Leopold Batěk (lékař)

MUDr. Leopold Batěk
Leopold Batěk (Almanach českých lékařů, 1910)
Narození	4. října 1856 nebo 4. října 1857 Náchod
Úmrtí	15. ledna 1936 Hradec Králové
Povolání	lékař
Domovské město	Hradec Králové
Ocenění	čestné občanství města Hradce Králové
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leopold Batěk (4. října 1856 Náchod – 15. ledna 1936 Hradec Králové) byl lékař působící v Hradci Králové, tamní náměstek dlouholetého starosty Františka Ulricha, městský radní pro zdravotnictví a kulturu, který značně ovlivnil pokrok v hygieně města.^[1] Patřil ke klíčovým osobnostem města, zejména v oblasti kulturního života. Byl předsedou okresního osvětového výkonu a rozhodující osobností při vzniku tzv. Palackého čítárny. Výrazně se zasadil také o profesionalizaci východočeského divadelnictví.^[2]

Leopold Batěk se narodil v Náchodě do rodiny Františka Baťka, který byl notářem v Opočně.^[3]

V letech 1869–1871 studoval jako privatista. Čtvrtý ročník školy absolvoval v Rychnově nad Kněžnou. Od roku 1873 studoval jako veřejný žák v Hradci Králové, od kvinty tak studoval gymnázium v Hradci Králové, přičemž odmaturoval s vyznamenáním dne 19. července 1876^[3][4]. Na gymnáziu jeho spolužáky byli František Ulrich, později dlouholetý starosta města, a Otakar Klumpar, později městský lékař a v pořadí druhý primář nemocnice v Hradci Králové. Stali se celoživotními přáteli a v průběhu svých životů se všichni tři podíleli na rozvoji města. Než se tak stalo, Batěk v Praze vystudoval lékařskou fakultu Univerzity Karlovy (doktorát získal v roce 1882) a následně působil jako knížecí lékař v Plasích na severním Plzeňsku na panství Richarda Metternicha.^[5] Do Hradce Králové se vrátil až v roce 1899, tedy v době, kdy město procházelo velkým stavebním rozvojem. Působil jako odborný lékař pro nemoci nervové a jako tzv. lékař železniční a soudní.^[1], soudní lékař c. k. krajského soudu v Hradci Králové.^[6]

V letech 1902–1927 byl šestkrát zvolen do městské samosprávy, z níž byl zvolen i do městské rady a působil i jako první či druhý náměstek starosty. V rámci svého zaměření měl na starosti zdravotní či kulturní referát. Adresář města Hradce Králové a obce Pražské Předměstí z roku 1924 uvádí, že měl z pozice městského radního na starosti tři tematické oblasti: 1) Divadlo, referát umělecký a osvětový, 2) Museum městské, a 3) Zdravotnictví, nemocnice, lázně, mlékárny.^[7] V období samostatného Československa kandidoval za Československou národní demokracii.^[7] Starosta Ulrich Baťka podporoval zejména ve věcech zřízení Palackého veřejné čítárny (1913), v procesu převedení čítárny na město (1915) a zřízení veřejné knihovny v obecním domě (1923).^[8] Byl vynikajícím rétorem^[1], a proto často starostu Ulricha zastupoval při přijímání význačných hostů.^[9]

Zásluhy si připsal hlavně v oblasti komunální hygieny, zdravotní výchovy a osvěty. Byl nadšeným zastáncem a propagátorem pokrokových názorů a směrů v lékařství. Podařilo se mu překonat obtíže a řešit mnohé klíčové otázky zdravotnictví v Hradci Králové, jehož rozvoj nastal až po zrušení pevnosti.^[1]

Batěk veřejně přednášel, a snažil se tak referovat o zdravotně-výchovných tématech, někdy je publikoval i v denním tisku. Výrazně věnoval pozornost problému výživy nejmenších dětí, jelikož tehdy umírala více než pětina narozených dětí do jednoho roku života, a to většinově v důsledku nesprávné výživy a špatných sociálních poměrů, mj. kvůli nevědomosti rodičů v otázkách výživy dítěte či v důsledku předsudků a pověr. Roku 1909 vydal publikaci „Ochrana kojenců, důležitý hygienický a sociální úkol měst“.

V roce 1910 po vzoru Francie a Anglie v Hradci Králové založil poradnu pro matky s dětmi, první dětskou poradnu nejen v Čechách, ale v celém tehdejším Rakousko-Uhersku. Prosadil rovněž vznik mlékárny na výrobu mléka pro děti, které bylo dodáváno do škol a cenově přístupné i těm nejchudším (vyráběno ve čtyřech druzích).^[1]

Podílel se na zřízení chlapecké výchovny, Palackého čítárny, dívčího lycea. Jeho aktivitu na poli kulturním dokladují mnohé čelné pozice v kulturních spolcích a organizacích. Jako předseda Okresního osvětového sboru stál v čele komise pro stavbu nového gymnázia, podílel se na všech kulturních akcích ve městě. Značně se zasloužil o rozkvět divadelního umění ve východních Čechách. Byl předsedou ústřední komise Divadelní společnosti sdružených měst východočeských a intendantem Klicperova divadla v Hradci Králové.^[10] V salonku divadla mu divadelní kuratorium nechalo v roce 1930 zavěsit portrét od akademického malíře Bohumila Liznera.^[11] Dlouhá léta vedl společnost Alliance francaise. Podporoval lidové vzdělávání. Byl v pořadí čtvrtým předsedou Dobroslavova spolku akademiků z Hradce Králové^[12]. Od 14. února 1900 byl místostarostou spolku Beseda.^[13] Byl členem kuratoria městského průmyslového muzea (1907).^[14] V roce 1927 se stal předsedou slavnostního výboru pro otevření nové budovy gymnázia.^[15]

Přátelství s Františkem Ulrichem dokumentuje i fakt, že mu Batěk v roce 1909 věnoval svou publikaci Ochrana kojenců, důležitý hygienický a sociální úkol měst.^[16]

Zemřel náhle dne 15. ledna 1936 v Hradci Králové.^[1]

Na Leopolda Baťka upomíná v Hradci Králové název Baťkovo náměstí, používaný v letech 1940–1955 a poté opět od roku 1990. Původně Legerovo náměstí bylo poprvé po Baťkovi pojmenováno čtyři roky po jeho smrti. V letech 1955–1990 se pak jednalo o náměstí dr. Šmerala.^[9]

Dne 13. června 1927 byl za zásluhy o rozkvět města^[17] jmenován čestným občanem města Hradce Králové.^[2][18]

• Pracovní program odborů pro ochranu matek a kojenců!
• Ochrana kojenců, důležitý hygienický a sociální úkol měst (1909)
• Z praxe soudně lékařské (1914)
• O veřejném zdravotnictví v Hradci Králové v míru a ve válce (1915)