řízení.[64] Podle informace z února 2012 mělo být výběrové řízení na tyto linky vypsáno v průběhu března 2012.[65]

Podle zprávy z února 2012 se Leo Express chystal zúčastnit výběrového řízení na dopravce na trati Ostrava – Opava – Krnov – Olomouc, stejně jako České dráhy, Veolia Transport a RegioJet.[65] Začátkem července společnost oznámila spolupráci s dopravcem GW Train Regio na podání nabídky pro linku R27.[66] Nakonec se však do soutěže nepřihlásil, jedinými zájemci byli RegioJet a Arriva vlaky, přičemž Arriva byla ze soutěže vyloučena pro nesplnění podmínek, takže soutěž musela být zrušena.[zdroj?]

V souvislosti se soutěží Jihočeského kraje na železniční provoz na pošumavských regionálních tratích podal Leo Express mimo soutěž nabídku, v níž navrhl zachovat železniční provoz jen na hlavní trati z Českých Budějovic do Volar a na ostatních trasách zajišťovat dopravu jen autobusy, protože vlaky zde jezdí nevytížené. Kraj by tím podle něj za 15 let ušetřil miliardu korun.[67][68]

Pardubický kraj se rozhodl přidělit Leo Expresu[69] od prosince 2019 dopravní obslužnost trati Ústí nad Orlicí – Králíky – Letohrad. Dopravce sliboval též přímé spojení Lichkov – Letohrad – Praha a prodloužené spoje do Hanušovic nebo Wrocławi.[zdroj?]

Dceřiná společnost Leo Express Slovensko (LESK) převzala od 10. prosince 2023 provozování pravidelné osobní dopravy na trati Bratislava–Komárno, kde nahradila Železničnou spoločnosť Slovensko. Do provozu na této trati byly nasazeny motorové jednotky Alstom Coradia LINT 41 (německá řada 648) najaté od poolu Alpha Trains.[70]

Vozidla

Soupravy Stadler Flirt

Podrobnější informace naleznete v článku Elektrická jednotka 480.

Již v říjnu 2010 bylo oznámeno, že společnost uzavřela smlouvu o nákupu 5 elektrických vlakových jednotek Stadler FLIRT v modifikaci InterCity od švýcarské společnosti Stadler, určených pro trasu Praha – Ostrava.[15][22][71][72] Celková cena těchto pěti souprav činí přes 1,5 miliardy korun.[13] V České republice byl tento typ registrován jako řada 480.

Osobní převzetí první soupravy Leošem Novotným, ještě před absolvováním zkoušek, oznámil dopravce 4. února 2012.[73] 15. března 2012 dopravce oznámil zahájení zkušebních jízd první soupravy.[74] První souprava dorazila do Česka dne 22. května 2012[75] a 24. května 2012 ji dopravce na zkušebním okruhu u Velimi představil veřejnosti.[76] 18. května 2012 oznámil dopravce převzetí druhé soupravy.[77]

Soupravy měly korporátní černý nátěr se zlatým pruhem.[78] 90 % podlahy vozu je ve výšce nástupiště.[78] Oproti regionální verzi soupravy má jednotka pouze užší jednokřídlé dveře a třetí vůz vstupní dveře nemá.[78]

Celá pětivozová souprava byla vybavena pouze třemi toaletami, z toho jeden byl vybaven pro užívání vozíčkáři a též přebalovacím pultem pro kojence. Měly uzavřený systém splachování.[78] Interiér byl klimatizovaný.[78]

Čtyři vozy soupravy byly zařazeny do ekonomické třídy, v těchto vozech bylo 212 látkou potažených sedadel Borcad Comfort[79] (z toho 4 sklopná), většinou v uspořádání 2+2, 2 místa pro invalidní vozíky se sedadly pro doprovod a 5 míst pro kočárky.[78] Původně se uvažovalo o sedadlech otočných po směru jízdy, jaké má norská verze soupravy, ale v rámci úspor byla zvolena sedadla pevně montovaná do boku skříně vlaku, což umožní též levný strojní úklid.[78] Sedačky jsou široké 45 cm a rozteč sedaček je 92 cm, jsou doplněny sklopnou opěrkou pro nohy.[78] Výrobcem sedadel je firma BORCAD cz s.r.o. z Fryčovic.[78] Sklopné stolečky mají vylisované rámečky pro notebook a jsou vybaveny sklopnými opěrkami pro ruce a elektrickými zásuvkami.[78] Dvojsedadla mají tři područky 50 mm široké.[79] Menší část sedadel je uspořádána do čtveřic, kde místo sklopných stolečků je rozkládací stolek uprostřed.[78]

První vůz soupravy nabízí třídu business s 19 polohovatelnými sedadly varianty Borcad Comfort s koženým potahem, převážně v uspořádání 2+1, o rozteči 1025 milimetrů, šířce 500 mm, výšce 1240 mm a hloubce 482 milimetrů.[78] Každé sedadlo mají obě područky 80 mm široké a další doplňky.[79] Třída premium je vybavena 6 elektricky nastavitelnými sedadly Borcad Excellent s polohovatenou bederní opěrkou, s hlavovými polštářky čalouněnými měkkou kůží a s čtecími lampičkami, bočním sklopným stolkem a výklopnou podnožní opěrkou.[78][79]

Infrastrukturu pro informační systém a internet v soupravách dodává společnost Nomad Digital. Systém má zprostředkovávat aktuální informace o jízdě vlaku, objednávky i elektronické platby palubních služeb.[80] Antény centrálního vysílacího a přijímacího zařízení v prostředním vagonu přijímají pro připojení k internetu kombinovaně signál GSM, UMTS, CDMA a LTE, na centrální jednotku jsou ethernetem napojeny wi-fi antény ve všech vozech soupravy.[78]

V úterý 23. října 2012 v Ostravě a v Olomouci a ve čtvrtek 15. října 2012 v Pardubicích společnost poprvé zpřístupnila interiér své soupravy Stadler veřejnosti (předtím ji již v září představila na berlínském veletrhu InnoTrans). Přitom ohlásila záměr zahájit provoz s cestujícími již v listopadu místo původně plánovaného 9. prosince.[33][81]

Elektrická jednotka Sirius

Jednotka CRRC Sirius ve Zkušebním centru Velim
Podrobnější informace naleznete v článku Elektrická jednotka 665.

Dopravce podepsal smlouvu s čínskou státní společností CRRC, největším světovým výrobcem železničních vozidel, o společném vývoji elektrické jednotky pro své potřeby a závazně objednal tři soupravy s opcí na dalších 30.[82] První dorazila lodí z Číny do Evropy v září 2019 a prošla testováním na zkušebním okruhu u Cerhenic. Ovšem v roce 2022 dopravce vypověděl smlouvu na pořízení těchto jednotek.[83] V únoru 2024 byl zahájen zkušební provoz jednotky s cestujícími u dopravce RegioJet na rychlíkové lince R23.[84]

Motorové jednotky LINT

Podrobnější informace naleznete v článku Alstom Coradia LINT.

V roce 2018 podepsal Leo Expres smlouvu o desetiletém pronájmu na jedenáct jednotek LINT 41 a čtyři vozy LINT 27 s firmou Alstom.[85] Během roku 2019 byly dovezeny do ČR, dovybaveny vlakovým zabezpečovačem Mirel a otestovány. Jde o nízkopodlažní klimatizované jednotky s wifi, označené jako řady 846 a 832. Od prosince 2019 mají zajišťovat místní linky v Pardubickém a Zlínském kraji (zde jako zápůjčka 10 jednotek firmě Arriva vlaky, která vyhrála část tendru na léta 2019–2029).[86] V roce 2023 si společnost Leo Express Slovensko pronajala 21 jednotek Alstom Coradia LINT 41 německé řady 648 od poolu Alpha Trains, které jsou určeny pro provoz pravidelné osobní dopravy na trati Bratislava–Komárno.[70]

Autobusová doprava

Od pátku 7. listopadu 2014 zavedl Leo Express svoji první autobusovou linku, a to jeden pár spojů z Bohumína do Krakova a zpět. Je na ní možné jet na jednu jízdenku při přestupu z vlaku z Prahy. Na linku byl nasazen vůz Scania Irizar. Dopravu zajišťuje Leo Express prostřednictvím polského dopravce, jehož jméno před zahájením provozu odmítl zveřejnit, servis zajišťují stevardi společnosti Leo Express.[87] Jízdní řád linky není zařazen do českého Celostátního informačního systému o jízdních řádech.[zdroj?]

Od neděle 14. 6. 2015 jezdí pod značkou Leo Express Easy denně dva páry spojů vnitrostátní autobusová linky 133110 Praha – Český Krumlov. Tyto spoje jezdí z autobusového nádraží Florenc, ale staví též přímo u hlavního nádraží. Dopravcem je společnost M express. Tato linka byla provozována již dříve, ale bez účasti Leo Express. Původně byla provozována jen o víkendech (od pátku do neděle), spoje měly více zastávek a nestavěly v Praze u hlavního nádraží. I nadále jezdí na lince několik víkendových spojů, které nejsou zahrnuty do spolupráce s Leo Express. Linkový jízdní řád platný od 14. 6. 2015 vůbec účast Leo Express nezmiňuje. Nasazený autobus Bova Magiq v bílé barvě je klimatizovaný, s WI-FI připojením, voda a noviny jsou cestujícím poskytovány zdarma. Prodej jízdenek byl údajně zahájen v noci na 12. 6. 2015. Základní jízdné je dražší než u stávajících autobusových dopravců na této trase, ale s věrnostním programem Smile Club je cena o pětinu levnější. Toto autobusové spojení je pomalejší než spojení vlaky Českých drah.[88]

Od pátku 16. 10. 2015 začala jezdit autobusová linka Leo Express ze slovenských Košic do ukrajinského Mukačeva, od 1. září 2017 autobusy zajíždějí až do města Rachov. Navazuje tak na železniční spojení Leo Express mezi Prahou a Košicemi.[89][90]

Další autobusovou linkou doplňující portfolio Leo Express je od 13. 12. 2015 spojení Zlín – Přerov. Tato trasa je obsluhována autobusy Leo Express Easy a navazuje na ni pravidelný vlakový spoj Staré Město u Uherského Hradiště – Praha. Cestující tak mají možnost využít nejrychlejší dostupné spojení mezi Zlínem a Prahou a absolvovat ho díky jediné jízdence.[91] Autobusy byly později nahrazeny minibusy, které nabízely službu door to door. Provoz linky byl ukončen v únoru 2020.[92]

Personální zajištění

10. listopadu 2011 pronikla do médií zpráva, že rozjezd linky Praha – Ostravsko má připravovat Jan Paroubek, dosavadní provozní ředitel RegioJet.[93] V polovině dubna 2012 se objevila podobná zpráva, že další provozní ředitel RegioJetu, Petr Prchal, má ukončit působení v RegioJetu a od května 2012 má nastoupit do funkce vedoucího provozu v Leo Expressu jako podřízený Jana Paroubka.[94]

Společnost avizovala, že nemá zájem přetahovat zaměstnance Českým drahám. Ve spolupráci se společností Stadler vyvíjela simulátor, aby si mohla vychovávat vlastní strojvedoucí.[13] Pro projekt Leo Express hodlala zaměstnat maximálně 200 lidí, v první fázi (nábor zahájen 5. dubna 2012) nabírá 80 zaměstnanců na pozice stevard/ka, pokladní, operátor/ka call centra a dispečer/ka.[55][95][96] Zájem o nabízených 80 míst projevilo více než 800 zájemců, z nichž společnost vybrala do druhého kola výběrového řízení asi 200, kteří ještě budou podrobeni psychologickým testům a v Ostravě a v Praze projdou tzv. assessment centry.[97]

20. a 21. prosince 2012 společnost oznámila, že ke konci roku ve svých funkcích končí obchodní ředitel Ivan Mojžíšek, výkonný ředitel Viktor König a vedoucí marketingu Renata Dobiášová, protože nesplnili očekávání, která na ně kladl.[11][98]

Současným[kdy?] generálním ředitelem společnosti je Peter Köhler.[99]

Kontaktní místa

Obchodní prostory Leo Express v Praze na hlavním nádraží

Pro prodej jízdenek využívá moderní prodejní kanály, jako je internet nebo mobilní aplikace, nežli klasická prodejní okénka.[13] Rezervace lze provádět v rámci kreditního systému, přičemž kredit lze navyšovat obvyklými způsoby internetových plateb – v běžném provozu má být možné jej dobíjet i v hotovosti na pokladnách. Nevyužitý kredit nelze převést zpět na peníze ani převést na bankovní účet či na kreditní účet jiného cestujícího.[100]

Koncem ledna 2012 oznámil dopravce, že poprvé symbolicky poklepal na zdi nových obchodních prostor Leo Express na hlavním nádraží v Praze.[101]

K plánovanému zahájení zkušebního provozu 7. listopadu 2012 dopravce ohlásil otevření prodejních a kontaktních center v místech, kde mají zastavovat vlaky linky Praha–Ostrava. Po všechny dny v týdnu mají být otevřena kontaktní centra ve stanicích Praha hlavní nádraží, Olomouc hlavní nádraží a Ostrava-Svinov.[81]

Ceny

Ceny jsou pohyblivé a liší se podle týdnů, dnů a hodin jednotlivých jízd i podle toho, v jakém předstihu si zákazník jízdenku kupuje. Obyčejné jízdné za trasu Praha hl. n. – Ostrava hl. n. v třídě Economy je tarifem stanoveno na 532 Kč.[100] Nejnižší akční cena za trasu Praha – Ostrava je 99 Kč. Do Košic jezdí od 350 Kč. Podle článku iDnes.cz z poloviny ledna 2013 se cena za jízdu mezi Prahou a Ostravou v ekonomické třídě pohybuje od 141 Kč při nákupu s třítýdenním předstihem až po 357 Kč při nákupu pár hodin před odjezdem.[102] Průměrná cena jízdného se na jaře 2013 dostala na úroveň 0,8 Kč/km.[103] I s ohledem na dynamické naceňování umožňuje Leo Express platit jízdné celou řadou platebních metod nevyžadujících platební kartu včetně Twista[104] nebo odložené platby MALL Pay.[105] Dalšími platebními metodami jsou Apple Pay, Google Pay, Skip Pay nebo Click to Pay.[zdroj?]

Leo Express začal od března 2013 nabízet držitelům In-karty Českých drah s aplikací IN-25 30% slevu ve svých spojích, má však jít jen o dočasnou akci a počet míst za takovou cenu je omezen. Od pondělí 4. března nabídl akční březnovou 30% slevu pro držitele In-karty s jakoukoliv zákaznickou aplikací i RegioJet, avšak pouze z mimošpičkového jízdného a na vybraných relacích. Mluvčí ČD Radek Joklík to označil za překročení pravidel korektního konkurenčního boje a uvedl, že si ČD nechají vypracovat právní analýzu a zváží právní kroky.[106]

V září 2013 představil Leo Express nový věrnostní program pro cestující „s:)mile Club“ v podobě karty, která poskytuje slevu 20 % na jízdenky do třídy Economy (a 40 % pro držitele žákovských průkazů). Kromě toho měl každý majitel této karty do května 2017 nárok na jednu Kofolu zdarma, od května 2017 poté na vodu Rajec a ještě později na vodu Dobrá voda. Za každou jízdu navíc získával cestující body (10 Kč = 1 bod, při jízdě mimo špičku 10 Kč = 2 body), ty mohl následně směnit za volné jízdenky.[107][108]

V současné době získávají členové Smile Clubu odměnu ve formě cashbacku. Ihned po registraci získají cashback 2,5 %, maximální výše cashbacku je 10 %. Vyšší věrnostní kategorie (celkem 4) je možné dosáhnout prostřednictvím nákupu jízdenek, cateringu nebo dobitím leo kreditů. Po každé cestě cestující dostane část ceny jízdenky v leo kreditech dle aktuální kategorie. Žákům, studentům a seniorům nabízí Leo Express cashback 25 %.[109]

Ekonomika

Za rok 2011 vykázal Leo Express ztrátu 11,7 mil. Kč, za rozjezdový rok 2012 ztrátu 85,6 mil. Kč při tržbě z jízdného 7,64 mil. Kč.[103] Obsazenost vlaků byla zhruba čtvrt roku po rozjezdu na úrovni 45 %,[110] koncem března 2013 dosáhla 70 %,[103] v dubnu při cenové válce stoupla až na 80 %.[111]

Podle informace zveřejněné dopravcem na začátku září 2013 za první pololetí 2013 měla společnost ztrátu 85,5 milionů korun při tržbách 86,8 milionu korun; čistá provozní ztráta byla 20 milionů Kč. Registroval 380 tisíc cestujících, což odpovídá průměrnému jízdnému 228 Kč. Stejně jako RegioJet si i Leo Express stěžoval u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na podnákladové ceny Českých drah. Základní jmění společnosti bylo navýšeno o 132 miliónů Kč.[48] Za celý rok 2013 pak byla ztráta 159 mil. Kč při tržbách 193 mil. Kč.[112]

Za první pololetí roku 2015 přepravila společnost v meziročním srovnání o 25 % více cestujících, což se odrazilo v celkovém růstu obratu o 45 % i v provozním výsledku společnosti (EBITDA), který se ztrojnásobil. Ztrátu společnost snížila na 37,9 milionů korun.[113]

Leo Express za rok 2023 dosáhl na základě auditovaných výsledků konsolidovaných tržeb 603 milionů korun s více než 1,7 miliony zákazníky a očekává, že v roce 2024 dosáhne tržeb ve výši více než miliardy korun a přibližně 3,5 miliony přepravených zákazníků. V roce 2024 dopravce plánuje dosáhnout přibližně 5 milionů vlakokilometrů. Konsolidovaný EBITDAR (zisk před úroky, daněmi, odpisy, amortizací a nájemným) za rok 2023 přesáhl 140 milionů korun (nárůst meziročně o 175 %) a čistý zisk činil 4 miliony korun ve srovnání se ztrátou 3 miliony korun v předchozím roce. Společnosti se také podařilo splatit všechny své bankovní půjčky a nadále využívá finanční a operativní leasing.[114]

Finanční výsledky
miliony korun2015201620172018201920222023
Tržby258,1 mil. Kč[115]295,5 mil. Kč[116]326,2 mil. Kč[117]703,1 mil. Kč[118]872 mil. Kč[118]526 mil. Kč [114]603 mil. Kč [114]
Provozní zisk−34,4 mil. Kč[116]−72,6 mil. Kč[116]25,4 mil. Kč[117]−57,2 mil. Kč[118]180,8 mil. Kč[118]3 mil. Kč[114]11 mil. Kč [114]
Čistý zisk/ztráta−84,8 mil. Kč[115]−110,8 mil. Kč[116]−28,3 mil. Kč[117]−104,3 mil. Kč[118]144,1 mil. Kč[118]-3 mil. Kč [114]4 mil. Kč [114]
Aktiva966,4 mil. Kč[115]974,5 mil. Kč[116]1,2 mld. Kč[117]600,3 mil. Kč[118]525,5 mil. Kč[118]431 mil. Kč [114]494 mil. Kč [114]
Vlastní kapitál966,4 mil. Kč[115]210,6 mil. Kč[116]260,5 mil. Kč[117]−452,4 mil. Kč[118]−298,2 mil. Kč[118]

Související články

Reference

  1. ↑ Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 29016002, LEO Express a.s., datum přístupu 2012-10-25
  2. ↑ Vehicle Keeper Marking Register [online]. Valenciennes: European Railway Agency, 2010-11-03 [cit. 2013-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-13. (anglicky) 
  3. ↑ Leo Express. Destinace. www.leoexpress.com [online]. [cit. 2024-09-10]. Dostupné online. 
  4. ↑ Leo Express. Regionální doprava v Pardubickém kraji. www.leoexpress.com [online]. [cit. 2024-09-10]. Dostupné online. 
  5. ↑ Leo Express. Regionálna doprava v Podunajsku. www.leoexpress.com [online]. [cit. 2024-09-10]. Dostupné online. (slovensky) 
  6. ↑ Obchodní restřík České republiky
  7. ↑ LEO Express bude jezdit také do Bohumína[nedostupný zdroj], LEO Express, tz. 26. 4. 2012
  8. ↑ Úplný výpis z obchodního rejstříku LEO Pool, a.s., v likvidaci, B 17058 vedená u Městského soudu v Praze. justice.cz [online]. 2018-03-07 [cit. 2018-03-07]. Dostupné online. 
  9. ↑ Úplný výpis z obchodního rejstříku LEO Consulting, s.r.o., v likvidaci, C 180078 vedená u Městského soudu v Praze. justice.cz [online]. 2018-03-07 [cit. 2018-03-07]. Dostupné online. 
  10. ↑ Nejčastější otázky a odpovědi Archivováno 5. 11. 2012 na Wayback Machine., otázka „Kdo vlastní LEO Express a jaká je vlastně struktura této společnosti?“, nedatováno, přístup na stránku 15. 11. 2012
  11. ↑ a b c Karel Tinl: LEO Express propustil tři manažery. Očekával jsem od nich lepší výsledky, tvrdí šéf Novotný, iHNed.cz, 21. 12. 2012
  12. ↑ Část Leo Expressu koupil šéf Aukra Jakub Havrlant, E15.cz, 18. 12. 2012
  13. ↑ a b c d e f g Jan Šindelář: Leoš Novotný: Nechci přetahovat lidi Českým drahám, hodlám vytvořit nová pracovní místa Archivováno 2. 3. 2011 na Wayback Machine., E15, 23. 2. 2011, rozhovor s Leošem Novotným ml.
  14. ↑ Česká televize, ČT24, Hyde Park dne 31. 5. 2012
  15. ↑ a b Josef Petrák, Juraj Kováč: Na české tratě chce další dopravce: Rapid Express a Regio, ŽelPage, 25. 10. 2010, zdroje: E15, iDNES, Rapid Express, Stadler Rail, Obchodní rejstřík ČR, ŽelPage
  16. ↑ Leo Express koupil padlého dopravce Locomore. Má vstupenku na německé koleje. Lidovky.cz [online]. 2017-08-16 [cit. 2017-08-27]. Dostupné online. 
  17. ↑ Polovinu Leo Expressu koupili Španělé. Do české firmy vstoupil státní dopravce RENFE. Forbes [online]. 2021-08-20 [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. 
  18. ↑ Španělské dráhy RENFE koupily polovinu Leo Expressu [online]. 2021-08-20 [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. 
  19. ↑ Španělé mají v Leo Expressu většinu. Za švédským akcionářem je výrobce CAF [online]. 2021-12-05 [cit. 2021-12-05]. Dostupné online. 
  20. ↑ a b c d Rapid Express může na koleje – zaplatí, i když nevyjede, ČT24, 30. 3. 2011, autor: mld, zdroj: ČTK
  21. ↑ Jiří Michal: S pendolinem bude soupeřit Rapid Expres Archivováno 18. 6. 2012 na Wayback Machine., E15, 25. 10. 2010
  22. ↑ a b S pendolinem bude soupeřit i Rapid Expres, ČT24, 25. 10. 2010, zdroj: E15
  23. ↑ S pendolinem bude soupeřit i Rapid Expres, Finanční noviny.cz, 25. 10. 2010, ČTK
  24. ↑ Rapid Express vstoupil na celostátní železniční trh, Logistika, 1. 4. 2011, ČTK
  25. ↑ Rapid Express vstoupila na trh celostátních železničních dopravců, Finanční noviny, 31. 3. 2011, ČTK
  26. ↑ a b LEO Express bude jezdit také do Bohumína Archivováno 26. 10. 2012 na Wayback Machine., LEO Express, 26. 4. 2012
  27. ↑ Jan Sůra: Syn bývalého výrobce paštik Hamé spouští vlaky Leo Express, iDnes.cz, 11. 11. 2010
  28. ↑ Nová lokomotiva ze Škodovky může začít tahat vlaky. eLogistika.info [online]. 2012-10-23 [cit. 2012-10-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05. 
  29. ↑ a b Jan Šindelář: Železniční kuriozity: švýcarská kvalita se vyrábí v Polsku, E15, 21. 11. 2012
  30. ↑ Leo Express upustil od Švýcarské kvality. Prý kvůli dlouhému názvu, iDnes.cz, 27. 1. 2013, js (Jan Sůra)
  31. ↑ SŮRA, Jan. Leo Express chce jezdit vlakem přes Polsko až na Ukrajinu, žádá o povolení [online]. 2019-01-23 [cit. 2019-01-23]. Dostupné online. 
  32. ↑ Obrazem: Leo Express pokračuje v testování nových jednotek Sirius [online]. 2020-12-09 [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. 
  33. ↑ a b Vlak LEO Express se poprvé předvedl v Ostravě a Olomouci[nedostupný zdroj], LEO Express, 23. 10. 2012
  34. ↑ Leo Express vyjede 7. listopadu. Zatím dvakrát denně. iDnes.cz [online]. 2012-10-30 [cit. 2012-10-30]. Dostupné online. 
  35. ↑ LEO Express plánuje vyjet už 7.11.[nedostupný zdroj], LEO Express, 30. 10. 2010
  36. ↑ Oficiální stanovisko LE ke zrušení spojů[nedostupný zdroj], Leo Express – Co je u nás nového, 6. 11. 2012
  37. ↑ a b c Leo Express nemá potřebná osvědčení a ve středu nevyjede, České noviny, 6. 11. 2012, ČTK
  38. ↑ Leo Express nemá potřebná osvědčení a ve středu nevyjede, [financninoviny.cz], 6. 11. 2012
  39. ↑ Filip Horáček: Leo Express dohnal papírování. S lidmi vyjede poprvé v úterý, iDnes.cz, 10. 11. 2012
  40. ↑ LEO Express pokračuje v pilotním provozu Archivováno 20. 11. 2012 na Wayback Machine., LEO Express, 15. 11. 2012
  41. ↑ Jízdní řád LEO EXPRESS a. s. Archivováno 14. 11. 2012 na Wayback Machine., Pilotní provoz - platný od 13. 11. 2012 do 8. 12. 2012, přístup na stránku 15. 11. 2012
  42. ↑ Leo Express vyjíždí – na tři dny a se dvěma vlaky denně, ČT24, 13. 11. 2012
  43. ↑ Ondřej Stratilík: Leo Express? Švýcarská kvalita s českým přístupem, Lidovky.cz, 27. 11. 2012
  44. ↑ Jan Šindelář: Reportáž: Prvním Leo Expressem se svezla třicítka cestujících, E15, 13. 11. 2012
  45. ↑ a b Jan Sůra: Leo Express má potíže s vlaky, plný provoz spustí nejdříve v lednu, iDnes.cz, 17. 1. 2012
  46. ↑ Jan Sůra: Švýcarská kvalita zlobí. Vyjede jen polovina vlaků Leo Express, iDnes.cz, 3. 12. 2012
  47. ↑ Jan Sůra: Leo Express vyřešil problémy s vlaky, od pátku spustí plný provoz, iDnes.cz, 15. 1. 2013
  48. ↑ a b c d Leo Express prodělal za půlrok tolik, co vybral od lidí za jízdenky, iDnes.cz, 1. 9. 2013, js (Jan Sůra)
  49. ↑ Leo Express přišel kvůli letícímu kamenu o druhý vlak, ruší další spoje, iDnes.cz, 1. 10. 2014
  50. ↑ Leo Express musí opět rušit spoje, na tři týdny přišel o vlak, iDnes.cz, 9. 11. 2014
  51. ↑ Děláme maximum, tvrdí bezmocně dopravci i správce železnic, iDnes.cz, 2. 12. 2014 12:05, aktualizováno 12:42, fih
  52. ↑ https://zpravy.idnes.cz/prudke-brzdeni-leo-express-prerov-naraz-vlaku-kolaps-strojvedouciho-129-/domaci.aspx?c=A170605_070717_domaci_jol
  53. ↑ Opravený Flirt je po roce zpět v Česku, Leo Express ho nasadí během září [online]. 2018-08-22 [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. 
  54. ↑ Jan Sůra: Leo Express chce i na trať do Vídně nebo Českých Budějovic, iDnes.cz, 9.6.2011]
  55. ↑ a b Leo Express shání 80 stevardek, strojvůdců a pokladních, financninoviny.cz, 5.4.2012
  56. ↑ Leo Express chystá expanzi za 7,25 miliardy korun, e15.cz, 25.4.2012
  57. ↑ Trasy a stanice Archivováno 15. 6. 2012 na Wayback Machine., Leo Express, přístup na stránku 1. 6. 2012
  58. ↑ Nejčastější otázky a odpovědi Archivováno 5. 11. 2012 na Wayback Machine., otázka „Na jakých trasách bude LEO Express jezdit a proč?“, nedatováno, přístup na stránku 15. 11. 2012
  59. ↑ Jan Sůra: Drážní překvapení: Leo Express do Chomutova, Arriva z Kralup do Benešova, iDnes.cz, 31. 8. 2012
  60. ↑ Milan Libiger: Zlínský kraj spojí s Prahou vlaky Leo Express, zvažuje to i RegioJet, iDnes.cz, 30. 4. 2013
  61. ↑ Po Jančurovi vyráží na Slovensko i Leo Express. Usiluje o trať do Košic, byznys.ihned.cz, 15. 4. 2014, pav
  62. ↑ Vlaky LEO Express brzy vstoupí na slovenský trh, Dopravní noviny, 15. 4. 2014, tj
  63. ↑ http://ekonomika.idnes.cz/soukromnici-pridavaji-spoje-na-slovensko-fgb-/eko-doprava.aspx?c=A150901_001300_eko-doprava_suj [online]. 
  64. ↑ Jan Šindelář: Rapid Express chce soutěžit i o dotované spoje na železnici Archivováno 9. 7. 2012 na Wayback Machine., E15, 22. 2. 2011
  65. ↑ a b Leo Express dostal první vlak, v prosinci vyjede z Prahy do Ostravy, ČT24, 3. 2. 2012, ČTK
  66. ↑ LEO Express a GW Train Regio podají společnou přihlášku do výběrového řízení na trasu Ostrava-Opava-Krnov-Olomouc[nedostupný zdroj], LEO Express, 10. 7. 2012
  67. ↑ Jan Sůra: Zrušte část vlaků a nahraďte je autobusy, navrhuje Leo Express, iDnes.cz, 4. 12. 2014
  68. ↑ O šumavské lokálky bojují tři dopravci. Čtvrtý nabídl autobusy, iDnes.cz, 3. 12. 2014, js
  69. ↑ Pardubice ŽIVĚ [online]. 2019-02-26 [cit. 2019-09-17]. Dostupné online. 
  70. ↑ a b KONEČNÝ, Jiří. Flotila motorových vozů LINT 41 LESK pro provoz na Žitném ostrově kompletní. Stránky přátel železnic [online]. Listopad 2023 [cit. 2024-01-08]. Dostupné online. 
  71. ↑ Jan Horčík: Leo Express – na železnici přichází další konkurence, Hybrid.cz, 17. 11. 2010, zdroje: E15.cz, ZelPage.cz, Finanční noviny, iHNed.cz
  72. ↑ Jan Sůra: Dřív vyráběl paštiky, teď kupuje vlaky. Bývalý majitel Hamé rozjíždí dráhy, iDnes.cz, 26. 10. 2010
  73. ↑ LEO Express má první vlak! Archivováno 26. 10. 2012 na Wayback Machine., LEO Express, 4. 2. 2012
  74. ↑ Vlak LEO Express už jezdí po kolejích Archivováno 26. 10. 2012 na Wayback Machine., LEO Express, 15. 3. 2012
  75. ↑ ŠTEFEK, Petr. První elektrická jednotka řady 480 pro Leo Express již v Česku [online]. Stránky přátel železnic [cit. 2012-05-23]. Dostupné online. 
  76. ↑ Nová souprava LEO Express se poprvé předvedla v Česku Archivováno 3. 6. 2012 na Wayback Machine., LEO Express, 24. 5. 2012
  77. ↑ LEO Express má už druhou soupravu Archivováno 26. 10. 2012 na Wayback Machine., LEO Express, 18. 5. 2012
  78. ↑ a b c d e f g h i j k l m n Rostislav Jančar: Leo Express odtajnil vlaky. Černá puma je rychlá jako pendolino, LEO Express, 24. 5. 2012
  79. ↑ a b c d Cestující mohou na unikátních sedadlech ve vlacích LEO Express i rodit[nedostupný zdroj], le.cz, tisková zpráva z 15. 6. 2012, PDF 240 kB
  80. ↑ V nových vlacích LEO Express bude možné objednávat elektronicky a být stále on-line Archivováno 26. 10. 2012 na Wayback Machine., LEO Express, 1. 3. 2012
  81. ↑ a b Vlak LEO Express si v Pardubicích vyzkoušel i hejtman[nedostupný zdroj], LEO Express, 15. 10. 2012
  82. ↑ SYMBIO, Leo Express &. Odtajnili jsme design nových vlaků - Leo Express. www.leoexpress.com [online]. [cit. 2019-09-17]. Dostupné online. 
  83. ↑ SŮRA, Jan. Leo Express vypověděl smlouvu na pořízení čínských jednotek Sirius [online]. 2022-04-25 [cit. 2024-04-03]. Dostupné online. 
  84. ↑ SŮRA, Jan. Sirius vyjíždí. RegioJet s ním v pondělí počítá na čtyřech spojích. zdopravy.cz [online]. 2024-02-04 [cit. 2024-04-03]. Dostupné online. 
  85. ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. Leo Express si půjčí 15 motorových jednotek, chce je nabídnout krajům. Zdopravy.cz [online]. 2018-08-02 [cit. 2019-09-17]. Dostupné online. ISSN 2570-7868. 
  86. ↑ KADEŘÁVEK, Petr; PERNIČKA, Jaromír. Novinky u Leo Expressu. Železniční magazín. Čís. 8/2019. 
  87. ↑ Po kolejích i na silnici. Leo Express spouští první autobusovou linku, iDnes.cz, 5. 11. 2014, js
  88. ↑ Leo Express spouští linku na jih Čech. Místo vlaků pojede autobusy, iDnes.cz, 12. 6. 2015, js (Jan Sůra)
  89. ↑ http://ekonomika.idnes.cz/leo-express-spousti-spojeni-prahy-a-ukrajiny-fa5-/eko-doprava.aspx?c=A150930_233539_eko-doprava_suj [online]. 
  90. ↑ http://zdopravy.cz/leo-express-prodluzuje-spojeni-na-ukrajinu-zajede-o-170-kilometru-dal-714/
  91. ↑ TRUESCAN, GFX Prague Bistro, CODE. www.le.cz [online]. www.le.cz [cit. 2016-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-14. 
  92. ↑ [1]
  93. ↑ Jan Sůra: Železniční přestup roku: šéf RegioJetu odchází do Leo Expressu, iDnes.cz, 10. 11. 2011
  94. ↑ Jan Sůra: Od žlutých k černým. RegioJetu utíká další šéf do Leo Expressu, iDnes.cz, 18. 4. 2012
  95. ↑ Jan Sůra: Leo Express předjíždí Jančurův vlak, Mladá fronta DNES, 11. 12. 2010, str. 9, na webu Zlínský spolek přátel trolejbusové dopravy, o. s.[nedostupný zdroj]
  96. ↑ Zahájení hromadného náboru nových pracovníků LEO Express Archivováno 26. 10. 2012 na Wayback Machine., LEO Express, 5. 4. 2012
  97. ↑ O volná místa u LEO Express se za měsíc přihlásilo více než 800 zájemců Archivováno 26. 10. 2012 na Wayback Machine., LEO Express, 15. 5. 2012
  98. ↑ Leo Express opustí tři vrcholní manažeři. Novotný od nich čekal víc, E15.cz, 21. 12. 2012, ČTK
  99. ↑ [2]
  100. ↑ a b Tarif LEO Express a. s. pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, schváleno 29. 10. 2011, účinný od 1. 11. 2011
  101. ↑ Připravujeme nové obchodní prostory v Praze na Hlavním nádraží Archivováno 26. 10. 2012 na Wayback Machine., LEO Express, 25. 1. 2012
  102. ↑ Černé vlaky Leo Express dorovnaly ceny konkurence a cestujících ubylo, iDnes.cz, 13. 1. 2013, ČTK
  103. ↑ a b c LEO Express - výroční zpráva 2012[nedostupný zdroj], PDF, 2,1 MB
  104. ↑ Platba jízdenek Twistem. www.leoexpress.com [online]. [cit. 2020-03-30]. Dostupné online. 
  105. ↑ KRASNY, Tomas. MALL Pay Blog [online]. 2019-11-29 [cit. 2020-03-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  106. ↑ Konkurence na dráze dál drtí ceny. Z Prahy do Ostravy už jen za 95 Kč, iDnes.cz, 1. 3. 2013, Jan Sůra, nev (Jan Nevyhoštěný)
  107. ↑ LEO s:)mile club: i v Česku začínají cestující sbírat body
  108. ↑ s:) klub - cestování s úsměvem. www.le.cz [online]. [cit. 2014-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-02. 
  109. ↑ [3]
  110. ↑ Leo Express je málo známý. Vlaky má obsazené sotva z poloviny, [E15.cz] 21.3.2013
  111. ↑ Jan Šindelář: Leo Express chce jezdit do Vídně, [E15.cz] 30.4.2013
  112. ↑ Výroční zpráva LEO Express a.s. za rok 2013
  113. ↑ http://ekonomika.idnes.cz/soukromnici-na-zeleznici-hlasi-vyrazne-zlepseni-vysledku-pae-/eko-doprava.aspx?c=A150825_093410_eko-doprava_suj [online]. 
  114. ↑ a b c d e f g h i Pro investory | Leo Express™. www.leoexpress.com [online]. [cit. 2024-09-11]. Dostupné online. 
  115. ↑ a b c d Leo Express Global: výroční zpráva. 2016. Dostupné online. [cit. 2016-11-12].
  116. ↑ a b c d e f výroční zpráva. 30. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2018-02-05].
  117. ↑ a b c d e Dostupné online.
  118. ↑ a b c d e f g h i j výroční zpráva. Dostupné online.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Nuvola web broom.svg
Autor: , Licence: LGPL
Web broom icon
Leo Express.svg
Leo Express
480 002 CZ-LE Ostrava-Svinov - Polanka nad Odrou vyhybna.NEF.jpg
Autor: Petr Štefek, Licence: CC BY-SA 3.0 cz
EMU 480.002 of Leo Express, between Ostrava-Svinov and Polanka nad Odrou výhybna, Czechia
Alstom Coradia LINT in Leo Express livery.jpg
Autor: Rmisko, Licence: CC BY 4.0
Train is waiting for a depature to Králíky.
Premium Class Leo Express.jpg
Autor: Minwormed, Licence: CC BY-SA 4.0
Premium Class - 1. třída ve vlacích Leo Express
480 003 CZ-LE Ostrava-Svinov - Polanka nad Odrou vyhybna.jpg
Autor: Petr Štefek, Licence: CC BY-SA 3.0 cz
EMU 480.002 of Leo Express, between Ostrava-Svinov and Polanka nad Odrou výhybna, Czechia; train Ex 1254 from Prešov to Praha hlavní nádraží
Autobus Leo Express 2024.jpg
Autor: Leoexpress, Licence: CC BY-SA 4.0
Autobus Leo Express 2024
CRRC Sirius EMU for Leo Express at Velim.jpg
Autor: Superalbs, Licence: CC BY-SA 4.0
A brand-new CRRC Sirius EMU for Leo Express at Velim Railway Test Circuit, in the sidings awaiting further testing. This is one of three CRRC units for Leo Express, two of which were at the Velim Railway Test Circuit, the other was branded.
Pokladna Leo Express.jpg
Autor: Minwormed, Licence: CC BY-SA 4.0
Pokladna Leo Express v Praze po rebrandingu, únor 2019