Leonard VII. z Harrachu
| Karel Linhart VII. hrabě z Harrachu | |
|---|---|
 | |
| Nejvyšší hofmistr olomouckého biskupa Leopolda Viléma | |
| Nejvyšší maršálek císařského dvora | |
| Ve funkci: 1631 – 1637 | |
| Panovník | Ferdinand II. |
| Předchůdce | Jiří Ludvík ze Schwarzenbergu |
| Nástupce | Jindřich Vilém ze Starhembergu |
| Dědičný nejvyšší štolba v Horních a Dolních Rakousích | |
| Ve funkci: 16. května 1628 – 30. června 1645 | |
| Panovník | Ferdinand II., Ferdinand III. |
| Dědičný palatin | |
| Tajný rada | |
| Císařský komorník | |
| Říšský dvorní rada | |
| Ve funkci: 1618 – ? | |
| Panovník | Matyáš |
| Narození | 4. června 1594 Vídeň  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 30. června 1645 (ve věku 51 let) Vídeň Habsburská monarchie |
| Titul |  1623 hrabě |
| Choť | Marie Františka z Eggenbergu (od 1620) |
| Rodiče | Karel Linhart I. z Harrachu a Marie Alžběta ze Schrattenbachu |
| Děti | Marie Eleonora z Harrachu Linhart Oldřich z Harrachu Marie Anna z Harrachu Marie Terezie z Harrachu (1639–1685) Marie Alžběta z Harrachu (1599-1640) |
| Příbuzní | bratr: Arnošt Vojtěch z Harrachu (1598–1667) sestra: Marie Alžběta z Harrachu, provd. z Valdštejna (1601–1655) sestra: Kateřina z Harrachu, provd. z Valdštejna (1599–1640) sestra: Marie Maxmiliána z Harrachu, provd. Trčková z Lípy (1608–1662) bratr: Otto Bedřich z Harrachu (1610–1639) bratr: František Vojtěch z Harrachu (1614–1666) vnuk: Jan Bernard Pálffy z Erdödu (1663–1751) tchán: Jan Oldřich Eggenbergu (1568–1634) zeť: Mikuláš II. Pálffy z Erdödu (1619–1679) zeť: František Maxmilián z Mansfeld-Vorderotu (1639–1692) švagr: Maxmilián z Valdštejna († 1655) švagr: Albrecht z Valdštejna (1583–1634) švagr: Adam Erdman Trčka z Lípy (1600–1634) |
| Zaměstnání | politik |
| Profese | komorník |
| Náboženství | římskokatolické |
| Commons | Leonhard Karl von Harrach |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Leonard (v češtié též jako Linhart) VII. Karel hrabě z Harrachu (německy Leonhard VII. Karl Graf Harrach zu Rohrau, 4. června 1594, Vídeň – 30. června 1645, Vídeň) byl rakouský šlechtic, politik a dvořan. Od mládí působil ve službách Habsburků, spolu s dalšími příbuznými získal v roce 1623 titul hraběte, vlastnil statky v Dolním Rakousku. V letech 1631–1637 zastával funkci nejvyššího maršálka císařského dvora. Byl starším bratrem pražského arcibiskupa Arnošta Vojtěcha Harracha a švagrem Albrechta z Valdštejna.
Životopis
.JPG)
Pocházel ze šlechtického rodu Harrachů[1], narodil se jako nejstarší syn císařského diplomata a státníka Karla z Harrachu (1570–1628) a jeho manželky Marie Alžběta ze Schrattenbachu (1573–1653).
Mladším bratrem Leonarda VII. byl dlouholetý pražský arcibiskup a kardinál Arnošt Vojtěch Harrach (1598–1667). Další bratr Otto Bedřich (1610–1639) položil základy majetkového zázemí v Čechách a stal se zakladatelem české rodové větve. Jejich nejmladší bratr František Albrecht (1614–1666) byl v letech 1655–1657 císařským nejvyšším štolbou. Z dalších sourozenců je nejznámější Marie Isabela (1601–1655), provdaná v roce 1623 za císařského generalissima a frýdlantského vévodu Albrechta z Valdštejna. Také další sestry Kateřina (1599–1640) a Marie Maxmiliána (1608–1662) se provdaly za významné představitele české šlechty (Maxmilián z Valdštejna, Adam Erdman Trčka z Lípy).
Kariéra
Díky vlivnému postavení svého otce byl od mládí předurčen ke službě u dvora. Od roku 1614 zastával funkce ve správě Dolních Rakous, v roce 1618 byl jmenován říšským dvorním radou. V roce 1619 byl jako diplomat vyslán do Bruselu a téhož roku se stal císařským komorníkem. O rok později stvrdil sňatkem s Marií Františkou z Eggenbergu mocenské uskupení Harrachů a Eggenbergů u císařského dvora a později se stal členem císařské tajné rady, po otci byl též dědičným nejvyšším štolbou v Horních a Dolních Rakousích, byl také dědičným palatinem.[2] V letech 1631–1637 zastával funkci nejvyššího dvorského maršálka, po smrti císaře Ferdinanda II. se stal nejvyšším hofmistrem olomouckého biskupa arcivévody Leopolda Viléma. Jako nejstarší syn zdědil po otci panství Rohrau a Prugg v Dolních Rakousích, dále bylo jeho majetkem panství Aschach v Horních Rakousích.
Manželství a potomstvo
V roce 1620 se ve Štýrském Hradci oženil s hraběnkou Marií Františkou z Eggenbergu (1607–1679), dcerou vlivného dvořana Jana Oldřicha z Eggenbergu. Z jejich manželství se narodily čtyři děti. Dcera Marie Eleonora (1634–1693) se provdala za uherského šlechtice Mikuláše Pálffyho z Erdődu, další dcera Marie Anna (1636–1698) byla manželkou Františka Maxmiliána z Mansfeldu.
Jediný syn Leonard VIII. Oldřich (1630–1689) byl pokračovatelem této linie, označované jako rohrauská (potomstvo vymřelo v roce 1886).
Odkazy
Reference
- ↑ Ottův slovník naučný, díl 10.; Praha, 1896; s. 905 dostupné online
- ↑ STARÝ, Marek: Cizozemci a spoluobyvatelé. Udělování českého obyvatelského práva (inkolátu) v době předbělohorské; Praha, 2018; s. 333 ISBN 978-80-87284-67-4
Literatura
- JANÁČEK, Josef: Valdštejn a jeho doba; Praha, 1978; 586 s.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Linhart VII. z Harrachu na Wikimedia Commons - Rodokmen Harrachů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
- Seznam říšských dvorních radů, s. 58
Média použitá na této stránce
.svg)
Autor: David Liuzzo, eagle by N3MO (re-uploaded by Dragovit), Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Holy Roman Empire, double headed eagle without haloes (1400-1806)
Autor: C.Stadler/Bwag, Licence: CC BY-SA 4.0
Ostansicht des Schlosses Harrach in der niederösterreichische Marktgemeinde Rohrau.
Das Schloss ist seit 1542 im Besitz der Grafen Harrach. Im 16. Jahrhundert erfolgte der Ausbau der mittelalterlichen Grenzburg zu einem Wasserschloss. Umbauten erfolgten 1688 sowie 1722 und 1776/77 erhielt das vierflügelige Schloss im Wesentlichen sein heutiges Erscheinungsbild.
Grafik aus dem Klebeband Nr. 2 der Fürstlich Waldeckschen Hofbibliothek Arolsen
Motiv: Leonhard Karl von Harrach zu Rohrau (1594–1644)Stammwappen derer von Harrach