Leopold Goëss

Leopold hrabě Goëss
Leopold Graf von Goess um 1900.jpg
Místodržitel v Terstu (Přímoří)
Ve funkci:
1897 – 1904
PředchůdceTeodoro Rinaldini
NástupceKonrád Hohenlohe
Zemský prezident v Bukovině
Ve funkci:
1897 – 1894
PředchůdceFranz Krauss
NástupceFriedrich Bourgoignon
Narození28. října 1848
Štýrský Hradec
Úmrtí22. července 1922 (ve věku 73 let)
Ebenthal in Kärnten
ChoťMarianne Gräfin von Thurn und Valsássina-Como-Vercelli (od 1889)
RodičePeter Karl Graf von Goëss a Maria von Goëß
DětiJohann Anton Douglas Reichsgraf von Goëss
Anna Reichsgräfin von Goëss
Johann ZENO Otto Joseph Graf von Goess Freiherr zu Karlsberg und Moosburg
PříbuzníZeno Vinzenz von Goëss (sourozenec)
Maria Anna Reichsgräfin von Goëss[1], Franziska Reichsgräfin von Goëss[1], Zeno Reichsgraf von Goëss[1], Ulrich Reichsgraf von Goëss[1], Eleonore Reichsgräfin von Goëss[1], Franz-Anton Reichsgraf von Goëss[1], Ernst Friedrich Reichsgraf von Goëss[1], Hemma Reichsgräfin von Goëss[1], Georg Reichsgraf von Goëss[1] a Andreas Reichsgraf von Goëss[1] (vnoučata)
Profesepolitik
CommonsGoëss (Adelsgeschlecht)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leopold Petr hrabě Goëss (Leopold Peter Graf von Goëss, Freiherr zu Karlsberg, Moosburg und Ebenthal) (28. října 1848, Štýrský Hradec – 22. června 1922, Ebenthal) byl rakousko-uherský politik, státní úředník a velkostatkář. Od mládí působil ve státních službách, svou kariéru završil jako místodržitel v Terstu (1897–1904). Vlastnil několik velkostatků v Korutansku a od roku 1905 byl dědičným členem rakouské Panské sněmovny.

Životopis

Zámek Karlsberg (Korutany)

Pocházel ze starého šlechtického rodu španělského původu (říšský hraběcí titul v rodině od roku 1693). Narodil se jako syn c.k. komořího a guberniálního rady hraběte Jana Petra Goësse (1807–1852), matka Marie Eleonora, rozená hraběnka z Welsersheimbu (1824–1896), byla nejvyšší hofmistryní císařovny Alžběty.[2] Leopold studoval na jezuitské koleji v Kalksburgu a poté práva na vídeňské univerzitě, v roce 1870 vstoupil do státních služeb. Jako úředník působil na různých pozicích ve Štýrsku a Salcburku, krátce také na ministerstvu vnitra a od roku 1878 byl místodržitelským sekretářem v Terstu. V letech 1881–1884 byl okresním hejtmanem v Pule, poté působil deset let na místodržitelství v Korutansku. V letech 1894–1897 byl zemským prezidentem v Bukovině[3] a nakonec v letech 1897–1904 místodržitelem v Terstu.[4] V roce 1905 byl jmenován dědičným členem rakouské panské sněmovny, byl také c.k. tajným radou a komořím. Během svého působení v Terstu získal čestné občanství v několika italských městech.

Rodinné a majetkové poměry

Po svém starším bezdětném bratru Zeno Vincencovi (1846–1911) zdědil rodové statky Gradisch a Gradenegg v Korutanech, již předtím v roce 1891 zdědil po vzdáleném bratranci Janu Antonínovi primogeniturní fideikomis taktéž v Korutanech a spojil tak majetek obou rodových větví. Kromě několika zámků (Ebenthal, Karlsberg, Moosburg) vlastnila rodina také paláce v Klagenfurtu a Štýrském Hradci. Do roku 1918 užíval Leopold také čestnou hodnost dědičného nejvyššího stolníka v Korutanech.

V roce 1889 se na zámku Bleiburg oženil s hraběnkou Marianou Thurn-Valsássinovou (1869–1904), c.k. palácovou dámou, dámou Řádu hvězdového kříže a sestrou rakousko-uherského velvyslance v Rusku Duglase Thurn-Valsássiny (1864–1939). Měli spolu pět dětí.[5]

  • 1. Johann Zeno (19. 5. 1890, Klagenfurt am Wörthersee – 17. 9. 1974, zámek Karlsberg, Korutany), manž. 1913 Marie Emma Welser von Welsersheimb (6. 1. 1884, Vídeň – 7. 8. 1972, zámek Karlsberg)
  • 2. Johann Anton (31. 1. 1892, Klagenfurt am Wörthersee – 25. 10. 1970, Feldkirchen in Kärnten), manž. 1921 Marie Valerie von Meran (14. 10. 1902, Štýrský Hradec – 2. 2. 1990, Feldkirchen in Kärnten)
  • 3. Marie Gabriela (19. 7. 1893, Ebenthal in Kärnten – 23. 10. 1967, Klagenfurt am Wörthersee), manž. 1920 hrabě Franz Xaver Matz z Spiegelfeldu (16. 9. 1891, Sankt Florian – 23. 10. 1967, Klagenfurt am Wörthersee)
  • 4. Marie Anna (28. 7. 1895, Ebenthal in Kärnten – 27. 7. 1972, Goldegg am See, Salcbursko), manž. 1917 kníže Alfred z Lippe-Weissenfeldu (26. 5. 1881, Přerov – 14. 3. 1960, Goldegg am See)
  • 5. Leopold (12. 8. 1901, Ebenthal in Kärnten – 16. 4. 1936, Sankt Oswald bei Plankenwarth, Štýrsko), manž. 1924 Julia Huszár de Nagybaráthi (12. 3. 1897, Vídeň – 9. 3. 1983, Štýrský Hradec), rozvedli se v roce 1932

Z dalších generací vynikl vnuk Leopold Goëss (1916–2005), který se angažoval ve veřejném životě v Korutanech a byl dlouholetým poslancem rakouské Spolkové rady.

Leopoldův strýc hrabě Zeno Welser z Welsesheimbu (1835–1921) byl dlouholetým rakouským ministrem zeměbrany.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für 1882, Vídeň, 1882; s. 42 dostupné online
  3. ↑ Přehled představitelů státní správy v Bukovině na webu worldstatesmen dostupné online
  4. ↑ Personální obsazení úřadu místodržitele v Terstu na webu worldstatesmen dostupné online
  5. ↑ Rodina Leopolda Goësse in: Gothaisches genealogisches Taschenburg der gräflichen Häuser 1922; Gotha, 1922; s. 359–360 dostupné online

Externí odkazy

Média použitá na této stránce