Leopold IV. Anhaltský

Leopold IV. Anhaltský
	Princ askánský a vévoda Anhaltska
	Leopold IV. Anhaltský
Narození	1. října 1794; Dessau
Úmrtí	22. května 1871; Dessau
Předchůdce	Leopold III.
Nástupce	Fridrich I.
Manželka	Bedřiška Vilemína Pruská
Potomci	Bedřiška Amálie Anežka, Fridrich, Marie Anna
Rod	Askánci
Dynastie	Anhaltští
Otec	Fridrich Anhaltsko-Desavský
Matka	Amálie Hesensko-Homburská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leopold IV. Anhaltský (též Leopold IV. Fridrich, 1. října 1794, Dessau – 22. května 1871, tamtéž) byl princ askánský a vévoda Anhaltska.

Od roku 1817 do roku 1853 byl vévodou Anhaltska-Desavska, následně od roku 1847 do roku 1853 také vévodou Anhaltsko-köthenským a od roku 1835 do roku 1863 byl pánem spojeného vévodství Anhaltsko-Desavsko-Köthensko. Nakonec se od roku 1863 stal i vévodou sjednoceného Anhaltska.

Život

Leopold se narodil v Dessau dne 1. října 1794 jako nejstarší syn Fridricha, dědičného vévody Anhaltska-Desavska, a jeho manželky, lankraběnky Amálie Hesensko-Homburské, dcery Fridricha V. Hesensko-Homburského. Jeho otec se nikdy vévodou nestal, zemřel totiž ještě před svým otcem, Leopoldovým dědečkem; Leopoldem III. Anhaltsko-Desavským. Po smrti Leopolda III. tedy převzal veškeré tituly až jeho vnuk, právě Leopold IV. Byl znám jako milovník literatury, roku 1820 přijal na post zámeckého knihovníka v Dessau básníka Wilhelma Müllera.

Vláda

Po smrti Leopolda III. byl oficiálně 9. srpna 1817 prohlášen vévodou Anhaltsko-desavským. Leopold měl již v té době vlivné přátele, například vlivného německého státníka Christiana Rastera.

Během revoluce v roce 1848 byl dne 29. října 1848 nucen podepsat ústavu pro Dessau. Nicméně, 4. listopadu 1849 byla stejně zrušena a nahrazena novou verzí až v říjnu roku 1859.

Dne 27. listopadu 1847 zdědil vévodství Anhaltsko-Köthensko od svého vzdáleného příbuzného, vévody Jindřicha. V květnu 1853 pak s Anhaltsko-bernburskými uzavřel smlouvu, jejímž výsledkem bylo spojení těchto dvou vévodství, čímž vzniklo Anhaltsko-Desavsko-Köthensko. Po smrti jeho dalšího vzdáleného příbuzného, Alexandra Karla, dne 19. srpna 1863, zdědil Leopold i Anhaltsko-Bernbursko. 30. srpna 1863 pak oficiálně převzal titul vévoda anhaltský. Stalo se tak po více než 280 letech, jelikož Jáchym Arnošt Anhaltský (1536-1586) byl před Leopoldem IV. posledním držitelem titulu vévoda Anhaltska. Jeho titul ale nebyl dědičný, proto si jeho synové Jan Jiří, Kristián, Augustus, Rudolf a Ludvík, mezi sebou celé Anhaltsko rozdělili.

Leopold zemřel v Dessau dne 22. května 1871 ve věku 76 let, jeho následníkem se stal syn Fridrich.

Manželství a potomci

Dne 18. dubna 1818 se v Berlíně Leopold oženil s Bedřiškou Vilemínou Pruskou (1796-1850), dcerou Ludvíka Karla Pruského a jeho manželky Frederiky Meklenbursko-Střelické. Jejím strýcem tedy nejenže byl Fridrich Vilém III., ale zároveň měla nevlastního bratra Jiřího V. Hannoverského. Leopold s Bedřiškou měli šest dětí, přičemž pouze tři se dožily dospělosti.^[1]

Bedřiška Amálie Augusta (28. listopadu 1819 – 11. prosince 1822), zemřela mladá
Anežka Anhaltsko-Desavská (24. června 1824 – 23. října 1897), ⚭ 1853 Arnošt I. Sasko-Altenburský (16. září 1826 – 7. února 1908), sasko-altenburský vévoda
Syn (*/† 3. srpna 1825)
Syn (*/† 3. listopadu 1827)
Fridrich I. (29. dubna 1831 – 24. ledna 1904), anhaltský vévoda, ⚭ 1854 Antonie Sasko-Altenburská (17. dubna 1838 – 13. října 1908)
Marie Anna (14. září 1837 – 12. května 1906), ⚭ 1854 Fridrich Karel Pruský (20. března 1828 – 15. června 1885)