Leopold Felix z Thun-Hohensteinu

Leopold Felix z Thun-Hohensteinu
Rodový erb Thun-Hohenštejnů
Rodový erb Thun-Hohenštejnů
Narození15. listopadu 1797
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí10. dubna 1877 (ve věku 79 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolánívelkostatkář a politik
ChoťJosefina Mladotová ze Solopisk (1825–1827)
Alžběta Mladotová ze Solopisk (od 1829)
DětiLadislav Rudolf z Thun-Hohensteinu
Marie z Thun-Hohensteinu
Alžběta z Thun-Hohensteinu[1]
RodičeAntonín Josef z Thun-Hohensteinu a Marie Tereza Vratislavová z Mitrovic
Funkcečlen Panské sněmovny (1869–1877)
poslanec Českého zemského sněmu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leopold Felix hrabě z Thun-Hohensteinu (německy Leopold Felix Graf von Thun und Hohenstein, 15. listopadu 1797 Praha10. dubna 1877 tamtéž) byl český šlechtic, státní úředník, politik a velkostatkář z hraběcího rodu Thun-Hohensteinů. Působil ve státních službách a v letech 1846–1848 byl nejvyšším sudím Českého království. Později byl poslancem českého zemského sněmu a nakonec byl povolán do rakouské panské sněmovny. V Čechách vlastnil velkostatky Benátky nad Jizerou a Poběžovice. Proslul mimo jiné jako kulturní mecenáš, v jeho rodině jako učitel hudby působil několik let Bedřich Smetana.

Životopis

Zámek Poběžovice, majetek Leopolda Thun-Hohensteina 1840–1864

Leopold Leonard Raimund Joseph Jan Nepomuk Felix Antonín hrabě z Thunu a Hohensteinu (německy Leopold Leonhard Raimund Joseph Johann Nepomuk Felix Anton Graf von Thun und Hohenstein) se narodil v Praze jako starší syn hraběte Antonína Josefa z Thun-Hohensteinu (1754–1840) a jeho manželky Marie Terezie, rozené hraběnky Vratislavové z Mitrovic (1766–1851). Náležel k rodové větvi ze šlechtického rodu Thun-Hohensteinů označované později jako benátecká, respektive poběžovická.

Leopoldovým kmotrem byl strýc, kníže-biskup pasovský Leopold Leonard z Thun-Hohensteinu (1748–1826). Leopold studoval práva a od mládí působil ve státních službách, byl krajským komisařem v Litoměřicích a později guberniálním radou v Praze. V roce 1829 státní služby opustil, ale v letech 1846–1848 byl nejvyšším sudím Českého království. Později byl poslancem českého zemského sněmu (1861–1866 a 1868–1870). V roce 1869 byl jmenován doživotním členem rakouské panské sněmovny, byl též c.k. tajným radou a komořím.

Majetkové a rodinné poměry

Zámek Benátky nad Jizerou, hlavní sídlo rodiny Leopolda Thun-Hohensteina

Po otci zdědil panství Poběžovice v západních Čechách zakoupené v roce 1805. Poběžovický zámek byl příležitostným rodinným sídlem a Leopold Thun nechal upravit zámeckou zahradu na anglický park.[2] V roce 1843 přikoupil sousední panství Pivoň.[3] Celý spojený velkostatek Poběžovice-Pivoň prodal v roce 1864 za necelý milión zlatých rodině Coudenhove. Ještě před převzetím otcovského dědictví žil trvale na zámku v Benátkách nad Jizerou, které bylo dědictvím jeho dvou manželek. Finance získané prodejem Poběžovic umožnily ve druhé polovině 19. století nákladné úpravy zámku v Benátkách, které se dotkly vnější podoby i interiérů.[4] V Benátkách nad Jizerou a v Poběžovicích působil v letech 1844–1848 u dětí Leopolda Thuna jako domácí učitel hudby Bedřich Smetana. Smetana se také podílel na realizaci divadelních představení v obnoveném zámeckém divadle v Benátkách nad Jizerou.

Leopold Thun byl dvakrát ženatý. Poprvé se oženil v Praze v roce 1825 s baronkou Josefínou Mladotovou ze Solopisk (1804–1827), která však záhy zemřela. Dva roky po ovdovění se oženil s její mladší sestrou Alžbětou Mladotovou ze Solopisk (1805–1876), která byla později c.k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Nejstarší ze sester Mladotových Marie Josefa (1803–1860) byla manželkou Leopoldova mladšího předčasně zemřelého bratra Jana Arnošta Thun-Hohensteina (1799–1827). Sestry Mladotovy zdědily v roce 1816 po spřízněné vymřelé rodině Příchovských z Příchovic panství Benátky nad Jizerou.[5] Benátecký zámek se stal trvalým sídlem rodiny Leopolda Thuna a narodila se zde většina jeho dětí. Z obou manželství Leopolda Thuna pocházelo osm dětí. Synové Hugo Felix (1826–1887), Felix Leopold (1833–1855) a Antonín Vincenc (1834–1888) sloužili v armádě, čtvrtý syn Ladislav Rudolf (1835–1887) byl poslancem českého zemského sněmu a členem rakouské panské sněmovny. Nejmladší syn Leopold Bohumil (1842–1898) získal sňatkem s hraběnkou Kristinou Valdštejnovou pro své potomstvo velkostatek Liblice. Z dcer se nejstarší Marie Felicitas (1831–1910) provdala za barona Jana Lexu z Aehrenthalu (1817–1898), další dcera Alžběta Felicitas (1831–1910) byla manželkou hraběte Albrechta z Kounic (1829–1897). Nejmladší dcera Terezie Felicitas (1837–1908) se provdala do rodu Nosticů a byla nejvyšší hofmistryní korunní princezny Štěpánky.

Švagry Leopolda Thuna byli mimo jiné c.k. polní podmaršál hrabě Karel Kinský (1766–1831) a hrabě Kristián z Valdštejna (1796–1858).

Odkazy

Reference

  1. Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Západní Čechy; Praha, 1985; s. 265
  3. Hrady, zámky a tvze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Západní Čechy; Praha, 1985; s. 255
  4. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy; Praha, 1984; s. 28–29
  5. POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 321–322 ISBN 978-80-85955-39-2

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Banner of the Holy Roman Emperor with Arms (1437-1493).svg
Autor: Sir Iain, eagle by N3MO, Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Holy Roman Empire, with the arms of Austria.
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Siebmacher093 Thun.jpg
Coat of arms of the Thun und Hohenstein, or Thonn family. Taken from Johann Siebmacher: New Wappenbuch, page 93.
Poběžovice zámek(1).jpg
Autor: Mejdlowiki, Licence: CC BY-SA 3.0
Poběžovice zámek (Domažlice), kulturní památka
Benátky zámek nádvoří 1.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Benátky nad Jizerou zámek