Leopold Hasner von Artha
| Leopold Hasner von Artha | |
|---|---|
.jpg) | |
| Předseda vlády Předlitavska | |
| Ve funkci: 1. února 1870 – 12. dubna 1870 | |
| Předchůdce | Ignaz von Plener (pověř.) |
| Nástupce | Alfred Potocki |
| Ministr kultu a vyučování Předlitavska | |
| Ve funkci: 30. prosince 1867 – 1. února 1870 | |
| Předchůdce | Anton von Hye |
| Nástupce | Karl von Stremayr |
| Člen Panské sněmovny | |
| Ve funkci: 1867 – ??? | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1861 – 1867 | |
| Poslanec Českého zem. sněmu | |
| Ve funkci: 1861 – ??? | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Ústavní strana |
| Narození | 15. března 1818 Praha  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 5. června 1891 (ve věku 73 let) Bad Ischl  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Bad Ischl Friedhof |
| Rodiče | Leopold Hasner Ritter von Artha |
| Příbuzní | Josef Hasner von Artha (sourozenec) |
| Alma mater | Karlo-Ferdin. univ. |
| Profese | pedagog, spisovatel, profesor, ekonom, novinář a politik |
| Ocenění | čestný občan Vídně (1889) |
| Commons | Leopold Hasner von Artha |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Leopold Hasner von Artha (15. března 1818 Praha – 5. června 1891 Bad Ischl[1]) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský právník a politik, v letech 1867–1870 ministr kultu a vyučování Předlitavska, pak v roce 1870 krátce předseda vlády Předlitavska (vláda Leopolda Hasnera).
Biografie
V mládí studoval na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze filozofii a od roku 1836 i právo. V roce 1842 získal titul doktora práv. Do roku 1848 pak pracoval jako justiční úředník. V letech 1848-1849 působil jako redaktor listu Prager Zeitung. Roku 1849 nastoupil jako pedagog na pražskou univerzitu. Vyučoval zde právní filozofii a od roku 1851 až do roku 1863 i národohospodářství.[2]
Od počátku 60. let se angažoval v politice. Roku 1861 se stal poslancem Českého zemského sněmu a skrz něj byl zvolen v 1861 i za poslance Říšské rady (za městskou kurii v Čechách, obvod Praha-Staré Město). Poslancem Říšské rady se stal i v následujícím funkčním období od roku 1867. Již 17. května 1867 se ale vzdal mandátu, protože byl povolán do Panské sněmovny. Na Říšské radě patřil ke stoupencům liberální Ústavní strany a zastáncům centralizovaného demokratického rakouského státu.[3][2]
V roce 1863 se stal prezidentem školské rady při státním ministerstvu, ovšem z tohoto postu odstoupil v roce 1865. Věnoval se pak nadále akademické práci, vyučoval národohospodářství na Vídeňské univerzitě, kde v ročníku 1867/1868 působil i jako její rektor.[2]
Jeho politická kariéra vyvrcholila v roce 1867, kdy se za vlády Karla von Auersperga stal ministrem kultu a vyučování Předlitavska. Funkci zastával od 30. prosince 1867 do 1. února 1870. Z roku 1869 pochází tzv. "Hasnerův zákon", kterým byla ustanovena pravidla vyučování na školách obecných, zavedena škola obecná a měšťanská, učitelské ústavy, stanovena osmiletá školní povinnost a pravidla pro ekonomické a sociální zabezpečení učitelů (pravidelné platy).[4] Na tento zákon navázal prozatímní školní řád pro školy obecné, vydaný v roce 1870, jenž stanovil základní pravidla chování ve škole. Zákon také upravoval povinnosti dětí a učitelů a zavedl zákaz tělesných trestů.[5]
Následně krátce nastoupil na pozici předsedy vlády Předlitavska (vláda Leopolda Hasnera). Předsedou vlády byl jen několik týdnů, od 1. února 1870 do 12. dubna 1870.[6] Jako ministr se podílel na definici vztahu církve a škol, rozvoji sítě základních škol a zasadil se o zřízení lékařské fakulty na univerzitě v Innsbrucku. Z postu ministra přešel do čela vlády v době vyhroceného pnutí mezi stoupenci liberalistického centralismu a konzervativního federalismu. Nepodařilo se mu ale pro svůj kabinet dojednat trvalejší podporu a podal demisi.[2]
I po odchodu z vládních funkcí byl ale nadále, až do konce 80. let 19. století, aktivní při jednání Panské sněmovny.[2]
Jeho bratrem byl oční lékař, profesor na pražské univerzitě a politik Josef Hasner von Artha.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Bad Ischl
- ↑ a b c d e Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 2. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Hasner von Artha, Leopold (1818-1891), Rechtswissenschaftler und Ministerpräsident, s. 202. (německy)
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ VÁŇOVÁ, R. Vývoj počátečního školství v českých zemích. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986. S. 165.
- ↑ BUKOVSKÁ, Radka. Vývoj školské správy na našem území: Bakalářská práce. Brno: PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY, 2010. S. 17.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 586.
- ↑ Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 2. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Hasner von Artha, Josef (1819-1892), Ophthalmologe, s. 202. (německy)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Leopold Hasner von Artha na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Leopold Hasner von Artha
- Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), rodina Leopolda Hasnera *1788
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary
(1867-1918)House colours of the House of Habsburg
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
.png)
Middle Coats of arms of Austrian Countries, designed in 1915, official draft Hugo Gerhard Ströhl. — Background transparency
Leopold Hasner von Artha (1818–1891).