Leopold ze Šternberka

Leopold II. ze Šternberka
8. majitel šternberského majorátu Častolovice-Zásmuky
Ve funkci: 18. července 1874 – 21. září 1899
Předchůdce	Jaroslav ze Šternberka
Nástupce	Leopold III. ze Šternberka
Dědičný člen v rakouské Panské sněmovně
Ve funkci: 1874 – 1899
Panovník	František Josef I.
C. k. tajný rada
Ve funkci: 1872 – ?
Panovník	František Josef I.
C. k. komorník
Ve funkci: 1859 – ?
Panovník	František Josef I.
Vojenská služba
Služba	Rakouské císařství Rakouské císařství
Doba služby	1828–1858
Hodnost	1828 kadet 1849 plukovník 1850 generálmajor 1858 c. k. polní podmaršál 1861 penzionován 1872 c. k. generál jízdy
Rodné jméno	Leopold Mořic
Narození	22. prosince 1811 Pohořelice Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	21. září 1899 (ve věku 87 let) Rájec nad Svitavou Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Titul	hrabě
Choť	(1863) Luisa z Hohenlohe-Bartenstein-Jagtsbergu (1840–1873)
Rodiče	Leopold I. ze Šternberka (1770?/1776–1858) Marie Karolína z Walseggu (1781–1857)
Děti	1. Jaroslav (1864–1891) 2. Leopold III. (1865–1937) 3. Marie Karolína (1867–1892) 4. Vojtěch Václav (1868–1930) 5. Eleonora Marie (1873–1960)
Příbuzní	bratr: Jaroslav Šternberk (1809–1874) bratr: Zdeněk ze Šternberka (1813–1900) neteř: Rosa Karolina, provdaná Hohenlohe-Bartensteinová a později Croyová (1836–1918) děd: Adam František Arnošt ze Šternberka (1711–1789) babička: Marie Anna Wilczek († 1807) vnuk: Leopold IV. Sternberg (1896–1957) vnuk: Jaroslav Sternberg (1900–1943) vnuk: František Sternberg (1901–1969) vnuk: Adam Sternberg (1903–1958) pravnučka: Diana Franziska Sternbergová Phipps (* 1936) pravnuk: Leopold V. Sternberg (* 1953)
Profese	politik a důstojník
Ocenění	Řád Marie Terezie Řád sv. Stanislava Řád černé orlice 1891 rakouský Řád zlatého rouna (č. 1084)
Commons	Leopold von Sternberg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leopold Mořic hrabě ze Šternberka (22. prosince 1811, Pohořelice – 21. září 1899, Rájec nad Svitavou) byl rakousko-uherský generál z českého šlechtického rodu Šternberků. Vlastnil rozsáhlé statky v Čechách a na Moravě, pro rozlišení od svého stejnojmenného otce a syna se někdy uvádí jako Leopold II. ze Šternberka.

Narodil se jako osmý potomek hraběte Leopolda I. ze Šternberka (1776–1858) a jeho manželky Marie Karolíny hraběnky z Walseggu (1781–1857). Z jeho sourozenců čtyři zemřeli v dětství či mladém věku, dospělosti se dožili bratři Jaroslav (1809–1874) a Zdeněk (1813–1900).

Do rakouské armády vstoupil jako kadet v roce 1828 a vzhledem ke šlechtickému původu jeho kariéra a postavení rychle postupovalo. Vyznamenal se v revolučních bojích v letech 1848-1849 v Uhrách, načež byl povýšen na plukovníka (1849) a generálmajora (1850). Později vynikl osobní statečnosti za rakousko-italské války v roce 1859, tehdy již v hodnosti c.k. polního podmaršála (1858). V roce 1861 byl penzionován a již mimo aktivní službu později dosáhl ještě hodnosti c.k. generála jízdy (1872).

Mimo službu v armádě dosáhl také čestných dvorských hodností c. k. komořího (1859) a tajného rady (1872), po starším bratrovi zdědil v roce 1874 dědičné členství v rakouské panské sněmovně. Za zásluhy obdržel v Rakousku i ze zahraničí několik vojenských řádů (Řád Marie Terezie, ruský Řád sv. Stanislava nebo pruský Řád černé orlice). V roce 1891 obdržel Řád zlatého rouna.

Po otci zdědil v roce 1858 na Moravě panství Pohořelice-Malenovice nedaleko Zlína a na zámku v Pohořelicích také trvale žil. Po starším bratru Jaroslavovi převzal v roce 1874 české velkostatky Častolovice, Zásmuky a Žirovnice. V roce 1885 koupil Polici u Jemnice, kterou vzápětí vyměnil za Červený Hrádek u Kolína, připojený následně k Zásmukám. Celková rozloha jeho statků se pohybovala kolem 12 000 hektarů půdy. I když měl v Čechách k dispozici několik sídel a také Šternberský palác na Malostranském náměstí, nadále pobýval na zámku v Pohořelicích na Moravě. Centrální správa jeho statků byla na hradě v Malenovicích. V Malenovicích také založil klášter sv. Kříže a ve své závěti odkázal 30 000 zlatých na zřízení školy.

Oženil se až po ukončení aktivní vojenské služby, kdy se 4. srpna 1863 ve Vídni jeho manželkou stala princezna Luisa Hohenlohe (21. 8. 1840 Haltenbergstetten – 16. 1. 1873 Pohořelice), s níž se seznámil několik let předtím na svatbě své neteře Rosy. Z jejich manželství pocházelo pět dětí (všechny se narodily v Pohořelicích). Nejstarší syn Jaroslav (1864–1891) zemřel předčasně, dědicem majetku se stal druhorozený syn Leopold III. (1865–1937), nejmladší syn Václav Vojtěch (1868–1930) proslul mimo jiné jako cestovatel.

Leopold II. ze Šternberka zemřel na zámku v Rájci nad Svitavou u své mladší dcery Eleonory (1873–1946), provdané do rodu Salmů.

• ANDĚL, Rudolf a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - VI. díl - Východní Čechy, 1989
• KUSLOVÁ, Hana: Šternberkové v Malenovicích a Pohořelicích 1804-1948, Zlín 2015 ISBN 978-80-87130-32-2
• Ottův slovník naučný, XXIV. díl, 1905 (reprint 2001) ISBN 978-80-7203-367-6

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Leopold ze Šternberka na Wikimedia Commons
• Rodokmen Sternbergů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek) Archivováno 11. 11. 2022 na Wayback Machine.
• Rodokmen Sternberg (Jan Drocár, 2014)
• Rodokmen s erby na stránkách www.roskildehistorie.dk