Leopold II. Babenberský

Leopold II. Babenberský
Narození1050
Úmrtí12. října 1095 (ve věku 44–45 let)
Gars am Kamp
Místo pohřbeníRakousko
Povolánímarkrabě
ChoťIda z Formbachu[1]
DětiLeopold III. Babenberský
Helbirga Babenberská
Alžběta Babenberská
Ida Babenberská
Žofie Babenberská[2]
Euphemia of Austria
RodičeArnošt Babenberský a Adelaida Wettinská
RodBabenberkové
PříbuzníJusticie Babenberská a Adalbert I. z Bogenu (sourozenci)
Leopold IV. Babenberský, Jindřich II. Babenberský, Anežka Babenberská[3], Ota z Freisingu[2], Judita Babenberská[4], Gertruda Babenberská, Konrád II. Babenberský[2], Vojtěch II. Babenberský, Bertha of Austria a Elisabeth von Österreich (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leopold II. Babenberský, Luitpold (1050 – 12. října 1095) byl markrabě Východní marky z dynastie Babenberků.

Život

Leopold byl synem markraběte Arnošta a Adelaidy Wettinské, dcery Dediho II.[5] Během sporů o investituru stál zpočátku na straně císaře Jindřicha IV., ale postoj roku 1081 na říšském sněmu v Tullnu vlivem své manželky Idy a pasovského biskupa Altmana změnil. 12. května 1082[6] se Leopold střetl s českým knížetem Vratislavem, straníkem římského krále, a jeho bratry Konrádem a Otou[7] v bitvě u Mailbergu.[pozn. 1]

„Bojovníci, jejichž síly jsem já sdostatek zkusil v mnoha šťastných bitvách, nebojte se těch prchavých stínů, jimž jest – a já toho velmi lituji – otevřeno pole k útěku. Vím totiž, že se neodvažují dáti s vámi do boje. Což nevidíte, jak prozrazují svou slabost tím, že je strach sehnal do jedné hromady? Není tam viděti zbraně v žádné podobě, ovce jsou to, myslím si, a žrádlo vlkům...“
— vévoda Leopold (Kosmova kronika česká)[9]

Řeč nepomohla a rakouské šiky byly prolomeny a rozdrceny, poté následoval vpád Čechů do Rakous. K úplnému dobytí země sice nedošlo,[10] ale česká hranice se rozšířila k Lávě, na Mikulovsko a do blízkosti Valtic.[8]

Leopold zemřel roku 1095 a údajně byl pohřben v klášteře Melk,[11] jehož pozemek roku 1089 daroval benediktinskému řádu.[12] Antropologický průzkum babenberských pozůstatků z hromadné hrobky v konventním kostele, provedený v sedmdesátých letech 20. století tuto hypotézu vyvrací.[13] Jiné prameny hovoří o pohřbu v Garsu.[14]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ původně Mauriberg, severovýchodně od Hollabrunnu[8]

Reference

  1. ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  2. ↑ a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. ↑ Zdeněk Jirásek, Robert Antonín, Martin Čapský, Vratislav Janák, Dalibor Prix, Pavel Kouřil: Slezsko v dějinách českého státu I. Od pravěku do roku 1490. 2012. ISBN 978-80-7422-168-2.
  4. ↑ Kindred Britain.
  5. ↑ www.genealogie-mittelalter.de. www.genealogie-mittelalter.de [online]. [cit. 2010-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-24. 
  6. ↑ MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. Morava součástí přemyslovského státu. In: Přemyslovci. Budování českého státu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-352-0. S. 225.
  7. ↑ KOSMAS. Kosmůw Letopis český s pokračowáními kanowníka Wyšehradského a mnicha [online]. Nadání F. Palackého, 1882 [cit. 2010-01-24]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b Měřínský, str. 225
  9. ↑ ŽEMLIČKA, Josef. Přemyslovci. Jak žili, vládli, umírali. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-759-8. S. 252. 
  10. ↑ ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí : (1034–1198). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-905-8. S. 105. 
  11. ↑ www.genealogie-mittelalter.de. www.genealogie-mittelalter.de [online]. [cit. 2010-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-30. 
  12. ↑ www.stiftmelk.at. www.stiftmelk.at [online]. [cit. 2010-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-02-25. 
  13. ↑ JOHANN, Jungwirth. Die Babenberger-Skelette im Stift Melk und ihre Identifizierung [online]. Vídeň: Ann. Naturhistor. Mus. Wien, 1971 [cit. 2010-01-24]. [www.biologiezentrum.at/pdf_frei.../ANNA_75_0661-0666.pdf Dostupné online]. (německy) 
  14. ↑ http://fmg.ac/

Literatura

  • BRUNNER, Karl. Österreichische Geschichte 907-1156. Herzogtümer und Marken: vom Ungarnsturm bis ins 12. Jahrhundert. Wien: Ueberreuter, 1994. 560 s. ISBN 3-8000-3521-9. (německy) 
  • LECHNER, Karl. Die Babenberger : Markgrafen und Herzoge von Österreich 976–1246. 5. vyd. Wien ; Köln ; Weimar: Böhlau, 1994. 478 s. ISBN 3-205-98229-0. (německy) 
  • POHL, Walter; VACHA, Brigitte. Die Welt der Babenberger : Schleier, Kreuz und Schwert. Graz ; Wien ; Köln: Styria, 1995. 319 s. ISBN 3-222-12334-9. (německy) 

Externí odkazy

Rakouský markrabě
Předchůdce:
Arnošt Babenberský		1075–1095
Leopold II. Babenberský		Nástupce:
Leopold III. Babenberský

Média použitá na této stránce

Leopold II und Sigibold.jpg
Deckengemälde: Übernahme des Stiftes Melk durch die Benediktiner (Kolomanisaal des Stiftes Melk). Der Ausschnitt zeigt Leopold II. von Österreich und Sigibold, Abt von Melk;
Austria coat of arms official.svg
Coat of arms of Austria: The black eagles shield (Bindenschild of Austria — Spanish escutcheon) in wrong dimensions, see above.