Leopold Lev z Thun-Hohensteinu

Leopold Lev Thun-Hohenstein
Leopold Lev hrabě z Thunu a Hohenštejna, 1850
Prezident Českého gubernia
Ve funkci: 6. duben 1848 – 17. červenec 1848
Předchůdce	Rudolf Stadion
Nástupce	Karl Mecséry
Ministr kultu a vyučování Rakouského císařství
Ve funkci: 28. červenec 1849 – 20. říjen 1860
Předchůdce	Ferdinand von Thinnfeld
Nástupce	agenda přešla na státního ministra
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci: 1861 – 1866
Narození	7. dubna 1811 Děčín Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	17. prosince 1888 (ve věku 77 let) Vídeň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Thunská rodinná hrobka u kaple sv. Jana Nepomuckého v (Děčíně)-Chrástu, od roku 2007 krypta kostela Povýšení svatého Kříže v Děčíně
Choť	Karolína z Thun-Hohensteinu
Rodiče	František Antonín I. z Thun-Hohensteinu a Terezie z Brühlu
Příbuzní	František Antonín II. z Thun-Hohensteinu a Bedřich František z Thun-Hohensteinu (sourozenci)
Alma mater	Univerzita Karlova
Profese	politik, education activist a filantrop
Náboženství	katolická církev
Commons	Leo von Thun-Hohenstein
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leopold Lev z Thun-Hohensteinu (též počeštěně z Thun-Hohenštejna, německy Leopold Leo von Thun und Hohenstein, 7. dubna 1811, Děčín^[1] – 17. prosince 1888, Vídeň) byl český šlechtic z rodu Thun-Hohensteinů a český a rakouský politik.

Narodil se jako Leopoldus Fridericus Franciscus Josephus Johannes Hermannus (je znám pod podobou jména Leopold Leo, v češtině Lev) jako nejmladším ze synů Františka Antonína z Thunu. Jeho sestra Anna Marie byla manželkou lékaře Karla Lumbeho, bratr František Antonín II. byl mecenášem umění a politikem, další bratr Bedřich František z Thun-Hohensteinu působil coby diplomat a politik. Leopold Lev Thun-Hohenstein byl vychováván předním pedagogem té doby, Rohrweedenem, který založil ústav pro výchovu mladých šlechticů.

Studoval práva na pražské univerzitě a oblíbil si Bolzana. Poté cestoval po Evropě. Navštívil např. Velkou Británii, kde se seznámil s Jamesem Hope-Scottem a ostatními vedoucími představiteli traktariánského hnutí. Byl ovlivněn romantismem a ultramontanismem.

14. října 1847 se oženil s Karolínou hraběnkou Clam-Martinicovou, se kterou neměl žádné děti. 6. dubna 1848 byl jmenován guberniálním prezidentem Českého království.^[2] Lev Thun měl skutečnou sympatii k vlastencům a několika jejich vůdcům, rád nazýval češtinu svým přirozeným jazykem. V hloubi duše však pokládal naděje svých přátel za vidiny, jejich požadavky za přehnané a předčasné. O pražském červnovém povstání v roce 1848, kdy byl studenty vězněn v Klementinu, napsal měšťanu Janu Slavíkovi o svém přesvědčení, že hnutí nemělo podklad národnostní, nýbrž politicko-revoluční.^[zdroj?] Na naléhání Palackého, Šafárika a Borovského byl následně propuštěn.^[3]

17. července 1848 byl odvolán z funkce guberniálního prezidenta a na jeho místo nastoupil Karl Mecséry.^[4]

Hrabě Thun-Hohenstein patřil k feudální straně pravice. Byl členem panské sněmovny, čestným členem Akademie věd, čestným doktorem univerzit ve Lvově a ve Štýrském Hradci. Od 22. srpna 1849 byl ministrem kultu a vyučování, zprvu ve vládě Felixe ze Schwarzenbergu, později až do roku 1860 ve vládě Alexandra Bacha. Provedl řadu školských reforem. Zreformoval střední školství a univerzitní studium hlavně podle německého vzoru, povolával do Rakouska profesory z Pruska a vůbec z Německa. Jeho pro České země významným činem bylo založení reálek pro české obyvatelstvo, kde se však zprvu vyučovala většina předmětů německy.

Byl jedním z prvních zakladatelů Matice české a roku 1849 byl povolán za člena Sboru pro vzdělání řeči a literatury české při Matici české. Později se od národnostních snah Čechů vzdálil, k čemuž přispěla jeho účast na rakouském konkordátě roku 1855.

V zemských volbách v roce 1861 byl zvolen do Českého zemského sněmu, kde zastupoval velkostatkářskou kurii.^[5] Rezignoval v listopadu 1866.^[6]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Leopold Lev z Thun-Hohensteinu na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Leopold Lev z Thun-Hohensteinu