Leonard VII. z Harrachu

Karel Linhart VII. hrabě z Harrachu
Karel Linhart VII. hrabě z Harrachu
Nejvyšší hofmistr olomouckého biskupa Leopolda Viléma
Nejvyšší maršálek císařského dvora
	Ve funkci:; 1631 – 1637
Panovník	Ferdinand II.
Předchůdce	Jiří Ludvík ze Schwarzenbergu
Nástupce	Jindřich Vilém ze Starhembergu
Dědičný nejvyšší štolba v Horních a Dolních Rakousích
	Ve funkci:; 16. května 1628 – 30. června 1645
Panovník	Ferdinand II., Ferdinand III.
Dědičný palatin
Tajný rada
Císařský komorník
Říšský dvorní rada
	Ve funkci:; 1618 – ?
Panovník	Matyáš
Narození	4. června 1594; Vídeň ; Habsburská monarchie
Úmrtí	30. června 1645 (ve věku 51 let); Vídeň ; Habsburská monarchie
Titul	1623 hrabě
Choť	Marie Františka z Eggenbergu (od 1620)
Rodiče	Karel Linhart I. z Harrachu a Marie Alžběta ze Schrattenbachu
Děti	Marie Eleonora z Harrachu; Linhart Oldřich z Harrachu; Marie Anna z Harrachu; Marie Terezie z Harrachu (1639–1685); Marie Alžběta z Harrachu (1599-1640)
Příbuzní	bratr: Arnošt Vojtěch z Harrachu (1598–1667) ; sestra: Marie Alžběta z Harrachu, provd. z Valdštejna (1601–1655) ; sestra: Kateřina z Harrachu, provd. z Valdštejna (1599–1640) ; sestra: Marie Maxmiliána z Harrachu, provd. Trčková z Lípy (1608–1662) ; bratr: Otto Bedřich z Harrachu (1610–1639) ; bratr: František Vojtěch z Harrachu (1614–1666) ; vnuk: Jan Bernard Pálffy z Erdödu (1663–1751) ; tchán: Jan Oldřich Eggenbergu (1568–1634) ; zeť: Mikuláš II. Pálffy z Erdödu (1619–1679) ; zeť: František Maxmilián z Mansfeld-Vorderotu (1639–1692) ; švagr: Maxmilián z Valdštejna († 1655) ; švagr: Albrecht z Valdštejna (1583–1634) ; švagr: Adam Erdman Trčka z Lípy (1600–1634)
Zaměstnání	politik
Profese	komorník
Náboženství	římskokatolické
Commons	Leonhard Karl von Harrach
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leonard (v češtině též jako Linhart) VII. Karel hrabě z Harrachu (německy Leonhard VII. Karl Graf Harrach zu Rohrau, 4. června 1594, Vídeň – 30. června 1645, Vídeň) byl rakouský šlechtic, politik a dvořan. Od mládí působil ve službách Habsburků, spolu s dalšími příbuznými získal v roce 1623 titul hraběte, vlastnil statky v Dolním Rakousku. V letech 1631–1637 zastával funkci nejvyššího maršálka císařského dvora. Byl starším bratrem pražského arcibiskupa Arnošta Vojtěcha Harracha a švagrem Albrechta z Valdštejna.

Životopis

Pocházel ze šlechtického rodu Harrachů^[1], narodil se jako nejstarší syn císařského diplomata a státníka Karla z Harrachu (1570–1628) a jeho manželky Marie Alžběty ze Schrattenbachu (1573–1653).

Mladším bratrem Leonarda VII. byl dlouholetý pražský arcibiskup a kardinál Arnošt Vojtěch Harrach (1598–1667). Další bratr Otto Bedřich (1610–1639) položil základy majetkového zázemí v Čechách a stal se zakladatelem české rodové větve. Jejich nejmladší bratr František Albrecht (1614–1666) byl v letech 1655–1657 císařským nejvyšším štolbou. Z dalších sourozenců je nejznámější Marie Isabela (1601–1655), provdaná v roce 1623 za císařského generalissima a frýdlantského vévodu Albrechta z Valdštejna. Také další sestry Kateřina (1599–1640) a Marie Maxmiliána (1608–1662) se provdaly za významné představitele české šlechty (Maxmilián z Valdštejna, Adam Erdman Trčka z Lípy).

Kariéra

Díky vlivnému postavení svého otce byl od mládí předurčen ke službě u dvora. Od roku 1614 zastával funkce ve správě Dolních Rakous, v roce 1618 byl jmenován říšským dvorním radou. V roce 1619 byl jako diplomat vyslán do Bruselu a téhož roku se stal císařským komorníkem. O rok později stvrdil sňatkem s Marií Františkou z Eggenbergu mocenské uskupení Harrachů a Eggenbergů u císařského dvora a později se stal členem císařské tajné rady, po otci byl též dědičným nejvyšším štolbou v Horních a Dolních Rakousích, byl také dědičným palatinem.^[2] V letech 1631–1637 zastával funkci nejvyššího dvorského maršálka, po smrti císaře Ferdinanda II. se stal nejvyšším hofmistrem olomouckého biskupa arcivévody Leopolda Viléma. Jako nejstarší syn zdědil po otci panství Rohrau a Prugg v Dolních Rakousích, dále bylo jeho majetkem panství Aschach v Horních Rakousích.

Manželství a potomstvo

V roce 1620 se ve Štýrském Hradci oženil s hraběnkou Marií Františkou z Eggenbergu (1607–1679), dcerou vlivného dvořana Jana Oldřicha z Eggenbergu. Z jejich manželství se narodily čtyři děti. Dcera Marie Eleonora (1634–1693) se provdala za uherského šlechtice Mikuláše Pálffyho z Erdődu, další dcera Marie Anna (1636–1698) byla manželkou Františka Maxmiliána z Mansfeldu.

Jediný syn Leonard VIII. Oldřich (1630–1689) byl pokračovatelem této linie, označované jako rohrauská (potomstvo vymřelo v roce 1886).

Odkazy

Reference

↑ Ottův slovník naučný, díl 10.; Praha, 1896; s. 905 dostupné online
↑ STARÝ, Marek: Cizozemci a spoluobyvatelé. Udělování českého obyvatelského práva (inkolátu) v době předbělohorské; Praha, 2018; s. 333 ISBN 978-80-87284-67-4

Literatura

JANÁČEK, Josef: Valdštejn a jeho doba; Praha, 1978; 586 s.

Související články

Harrachové

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Linhart VII. z Harrachu na Wikimedia Commons
Rodokmen Harrachů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
Seznam říšských dvorních radů, s. 58

[1] Ottův slovník naučný, díl 10.; Praha, 1896; s. 905 dostupné online

[2] STARÝ, Marek: Cizozemci a spoluobyvatelé. Udělování českého obyvatelského práva (inkolátu) v době předbělohorské; Praha, 2018; s. 333 ISBN 978-80-87284-67-4

[1]

[2]

Navigation

Navigace

Tématické portály